Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Hlavně bych Vás poprosil trošičku k věci a méně k tomu "mám pravdu a oponent se mýlí".
I kdybych někde něco vyjádřil nejasně či blbě a později to upřesnil, Vy se budete neustále točit na tom původním bez snahy pochopit, co tím bylo myšleno, jen prostě hlavně dokázat, jak se pletu; ale to je vážně o ničem, co byste tím dokázal? Maximálně tak, že jsem se někde špatně vyjádřil. Ale tak sakra to je přece jedno, ne? Jděte po podstatě věci! Já jen fakt teď doufám, že zareagujete věcně (tedy budete dál vycházet z toho, co jsem Vám nyní napsal a jak jsem Vám to osvětlil) a ne jako hádavý dement (tedy patlat se v tom, jaká slova jsem použil předtím a jaká teď a hledat v tom za každou cenu nějaký rozpor)-

Nesouhlas s tvrzením: "K první citaci jste poznamenal, že mluvím o nějakých třech hlediscích," zcela záměrně ignoruji (a budu nadále), protože to jsou nějaké dementní žabomyší války a vůbec to není k tématu; fakt se tady s Vámi nebudu dohadovat o kravinách, zajímají mě otázky trhu, státu, ekonomie a podobně, ne nějaké idiotské píčoviny na téma, kdo co řekl, když to k tomu není vůbec relevantní a jediné, k čemu to může být dobré, je poměřování, kdo výše dočůrá, s tím si běžte někam na základku, děti si tam určitě rádi zahrají, já Vám na to kašlu. Zajímá mě ekonomie, logika, svoboda, porovnávání tržních a státních řešení problémů, o tom si budu rád povídat; ale fakt mě nezajímá retardovaná konverzace na téma, kdo co kde napsal jen proto, aby se určilo kdo má pravdu, přičemž nic dalšího zajímavého z toho nevypadne.

Takže pro mě zajímavé je zde toto:
"Nesouhlasim s tvrzenim, ze stat ci urednik nema zpetnou vazbu a tudiz nemuze udelat spravne rozhodnuti."
Leč bohužel.... to jsem neřekl; ani jednu část.
A o tom mluvím od začátku, proto jsem chtěl, abyste mi přesně napsal, s čím nesouhlasíte.... protože mi vyvracíte věci, které si nemyslím ani netvrdím.

První část: "stat ci urednik nema zpetnou vazbu"
To jste si asi odvodil z mé věty: "Teď se mají rozhodnout, zda to nadále udržovat; jejich reálné vstupy jsou asi tak toto: ????????????????"
Tam ale neříkám, že nemají zpětnou vazbu (a ač to přesně tady nepíši, jinde v diskusi dokonce říkám, že si mohou nechat udělat statistiky, průzkumy a tak dále), zpětnou vazbu tedy mít mohou, ale nemůžou z ní obecně poznat, zda tu věc lidé za danou cenu chtějí, nebo ne.
Vždyť přesně o tom jsem někde psal přímo v této diskusi, však si to najděte.

Druhá část: "tudiz nemuze udelat spravne rozhodnuti"
To jste si nejspíše odvodil z mého prohlášení, že úředník udělá rozhodnutí, ale pak neví, jak zjistit, zda bylo správné; leč úspěšně jste vyignoroval mou větu: "Oni se samozřejmě mohou trefit a náhodou udělat něco, co by si lidé stejně koupili; ale v takovém případě nemají ani jak poznat, že tomu tak skutečně je a že by jim to za to stálo."
Zajímavé je, že tato Vámi vyignorovaná věta je přímo hned za těmi tvrzeními, co jste mi kopíroval; celkově to ve mě vyvolává pocit (včetně ta neustálá snaha debatovat o té píčovině výše), že Vám v diskusi jen jde o to, abyste "měl pravdu" a "někomu to natřel", ale vůbec ne o podstatu věci.
Celou dobu tu jen slovíčkaříte, hledáte píčovinky, proto vůbec není rozumět, co vlastně chcete říct, protože Vy jen chcete někomu dokázat, že se mýlí, ale vůbec Vás nezajímá podstata věci, proto se v tom všem tak snadno ztratí. V zásadě je to smutné a nudné. Místo toho, abyste se snažil pochopit, co říkám, se snažíte překrucovat mé věty tak, abyste mi mohl ukázat, jak se pletu, přičemž když někde něco dovysvětluji, jste schopen to úplně vyignorovat, jen abyste se mohl dále hádat.

Tedy pokud se ptal fakt na to, co jste mi tu napsal; Vaší interpretaci rozumím.

Jistotu budoucnosti nemáte samozřejmě v žádném případě, dokonce ani u těch malých soukromníku, i oni se jen snaží trefit do přání lidí.
Rozdíl je v tom, že soukromník (malý i velký) to časem zjistí podle toho, zda to vydělává, nebo prodělává.
Úředník to nezjistí, protože peníze získává násilím, čili i když je v plusu, neznamená to, že to vážně lidem přináší užitek, protože oni platit musejí.
Maximálně kdyby úředník zkusil podnikat stylem, že uspořádá sbírku, aby se lidé složili třeba na bazén, z vybraných peněz to postaví a následně tam vybírá vstupné, z čehož to udržuje.... jenže to už na to vůbec nemusí být úředník a jedná se v podstatě o tržní aktivitu a nepotřebuje k tomu žádné zvláštní pravomoci a může to udělat kdokoliv.

OK, vyjasnění pojmů.

Užitek je veličina, která nemá jednotky, je to prostě přínos pro někoho.
Užitek mi přináší třeba jídlo, nebo peníze, ale klidně i krásný obraz, sex, nebo i partnerka, ale může to být i cokoliv, co vyvolává nějaký pocit, vůbec to nemusí být komerční či materiální, užitek čerpám z čehokoliv, co zlepšuje můj stav (celkový stav, v jakém se momentálně nacházím).
Užitek není možné nějak sčítat či odčítat (protože nemá jednotky), takže nelze říci, že třeba když věc A mi přinese X užitku, věc B přinese Y užitku, tak A i B přinese X + Y užitku, to NELZE.
Lze ho ale porovnávat operátory "je větší" a "je menší"; prostě mohu porovnat, který statek mi přinese větší užitek než jiný statek (a samozřejmě se to v čase mění; když mám žízeň, velký užitek mi přinese pití, když jsem přepitý, tak vůbec).

Cena (jednotky může být libovolná měna):
Vyšší hodnota z X a Y, kde
X = nejvyšší nabídka, kterou za daný statek je někdo ochotný zaplatit (skutečně ochotný, nikoliv že by hypoteticky byl),
Y = má-li daný statek majitele, pak je Y nejvyšší hypotetická nabídka, kterou by majitel toho statku ještě odmítl.

Prosperitu jsem nepoužil jako nějaký exaktní termín, ani ji nemám nijak nedefinovanou, jestli jsem to použil, tak to bylo jen jako normální slovo (jako když třeba napíšu "to je snad zlý sen", tak to slovo "sen" taky nemám nějak úplně definované). Klidně ho nemusím používat, případně jestli ho někde chcete přesně vysvětlit, mohu to udělat přímo v tom místě.

Jinak je hezké, že jste zareagoval na všechno z toho příspěvku krom té podstatné části, takže ji opakuji (a upozorňuji, že jestli znovu neodpovíte, tak už Vám nebudu ani nic vysvětlovat, prostě vůbec nemá pro mě smysl se s Vámi bavit, dokud mi neřeknete, o čem ten rozhovor je):
Ale hlavně.... a tady přichází ta podstatná část.... já pořád nevím, s čím vlastně nesouhlasíte!
Nemyslím teď nějaké jednotlivosti typu jaké má úředník vstupy, to už je nějaké pokračování v diskusi, jejíž smysl mi ale zcela uniká.
Ano, chápu, že mi můžete něco namítat na nějaké jednotlivosti typu, že se Vám nelíbí, jak se vyjadřuji, že nechápete mou sémantiku, že úředník nemá nulové vstupy, fajn....
Co je cílem Vašeho sdělení? O čem mě přesvědčujete? Kdykoliv s někým řeším už takové detaily (jako jaké má úředník vstupy a že nechápe nějaký termín, který jsem použil), tak vždy vím, že je to v rámci nějaké diskuse o něčem. Například já tvrdím: "Dokud nebude zdravotnictví privatizované a volnotržní, nemůže fungovat efektivně," zatímco oponent tvrdí: "Bude-li zdravotnictví řízeno dobře, může fungovat efektivně i socialistické." A teď o tom můžeme vést debatu na tisíc příspěvků a řešit tam všechny detaily, významy slov, sémantiku a tak. JÁ ALE STÁLE NEVÍM, O ČEM MĚ VLASTNĚ PŘESVĚDČUJETE! Ano, nějaké detaily typu, že úředník nemá nulové vstupy, fajn.... ale o čem je ta debata? Co mi sdělujete?

To je snad zlý sen; a už asi celkem dokážu popsat, proč se mi s Vámi tak špatně diskutuje a Váš styl diskuse mě přivádí k zoufalství. To ani není nasranost, to je fakt jen že vůbec nechápu, co mi píšete.

Já prostě něco tvrdím; normální člověk, když s tím nesouhlasí, mi napíše:
Nesouhlasím s tímto a tímto (většinou jasně označí místo v textu, případně jej zkopíruje), protože <důvod>.
Jak ale má tvrzení rozporujete Vy?
Já něco napíšu, načež od Vás obdržím hromadu textu, ve kterém se mísí nějaké rýpání, pokusy o urážky, názory, postřehy, občas se to nějak okrajově týká toho, co jsem napsal já, občas ne, občas tam poznám nějaké své převrácené tvrzení, je to prostě naprosto zmatečný text, ve kterém vůbec nevím, čeho se chytit, protože místo abyste mi tam psal, s čím nesouhlasíte, tam jen vyblijete hromadu nějakých postřehů, z kterých mám problém identifikovat, co k čemu patří.

Tak jsem Vás požádal o to, abyste mi z mého textu vykopíroval, s čím nesouhlasíte a rovnou pod to napsal proč.
Ale co Vy jste udělal? Ano, vykopíroval.... ale co jste k tomu do prdele napsal?

- K první citaci jste poznamenal, že mluvím o nějakých třech hlediscích.
Nádhera. WTF, prostě? Kde je nějaká námitka, argument, cokoliv, prostě jste mi jen sdělil, že mluvím o třech hlediscích. A co na to mám asi tak říct? S tím souhlasíte, nesouhlasíte, líbí se Vám to, nelíbí, má to nějakou souvislost k něčemu, co jste psal dříve, bude se to nějak vázat k něčemu, co napíšete později, je to standalone? What prostě?

- K druhé citaci jste mi napsal, že tápete v mé terminologii, pak jste mi napsal, co byste očekával, abych napsal a že se máte potíž trefovat do mé sémantiky.
WTF zase? Kde je myšlenka? Sdělení? Co to má znamenat? Co na tom mám říct? Co chcete slyšet? Je to argument k něčemu? Je to konstatování? Je to pokus o urážku? Já ani nevím, jestli je to ad hominem, nebo normální argumentace, nebo s něčím věcně nesouhlasíte a vyjadřujete to nějak metaforicky.

- K poslední citaci jste mi napsal, že jí nerozumíte.
OK, no.... dobrá. A? Znamená to, že Vám to mám vysvětlit, nebo mi tím slušně naznačujete, že je to kravina?

Ano, jediný věcný argument je k tomu úředníkovi, o kterém jsem prohlásil, že má na hovno vstupy.
Ony samozřejmě nejsou úplně nulové, může si ověřit, kolik do toho bazénu chodí lidi, může si udělat anketu, jak moc se jim ten bazén líbí a tak dále, ale nikdy nedostane pravdivou, smysluplnou a věrohodnou odpověď na otázku, zda to stálo za ty zdroje; protože ta otázka nelze zodpovědět jinak než to prostě zkusit.

Ale hlavně.... a tady přichází ta podstatná část.... já pořád nevím, s čím vlastně nesouhlasíte!
Nemyslím teď nějaké jednotlivosti typu jaké má úředník vstupy, to už je nějaké pokračování v diskusi, jejíž smysl mi ale zcela uniká.
Ano, chápu, že mi můžete něco namítat na nějaké jednotlivosti typu, že se Vám nelíbí, jak se vyjadřuji, že nechápete mou sémantiku, že úředník nemá nulové vstupy, fajn....
Co je cílem Vašeho sdělení? O čem mě přesvědčujete? Kdykoliv s někým řeším už takové detaily (jako jaké má úředník vstupy a že nechápe nějaký termín, který jsem použil), tak vždy vím, že je to v rámci nějaké diskuse o něčem. Například já tvrdím: "Dokud nebude zdravotnictví privatizované a volnotržní, nemůže fungovat efektivně," zatímco oponent tvrdí: "Bude-li zdravotnictví řízeno dobře, může fungovat efektivně i socialistické." A teď o tom můžeme vést debatu na tisíc příspěvků a řešit tam všechny detaily, významy slov, sémantiku a tak. JÁ ALE STÁLE NEVÍM, O ČEM MĚ VLASTNĚ PŘESVĚDČUJETE! Ano, nějaké detaily typu, že úředník nemá nulové vstupy, fajn.... ale o čem je ta debata? Co mi sdělujete?

Já to ale nepsal Vám; když na ten příspěvek najedete myší, uvidíte.

A dodávám, že to neplatí jen pro homosexualitu; heterosexuála též nepředěláte, ale ani různé devianty jako fetišisty, exhibicionisty, zoofily, nekrofily, sadisty, pedofily, masochisty, dendrofily a mraky dalších úchyláků prostě nepředěláte.... jakmile máte dospělého člověka s danou sexuální preferencí, prostě ji nezměníte.... je to oříšek pro všechny sexuology, chodí k nim páry s problémy v sexuálním životě, protože jednoho nevzrušuje klasický sex, ale pouze nějaká deviace, přičemž nevědí, co s tím, a nikomu se to ještě nepovedlo změnit, i když se o to snaží.

No, já taky leckdy nevím, "do které díry to hodit", jak jste vyjádřil, přesto o své sexuální orientaci mám jasno xD
Co se týče toho, zda je homosexualita získaná či vrozená, tak nejspíše vrozená, ale i kdyby náhodou získaná (nebo kombinace), pak v útlém věku; rozhodně dospělého jedince nepředěláte.

Vašim "argumentům" se "vyhýbám", protože prostě NEVÍM, jaké ty argumenty jsou!!
Kde argumentujete proti tomu, co říkám? Pořád píšete, jak naprosto rozumíte, ale přijde mi, že mluvíte o něčem úplně jiném; CO TEDY VŮBEC ROZPORUJETE?

No, já s Vámi klidně můžu řešit i to, jak jsem to napsal předtím, jen jsem si už zvykl, že domluvit se s Vámi je kolikrát velmi složité, proto jsem to zkusil snazší cestou; bohužel koukám, že to moc nepomohlo, protože kdo nerozumí psanému textu, tam ani smrt nebere.

Zkusme to tedy ještě jinak:
Můžete mi říci, s čím přesně nesouhlasím Z TOHO, CO JSEM NAPSL JÁ, nikoliv z toho, co jste teď či dříve Vy napsal o tom, co jsem údajně napsal já?
Protože tento problém byl už na D-F; Vy mi vždycky řeknete, že se mnou nesouhlasíte, ale když vysvětlujete, s čím nesouhlasíte, tak to buď vůbec nechápu, nebo je to něco, co jsem prostě nenapsal.... momentálně je to kombinace obojího.
Ideální by bylo, kdybyste vzal větu (či skupinu vět) přesně z mého textu a pokusil se slovy, které jsem v těch větách použil, vysvětlit, s čím nesouhlasíte; protože Vy vždycky to, co napíšu, nějak převyprávíte, načež s tím nesouhlasíte.

Plus by možná bylo fajn k tomu přestat přistupovat "já přesně vím, co tvrdíte, rozumím tomu velmi dobře", protože kdykoliv to zkoušíte říct vlastními slovy, je to absolutní fail.
Zejména tam o tom užitku a prosperitě mícháte hrušky s jablky.

Hlavně mám pocit, že to absolutně nechápete s tím užitkem a cenou:
Prospěšný projekt je ten, který si sám na sebe vydělá z dobrovolných příspěvků; a je úplně jedno, jestli ho zaplatí jeden člověk, milion lidí, případně z jakých důvodů tak činí; neúspěšný je ten, který si nevydělá.
Na různé projekty jsou pochopitelně kladeny různé nároky; firma si na sebe vydělá, pokud z toho, co prodá, zaplatí svůj provoz; dům si na sebe vydělá, pokud ten, kdo v něm chce bydlet, zaplatí za něj tu cenu (tu může platit v penězích, v čase, energii, ....); přehrada uprostřed pouště si na sebe vydělá, pokud někomu stojí za to zaplatit její cenu (opět v jakýchkoliv jednotkách).
Což neznamená, že užitek ze všeho musí být nutně finanční, ne všechny projekty jsou realizovány proto, aby na nich majitel vydělal, může z toho mít i jiný užitek.... důležité ale je, zda je dobrovolně zaplacená cena toho projektu; a ačkoliv tu lze typicky přepočítat na peníze snadno, neznamená to, že užitek z těch projektů musí být peněžní.

S armádou přece úplně stejně jako s čímkoliv jiným; lidi budou posílat tolik peněz, za kolik chtějí armádu mít a za ty se to prostě pořídí, což je jediný způsob, jak zajistit optimální velikost armády.

Jenže teplé mohou být i ženy, pak to máte zas dvakrát, takže tím se to moc neřeší.

Ano, ale jste-li heterák, pak můžete těch homosexuálních souloží provést, kolik chcete, ale stejně neztepláte.

To je dost pragmatický pohled; ono i kdyby se nevyplácelo být teplej, tak s tím teplouš nic neudělá.
Nebo snad Vás by začali přitahovat chlapi, kdyby se to finančně vyplatilo? Těžko. Maximálně je budete šukat, když Vám to za to bude stát, ale nic nezměníte na tom, že přitahovat Vás budou ženy.

OK, zkusím to vysvětlit jinými slovy, koukám, že to, co jsem napsal výše, chápete úplně jinak, než jsem to já myslel; než bych Vám to vysvětlil, to by bylo zase na sto příspěvků, takže na to zapomeňte, zkusím to úplně znovu.

Zaprvé z diskuse vylučme rozhodnutí typu "Máňu, nebo Blaženu", případně "co si dnes vezmu na sebe" a tak dále, prostě tyhle osobní věci. Tam to rozhodnutí není ani tržní, ani státní, to se prostě člověk nějak rozhodne a buď toho lituje, nebo ne. Omezme tedy diskusi pouze na rozhodnutí o tom, jestli někde něco postavit, zasponzorovat, koupit, prostě řekneme "byznys rozhodnutí".

Jak se taková dělají tržně?
Někdo do toho investuje své peníze (případně peníze, které mu někdo dobrovolně půjčil) a následně on posoudí, zda se mu to vyplatilo, zda to bylo správné rozhodnutí.
Vlasntík rozhodne, zda to bylo správné rozhodnutí, přičemž kritéria mohou být čistě jeho osobní; třeba si může koupit hospodu proto, aby vydělávala, pak je to celkem jasné (je v plusu == dobré rozhodnutí, je v mínusu == špatné rozhodnutí), nebo si ji může koupit proto, že je to milionář, který "chce mít hospodu, která je pěkná, chodí tam lidi a dobře se tam vaří", pak je to rozhodnutí zase na něm, jen cílem není "být v plusu", ale musí mu tam chutnat, musí to tam dle jeho vkusu dobře vypadat a musí mu tam chodit lidi.
Prostě investujete nějaké zdroje do toho, aby se stalo NĚCO. To NĚCO můžete mít definované jakkoliv po svém, přičemž se to pak buď stane, nebo nestane, podle čeho posoudíte, jestli to rozhodnutí bylo dobré (ono se může stát, že se stane něco jiného, co se Vám bude taky líbit, takže fajn). Z tohoto hlediska může být i ta protipovodňová zeď na poušti správné rozhodnutí, protože když někdo investoval své zdroje a má z nějakého důvodu užitek z toho, že tam ta zeď je, pak to bylo dobré rozhodnutí.

Otázka, zda něco takového dále provozovat, je čistě na majiteli.
Jinými slovy "správný" projekt je takový, u kterého se lidé rozhodnou, že jej budou nadále podporovat a udržovat.
Jediné kritérium je, že se najdou lidé, kteří dají dobrovolně dostatek zdrojů na takový projekt; pokud ano, pak to zjevně je správné rozhodnutí, i kdyby to byla prázdná přehrada na poušti, ti lidé by si ji dobrovolně platili jen v případě, že by jim to dávalo více užitku, než kolik by je to stálo peněz.
Lidé prostě posoudí, zda je to dobré, když ano, dají na to peníze; a může se stát, že si napřed myslí, že to bude dobré, ale pak zjistí, že ne, tak na to peníze dávat přestanou, tím se ukáže to špatné rozhodnutí (tedy bylo dobré to zkusit, protože to chtěli zkusit, ale zaplatili si tu zkušenost, takže není dobré to provozovat).

Jak se dělají rozhodnutí státem?
Politik/úředník použijí cizí zdroje a něco z nich vybudují.
Teď se mají rozhodnout, zda to nadále udržovat; jejich reálné vstupy jsou asi tak toto: ????????????????
Prostě nic; něco udělali, přičemž nevědí, jestli to za ty zdroje vůbec stálo.

Oni se samozřejmě mohou trefit a náhodou udělat něco, co by si lidé stejně koupili; ale v takovém případě nemají ani jak poznat, že tomu tak skutečně je a že by jim to za to stálo.
A i kdyby to nějak poznali, pak se to může v každou chvíli změnit, přičemž na trhu se to projeví tím, že dojdou finance, což se v případě státní rozhodnutí nestane.

Státní projekt je prostě něco, na co se ukradli zdroje (a teď klidně ponechme úplně stranou morální stránku věci) a něco se za ně nakoupilo; není ale jak zjistit, jestli to, co se nakoupilo, mělo tu cenu.
Jediný způsob, jak to zjistit, je nechat lidi, jestli by si to za tu cenu koupili.

Ten chybný přístup k ceně a hodnotě je, že mnoho lidí ji berou jako něco objektivního, ale nic takového neexistuje; cena/hodnota je pouze to, co lidé věcem přiřazují v jejich očích.
Když tedy postavíte bazén jako soukromník a budete prosperovat, znamená to, že lidé si toho bazénu cení více než spotřebovaných zdrojů na ten bazén; když prosperovat nebudete, pak evidentně plýtváte.
Když totéž uděláte jako úředník, tak víte, že jste vzal lidem nějaké peníze a poskytujete jim nějakou službu, ale nemáte potuchy, jak poznat, jestli jim ta služba za ty peníze stála.
Jasné, nebo pořád ne?

1/ No a co, že jsem s tím přišel až teď? Vy jste mi tu vyčítal, že tomu nerozumím, očekával jsem tedy, že Vy rozumíte. A čemu nevěříte? Že se svět netočí kolem psychiatrie?

2/ Tak tohle už je slovíčkaření, které nevede nikam; buď můžeme tvrdit, že člověk určitá práva má, protože jsou nezcizitelná, jen jej na nich někdo může omezit, nebo říci, že jsou-li potlačena, tak je nemá, což je ale jen sémantická diskuse, která nikam nevede.

3.1/ No, pokaždé je to "když chce" (ve skutečnosti); oficiálních důvodů může mít více.

3.3/ Tak ta mezi libertariány známá je, jen ji nikdo neprožívá tak jako Vy, protože všem je celkem jedno, jestli ho zrovna omezuje psychiatr kvůli nějaké kvazi duševní nemoci, nebo bengo kvůli jakési společenské smlouvě, vnímají to jako tutéž sračku. Nebo snad máte pocit, že mezi libertariány je obecně rozšířen názor, že stát má rozhodovat o tom, kdo smí mít zbraň?

Ta Vaše "malá změna" může zničit těm lidem život.

Napsal jsem, že to postačí (protože je to asi nejsnazší cesta), ale nikde ode mě nepadlo ani písmenko o tom, že by to snad měl být jediný důvod, těch je daleko více; nošení zbraně pod vlivem alkoholu například (a opět nejen).

Ne, není; Vy totiž používáte ten argument, že když něco bylo už dost na hovno a zhoršilo se to jen trošku, tak bych měl napsat calm down.
A i kdyby to přirovnání nesedělo z hlediska toho, kolika lidí se to dotkne, je naprosto přesné na ten Váš argument, že když je něco fakt špatné a trochu se to zhorší, neměl bych z toho dělat vědu.

1/ To je jeden z důvodů; ne však jediný.

2/ On ji právě má pořád; akorát mu tu svobodu někdo upírá, přičemž na tom, jak důsledně a efektivně to dělá, záleží.

3.1/ Jiná pravidla spočívají v tom, kdy a na jak dlouho ji může vzít; v obou případech to je "když chce", ale to samozřejmě není vše.

3.2/ Ano, pro mě je ta změna důležitá.

3.3/ Toto je fakt geniální věta:
To, že DPH je nelegitimní, je každému libertariánovi známo, kdežto nelegitimnost psychiatrických zásahů do práv jednotlivce obecně známá není.
Vážně toto používáte jako argument? Nelegitimita DPH je známa libertariánům, není známá obecně; nelegitimita odebírání zbraní je též známa libertariánům, ne obecně.
Nevím, zda budou MASOVĚ odzbrojováni lidé, kteří by doposud nebyli, ale stačí mi, že takové případy budou; nejsem sociální inženýr, abych posuzoval, že když se to dotkne jen mála lidí, tak to vlastně není problém.

A Vy mi budete říkat, že nevidím podstatu problému!?
Vždyť Vy si z toho berete jen tu část, která se Vám hodí!
Ti policisté nebudou ty zbraně brát jen lidem, u kterých je podzření na duševní nemoc, ale i lidem, u kterých budou mít podezření, že jsou nebezpeční z jiných důvodů.
Mentální nezpůsobilost je jen jedním z důvodem k odebrání zbraně, nikoliv jediným.

Vážně by mě zajímalo, co byste řekl na následující hypotetickou situaci:
- Daň z příjmu je 15 %; nějaký kundál ji zvýší na 16 %.
- Já napíšu článek o tom, že je to otřesné.
- A někdo mi přijde pod ten článek vysvětlovat, že jsem tam měl ještě napsat CALM DOWN, nic se neděje, ona ta daň byla už doposud šíleně vysoká, takže to jedno procento navíc už nás nezabije....

Fakt Vám to přijde adekvátní?

1/ Legitimizace odzbrojování byla psychiatrická; nyní je psychiatrická i policejní. Ve svém zaujetí proti psychiatrům to odmítáte vidět, přitom je to tak prosté: Doposud Vám mohl vzít zbraň psychiatr, dnes tak může učinit stále, ale navíc může i policista (i když bez psychiatra jen na přechodnou dobu, ale může).

2/ Jinými slovy ten, kdo chce mít zbraň, nemá větší svobodu, kdy ji mít může, než když nemůže?

3.1/ To samozřejmě udělat může; ale když to neudělá, dnes to může udělat ještě policista (byť dočasně). Jinými slovy doposud tam byla jedna instituce, která brala zbraně, teď k ní přibyla ještě další (i když je bere za jiných pravidel.).

3.2/ Ano, rozdíl je v rychlosti a množství poškozených.... a jak Vy víte, jak já to hodnotím? A když to přeceňuji, jakou má tedy cenu půl rok se zbraní? A jakou pro koho? Vy to snad víte? A pokud ne, jak můžete tvrdit, že to přeceňuji, když neznáte cenu?
Tady mluvíte jako nějaký psychiatr, který má pocit, že může za ostatní rozhodnout, co je pro ně jak velký problém.

3.3/ Ano, je to přesně tak nelegitimní, ale žádné calm down! Obojí je to svinstvo, jen místo toho jednoho je tu teď máme dvě (každé jiné); a píši o tom novém, nikoliv o tom původním, protože na tom se nic nezměnilo.
Nebo snad když napíšu článek o tom, že je svinstvo, když někdo zvýší DPH, tak je to špatně, pokud tam ještě neuvedu, že svinstvo je krom DPH ještě zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmu a tak dále? Nebo že když někdo teď zvýší DPH o 1 %, tak je špatně na to nadávat, protože DPH už je stejně vysoká jak prdel, takže CALM DOWN?

A policajti nedostali žádnou psychiatrickou pravomoc, tak ji nazýváte jen Vy; prostě je to pravomoc sviní brát slušným lidem jejich majetek, je úplně jedno, zda to ukrývají za uniformu či pod bílý plášť.

V USA už to mají takto rozdělené v podstatě desítky let....

Spíše bych to formuloval takto:
Předem nelze s jistotou vědět, které rozhodnutí je dobré a které špatné; na trhu to však alespoň lze vidět zpětně.

Máte prostě takové dva základní proudy; v USA jsou krásně vidět, nazývají se "republikáni" a "demokraté".
Zatímco republikáni jsou pro ekonomickou svobodu, ale proti svobodě osobní, demokraté to mají přesně naopak, čili v zásadě volba na hovno.

No, jak říkám, u konzervativců; svobodou se holedbají i anarchokomunisté, ale též mají problém s tou ekonomickou.

Víte, co je nejhorší? Vy i navzdory tomu, kolik energie věnujete do toho, abyste mi oponoval, nevěnujete žádnou do toho, abyste vůbec četl, co píši.
Kdybyste měl alespoň potuchy o tom, co již léta píši, nemohl byste vůbec položit otázku, zda něco považuji za "tržně smysluplné"; pointou toho trhu je právě to, že to tímto způsobem posoudit od stolu dopředu hypoteticky nejlze, není možné jej s jistotou predikovat, přičemž právě na tom se zakládá asi tak polovina mé argumentace proti státním zásahům.

Jenže o tom v tom čase nelze rozhodnout jinak než tržně; prostě i když mám nějaký záměr, ten vykonám a on se povede, jak vím, zda to bylo prospěšné?

No, rozhodnutí dobrá a špatná určitě existují, ale nelze to předem na jistotu vědět.
Existují tedy tržní a špatná, přičemž ale to neznamená, že tržní rozhodnutí nemůže být také špatné.

Hm, já si nemyslím, že by nutně musel vzniknout mediální humbuk.... třeba to dítě může být svěřeno prarodičům a podobně, tam není důvod k humbuku.

Jj, já vím, že být nemusí, ostatně když má třeba další příbuzné, může jít k nim a podobně; ale když bude mít registrant dítě adoptované, tak se to vůbec neřeší a dítě automaticky zůstává, ne?
Což je tedy mnedle lepší i pro to dítě, protože když už mu umřel rodič, tak se nemusí stresovat ještě tímhle....

Každopádně díky za doplnění.