Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Já Vám tu píšu, že pro krádež platí totéž a že je tedy irelevantní, jestli přijímáte nebo odmítáte NAP. Jestli si myslíte, že ne, tak uveďte, kde se to liší a proč chcete mít někde výjimky. To je ale na Vás, můj model je konzistentní, Vy chcete nekonzistenci, tak byste ji ale měl obhájit a ukázat, v čem ji vidíte konzistentní a proč.

Tedy nic jste nepochopil. OK, nechcme to být.

Jak mi může logickou nekonzistenci ukazovat někdo, kdo není schopen správně ani vytvořit negaci jednoduchého výroku?

To Vy jste jen nepochopil argumentaci, OK, to může být moje chyba ale trvat tvrdošijně na Vaší chybě, když Vám to tu opakovaně uvádím na pravou míru, to už je zas Vaše mínus. Možná byste taky mohl ubrat na Vašem egu, jak super zvládáte logiku, protože Vám to v mnohém hapruje ale já už se v tom nechci rýpat, debata s Vámi není vůbec efektivní, neposouvá se, protože Vy se posouvat nechcete a jde Vám o trolling.

Ne, ani v přirozeném jazyce není výrok "je to bílé" negací výroku "je to černé", i když mne jistě začnete přesvědčovat o tom, že tomu tak je, protože je to symetrické.

Ano, přesně toto jsem se snažil naznačit já Vám (můj argument, že "řídí se NAPem" a "Neřídí se NAPem" nepokrývá celou množinu možností, vy jste trval na tom, že pokrývají), toto s "bílé" a "černé" máte v pořádku a je to protipříklad na Vás (děkuji, usnadnil jste mi práci). Teď to aplikujte na Vaše předchozí a najdete (možná) tu chybu.

Vím, jak definuje agresi ale to je tu irelevantní, krádež máte definovanou i nezávisle na Urzovi, je popsatelná ekonomickými prostředky a ekonomie je nezávislá na volbě morálky. Nekdo vytvoří ekonomický statek s motivacemi, že ho bude užívat ale dojde k nedobrovolné transakci, jejíž výsledkem je, že statek užívá někdo jiný. Nezávisle na NAP, na ankapu a na subjektivně volených morálních principech.

A co kdyby Vy jste méně předpokládal a více četl, co tu lidi píšou, než začnete psát nesmysly zase Vy? Sorry ale na vidle jste si naběhl sám.

Nechci. Chci tím říci, že nejednají podle konzistentního modelu a že mají jiná pravidla pro "moje" a jiná pro "cizí". Konzistentní to není, protože když to formulujete ve variantě, kde není explicitně zmíněno, o čí vlastnictví jde, tak Vám vyjdou pravidla "kdokoliv si může přivlastňovat něčí majetek" a "nikdo si nesmí přivlastňovat něčí majetek proti vůli vlastníka" a obojí logicky nemůže platit zároveň (leda že by s tím vzdáním se majetku souhlasili všichni bez jediné výjimky, což se ale vyvrátí snadno, stačí, když já souhlasit nebudu, jestli máte model společnosti, kde všichni souhlasit budou, tak OK ale pak se budu ptát, o jaké to jde SciFi a na jaké je to planetě, protože o lidi určitě nepůjde).

Mimochodem, jasně jsem Vám tam ukázal, že negaci máte chybně

Ano ale byla to Vaše negace. A Já poukazoval na chybu v ní. Resp. pokud byste trval na Vaší negaci, tak zas byste měl chybě definici "... se neřídí A", jelikož byste nemohl stejně definovat "... se neřídí B" kde B je komplement (to byla zas ta symetrie, ano, symetrie je něco jiného než negace, že ale máte problém s porozuměním psaného textu, to je na Vaší straně. Je na Vás, jestli upravíte definici nebo se vzdáte negace ale na obojím najednou nemůžete trvat čistě z logiky.

Ale je to už pro mě minulost, vy jste to tu vytáhl znova, pro mě je to uzavřená záležitost. Já reagoval na Vaše nové (a pozměněné) tvrzení. To, jestli chcete obhájit, tak ho uveďte přesně, co jím myslíte. Místo abyste ho upřesnil, zareagoval jste mým napadnutím, což je pro mě signál, že Vám o vyjasnění si něčeho nejde a jenom tu trolíte, protože asi nemáte co dělat. Takže já debatu s Vámi moc vážně neberu.

]iA rozdíl mezi agresí a obranou zase spočívá jen v tom, jak si to jeden Urza definoval[/i]

Nebo ještě stručněji (ale v podstatě totéž): Chcete nám naznačit, že to lze předefinovat tak, že krást se může? (Jelikož krádež samotnou těžko předefinujete tak, aby nebyla krádeží). OK ale co tím změníte? Jen tvrdíte, že Vám zrovna krádež nevadí. To ale není v rozporu s Urzovým textem, s lidi jako jste Vy, v něm počítá.

A rozdíl mezi agresí a obranou zase spočívá jen v tom, jak si to jeden Urza definoval

Není protože to nevyhovuje i mnoha lidem bez ohledu na to, jak si co definovali nebo jestli znají východiska ankapu. Neboli nechtějí být okrádáni. Což rozvedeno znamená, že nechtějí, aby hodnoty, co si vlastní prací vytvořili (to je na definici nezávislé, jde o odpozorovaný empirický fakt) jim někdo sebral (také na definici nezávislé, také fakt). A definice je nemusí zajímat, akt okradení na nich nezávisí. Jestli Vy si to definujete jinak a vyjde Vám, že podle Vašich definic ti lidi jsou v pohodě, tak pak je chyba ve vašem popisu. Neboli můžete relativizovat (Vaše oblíbená strategie zde, jak jsem si všiml) ale nemůžete být v rozporu s fakty (že je někdo okraden a že je na někoho uplatněno násilí, kdo se sám na nikom násilí nedopouští).

Zloději, loupežníci a vrazi, pokud nejsou nepříčetní, samozřejmě NAP chápou, jen se rozhodli jím neřídit, pokud z toho mají oni sami prospěch ale vyžadují ho, pokud by někdo porušil NAP vůpči nim. Tedy není to tak, jak tvrdí jakub G., že mají jinak definované vlastnictví. Mají ho definované standardně podle NAP, jen zkrátka svůj majetek brání, ač ho sami vůči jiným mají tendenci porušovat.

Narážíte na tu diskuzi, kde se ukázalo, že si pletete negaci se symetrií?

Nikoliv. Narážím na diskusi, kdy jsem Vám ukázal nekonzistenci Vaší definice logického ekvivalentu spojení "lidi se neřídí A" s doplňkovým tvrzením "lidi se neřídí B", kde B jen non A. Vy jste chybu sice identifikoval ale nepochopil jste argumentaci a domníval jste se, že chyba je moje kdežto já Vám ukazoval, kde chybu máte vy. A v přirozeném jazyce tento obrat používáme ve smyslu jiné logiky (většina, nikoliv všichni bez výjimky) a ta je konzistentní (platí tam ta symetrie, kterou vy jste tam neměl).

Až na to, že většina lidí se jím přesně neřídí

:-D to už jsme tu jednou měli, tentokrát v trochu opatrnější modifikaci, s termíny "většina lidí" a "přesně neřídí". Tady s Vámi ale tentokrát polemizovat nebudu, protože lidi dělají málo věcí přesně. Například ve Vašem vlastním analogickém příkladu by to byl ekvivalent toho, že lidi se přesně neřídí dopravními předpisy. Což je také pravda. Řídí se spíš ekonomickými zákony. Pokud je pro ně výhodné něco porušit a vyhnout se důsledkům, někteří poruší. Někdo porušuje soustavně a je to pro něj adrenalin. A někdo se předpisy důsledně a poctivě řídí, třeba taky proto, že se přehnaně bojí rizika a vydává tuto slabost za silnou stránku (totiž poctivost) ale občas udělá nějakou chybu, takže předpisy dodržuje nepřesně. S NAPem to bude obdobné.

Je to asi rok, dva, co se zjistilo, že kdyby supermarkety jídlo darovali, musí to zevést do účetnictví jako dar s vykázanou obvyklou hodnotou daného zboží a odvést DPH, takže stát je ekonomickými prostřeky (administrativa + DPH) motivoval to nedělat. Politici to sice už nějak upravili, aby to tak šlo (a až poté, co se to začalo mediálně probírat a napsalo se několik článků, ze kterých to pro státní aparát nevypadalo lichotivě a politikům se na to nepříjemně odpovídalo) ale je to nekonečný proces všude tam, kde do něčeho lidem mluví stát. Jsou tisíce skrytých podobných problémů způsobovaných zbytečnou regulací, o kterých se jen nepíše a nejsou vidět ale život nám taky zhoršují.

Tolik k reakcím zde na vyhazování jídla, které ale, jak píše URZA nemá nic společného s nedostatkem jídla v Africe.

Co by tedy anarchokapitalista musel udělat, aby byl podle Vás přítomen konflikt?

Zkusím hádat: Zeptá se socialistického kubu, jestli ho může zrušit, protože by to rád udělal a že neví, jestli by to klubu vadilo. Klub odpoví, že by mu to vadilo, tedy svoboda anarchokapitalisty podle Vaší definice je nyní v konfliktu se svobodou klubu. Anarchokapitalista podle anarchokapitalistického morálního principu "nech ostatní na pokoji", klub nezakáže.

Máte konflikt a anarchokapitalista ustoupil ze své svobody posuzované podle Vaší definice.

zkuste napsat jeden jediný příklad, kdy dle anarchokapitalistické teorie nemá anarchokapitalistické pojetí svobody přednost před jiným pojetím svobody!

Zde se anarchokapitalista vzdal volby učinit něco, co je v konfliktu se svobodou jiného, protože by to jinak rád učinil ale dal přednost respektu před svobodou toho socialistického klubu. A teď je míček na Vaší straně, uveďte, kdy je to naopak. Nebo proč jste se vlastně vůbec ptal.

PR žvásty

Já jen rozebírám Vaše pojetí svobody, založené na pocitu a na tom, co někdo považuje za správné. V podstatě nic netvrdím, jen se táži Vás. Moc jsem se toho ale nedozvěděl. Chtěl jste příklad, ten jsem Vám dal. Chtěl jsem protipříklad, ten jste mi nedal.

To už si ale přidáváte věci navíc, které já nikce netvrdil. A ani si nemyslel. A považuji je za nesmyslné a tážu se, kam na to chodíte. Po socialistickém klubu nemůže být nic vyžadováno, co si s ním anarchokapitalisté nedomluvili ve smlouvě.

Urza sám mluví o "anarchokapitalistické teorii

Ale evidentně podle kontextu tím myslí fungování nebo jeho dlouhodobou stabilitu, což je něco jiného. Pojem "anarchokapitalistická teorie" použil jako stejnou zkratku, jako tázající. Vyvrácení anarchokapitalismu na teoretické rovině evidentně myslí v první části z hlediska teorie volného trhu a sice že ekonomové nedokázali, že státní regulace jsou nutné a v druhé části empirický důkaz nemožnosti, že by anarchokapitalismus někde existoval a zhroutil se zpět ve stát (podle mě by to ale byla spíš indície, jelikož taktu už byla několikrát vyvrácena třeba i demokracie). A na té teoretické rovině ankap ekonomové IMHO ale ani nevyvrátili, protože ekonomie zkrátka není exaktní věda. A podle mého by břemeno důkazu ležet na těch, kteří chtějí vyvracet. Protože dokázat něco, co nebylo vyvráceno, na rozdíl od matematických teorií nejde (matematika má jiný charakter, tam můžete mít všechny prvky množiny k dispozici pro výpočet bez ohledu na čas, prostor či ekonomické náklady).

Vy jste mi oponoval v jiném kontextu a sice navážel jste se do axiomů a já už nevím, čeho dalšího. To jsem Vám odmítl. A Urza žádné axiomy anarchokapitalismu neuvádí, aspoň jsem si nevšiml v tom Vašem linku.

Reagoval jsem na tohle

A než tu zase zase začnete plácat nějaké ty Vaše ideologické nesmysly, schválně mi zkuste napsat jeden jediný příklad, kdy dle anarchokapitalistické teorie nemá anarchokapitalistické pojetí svobody přednost před jiným pojetím svobody!

a uvedl Vám ten příklad. Konflikt by vznikl tehdy, kdy by anarchokapitalisté chtěli zakázat socialistický klub (třeba ti, které takové kluby "nepovažují za správné" (podle Vaší definice). Socialistický klub je zde jiné pojetí svobody a to dostalo přednost před anarchokapitalistickým pojetím svobody, v důsledku čehož anarchokapitalisté klub nezakázali. Pojetí svobody beru podle Vaší definice, jelikož o ní se bavíme. Podle anarchokapitalistické definice svobody tvrzení nemusí nutně platit. Já se dokonce domnívám, že Vaše pojetí je vachrlaté, protože je založené na pocitu a ten je v principu nezjistitelný. Takže pokud mi nyní budete oponovat tím, co si při tom anarchokapitalista myslí, k ničemu se nedostaneme a já končím (nebudu Vám to brát za zlé, jen tak, že jste nedomyslel to pojetí svobody ale to je OK, to se může stát). Já mám definici svobody jinou a ta tuhle slabinu nemá.

Chtěl jste příklad, dostal jste ho. A?

Má definice, axiomy, důkazy, ale není to teorie? Tak co to je? Parní lokomotiva?

Nevím, co máte za zdroj, podle mě je to absence státu bez dalších podmínek, tedy žádných předpokladů či axiomů. Třeba se mýlím, případně mě opravte (a uveďte i zdroj).

Tím chcete říct, že anarchokapitalistické pojetí svobody brání lidem založit si socialistický klub?

Nechci. Jen to, že anarchokapitalisté nemusí považovat za správné existenci socialistického klubu (ale to neplyne z anarchokapitalismu, to plyne z rúzných preferencí různých lidí, i anarchokapitalista může uznávat socialismus, mě třeba ve skupinách, kde se všichni znají osobně a ohlídají si erární vlastnictví a černopasažérství a efektivitu, socialismus nevadí, někomu se může příčit. A chci říct, že ať tak, či tak, že jeho existenci přesto budou respektovat, protože toto je jejich způsob řešení konfliktů různých pojetí svobod.

Dále byste neměl zapomínat na to, že teorie anarchokapitalismu je normativní teorií.

Já si tedy nejsem jist, jestli se dá o anarchokapitalismu vůbec hovořit jako o teorii. V přírodovědeckém smyslu například. A i na ekonomické teorie se dívám trochu jinak. To je něco, co buď je nebo není. Podobně jako demokracie nebo monarchie. Anarchokapitalismus je podle mě definice. Podobně jako stát (a pak jde o komplementární definice, buď jedno nebo druhé). Stát také není teorie.

Ale reagujete na

Marťan 2018-10-31 18:01:45: Je podle Vás také celá matematika subjektivní? Třeba si odpovědí na tuto otázku vyjasníme, co pod "subjektivní" chápete.

Otázka zůstala nezodpovězena. Zatím od Vás víme, že každá definice, kterou vyslovil člověk, je subjektivní. Což je teda odvážné tvrzení. Záleží ovšem na Vaší (podle Vašeho tvrzení subjektivní) definici pojmu subjektivní.

A než tu zase zase začnete plácat nějaké ty Vaše ideologické nesmysly, schválně mi zkuste napsat jeden jediný příklad, kdy dle anarchokapitalistické teorie nemá anarchokapitalistické pojetí svobody přednost před jiným pojetím svobody!

Vždycky. Když si založíte socialistický klub, anarchokapitalista z přesvědčení chovající se podle NAPu Vás nechá na pokoji.
Rozumíme si v tom, že se ptáte na pojetí podle Vaší definice, že svoboda je moci dělat to, co člověk považuje za správné? Anarchokapitalista tam má navíc morální princip (jím zvolený, tedy subjektivní), že nečiní vůči druhým nic, co si nepřejí, protože je to v rozporu zas s pojetím svobody jejich. Zkusíme to naopak ano? Zkuste mi dát protipříklad, kdy anarchokapitalista něčí jiné pojetí svobody nerespektuje.

Budu se řídit prostě svým pojetím svobody, právě proto, že to je to moje pojetí. Jen si budu - na rozdíl od jiných tady - prostě vědom, že je to jen mé subjektivní pojetí.

Neboli na pojetí svobody ostatních nebudete brát ohled a upřednostníte si pojeti svoje, přestože tím vstupujete se svobodou jiných do konfliktu? Vpořádku, je to Vaše pojetí ale pak raději budu interagovat s anarchokapitalisty z přesvědčení, kteří tu cizí svobodu budou s jistou pravděpodobností respektovat, i když bude odlišná od pojetím jejich.

A ne, NAP není něco, co by minimalizovalo konflikty.

Ano, to také netvrdím.

K něčemu takovému byste potřeboval empirická data, co lidé vnímají jako konflikt.

To zas nepotřebujete, leda kdybyste chtěl společnost řídit tzv. "vědecky". Ale to už jsme tu jednou měli. Lidi, co svého času prosazovali ústup od otrokářské společnosti, na to také neměli empirická data, že je to tak lepší. Naopak t.č. byla veškerá empirická data na to, že bez otroků to nejde. Mnohé lze také zavést evolučně, nikoliv inženýrsky. A historie ukazuje, že se to tak dělo skoro vždy a výhradně.

Mám pocit, že Vaše myšlenky bloudí v bludném kruhu, kdy za konflikt vnímáte porušení NAPu a pak z toho vyvodíte, že konflikty minimalizuje dodržování NAPu, což je samozřejmě totálně ulítlý přístup. V tom případě se Vaše pocitové centrum mýlí, držel jsem se dosud pouze konfliktu Vašeho pojetí svobody, který tam evidentně máte přítomen také ale nechcete nám říci, jak to ve svém pojetí svobody řešit, kromě toho, že to budete řešit svým pojetím svobody (to už ale víme, co dál?).

Nebudou spíše tvrdit, že jejich svoboda se nikdy nevztahovala na mlácení jiných dětí lopatičkou?

Někteří třeba ano. To je přístup založený na tradicích. Ale otázkka trvá, jen se převede oklikou na totéž přes otázku, kde se pak berou ty tradice. Nejzajímavější totiž je, že v těch nejobecnějších otázkách tohle mají všechny civilizace stejné a to i ty, které spolu před tím tisíce let neinteragovali. Tak třeba žádná civilizace Vám neuzná právo zapalovat druhým obydlí, ač by to někoho mohlo bavit a byl by to pro něj možná projev svobody.

>>Máte tedy pravidlo na střet dvou svobod?

>Tohle je z principu docela nesmyslný dotaz. Pokud se dvě pojetí svobody shodují na nějakém takovém pravidle, pak ho obě považují za správné, ale pak to není střet. A pokud se na něm neshodují, pak je hloupost se na něj ptát.

Tak si představte, že se to stane Vám. Chcete něco udělat, co považujete za projev svobody Vaší ale víte, že někdo jiný v tom (Vašem činu) vidí omezení svobody jeho. Třeba Vám to řekne. Co uděláte a proč? Tvrdíte, že obecný algoritmus neexistuje a tak se tážu nesmyslně (OK, nevěděl jsem že to tak berete ale odpověď jsem se dozvěděl, tedy dotaz nesmyslný nebyl) ale vy v interakci se světem na to nějaký algoritmus přesto máte ne? Jaký? A proč jste si zvolil takový?

>>Koho svoboda má přednost v obou případech a proč?

>Podle lupiče to bude nejspíše ta jeho a podle bankéře zase ta jeho. Čekáte snad něco jiného?

Tak viz výše, dostanete Vy se do střetu se svobodou druhých, jakým algoritmem budete Vy postupovat a proč?

A ještě zkusím zobecňující otázku: Přemýšlel jste někdy nad tím, jak by bylo vhodné volit hodnoty "co považuji za správné" z hlediska minimalizace konfliktů ve smyslu střetu dvou svobod ve smyslu Vaší definice? Samozřejmě, že nelze zařídit, aby se tak všichni chovali ale pro některé modely se některé chování nebude vyplácet a to stačí. U každého jednotlivce je konkrétní motivace subjektivní ale pro populaci jako celek je tohle už rozhodně zajímavá otázka z teorie her ne? Jestli nepřemýšlel a nemáte na to názor, ok, nechte být (pak to ale vede na jinou otázku, a sice z jaké pozice tvrdíte, že koncept NAP je v nějakém smyslu špatně, když se zároveň touto otázkou odmítáte zabývat, nebo máte něco navíc, co já nepostřehl, třeba důkaz, že pro danou úlohu neexistuje řešení? Ale pak bych rád ten důkaz, nejen že si to myslíte, tvrzení že pro jednotlivce jde o subjektivní volbu už v populačním modelu z teorie her neobstojí, tam už volba jednotlivce nehraje roli, protože jde o optimalizační úlohu v mnohadimenzionálním prostoru).

A ještě návodná otázka: Přemýšlel jste, jestli není spíš nějaká zákonitost než shoda náhod, že rodiče spíš budou učit svá děcka, aby na pískovišti nemlátila druhé lopatičkou po hlavě než naopak, ve Vaší terminologii aby se vzdali nějaké své svobody ve prospěch svobody druhého a jestli klíč k odpovědi není, že mlátit lopatičkou po hlavě druhé se spíš nevyplácí než vyplácí, když chci se zbytkem nějak vycházet a mít z dobrých vztahů také prospěch?

Já si tohoto vašeho výroku také všiml. Je podle Vás také celá matematika subjektivní? Třeba si odpovědí na tuto otázku vyjasníme, co pod "subjektivní" chápete.

Ano, mě to je jasné. To byl dotaz na Jakuba G. Chtěl jsem zjistit, jestli má ve svém pojetí svobody také nějak zakomponováno i to omezování svobody druhým. Ve své definici totiž to, co si myslí ostatní, vůbec nemá. Možná je to implicitně v tom "co považuje za správné", jelikož někdo tam zahrne názor na dotčené osoby a někdo nezahrne. Na to se ptáte vy, tak to nechám na Vaší debatě. Můj dojem je, že pan Jakub G schválně volí takovéhle abstraktní nic neříkající konstrukce, aby nemusel pokud možno sám nic říct. Nebo se chce usilovně vyhnout univerzálním konceptům, aby si mohl volit v různých situacích různá řešení, i jsou logicky neslučitelná. Ale do hlavy mu nevidím.

Aha, chybně jsem si vyložil Vaše "donucen". Neznamená to tedy "donucen k činu", jak jsem bral já ale také zahrnuje "nečinit vůči mě to, co si nepřeji, i když já sám nic nečiním" (zkrátil jsem "co nepovažuji za správné" na "co si nepřeji", protože to jsou podle mě ekvivalenty). OK?
Tedy svoboda znamená možnost činu, který chci udělat (=považuji ho za správný, předpokládám, že člověk nebude činit něco, co za správné nepovažuje) když ale zároveň nejde o čin, který se dotýká v nějakém smyslu někoho jiného a ten si to nepřeje, protože tam vstupují do hry svobody obou a čin je z hlediska obou konfliktní, protože svoboda jednoho (podle vaší definice) je v rozporu se svobodou druhého.

Máte tedy pravidlo na střet dvou svobod? Obecně nebo můžete zkusit konkrétně: Lupič považuje za správné vyloupit banku ale bankéř si to nepřeje. Bankéř považuje za správné zastřelit lupiče v jeho bance za správné, lupič si to nepřeje. Koho svoboda má přednost v obou případech a proč? Jsou zde již dva činy a jeden bude příčinou druhého, ať je to zajímavé, kdybyste to nechtěl komplikovat, tak vemte pro začátek jen ten první. Jen jsem zvědavý, jak Váš systém funguje a co dává za výsledky.

Tedy když já považuji za správné Vás praštit kladívkem po hlavě, tak Vás praštím, což je projev mé svobody, Vaše svoboda ovšem dotčená není, protože jste nebyl k ničemu nucen a v ničem Vám nebylo bráněno (nemusíme tedy ani řešit, co považujete za správné). OK? Jestli ano, tak pak asi tak 99.9 % populace používá tento pojem v jiném a v duchu tohoto příkladu v úplně odlišném smyslu.

Zkuste se schválně pár lidí ve svém okolí zeptat, jestli považují za projev svobody někoho praštit (čímkoliv kamkoliv, pokud si to dotyčný sám nepřeje a nedomluvili se na tom). A pak je jasné, že se v debatách o svobodě s Vámi většina lidí nedomluví a anarchokapitalismus v tom nehraje žádnou roli.

A ještě se k tomu říká dodatek, že"kdo to neumí učit, ten to řídí".

Ovšem podle toho, jak fungují utopené náklady, se vyplatí si užít oslav jen když se nám to užívání líbí a pociťujeme ho jako přínos. Jelikož kdo se neúčastní, tomu se poměrná ani celá část nákladů nevrati. V tomhle, že to zaplatíme tak jako tak, souhlas, "koukejte si tuhle párty užít" jsem si vyložil jako sarkasmus. Takže vlastně celkově souhlas.

A všimněte si, že utopené náklady působí z hlediska motivací naprosto stejně, jako cokoliv tzv. zadarmo. Hezký příklad má ekonom Tím Harford v jedné své knize, kdy se organizátoři nějakého večírku rozhodli, že nápoje budou drahé ale lze si zakoupit paušál a za něj pak pít neomezeně. A pak řešili, proč se jim účastníci rozdělili na dvě skupiny, jedna popíjela téměř po kapkách celý večer jeden, dva nápoje a moc si večírek neužila a druhá nezřízeně chlastala, až někteří do němoty. Na dalším večírku tedy zkusili upravit velikost toho paušálu ale dostali totéž, jen ty skupiny tentokrát byly jinak velké. Jinak ale triviální ekonomicky příklad pro středoškoláky, jak tohle vysvětlit. Zajimavé, a pro mě naprostá záhada, proč tomu tak je, že s tímto (a s dalšími jinými, taktéž IMHO úrovni střední školy), mají problémy zákonodárci. A nikoliv zanedbatelní jednotlivci, neznalost základních ekonomických principů se běžně promítá do zákonů, načež v dalších obdobích politici řeší, proč tak skvěle napsané zákony nezafungovaly a jsou potřeba neustálé novelizace. Nejčastěji se politici mýlí všude tam, kde mají co do činění s trhem. Takže se nabízí hypoteza, že je to tím, že pokud by chápali fungování trhu, nešli by do politiky ale vydělávali by si na živobytí možná jinak. A proto se mezi politiky hromadí tyhle administrativně regulátorské typy lidí.

Nemohol, môžete si vyberať iba z ponúkaných možností a je veľmi nepravdepodobné že by na nejakej súkromnej škole propagovali etatizmus, to je ako keby súkromný majiteľ továrne sám inicioval vznik odborov. A štátne školy tam nebudú.

Ale kdepak, jelikož by v ankapu nikdo nikomu nic neurčoval ani nereguloval, socialisté by si mohli v rámci svého socialistického klubu zřídit kolektivní školu. A v ní by si mohli učit, co by chtěli. Nečlenům by možná vytýkali nedostatek solidarity ale to by byl problém jejich, nikoliv těch nečlenů.

Nebylo by tedy nyní nejlepší začít znova a přesně napsat, co přesně myslíte, když napíšete většina lidí se NAPem neřídí a začít od toho?

A nejlépe množinově, protože to bude jednoznačné. Víme, k jakým lidem se výrok vztahuje (k většině, jelikož je to uvedeno explicitně) ale nevíme, k jakému vlastnictví (není specifikované, takže já to bral jako že na druhu vlatnictví nezáleží, tedy že výrok platí ke každému, tj. i k vlastnictví vlastního těla) a jestli ke všem činům nebo k většině činům téhož člověka (já to bral jako k většině, člověk není exaktní entita a výjimečně se bude řídit podle nějakého pravidla bezvýhradně a vždy). A pak můžeme zjistit, čím se můj výklad Vaší myšlenky liší od toho, jak jste ji opravdu myslel a co je zdrojem nedorozumění.

Ještě by možná bylo potřeba dodefinovat, jaký čin je v souladu s NAPem a jaký není, protože nevím, jestli se na tom shodnem (IMHO toto by měli definovat ti, kteří s NAPem argumentují, nikoliv ti, kteří proti němu mají výhrady, tedy mělo by jít o čin, při kterým se koná fyzické násilí, já dodávám i včetně neúspěšného pokusu, abychom si nemuseli definovat útočné a obranné násilí, protože jsem si všiml, že na něm se neshodneme). Praštění někoho kladívkem po hlavě tedy beru jako čin porušující NAP.

Takže většina lidí se NAPem neřídí znamená přesně co?