Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Slabé, velmi slabé... Čekal jsem více

Podle mě je to tedy spíše majekotvý vztah odkazující-notář/soudce-dědic. Banka tam může být uvedená možná někde bokem, ale víceméně bude dělat to, co jí notář/soudce přikáže. A určitě to nebude banka, která rozhoduje o tom, jak mají formální náležitosti takové smlouvy vypadat.

Ano, to jsem taky zaslechl. Ale jako morální princip mi to nepřijde dobré. Protože podle tohoto principu je třeba morální si koupit do otroctví lidi v nouzi (bezdomovce, feťáky, gamblery), udělat si ve sklepě lidskou farmu a pěstovat je na orgány a natáčet s nima homoporno.

Banka nikoho na formalitách nepopotahuje přece, už jsem vám to psal. Na formalitách popotahuje volnotržní soudce nebo notář. A vzhledem k tomu, že takové případy nebudou časté v ankapu, stejně jako nejsou moc časté v dnešní době, nikdo to pravděpodobně z hlediska PR řešit nebude. Soudce to shodí ze stolu, než aby tím zavedl nový precedens, protože by mu pak příště mohl přijít někdo se závětí napsanou na kapesníčku.

Tak až jí domyslíte, můžete mi ji sem napsat. Já za protistranu nic domýšlet nehodlám, to bych také mohl domyslet strawmana.

1) Bance ztráta PR nehrozí, to možná volnotržnímu soudu. Banka pouze houmstedovala majetek, který ničí nebyl. O tom, komu patří majetek rozhodují soudy, ne banky.
2) Soudu nejspíš také ne, u právního systému lidé ocení především predikovatelnost (tedy i to, že smlouvy musí mít určité náležitosti a pokud je nemají, tak jsou neplatné)

A jaké jsou ty morální hodnoty ankapu??

To není úplně spojené se státem - problém je, že paní podepsala závěť, která nemá formální náležitosti. To stejné se může stát v ankapu - volnotržní soudy budou pravděpodobně také vyžadovat nějakou úroveň formálních náležitostí. Jediný rozdíl je, že pokud v ankapu zmatláte svoji závěť, peníze, které by měly připadnout dědici, po vaší smrti houmsteduje banka :)

Je to problém?

Kolik lidí v Čechách by chtělo bez náhrady zrušit stát? Jedno nebo dvě procenta populace?

I v tom nejlepším ankapu byste měl podle mě minimálně několik procent lidí, kteří by chtěli nějaký jiný model vlastnictví, než NAP. A cítili by se na základě toho okrádáni.

xD

Jinak ještě jak jsem psal vedle do vlákna, podle mě to nelze vnímat jako krádež ani z pohledu ankapu, když stát bere daně od etatisty.

Ona by to tedy neměla být krádež ani z pohledu toho ankapisty.

Resp. takto: pokud stát bere ankapistovi, tak to ankapista vnímá jako krádež. Pokud stát bere etatistovi, tak podle mě ani z pohledu ankapu to nemůžete vnímat jako krádež. Těžko to lze vnímat jako porušení NAPu, když s tím protistrana souhlasí.

No jasně, už to chápu. Etatista přistoupí na to, že bude používat ankapácké definice, vyjde mu ze stát krade a poslední věta v článku 'počkat, cože?' není prozření etatisty, jak je současný systém špatný, ale wtf moment typu 'vždyť s tou ankap definicí věci vůbec nedávají smysl'. Tou poslední větou původního článku jste udělal vtípek na vlastní účet, přestože jste to tak nezamýšlel.

Nechápu. Udělá co?

Ano, Rakouská škola už je vymyšlená, vše zajistí volný trh, co si to ti lidé dovolují, že se mě na něco vůbec ptají. Vše už je přeci jasné, další otázky jsou nesmyslné. Běžte si otevřít další krabicák a vymasturbujte se u fotky Rothbarda, mistře.

Taková hloupost. Etatista neřekne, že stát perly ukradne. Čistě proto, že pod pojmy 'vlastnictví' a 'krádež' vnímá něco úplně jiného, než vy.

Možná by stálo za to lidem nejdříve vysvětlit, že když ankapák vypustí slovo svoboda, znamená to něco hodně odlišného od běžného vnímání svobody.

Po dlouhé době jsem to zkusil, je to pořád stejné, Lojzo promiň, ale vracím se do předchozího módu ignorování tvých příspěvků.

Muži spolu hrají hru. Sami mezi sebou vybírají ty nejvíce schopné a tím vytvářejí hierarchii kompetentnosti. Ti nejvíce schopní jsou pak na pozicích vlivu. A ženy, z toho jak se muži mezi sebou vnímají, dokážou poznat, kde přibližně jaký muž v té hierarchii stojí. Bývá to spojené s penězi, ale nemusí. Může to být spojené s prestižní pozicí. Dokonce se nahoru může dostat někdo, kdo by tam neměl být, třeba proto, že je dobrý lhář a manipulátor. Protože je to ale spojené s penězi a lidé nemají úplné informace, jen samotné vlastnictví peněz vás v takové hierarchii může dostat nahoru, přestože sám nemusíte být nijak extra schopný.

K vaší otázce - je to o obojím. Ženy jdou po těch nejvíce schopných mužích (resp. po těch, které společnost vnímá jako nejvíce schopné). Peníze, nebo schopnost je získávat, je v tomto ohledu silnou indicií. Samozřejmě jsou i další indicie, např. vedoucí pozice v nějaké struktuře. Ale ta hlavní pointa přece pořád je, že úspěch a peníze jednoho ovlivňují druhého. Což vyvrací Ondrášečkovu pozici v článku.

V dnešním světě asi více, než to bylo dříve. Dříve před válkou nešlo utéct.

Pokud řešíme, zda relativní bohatství hraje roli, pak do toho netahejme ostatní věci. Mlátit ženu může bohatý i chudý. Prostě pokud vezmeš dva úplně stejné muže s jediným rozdílem a to, že jeden je bohatý a druhý chudý, pak si ta žena s větší pravděpodobností vybere toho bohatého. Tedy bohatství jednoho ovlivňuje štěstí druhého.

Důležité by mělo být, zda se mám dobře já
Zda se máte dobře vy velmi úzce souvisí právě s rozdělením majetku. Například ženy si vybírají partnera, který je postaven výše v hierarchii kompetence, kde je majetek jedním z měřítek posuzování. Tedy když budete mít tři auta a pět baráků, tak pokud budou mít všichni ostatní 10x víc a vy budete z celé země nejchudší, budete za lůzra a žádná s vámi nepůjde. Dnes taky žádná nebude z bezdomovcem, přestože se ten bezdomovec v ABSOLUTNÍM měřítku má lépe, než křovák v pravěku.

Sice máte pravdu (že by to asi ankapisté vnímali jako v pořádku, pokud by stát vlastnil vše a vlastnictví by bylo přejmenováno na pronájem), ale není to až tak podstatné (navíc by pak asi rozporovali legitimitu toho, že stát vše vlastní, protože to nenabyl dle NAPu). Podstatná je ta chyba v Ondrášečkově myšlení, kdy slovo "majetek" nadřazuje slovu "společnost". Přitom je to přesně naopak, slovo "společnost" je nadřazené slovu "majetek" - majetek je společenský konstrukt. Tady jeho otázka, zda majetek jednoho může omezovat druhého nedává smysl. Ve skutečnosti je to společenská hra, která určuje přijatelné rozdělení majetku ve společnosti.

Ohledně majetkové nerovnosti - jak jsem tu už psal několikrát, doporučuji knihu The Great Leveler od Waltera Scheidela. Došel k tomu, že prakticky bez ohledu na regulaci se majetková nerovnost časem zvyšuje. Jediná příčina, která majetkovou nerovnost smazává jsou války, katastrofy a selhavší státy. Scheidel to zpracoval celkem poctivě, mimochodem podobná majetková nerovnost jako tu máme už tu byla vícekrát, například při pádu Římského impéria.

Co si pamatuji, nikdy jsi na přednáškách neadresoval výhody státního přerozdělování. Např. duplikace, kdy 3 firmy na trhu vyvíjejí stejnou technologii. Tedy násobení nákladů (tři firmy vyvíjejí to samé), kdy jasně vyhrává centralizovaná ekonomika.

Anarchokapitalismus má pouze jednu ideu a to NAP
NAP ale vychází ze soustavy ideí (bez kterých by nedávalo smysl ho přijmout). Je to celá ta mantra o užitku, dobrovolných směnách, volném trhu, atd... Např. kdybyste nevycházel z předpokladu, že každá dobrovolná směna zvyšuje užitek obou stran a že jejich množinou je volný trh, nedávalo by úplně smysl chtít NAP.

Není to vražda, protože vražda je sociálně konstruovaný pojem. Není to něco, co by na zemi existovalo bez lidské existence. Je to pojem, který lidé vymysleli a používají ho pro určité lidské chování.

Tím, že se na to koukáte jinak a říkáte vražda lecčemu je asi jako když aktivisté křičí, že zabít zvíře pro jídlo je také vražda. Myslet si to můžete, ale v současné době to s vámi téměř nikdo nesdílí, ani ten voják, který skládá přísahu, ani dnešní společnost.

Myslím, že v dnešní moderní armádě není úplně v pohodě zabíjet civilisty a voják by to v takové situaci měl řešit s nadřízeným. Koneckonců lidi jsou souzeni za tzv. válečné zločiny, protože ne všechno je ve válce povoleno. Za neuposlechnutí rozkazu, který je v rozporu s válečnými pravidly vás soudit nebudou.

A jak jste tedy myslel toto?
obranu vlády a režimu České republiky jsem připraven nechat se zabít, zmrzačit nebo naopak zavraždit

Zde přece nemluvíte o zabíjení civilistů. Říkáte, že obrana vlády a režimu ČR může vést k vraždě. Dejte mi tedy příklad, kdy obrana vlády a režimu vede k vraždě.

V právním rovině to není vražda, protože to tak zákon nevidí (vojáci nechodí do vězení za službu v armádě)
V morální rovině to není vražda, protože naše společnost to jako vraždu stovky let nevnímá (protože pokud by vnímala, byl by tu velký tlak na to, převést to i právní roviny).

Tedy vraždu z toho dělá kontext války, protože v určitých situacích (válka, sebeobrana, výkon povolání PČR, atd..) naše společnost uznává, že je nutné někoho zabít.

Psal jste:
Vražda=smrt bez právního ospravedlnění (resp. v širším pojetí bez morálního ospravedlnění)

Ptal jsem se podle čí morálky to mám posuzovat, napsal jste
Rozhodne bych rekl ze z pohledu těch zabitých lidí.

Terorista v příkladu moji sebeobranu vůči němu vnímá jako vraždu (protože pro něj budu něco jako neislámský pes, který se nemá co bránit)

Sebeobranou jsem myslel když zastřelíte vy někoho na ulici. Byl to příklad, který vám měl ukázat, že i v takovém případě můžete najít rozdíly oproti boxerskému zápasu a přesto to nevyvrací, že by se to neřídilo kontextem situace.

Vojáci ale nezíbíjejí jen teroristy.

To už je irelevantní - podle vaší logiky, když zastřelím teroristu předtím, než se odpálí, tak to mám brát, že jsem někoho zavraždil.

Pokud to myslíte vážně, pak se nedivte, že používám slova jako autismus. Pokud jste to akorát nedomyslel a snažíte se narychlo splácat takovou definici, aby vám tam zapadnul voják a normální věci ne, pak se vraťte k předchozí otázce a řekněte mi, podle jaké morálky?