Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

A vám na té tautologii něco vadí? Pokud vím, jde o seriozní vědecký obor zabývající se fenomenem muže na křídle: https://www.mat.cz/kino/cz/kino-mat?movie-id=1234

Nešlo by to vzít tak, že prodávající cenu (obvykle) navrhuje, a kupující ji svým nákupem schvaluje.
Z čehož to schválení mi přece jen přijde při cenotvorbě přece jen o něco klíčovější.

Tip na dalšího hosta: https://necyklopedie.org/wiki/Richard_Fuld

Richard Fuld je ekonomický odborník, velmi plodný autor, publikující hojně především v diskusích na serverech finmag.cz, patria.cz a finexpert.e15.cz. Ve svých myšlenkách formou fuldovaných komentářů přímo navazuje na myšlenkový směr Jiřího Paroubka a Karla Marxe, který rozvíjí o nové poznatky v oblasti Eunie a problematice teorie účetních peněz.

Za jeho publikační činnost mu bylo serverem finmag.cz v letech 2015, 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020 uděleno ocenění Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy v 103 z 119 diskuzních vláken, kterých se zúčastnil. O zbývajících 16 vláken v současné době probíhá soudní spor, ve kterém je ostatním účastníkům diskuze kladena za vinu nízká inteligence, nepochopení a cenzura.

Po absolvování maloměstského gymnázia nastoupil na Fakultu mezinárodních vztahů Večerní univerzity zemanismu-babišismu, ve své diplomové práci se zaměřil na téma rozvracení kapitalismu prostřednictvím centrální banky Evropského Svazu Socialistických Republik. Již osmým rokem je kandidátem na titul PhD.

Ve své praxi nasbíral bohaté zkušenosti v Institutu mozkového myšlení v Bruselu, následně v think-tanku George Sorose. Díky vynikající predispozici k indoktrinaci začal působit na Ministerstvu financí na pozici krádežového konzultanta Andreje Babiše. V současné době je zaměstnán jako Vrchní ministerský rada Aleny Schillerové a zaměřuje se na makroekonomické problémy včetně zavedení eura a zvýšení efektivity výběru daně z ubrané hodnoty.

Richard Fuld je autorem zcela nové, doposud nepojmenované ekonomické školy, která z velké části navazuje na učený Maršálka Keynese. Ústřední teorií této ekonomické školy je to, že užitečnost jakéhokoli opatření v ekonomice a jeho přínosu ekonomice jako takové závisí hlavně na tom, jestli jsou peníze utraceny tzv. „běžnými lidmi“. Jinak řečeno projedeny. Obrat „projedeny“ není ironizací jeho postoje. Skutečně jej sám s naprostou vážností ve svých příspěvcích používá a obhajuje

Na tom asi něco bude, když to říká i praktický odborník na tautologii vašeho formátu.

Jistě, např. může odměnit úspěšné vítěze voleb. :)

(Pokračování omylem odeslané nedokončené odpovědi :-)

...NAP nedefinuje vše zcela přesně, ale u principu se to dá pochopit, a navíc i podrobnější právo operuje s nepřesnými pojmy (přiměřená obrana atd).
Navíc ankapáci tvrdí, že praxe má být spíš vznik decentralizovaných soudů, a jestli ty se svými výroky přiblíží či nepřiblíží k NAPu se teprv uvidí.

Myslím že homesteading je jiný samostatný princip nezávislý na NAPu, ale ano, není úplně zřejmé, co to znamená "smísit s prací", ale prý určitě víc, než jen oplotit nebo prohlásit za své. Pro ankapáky naštěstí je myslím tato otázka nedůležita, protože zde mohou homesteadovat tak už leda vodní plochy, dno moře, polární oblasti a jiná nejhlubší místa poslední divočiny.
NAP samotný taky nedefinuje dost věcí zcela přesně ale u principu se to asi dá pochopit

Tak je pravda, že tady je prostor i pro dost scénářů kdy to nedopadne.
Pod tím mým návrhem jsem si představoval kromě prosté dohody se sousedem i nějakou širší síť typu couchsurfing, ve které by se ty osobní řevnivosti mohly snad trochu stratit. Třeba nemáme se se sousedem rádi, ale oba chceme chodit po chodnících u nás i ve vedlejší vsi a ubnás i tam ta síť funguje, tak se do ní zapíšeme a tím pádem se zavážeme se i pustit navzájem s tím sousedem.
Ale jasná záruka podobného dobrého konce tam bohužel není.

Tak právě tenhle model by se dal řešit dohodou typu "ty můžeš chodit přes moje a já za to přes tvoje" (jasně že né přes až koupelnu, ale třeba přes nějakou sdílenou páteřní cestu napříč vícero pozemků).

To ano :-) Na druhou stranu tahle verze definice umožnuje dělat škálu o minina totality k silné totalitě, takže zas tak široký pojem to v praxi být nemusí.

Když se zeptám k tomu vaše pojetí: “Totalita spočívá v monopolu na regulaci - musí existovat centrum a použití útočné síly, která vyloučí konkurenci„
tak vidíte nějaké dělítko nezi totalitou a diktaturou, nebo vám to splývá, a vidíte nějaký rozdíl nezi totslitou a demokracií, nebo je demokracie automaticky totalitou (kvůli tomu monopolnímu centru moci), nebo může být demokracie totalitou jen za určitých podmínek? Pokud by např. vlastně každý stát byl totalitou min v oblastech kde si nárokuje monopol, pak je i tohke pojetí dost široké (ale zase proč ne).

A zvažoval jste, jestli je pro vás v principu přijatelná i ta možnost, kdy by technicky vzato i v ankapu byl systém reálně podobný totalitnímu státu (v klasickém chápání toho významu) akorát že obhajitený čistým NAPem a vlivem dominantního vlastníka?

To ale máte jinou definici totality. Mi je blízká ta Urzova definice totality (viz urzovo rozlišování pojmů totalita vs. diktatura), která stojí na tom, že totalita ovlivňuje ty mnohé detaily života společnosti. Dokonce jestli se nepletu, tak Urza kdysi připustil, že totalita podle této jeho definice by mohla být i v ankapu na soukromém území z moci jeho majitele (totalita, né diktatura), ale trvalo by mi chvíli si to dohledat, zda se nepletu.

Klidně se to tak dá myslím říct, že v (technicky ideálním) ankapu je NAP jedinou společenskou regulací.

Otázka je, zda takovýto nárok uznat, protože carské rusko bylo před 1.sv dost rozlehlé (mělo v sobě právě to pobaltí, finsko i část polska). Každopádně by tam ten východní proužek polska nezůstal ani v případě holé Stalinovy neutrality, vzal by si jej Hitler.

OK, pak bych tedy souhlasil s tím jej vinit za ty jeho zábory (aktivitu), ale už ne za ty samotné záruky nevpadnutí do zad (pasivitu). Protože tytéž záruky dostal Hitler dříve i od Francie a Anglie (Mnichov), což pak myslím vedlo k tomu, že se mu Čsr nebránilo.

No jo, ale když by se to posunulo do roviny, že pasivita či zaručené pasivní krytí zad by byl podíl na válce, pak svůj díl pasivity a tedy viny by nesly i západní mocnosti, a např. proto, že si mohly nějakou dobu myslet, že Hitler se uspokojí s životním prostorem na východě a jim dá pokoj, daly Hitlerovi čas a klid na zábor Rakouska a ČSr (tím i získal nějaké, droje, např zbrojovky ap.). Taky si nejsem jistý, kdy s Hitlerem ukončily záp. státy obchodní vztahy, a specielně kdy to provedly USA (zda USA hned po Polsku se vznikem žhavé války, nebo až později).
Nebyl bych proti tomu to tak brát tak, že tím přispěním k válce je i pasivita a obchodní spolupráce v určité úrovni pohledu, jen mám snahu se na to nekoukat aktuálně politicky ovlivněným dvojím metrem.

On ten pakt byl pokud vím předpokladem pro jeho vyhnutí se válce s Hitlerem. Ale asi záleží, jak se to vezme. Vím že je to současný trend to brát tak, že to začali společně, a bylo by možná zajímavé zjistit, jak se na to nahlíželo tehdy z pohledu dalších velmocí, protože žádný svatoušek Stalin opravdu nebyl. Jen mi příjde, že i kdyby nepodnikl kroky polsko, finsko, pobaltí a celou dobu byl jen pasivní (až do barbarosy), tak že ta válka stejně vznikne aktivitou Hitler-Musolini, a proto vidím ten hlavní motor i spouštěč spíš tam.

On ten Stalinův zábor části polska sice byl agresí spíš lokálního charakteru (vzhledem k měřítkům, asi něco jako polský zábor těšínska ale ve velkém), ale řekl bych spíš, že válku samotnou začal Hitler spolu s Musolinim, protože oba měli co do útočné expanze mnohem vyšší tak na branku.

Během např. I.sv války došlo k značnému a často už i trvalému příklonu k regulaci mnoha do té doby neregulovaných odvětví. Během války se to zdůvodnilo válečnou ekonomikou (zvýšená kontrola státu nad výrobou, zestátňování atd) a po válce část z toho zůstalo.
Jestli to tedy bereme jako škálu, tak nějaký výraznější posun na ní tam během této války proběhl, nedivil bych se kdyby k podobnému posunu došlo i za té druhé.

Asi i pravicová totalita být může, a to zhruba i podle Urzova pojetí totality coby systému, který reguluje drtivou většinu aspektů života lidí.
Bereme-li totalitu takhle, je jedno, jestli tu regulaci života provede silný stát, nebo slabý stát a navíc třeba silní dominantní vlastníci, nebo jen ti vlastníci.

To ano, u otázky přiměřenosti obrany je ta opatrnost vždy potřeba, aby se obrana nezvrhla v jasný útok či destruktivní mstu.

Je to marné, Norbert to myslím vyhodnotí jako obvykle tak, že: "napsal to Regis -> nesouhlasím -> najdu si důvod nebo záminku" :-)

Taky bych se divil, kdyby jste ankap morální body opravdu neznal.
Souhlasím, že stavět jen na nich může vést do křoví, i kdyby se nepočítal ten pro ankap menšinový názor (pry cca jen 10% ankapů), že je možné prodat i to vlastní tělo do otroctví.
Na duhou stranu asi nejde dopředu sestavit nějaký morální kodex, kterého by se pak už stačilo jen doslovně držet, aniž by se občas došlo do pochybných situací.
A kvalita společnosti i společenského systému bude řekl bych i dost záležet na nastavení lidí, než jen naopak tím směrem, že by jen systém formoval ty lidi.

Navíc pokud by banka i z rozhodnutí rozhodce ty peníze začaka vlastnit, tak ji technicky vzato nikdo nezajazuje udělat si lepší tvář před klienty a ty své peníze dát tomu, komu měly připadnout, obzvlášť když se by šlo relativně menší sumu, za kterou si takto udělá dobrou vizitku.

U ankapu bych si zas tak moc ničím jistý nebyl. Ale platí pořád to, že tam bude nějaká instituce (jak jsem psal, že to nemusí být jen ta banka), která bude v situaci, kde má něco posoudit a může p4i tom zvažovat i to své PR.

Tak záleží jak by to bylo nastaveno ve vztazíchezi banka-notář\soudce-klient (nebyl by to třeba smluvní notář té banky?), ale u té posuzující instituce je PR v sázce, a eventuelně i banka sama od sebe může udělat PR gesto (blbé i dobré), pokud je jí fakticky zcela zřejmé, komu by ty peníze měly připadnout. A jak jsem psal v úvodu, samozřejmě že i nemusela, pokud si spočítá že ji jsou snadné peníze milejší než dobrá pověst a věrní klienti.
A pak samozřejmě je otázka té míry, jedna kapka povodeň nedělá, ale i dnes znám lidi, co si vybírají banku i právě podle určité lidské přehlednosti při jednání s klientem.

Ok, pokud vím, tak pokud ankapáci argumemtují morálkou, tak obvykle tak, že jim příjde nemorální někomu něco brát proti ueho vůli ( pokud se tím jeodškodňuje nějaký jeho přečin) a že iim příjde nemorální zasahovat určovat lidem jak mají jednat (pokud to nesouvisí s tím, že zásahem ovlivňovaní jsou ve střetu s majetkovými zájmy jiných lidí, a ten střet by ten zásah ospravedlnil)

Myslím, že i bance i jiné instituci to hrozí, pokud by víceto lidi pravidelně popotahovala na formalitách u lidsky jasných případů aby si nacpala kapsy, zatímco konkurence by v tomto byla uživatelsky přívětivější.

Otázka je, co se notáři honilo hlavou, jestli reálně pochyboval o pravosti závěti, nebo naopak lidsky věděl, že je autentická, ale aby se jako notář kryl, tak trval na formalitách.
On jako jedinec asi nemá zisk z propadlých peněz, ale může být možná popotahován za více lidský a méně byrokratický postup, takže mohl být motivován raději nic neriskovat a závěť neuznat.
Ztráta dobrého PR jeho profese a státu, pro který pracuje, ho asi profesně zas tak moc trápit nemusí, na rozdíl vyšší míry nepříjemnosti ztráty PR v případě ryze komerční společnosti.

Pokud si banka spočítá či nabyde dojmu, že zisk z pozůstalosti jí vyváží ztrátu PR a důvěryhodnosti kvůli její přehnaně byrokratické rigidnosti maskující navíc její hamižnost, tak ano.

Tak ta odpověď se dá celkem snadno domyslet, jakkoliv to nemusí být motivem všech ankapů a taky se to nemusí zdát jako dostatečně robusní sada morálky.

Poc;t máze vesměs sorávný, a na tu otázku těžko říct, ale třeba podle prvního komentáře jednoho vesměs příznivce ankapu to vypadá, že chybu s tím dědictvím a blbě napsanou závětí zrovna on na stát nehází.

Jasně, myslím situaci na území kde ankap už funguje. Protože některé myslím si mylné zdejší dezinterpretace tvrdí, že síla v ankapu nemůže být užita ani v případě té obrany, tedy že vlastně celá společnost kusí NAP dodržovat dobrovolně, což by nepočítalo s reálnými lidmi.