Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Budu to ještě natahovat, protože bych chtěl, aby se k tomu vyjádřil Bender, který to vytáhl, případně Urza nebo kdokoliv, kdo to porovnání někdy použil v argumentaci nebo i jen považoval za přesvědčivé. Uvědomme si, že bez představy, proč tato nápadná podobnost existuje, nemá smysl o ní točit anarchokapitalistické video, protože v takovém případě nemáte důvod považovat tu podobnost za argument proti státu. A Urza skutečně argumentuje (nebo co to je) tou podobností. Představme si, že by otrokářství bylo obhajováno úplně jinými argumenty: speciálními pro-otrokářskými. Točil by pak Urza video o tom, že dnes je stát obhajován stejně hloupými argumenty, jako bylo "jen pár století zpátky" obhajováno otrokářství, jen jinými?
Nebo na to anarchokapitalisté upozorňují z jiného důvodu? Že by tím jen chtěli říct, že tak jako ty argumenty neplatily tehdy pro otrokářství, neplatí ani dnes pro stát? No, to byl objev… A k čemu by to bylo? Na podporu státního zřízení zaznívají přece především úplně jiné argumenty: nejznámější a nejsilnější pro-státní a pro-demokratická argumentace od Johna Rawlse je úplně jiná a pro demokratismus je typická argumentace rovností, hlavně rovností šancí, která je ze své podstaty ne-otrokářská.
Takže anarchokapitalisté tu podobnost vytahují zřejmě skutečně proto, že si myslí, že nějak posiluje jejich věc. Jenže když nevíte, proč ta podobnost existuje, nemůžete vědět, zda svědčí pro anarchokapitalismus nebo ne. To je to plytké rothbardiánské (ne)myšlení. Ulpívání na povrchu. Děcko zahlédne něco blýskavého a přiběhne k tomu: "To je zajímavé. Pojďme o tom natočit video". Všimněte si, kolikrát v tom videu zazní "Je to zajímavé". Ano, Urzo, je to zajímavé, pěkně se to blýská. Ale proč je to takové? Proč se to blýská? Z videa je zřejmé, že Urzovi tato otázka nevstoupila na mysl: "Jééé, tady se něco blýská. To je ale zajímavé… Pojďmě o tom natočit video. A hnedka s tím na YouTube!"
Já vím, proč ta podobnost existuje. Pro anarchokapitalismus nesvědčí. A nesvědčí ani proti státu.

Dva roky poté napsal Urza toto: Jak si někteří bystře všimli, relativně často přirovnávám při mnoha různých příležitostech instituci otrokářství ke státu; rád bych o té analogii napsal pár řádek. Nejedná se totiž přímo o to, že bychom byli otroci státu (tak bych to asi ani nenazval), ale spíše o většinový přístup lidí k těm dvěma institucím
zde: https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=563
Asi už nepopřete, že zde Urza píše, že vidí mezi otrokářstvím a občanstvím nějaký rozdíl. Ani podle Urzy ty instituce stejné nejsou. Což oslabuje přesvědčivost vysvětlení "argumenty jsou stejné, protože instituce jsou stejné".

Skutečně jsou si tak podobné? Vždyť i Urza jejich podobnost v příslušném videu spíš popřel: "Teď zrovna nechci přirovnávat úplně stát k otrokářství".
zde: https://www.youtube.com/watch?v=f1rxjVzfJbQ&t=154s 0:40
A i kdyby si ty instituce byly tak podobné, skutečně by proto nevyhnutelně musely vést ke vzniku stejných argumentů na svou obhajobu? Tak moc stejných?
Každopádně tím to není. Je za tím něco úplně jiného.

Takže víte o velmi dobré srovnávací tabulce. Ale víte, PROČ se pro obhajobu státu používají stejné argumenty, jako se používaly pro obhajobu otrokářství? Já to vím. Vy, Urza, Higgs a kdoví kdo ještě, to vždy jen nakousnete a pak necháte být. To vás nikdy nenapadlo, proč to tak je? Nepřemýšlel jste nikdy nad tím? Vždy když jsem na tohle natrefil, bylo to stejné: "Podívejte se na tohle. Stát je obhajován stejně, jako bylo obhajováno otrokářství. To jste nevěděli, co?" Se závěrem: "Stejně jako ty argumenty neobhajují otrokářství, neobhajují ani stát" nebo "Protože těmi argumenty bylo obhajováno nelegitimní otrokářství, je nelegitimní i stát".
To je strašně plytké myšlení, typické pro rothbardiány. Zcela opomíjíte to, co je na tom přece úplně nejnápadnější. Totiž, PROČ jsou ty argumenty stejné? Není to divné? I kdyby nelegitimní stát musel být obhajován stejně hloupými argumenty jako nelegitimní otrokářství, proč by měl být obhajován STEJNÝMI argumenty? Je tak těžké vymyslet si jiné argumenty? Navíc jde jistě o dvě různé skupiny apologetů; proč by mezi nimi měla být taková argumentační shoda?
Proč si myslíte, že to tak je? Proč se pro obhajobu státu používají stejné argumenty, jako se používaly pro obhajobu otrokářství?

Ale pavel sám uznal, že v roce 1000 už ankap neexistoval.
Dnešní demokracie vznikly postupným vývojem a stále se vyvíjejí. Vývoj demokracie v Anglii začíná Magnou Chartou, 1215. Každopádně i pokud bychom demokracii podmiňovali všeobecným volebním právem, tak by ve většině západních států byla demokracie déle než 70 let. Navíc je třeba započítat, že v demokratické éře se společnost vyvíjí nesrovnatelně rychleji než v době Islandského společenství.

A Vy víte, proč se státy obhajují stejnými argumenty, jako se obhajovalo otrokářství? Já to vím.

Takže po… 70 letech? Napsal jste Na Islandu fungovala podobná společnost stovky let, tak dlouho ještě neexistují ani současné demokracie. Wikipedie uvádí životní data Islandského společenství 930–1262. Takže jak dlouho se ankap na Islandu udržel?

A kde tam stojí, že otroctví je "pochybný nedomyšlený experiment"? V té tabulce se přece otrokářství obhajuje.

Po letmém nahlédnutí do Wikipedie:
According to Njáls saga, the Althing in 1000 declared Christianity as the official religion. By the summer of 1000 the leaders of Iceland had agreed that prosecuting relatives for blaspheming the old gods was obligatory. (…) The outbreak of warfare in Denmark and Norway prompted Thorgeir Ljosvetningagodi, a pagan and chieftain of the Althing, to propose "one law and one religion" to rule over the whole of Iceland, making baptism and conversion to Christianity required by law.
Takže tohle je ten váš "historický ankap".
zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Althing#Foundation

Na Misesu, ve stati "Myšlenky jsou zadarmo" stojí: Zatímco na volném trhu jsou náklady obrany majetku stejně relevantní jako cokoliv jiného při rozhodování, zda daný majetek vůbec vlastnit, doktrína duševního vlastnictví, podpořená Státním extravagantním monopolem na sílu, podporuje lidi nárokovat si majetek, který je inherentně neobhajitelný. Toto tvrzení, prezentováno jako anarchokapitalistické, je v následujících 10 letech Misesu a 5 letech Stok zcela ignorováno: není rozvíjeno, dokazováno, nikde se nevyskytuje.
Je toto tvrzení pravdivé? Je tohle anarchokapitalismus?
zde: https://www.mises.cz/clanky/myslenky-jsou-zadarmo-103.aspx

Já ale neříkám, že anarchokapitalismus je utopický; říkám, že je oxymóronický. "Polycentrické právo" je oxymóron. Je to jako "kulatý čtverec" nebo "dobrovolné vězení".

P.S. Chtělo by to podstatně zlepšit češtinu.

Jen upozorňuju, pánové, že vaše diskuze nemá smysl. Onen "experiment" by nebyl ankapem. Ankap nemůže vzniknout zakoupením půdy, musí vzniknout houmstedingem. Což napsal i Rothbard.

Odpověď zní: Islám.
zde: https://www.youtube.com/watch?v=fRjbri5d1cg&t=1019s 2:36:50 – 2:43:00

Statkáři otroky zdědili, jako zdědili půdu. Přicházejí nějací lidé a chtějí jim otroky vzít…

Proč by měl ten, kdo chce ponechat každému (statkáři) to, co si vydělá, obhajovat svůj názor před tím, kdo navrhuje agresi k uloupení těch prostředků? (před abolicionistou) K tomu, aby každému (statkáři) zůstalo to, co jeho jest, přece netřeba žádné zásadní obhajoby; naopak užití násilí k získávání prostředků od ostatních (od statkářů) je něco, co dle mého názoru obhájit ani nelze, ale když už by se o to měl někdo (abolicionista) snažit, rozhodně by měl mít výjimečně silné argumenty!

Viz můj příspěvek "Důkazní břemena".

1. V přírodovědě nese důkazní břemeno strana proklamující existenci věci (yetiho, atomů, čaker), a ne strana proklamující její neexistenci. Proč? Protože neexistenci nelze dokázat.
2. V právu nese důkazní břemeno strana proklamující vinu, a ne strana proklamující nevinu. Proč? Částečně opět proto, že často nelze dokázat nevinu, ale hlavně proto, že opak by byl v rozporu se spravedlností a s obecným dobrem: jistě není v zájmu společnosti, aby nevinní občané byli nuceni se neustále obhajovat.
3. Vidíme, že to, že důkazní břemeno nese jen jedna ze stran, mívá dobrý důvod. V přírodovědě je to proto, že protistrana důkaz vůbec nemůže přinést; v právu by to odporovalo smyslu instituce.
4. Ale například v matematice je to jinak; tam důkazní břemeno nesou obě strany stejně. Byl by nesmysl proklamovat u čísla pí presumpci racionálnosti: že číslo je racionální, dokud není dokázána jeho transcendentálnost.
5. A v etice je to jako v matematice: důkazní břemeno nesou obě strany stejně. Proč? Vyplývá to z rovnosti lidí. Lidé se rodí rovni; z toho plyne presumpce rovnosti v mezilidském styku; z toho plyne, že prvotně nesou důkazní břemeno obě strany stejně a je třeba dobrý důvod k tomu, aby bylo naloženo jen jedné z nich. V přírodovědě a právu takový důvod existuje. V politice ne.
6. Urzova chyba spočívá v tom, že princip, který dává naprostý smysl v rámci právního systému, vztahuje na legitimitu toho systému jako celku. To je ale jiná otázka, úplně jiný druh problému. Je dobrý důvod, aby v právním systému, v JAKÉMKOLIV právním systému, nesla důkazní břemeno strana, která chce právní stav věcí změnit. Viz body 2,3. To ale neznamená, že existuje presumpce legimitnosti právního systému jako celku: že právní systém by měl být považován za legitimní, prostě proto, že existuje. Presumpce neviny je "presumpce oprávněnosti jednání v rámci právního systému". Jednání osob je považováno "v rámci právního systému za oprávněné", dokud není dokázán opak. Ale neexistuje žádná "presumpce legitimity právního systému": že by v diskuzi o jeho legitimitě měla být jedna ze stran zvýhodněna prostě proto, že právní systém teď existuje.
Představme si diskuzi o legitimitě otrokářství mezi abolicionisty a jižanskými statkáři v Americe, ve které by statkáři řekli: "Ať je to jak chce, to VY musíte dokázat, že zrušení otrokářství bude změnou k lepšímu. MY nemusíme dokazovat nic. Vy chcete změnu, proto důkazní břemeno nesete VY". To bychom jistě považovali za absurdní.
SHRNUTÍ: Existuje presumpce oprávněnosti jednání v rámci právního systému (presumpce neviny): důkazní břemeno nese zpochybňující strana. Neexistuje ale presumpce legitimity existujícího právního systému: důkazní břemeno nesou obě strany stejně.

jedná se vlastně o velmi absurdní stav. Proč by měl ten, kdo chce ponechat každému to, co si vydělá, obhajovat svůj názor před tím, kdo navrhuje agresi k uloupení těch prostředků? K tomu, aby každému zůstalo to, co jeho jest, přece netřeba žádné zásadní obhajoby
- To je, jako byste v otrokářských Spojených státech říkal, že statkáři nemusí nijak obhajovat vlastnictví otroků; že je na protistraně, abolicionistech, aby přišli s dostatečně silnými argumenty.
Vlastně tvrdíte, že existuje presumpce legitimnosti: že stav věcí má být prostě proto, že existuje, považován za legitimní. To je prima facie nesmysl, a navíc jsem to vyvrátil protipříkladem.

Rozdíl mezi včerejší Ondrovou a dnešní Urzovou úvahou

Švejk se díval se zájmem na stranu na zeď, kde visela klec s kanárkem, a nyní, upíraje své dobrácké oči na nadporučíka, odpověděl milým dobráckým tónem: „Poslušně hlásím, pane nadporučíku, že je tam harcký kanár.“

A přerušiv tak proud řeči nadporučíka, Švejk stál po vojensku, a ani nemrkaje, díval se mu přímo do očí.

Nadporučík chtěl říci něco ostrého, ale pozoruje nevinný výraz Švejkova obličeje, řekl jedině: „Pan polní kurát vás rekomandoval jako ohromného pitomce a myslím, že se nemýlil.“

„Poslušně hlásím, pane nadporučíku, že se opravdu pan polní kurát nemýlil. Když jsem sloužil aktivně, byl jsem superarbitrován pro blbost, a ještě k tomu notorickou. Od regimentu nás kvůli tomu pustili dva, mě, a ještě jednoho pana hejtmana von Kaunitz. Ten s dovolením, pane nadporučíku, když šel po ulici, tak se současně pořád dloubal prstem levé ruky v levej nosní díře a druhou rukou v pravé dírce, a když šel s námi na cvičení, tak nás vždy postavil jako při defilírungu a říkal: ,Vojáci, éh, pamatujte si, éh, že je dneska středa, poněvadž zejtra bude čtvrtek, éh. ‘„

Nadporučík Lukáš pokrčil rameny jako člověk, který neví a nenalézá ihned slov k vyjádření určité myšlenky.

Prošel se ode dveří k protilehlému oknu kolem Švejka a zas nazpět, přičemž Švejk podle toho, kde se právě nadporučík nalézal, dělal „rechtsšaut“ a „linksšaut“ s takovým důrazně nevinným obličejem, že nadporučík sklopil oči, a dívaje se na koberec, řekl něco, co bylo beze vší spojitosti se Švejkovou poznámkou o pitomém hejtmanovi: „Ano, u mne musí být pořádek, čistota a nesmí se mně lhát. Miluji poctivost. Nenávidím lež a trestám ji bez milosti, rozumíte mně dobře?“

„Poslušně hlásím, pane nadporučíku, že rozumím. Není nic horšího, než když člověk lže. Jak se začne zaplítat, tak je ztracenej. V jedný vesnici za Pelhřimovem byl nějaký učitel Marek a ten chodil za dcerou hajnýho Špery, a ten mu dal vzkázat, že jestli se bude s holkou scházet v lese, že mu, když ho potká, pustí do zadnice z ručnice štětiny se solí. Učitel mu dal vzkázat, že to není pravda, ale jednou zas, když se s holkou měl sejít, tak ho ten hajný natrefil a už chtěl na něm udělat tu voperaci, ale on se vymlouval, že prej sbírá květinky, potom zas, že šel chytat nějaký brouky, a zaplítal se čím dál tím víc, až nakonec vodpřísáhnul, jak byl celej ulekanej, že šel klást voka na zajíce. Tak ho milej hajnej zpakoval a vodved na četnickou stanici, vodtamtud to šlo k soudu a učitel by byl býval málem zavřenej. Kdyby byl řek holou pravdu, tak dostal pouze ty štětiny se solí. Já jsem toho mínění, že je vždy nejlepší se přiznat, být votevřenej, a když už něco provedu, přijít a říct: ,Poslušně hlásím, že jsem proved tohle a tohle.’ A co se týká tý poctivosti, je to vždy moc hezká věc, poněvadž s ní člověk vždycky nejdál dojde. Jako když jsou ty závody v chůzi. Jak začne fixlovat a běžet, už je distancovanej. To se stalo mýmu bratranci. Poctivej člověk je všude váženej, ctěnej, spokojenej sám se sebou a cítí se jako znovuzrozenej, když jde ležet a může říct: ,Dneska jsem byl zase poctivej.’„

Mezi tou řečí nadporučík Lukáš seděl již dlouho na židli, dívaje se Švejkovi na boty, a myslil si: „Můj bože, vždyť i já často stejně mluvím takové blbosti a rozdíl je jen ve formě, kterou to podávám.“

Každopádně szasziánská úroveň není chytání za slovo. To je pravý opak szasziánské úrovně. Slova odkazují k věcem. To je to anglické "refer to sth". K jakým věcem, je spoluurčováno kontextem. Záměrně opomíjet kontext a zdůrazňovat slovníkový význam slova je "chytat za slovo". Což je stupidní a szasziáni to nedělají.
V diskuzi s Benderem jsem si opravdu nehlídal každé slovo. Stoky jsou hospoda, ne traktát.
Abych dokázal, že už před těmi pár dny jsem věděl, co dnes – že nezáleží na "přát si", ale na "zakázat" – kopíruju Urzovo vyjádření, které jsme OBA chápali za povolení diskutovat na Stokách: Psát tak můžete celou dobu, nikdy jste zabanován nebyl. Pouze jsem vyjádřil, že si nepřeji, abyste to dělal; stejně jako si nepřeji, abyste psal sem. Na tom se nic nemění, nepřeji si to ani teď.

Je třeba si uvědomit, že je v tom skutečně zásadní rozdíl: přát si můžete bez konsekvencí cokoliv, ale zakazovat už je cenzura.

1. Bylo to tak, že jste mě nejprve na Stokách ze Stok vykázal, a pak, asi po měsíci kdy jsem tady nediskutoval, jste mi na YouTube diskutování na Stokách opět povolil.
2. Opět a znovu neznalost sémantiky. "Přát si" je málo. Je třeba "zakázat". Přát si můžete, co chcete, jde o to, zda mi diskutovat zakážete.
Je to jako s Pane abbé, nenávidím to, co píšete, avšak položím život za to, abyste to mohl dál psát. Když Voltaire nenávidí, co abbé píše, jistě si NEPŘEJE, aby to abbé psal. Přesto nechce, aby mu to bylo zakázáno. Vidíme, že "nepřát si něco" neimplikuje "chtít to zakázat". A mutatis mutandis to platí pro naši situaci. Vlastník fóra může říct: "Nenávidím, co píšete, ale nechci své fórum cenzurovat". Když vlastník fóra nenávidí, co osoba píše, jistě si NEPŘEJE, aby psala. Přesto ji to nechce zakazovat. Opět: "Nepřát si něco" neimplikuje "chtít to zakázat".
Takže v diskuzi s tím blbečkem Benderem jsem to myslel tak, že když mi ZAKÁŽETE na Stokách diskutovat, tak zde samozřejmě přestanu diskutovat.
To jsou argumenty, co? Szasziánská úroveň; na to nemáte…

P.S. Jinak oceňuju, že mě někdo bonznul. Pobavilo.

To musíte byť vy ankapisti vo všetkom za každú cenu naopak? Dalo by sa pochopiť že existuje skupinka, ktorá má napr. na ekonomiku odlišný názor než mainstream, ale vy máte opačný názor na všetko
- A čemu se to nápadně podobá? Napadlo Vás to samé? Napovím: Něco, o čem se v posledních letech hodně, hodně mluví… Předtím se na to stovky let sralo… Jedno slovo. Už víte? Napište.

Reakce Luka Skywalkera na Ondrovu úvahu zde:
https://www.youtube.com/watch?v=2sRS1dwCotw

0. To nikdo z anarchokapitalistů neumí argumentovat? Napsal jste: Druhá (korigovaná) verze mi přijde výstižnější. Jak víte, že je výstižnější? Protože jste dohledal originál. Takže pokud to Urzová udělala proto, že je to výstižnější, musela překlad také porovnávat s originálem. Když teď připouštíte, že to s originálem neporovnávala, nedává poukazování na "větší výstižnost" smysl, protože v takovém případě by to bylo dílo náhody. Pak byste vlastně říkal: "No, Urzová to bůhvíproč změnila, ale je to výstižnější, takže v pohodě". Ne, protože měnit bezdůvodně cizí text není v pohodě.
Takže jste to musel myslet tak, že Urzová porovnávala překlad s originálem, takže mé "básnění" dává smysl. Jak vidíte, když se umí argumentovat, tak to jde.

1. Ne, "opravená" věta není v pořádku, protože je změněn její význam. A to velmi podstatně proti smyslu Szaszovy výpovědi a v rozporu s jeho smýšlením a s historií. Neumíte anglicky. Pletete si "rather a "except".
VĚTU: They are now maintained like pets rather than being locked up in a zoo.
NELZE PŘELOŽIT JAKO:
Stát se k nim teď chová jako k domácím zvířatům – už jen nejsou zavření v zoo.
, protože schizofrenici nikdy nebyli SKUTEČNĚ zavření v zoo. Je to přirovnání. (Proto je tam "rather than", a ne "except that".) Není to přece tak, že schizofrenici byli v minulosti skutečně zavření v zoo, a teď jsou na tom úplně stejně, "jenom už tam nejsou zavření". To Szasz vypovědět nechtěl! Chtěl vypovědět, že v minulosti byli schizofrenici "jako v zoo", kdežto teď jsou "jako domácí zvířata".
Takže s "jen" věta nedává smysl!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

P.S. Tereza Urzová je ztělesnění toho, co je špatně s Evropou. Veďte to takhle dál. Dávejte prostor líným a hloupým na úkor pracovitých a inteligentních. Ať lidé jako Urzová mají pravomoc měnit myšlenky lidí, jako jsem já. Zvýhodňujte ženy na úkor mužů. Nebude to dlouho trvat a muslimové vám všem uřežou hlavy.

Jestli jsem to správně dohledal
- HA HA HAHAHA HAHAHAHAHA HAHAHAHAHAH HAHAHAHAAHAH!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Tak to je bomba! Takže podle Vás Urzová prováděla korekturu tak, že 1. si otevřela originální text, 2. můj překlad s ním porovnávala, 3. na tomto konkrétním místě si řekla "Tady to sémanticky nesedí. Přidáme 'jen'".
To jako vážně???? Vážně věříte, že tohle Urzová dělala? Že takhle Urzová "dělá korektury"? Urzová? Tereza? Tereza "drogy jsou léky a léky jsou drogy" Urzová? Že když tato osoba dělala korektury pro Mises, že se mohlo stát, že jí byl přidělen překlad z angličtiny a ona ho porovnávala s originálem? Jako vážně??? Že to dělala v případě mého 10stránkového překladu? Jako vážně??? Že v rámci takové kontroly, tam přidala to "jen"? Jako vážně??? Vážně? Vážně? Skutečně tomu věříte? Skutečně věříte, že je reálná možnost, že to tak bylo? Vážně?
Každopádně jako surrealismus vynikající. Tohle je totiž SKUTEČNÝ surrealismus. Hluboký. Ne "makovice dotýkající se zvonu", ale "Tereza Urzová dostane v rámci korektur pro Mises 10stránkový překlad z angličtiny, řádek po řádku ho porovná s originálem a na cca 5 místech, kde překlad nesedí, ho opraví". Tohle na LSD nevymyslíte.

Např. Urza měl s tím psychopatickým debilem Szasziánem nebetyčnou trpělivost po dlouhaté týdny.
- Když tohle tvrdíte, jistě to jste schopen doložit. Takže dejte, prosím, odkaz na diskuzi, ve které měl se mnou Urza, jak říkáte, nebetyčnou trpělivost.

1. Zadáte-li do Googlu "Autor: Szaszián" site:stoky.urza.cz vyjede vám dokonce 9 mých článků. Jsou to jen tři roky, a už jsem to zapomněl. Ale zbytek platí: z třech odmítnutých, byly 2 nejdůležitější. Ten úplně nejdůležitější odmítl Urza s legendárním zdůvodněním, volně cituji: "Nikdo to nezná, takže to není důležité".
Ale já nechci doporučovat své 3+ roky staré texty. Za vším, co tam je, si stojím, jen bych to už dnes napsal úplně jinak a mnohem líp. Ty dva odmítnuté články byly "zhruba podobné", tj. taky se nějak týkaly psychiatrické praxe, jen měly důležitější téma.

2. Co doporučit můžu, je "Interview s Thomasem Szaszem pro Reason" na Misesu,
zde: https://www.mises.cz/clanky/interview-s-thomasem-szaszem-pro-reason-1816.aspx
Opět, ne že by to byl dokonalý překlad, zápasil jsem tehdy s lecčím týkajícím se gramatiky, ale dal jsem si na něm zatraceně záležet. A pak Urzová, tehdejší Sládkovská mi změnila sice jen pár míst, ale tak neohrabaně, že jsem div nevyletěl z kůže, když jsem to četl. Navíc ty změny byly provedeny naprosto bezkoncepčně: bezdůvodně a arbitrárně. Třeba z tohohle:
Kdysi jste nedostal žádné peníze za to, že jste schizofrenik. Teď za to dostanete spoustu peněz. Stát se k nim teď chová jako k domácím zvířatům – už nejsou zavření v zoo.
udělala velká korektorka tohle:
Kdysi jste nedostal žádné peníze za to, že jste schizofrenik. Teď za to dostanete spoustu peněz. Stát se k nim teď chová jako k domácím zvířatům – už jen nejsou zavření v zoo.
PROČ!!!!! Už tehdy mi pila krev. Ale přešel jsem to. Pak přišlo "drogy jsou léky a léky jsou drogy", opakovaně, a to už přejít nešlo…

P.S. Předpokládám, že nic z tohoto není porušení slibu Urzovi, že nebudu na Stokách sám od sebe začínat o psychiatrii, když se jedná o odkazy na texty, které jsou stále na Stokách nebo Misesu, a citace z nich.

Na Stokách mi vyšlo asi 5 textů a určitě 5 textů (3 překlady, 2 vlastní) mi vyšly na Misesu. Četl jste to?

Mimochodem, něco podobného můžete napsat Urzovi: Urzo, seberte už koule a odpovězte Szasziánovi na jeho argumenty (klidně jednou větou, když s ním nechcete ztrácet čas).

Kdo je Rivok? Proč diskutoval/by měl diskutovat s Urzou?

A o čem bych s ním měl diskutovat? Co by bylo téma diskuze?

Samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby články na Stokách nebyly o hovnech. Ty moje nebyly. Každopádně to důležité dávám do boldu; nemusíte číst všechno.

1) ze stylu a obsahu jeho komentářů vyplývá, že jeho vnitřní motivace není tak úplně vést kvalitní diskuzi a obohatit se o nové informace
- Přesně takto by mohli odmítnout plochozemci diskuzi s fyziky. Není zde chybný předpklad, totiž že v každé diskuzi se strany můžou VZÁJEMNĚ obohatit?

2) Pokud je v něčem precizní, pak je to za mě gish gallop
- Žádný gish gallop. Když chci ukázat, že něco je běžné, musím uvést víc příkladů. Když uvedu například sedm příkladů něčeho, není to tak, že na protistranu uvaluju nepřiměřeně těžké břemeno, protože je musí VŠECHNY vyvrátit. Je to právě naopak: uvaluju na sebe těžké břemeno, protože protistraně stačí vyvrátit LIBOVOLNÝ JEDEN z nich.
A uvádět body, zaprvé, zadruhé…, z podstaty věci nemůže být gish gallop, což je to, že protistrana vypustí proud "není to pravda" rétoriky, která ale není strukturovaná, jednotlivé námitky spolu nesouvisí, nejsou hierarchizované, pravdivé irelevantní a nepravdivé relevantní tvrzení jsou kladeny vedle sebe jako rovnocenné, případně podstatná tvrzení zcela chybí. Na neznalé věci to může působit přesvědčivě a protistrana se nemá čeho chytit.
Navíc gish gallop je rétorická figura mluvené řeči. V psaném projevu není ani zdaleka tak přesvědčivá.

3) Na to odmítnout diskuzi by člověk měl mít právo, ne?
- 1. Jsi si tím jistý? Jsou situace, kdy to zjevně neplatí, například soudy. A nechtěl by tohle každý absolutistický monarcha? Mít právo odmítnout diskuzi? Nechtěl by toto právo mít kdokoliv, kdo vládne jakoukoliv mocí? Mít právo odmítnout diskuzi, zda je jeho moc oprávněná?
2. Rozeznáváme jen několik základních tříd jevů: přírodní jevy, sociální jevy, řekněme "osobní jevy" (příklad jsem už uvedl) a pak něco jako jazykové/rozumové jevy (například myšlení). Kam náleží jev vlastnictví? Zjevně ne mezi přírodní jevy. Taky asi ne mezi osobní a rozumové jevy. Měl by to být sociální jev. Jenže Urza v NAPu koncipuje vlastnictví takto: Vlastnictví je vztah, jenž přiřazuje lidem fyzické objekty (člověk může být vlastníkem objektu). Čili jako by to sociální jev nebyl. A když se ho zeptám, v jakém smyslu je takovéto vlastnictví (tj. takto koncipovaný jev, který Urza pojmenoval vlastnictví) sociální jev, a pokud to není sociální jev, tak JAKÝ JINÝ je to jev, Urza odmítne diskuzi. (Přitom jakou "diskuzi" odmítl? Odmítl napsat jedno – pět slov.) Skutečně má na to právo?

1) Lidé často hájí stát tím, že bez něj by tu platilo právo silnějšího. Co jiného než právo silnějšího ale vykonává stát?
- Máte v tom zmatek. Zamysleme se nad pojmem suverenita, výkon suverenity. Suverenita = nejvyšší instance moci. Vy se pořád vyjadřujete, jako by nejvyšší instance moci mohla či měla být nějak omezena. To ale není možné. Z definice (v tomto případě skutečně z definice; nejvyšší instance moci je skutečně definice suverenity, a ne například její koncept či charakteristika či denotát) to není možné. Takže suverén si vždycky bude dělat, co chce. S tím nic nenaděláte. Jde právě o to, co chce dělat. A k tomu odkazuje právo silnějšího (myšlenka/koncept práva silnějšího, ne jev práva silnějšího, dodávám pro naprostou jasnost): k tomu, co chce suverén dělat a co dělá, ne k tomu, že to, co chce, udělá, že "udělá to, co chce". Jinými slovy, právo silnějšího referuje k tomu, JAK suverén používá svou suverénní moc, ne k tomu, že ji má.

2) Po zadržení mnoha nevinných lidí chválí politici a vzorní občané práci policie.
- Zaměňujete CO a JAK. Když Jiří Grygar řekne, že program Apollo byl největší počin 20. století, neimplikuje to jeho politické přesvědčení, že by stát měl financovat takové projekty (ačkoliv on si jistě myslí, že by měl). Lidé hodnotí JAK: že policie odvedla kvalitní práci, počínala si profesionálně. Jak přesně by stát měl postupovat v těchto situacích, čili CO, je jiná otázka. Já jsem rád, že Česká republika má policii, která je schopna profesionálně rozehnat malou demonstraci. Nevím, proč bych si měl přát opak. Není to jako si přát, aby ČR měla veterinární ústavy, které nejsou schopné provést test na vzteklinu?

3) Představte si, že si platíte službu, která se k vám zachová jako naše policie k demonstrantům. Budete s touto službou spokojení? Budete platit službu, která se nebojí vás zmlátit a mnohdy vás lidsky ponížit? Asi ne, jenže policie operuje z peněz, které byly vybrány násilím, takže souhlas nepotřebuje.
- To jsou ty vaše nedomyšlenosti… Jak to říkáte: "Je-li možné pečivo poskytovat volnotržně, je možné i právo poskytovat volnotržně." Jenže rozdíl je v tom, že poskytování pečiva znamená, že chcete po profesionálech, aby něco udělali s kusy těsta, zatímco poskytování práva znamená, že po profesionálech chcete, aby něco udělali s kusy živého lidského masa, jinak řečeno s lidmi. Zbytek jsou implikace.

4) Jako libertariánovi mi též vadí, že policista má právo mi něco nakazovat a z pohledu zákona je víc než já.
- Z pohledu zákona není policista víc než Vy, protože i Vy se můžete se stát policistou. Tak jako bohatší lidé nejsou z pohledu zákona víc než Vy, ačkoliv toho "víc můžou", protože i Vy můžete být tak bohatý. Nerovnost v pravomocech a obecně v oprávněních neznamená nerovnost před zákonem, pokud ty pravomoci či oprávnění jsou na základě jednání všem stejně přístupné. Mimochodem zde má smysl rozlišovat práva a oprávnění: nerovnost v právech, je skutečná nerovnost, ta nelegitimní, nerovnost v oprávněních je v pořádku. Má bohatší více práv? Asi ne. Takže čeho má víc? Majetku. A obecně řečeno? Asi má víc oprávnění. Oprávnění je "určité subjektivní právo", Bill Gates má "určitých subjektivních práv" evidentně víc než Jaroslav Suchý.
Zde si autor může plést "práva ze zákona", které by měly být pro všechny stejné, a "určitá oprávně", která lze libovolně nabývat a pozbývat. Pravomoci jsou pak druhem oprávnění. Oprávnění je hyperonymum pravomoci.