Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ano. To je přesně ta vzájemná závist a sledování, které socialismus v lidech uměle vytvořeným nedostatkem probouzí.

A rozumím správně tomu, že Vaším záměrem bylo taky poukázat na to, jak lidské strachy dále mohou mít vliv i na tvorbu legislativy a případné další zákazy?

:)

Především vykreslení té scény. Živě jsem to viděl před sebou. Bez ohledu na obsah, novot umí dobře psát.

Skvěle napsáno! Moc se mi líbí Váš styl. Jen připomínka - každý cítí strach v jiné míře a je to v pořádku. Mít se na pozoru a mít tendenci chránit sebe a svůj majetek nutně neznamená chtít něco zakazovat. Já jsem třeba abstinent, ale prohibice je podle mě špatná. Taky mi nepřijde fér vyvozovat, že by nejradši necítily nic. Každý prožívá svět po svém. Co je pro jednoho člověka běžné může být pro druhého noční můra a naopak, navíc, ty dámy zřejmě neznáte, tak nevíte, co si s sebou nesou za zážitky. Mám např. známou kterou takhle na zastávce někdo obtěžoval nechtěnými doteky a ona ještě po letech má problém se uvolnit v přítomnosti mužů. Nechtít s někým interagovat neznamená nutně někoho odstrčit na okraj, ale zkrátka vyjádřit svou preferenci a stanovit si hranice. Nikdo nemáme povinnost inkluze vůči komukoliv, ač osobně jsem do jisté míry její zastánce.
Dokud si nešlapeme po negativních právech, tak dokonce i předsudky jsou součástí svobody.

Hezky řečeno. Jinými slovy - nechť je každému umožněno odpojit se od Matrixu, ale kdo si přeje zůstat, tak taky může.

Jojo :D tuším, že v jednu chvíli bylo to jeho "Clean up your room" takový meme :D

Ano souhlas. K tomu bych ještě dodal, že tím pádem, pokud je deklarovsným cílem vyšší bezpečnost provozu, vůbec nedává smysl, aby měření probíhalo skrytě. Naopak by dávalo smysl vzbudit dojem, že měřeno je i tam, kde reálně není.

Miluju South Park! Obzvlášť série 3-9!

Například takto - já a protistrana si smluvíme, že výměnou za práci v určitém rozsahu mi poskytnou jisté naturálie. Do smlouvy si pak můžeme ujednat, která třetí strana mezi námi urovná spor v případě neplnění z jedné či druhé strany a co bude v takovém případě následovat.

Detaily neznám, ale pochybuju, že takovou pracovní smlouvu je možné uzavřít bez uvedení mzdy ve fiat měně. To, že nepotřebujeme posvěcení od státu, neznamená, že na skutečně volném trhu by nebyly polycentricky fungující subjekty, které by mohly legitimně na poptávku svých klientů dohlížet na dodržování smluvních vztahů a těm není umožněno fungovat.

Právě. Nelze to legitimně smluvně ujednat a je to státem odsunuté do černé ekonomiky. Ancap by neměl černou, šedou a bílou ekonomiku, ale zkrátka jenom ekonomiku. Možná to jasně nevyplynulo, ale ta práce za nocleh a stravu pro něj byla jakýsi odrazový můstek, odkud se mohl vypracovat a pak samozřejmě pobíral mzdu i v penězích.

Co například k příležitosti 100 let od narození Rothbarda vzdát hold nejenom jemu, ale i ostatním podobným myslitelům?

Dovedu si představit, že u každého myslitele by se dala popsat doba ve které žili a jaké (zejména státem způsobené) problémy s sebou nesla, a následně shrnout, co v reakci na to právě oni přinesli za myšlenky. O lvl výš by pak bylo vykreslení paralely s dnešním světem, čímž by se dalo demonstrovat, jak aktuální, až nadčasové, ty myšlenky stále jsou. Výhodou i nevýhodou by byl široký záběr témat. Někteří se zabývali spíše ekonomií, někteří spíše tou svobodou.

Hlavní message by pak mohla být něco ve smyslu "Připomeňme si zeširoka odkud a od koho vzešly základy toho, díky čemu jsme se zde sešli"

Připomenout třeba i jedince jako Henry David Thoreau, kterému šlo jednak o vnitřní svobodu, ale taky v boji za tu vnější neváhal nezaplatit daně na válku a nechal se za to klidně zavřít.

To je skvělá myšlenka!

Děkuji za upřesnění. Pár let už ze školy jsem :)

Jinak ano, dosel jsem presne k tomu samemu. Nesnazim se nikoho presvedcovat, obzvlast co se tyce politiky a nabozenstvi. A kdyz ma nekdo opacny nazory snazim se k tomu pristupovat spise se zvedavosti a spise hledam, co si z toho muzu odnest. Pravda - nekdy to fakt neni jednoduchy 😁

Skvely clanek! Jde do podstaty veci a ma nadech nadeje. Moc diky!

Děkuju za reakci. Vnímám to podobně. Kapitalismus každému umožňuje pracovat pouze v té míře, ve které chce, kdežto socialismus je ten, co povinně vnucuje konkrétní míru práce, aby režim mohl financovat své centrálně plánované projekty. Ukázkovým příkladem byl před rokem 1989 zákon o příživnictví, který trestal nezaměstnanost a vybavuje se mi jedno z budovatelských hesel "Povaleči z kaváren, do polí a továren". Co se Nerůstu týče - pokud by propagovali pouze nějakou asketickou ideologii aplikovatelnou dobrovolně, neměl bych s nimi problém. Dokonce třeba jejich kritika HDP mi přijde velice trefná. Ovšem jeho propagátoři sami říkají, že chtějí transformovat ekonomiku jako takovou a pro nějaké "přechodové období" k tomu využít stát - a víme, kam takové nápady vedou :D

Jeeeeee Tereza :3

Matika sama o sobe je super, ale kdyz si vzpomenu na sva skolni leta, zpetne vidim, jak moc to bylo o uciteli. S nejakym jsem se do latky nadchnul, s nejakym jsem zazival odpor. Taky mi prijde zajimave, ze nejakou matiku jsem nedokazal vstrebat a nejakou jsem pochopil hned. Schvalne by me zajimalo, co byl ten spolecny prvek te matiky co jsem pobral hned na prvni dobrou.

Rádo se stalo!

* že se tam žije lépe

Ano, je to čistě subjektivní preference.

Já tomu v teorii rozumím. Ale moje pointa byla taková, že se může žít lépe ve společnosti, která je méně bohatá a svobodná, než ve společnosti s vyšší svobodou. Může totiž být patologická úplně jiným způsobem. To, že je jedna společnost svobodnější než jiná ještě nutně neznamená, že se tam

Jsem momentálně toho názoru, že svoboda není cíl sám o sobě, ale spíš předpoklad k jejich dosahování. A co vnímám jako ten cíl? Bohužel momentálně nemám lepší výraz než "naplňovat Boží plán".

Ano :D to přesně dělali i v tom filmu :D

https://www.youtube.com/watch?v=QNCuypF0cu8

Pecka!

A proto to byl tuším Aristoteles kdo přišel s tím, že vymezit si pojmy by měla být jedna z prvních věcí. Často na to narážím v komunikaci s lidmi. Nějaký známý třeba o někom řekne "No to je pěkně protivnej týpek" a přesně v takový moment se začnu pídit potom, co v jazyku člověka, se kterým se bavím, znamená být protivný. Myslím taky, že dvojaké definice jsou základní kámen úrazu v komunikaci s etatisty. Když oni řeknou "stát", myslí tím pořádek, spravedlnost, hasiče, doktory a učitele. Ale když my řekneme "stát", myslíme tím monopol násilí.

Ano, ten dvojí metr je opravdu silně zakořeněný. Můj nebožtík děda mi v mých 14ti letech koupil pivo, na rodinných oslavách bylo běžné, že mi (a později i mé mladší sestře) před dosažením 18 let nalévali alkohol, ale měli jste vidět ten tanec, když mi v mých 20 letech přišli na marihuanu. Otec, který mi v mých 12 letech nalil panáka whiskey když se narodila sestra, do mě v mých 20 letech během spaní kopnul.

Nemluvě o sociálním tlaku. Kolikrát už jsem na firemním večírku musel ospravedlňovat svou abstinenci. ("To mi neříkej že zase budeš o vodě")

Velkým paradoxem legislativy jsou legální narkomani, kteří si navozují různé stavy kombinací alkoholu a všelijakých běžně předepisovaných léků. To je časté především u seniorů. Tato kombinace může kolikrát skončit i smrtí. Ale jelikož tyto látky mají glejt od státu, nějakým zázrakem je to "v pořádku".

Na druhou stranu, marihuanou jsem si svou vlastní rukou později přivodil středně vážné psychické potíže, ze kterých jsem se potom nějakou dobu dostával. Ano, později jsem zjistil, že jsem k tomu měl predispozice. Ano, zodpovědnost za to nesu já sám. Ne, nemyslím to jako argument k zakazování/kriminalizaci čehokoliv.

Jsem toho názoru, že nikdo by za drogy - jak konzumaci, tak obchod - neměl být zákonem persekuován. Nicméně, mohou být extrémně škodlivé. A v některých případech je ten alkohol skutečně menší zlo, i když samozřejmě ne vždy.

Škodlivost, či neškodlivost té či oné látky je ale podle mě lehounce mimo pointu. Ta je podle mě taková, že každý je majitelem svého vlastního těla a tudíž má výsostné právo rozhodnout si, co do něj bude, či nebude vpraveno. Kdo ve výkonu tohoto práva druhým násilím brání, porušuje jeho vlastnická práva.

Cestou podle mě tedy není represe, ale autentická a upřímná osvěta, podněcování zodpovědného jednání a pozitivní příklady.

Doporučuji vyhledat si práci doktora jménem Gabor Maté.

Už rozumím. Děkuji za objasnění. Používám podobnou metodu mnohdy ve své práci. Když narazím na postupy, či pravidla, se kterými nejsem v souladu. Řeknu si "nač se tím trápit, moje firma to není, já jsem placený od hodiny". Udělám si co udělat mám, a s větrnými mlýny se do boje nepouštím.

Omlouvám se, pro mě je to asi až moc abstraktní. Mohl byste svou pointu prosím ukázat na nějakém příkladu?

Copak trpaslíci, ale jmelí...

Ano, máte pravdu. Introvert x Extrovert určitě není binární záležitost, ale jedná se o škálu. Jako v tolika ostatních aspektech určitě bude platit nějaká Gaussova křivka s většinou populace někde kolem prostředka a menším množstvím extrémů na okrajích. Já to měl jak kdy a jak se kterými lidmi. Mezi některými lidmi mi bylo hrozně a radši jsem seděl v koutě, mezi jinými jsem byl rád a to i ve volném čase, až bych pro vnějšího pozorovatele mohl i někdy působit jako extrovert :D Kromě nastavení jednotlivce určitě záleží tedy i na okolí. Pointa spíš byla to, že v současném státním školství je potlačen jakýsi "volný trh" mezilidských vztahů, každý je násilně vtlačen do třídní hierarchie a jednotlivec nemá možnost volby ani úniku. Měl jsem například jednoho spolužáka, který v naší třídě (v Béčku) hrozně trpěl, byl terčem poznámek, urážek atd.. ale s lidmi z Áčka (stejného ročníku) vycházel úplně pohodě a brali ho. Dovedu si představit, že ve svobodné škole by se přirozeně s těmi lidmi z Áčka navzájem "našli" a s lidmi od nás by ani nemusel přijít do styku. A toto právě v současném systému možné není. Tedy aspoň o tom nevím.