Archiv – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Na minulé přednášce o anarchokapitalismu v Baru Behind the Curtain jsem se věnoval lidově tvořivé (evoluční) ekonomii.
Dnes budu mluvit o trestech; a představím nejspíš docela kontroverzní pohled na ně.
Všichni jste též rovnou zváni na příští přednášku, která by se měla konat 5. února; rád bych mluvil o takzvaných tržních „selháních“.
Těším se na vás dnes večer v 19 hodin v podniku Bar Behind the Curtain.

Často slýchám Urzu v přednáškách definovat ankap různými způsoby – často jako běžné mantry a slogany dotáhlé do důsledků – decentralizace, princip subsidiarity, respekt/pokora, právo na sebeurčení, demonopolizace… Dneska mě napadl další takový způsob – a tím je presumpce neviny. Všechny zákony proti zločinům bez oběti se opírají o to, že by oběť mohla vzniknout. Ať už jde o drogy, zbraně či veškeré regulace podnikání. Jídlo může prodávat jen někdo (co kdyby někoho otrávil), doktor může být jen někdo (co kdyby někomu ublížil), školu může provozovat jen někdo (co kdyby děti vedl k násilí, případně jim říkal blbosti). Všechny mají jedno společné – presumpci viny. Pokud dané činnosti chcete provozovat, nejdřív prokažte nevinu (třeba certifikátem, školou). Ačkoliv v soudnictví presumpci neviny máme, samotná podstata mnohých zákonů s vinou člověka počítá. Oproti tomu v ankapu sice můžete nelicencovaného doktora zažalovat, avšak ne za nelicencování, ale až za konkrétní ublížení.

Anarchie je v podstatě systém usilující o nastolení bezvládí. Anarchisté odmítají valnou většinu hierarchií. Část anarchistů (avšak ne třeba anarchokapitalisté, anachoagoristé, anarchotranshumanisté…) usilují právě o překonání kapitalismu a jsou „kolektivisticky“ zaměření. Kapitalismus vnímají jako nepřípustný hierarchický systém. Výrobní prostředky by v této společnosti byly vlastněny kolektivně a řízeny (alespoň teoreticky) decentralizovaně skrze odbory, samosprávy pracujících, družstva, obce, komuny a podobně. Můžeme si představit pyramidu, v jejíž dolní části dole bude soukromé vlastnictví a nad ním kolektivní v různých formách od spolků přes syndikáty až ke státům (pozor, nemluvíme o soukromém spoluvlastnictví). Jaký má tedy smysl z kolektivistického hlediska zavádět anarchii zrušením států a hierarchií, když se nad soukromý sektor obratem nasadí systém kolektivního vlastnictví a řízení (teoreticky) decentralizovaně skrze odbory, samosprávy pracujících, družstva, obce, komuny a podobně? Přijde mi, že jednu velkou hierarchii (stát) nahrazují množstvím menších hierarchií (států) a dostávají se v kruhu zpět tam, kde byli. Ponecháním spodní části pyramidy (tedy soukromého vlastnictví) by vznikla volnotržní společnost.