Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nějací teoretici extrapolovali a u elektronického člověka jim vyšel rok 2055. Genetické inženýrství asi extrapolovat moc nejde, CRISPR-Cas9 úplně změnil možnosti, to se nevejde do žádných rozumných křivek.

Problém je teoretický a v praxi nejspíš nenastane. Je to každopádně problém budoucí, tak lze trochu fabulovat. Lidé se dle různých odhadů budou vyvíjet v zásadě dvěma směry: organicko-genetický a elektronicko-robotický. Lze předpokládat různý stupeň propojenosti, nicméně relativně brzy můžeme očekávat alespoň pro přechodnou dobu existenci čistě elektronického člověka, tedy zachování mysli při smrti těla. Od toho je jen krůček k programování "lidí", kteří ale reálně nikdy nežili, implantováním vhodných vzpomínek lze dosáhnout toho, že se to nedozvědí ani oni. Pevná hranice neexistuje. Paradoxem organicko-genetické cesty je, že ona ostré hranice vytváří. Uvažované genetické zásahy většinově neumožňují zpětnou ani vzájemnou kompatibilitu ať už na úrovni úplné vzájemné neplodnosti či vzniku závažných aberací. Hrubě zjednodušeně když do DNA něco přidáte a zřížíte to s jinou DNA, kam jste to nepřidali nebo jste tam přidali něco s jiným počtem písmenek, tak se vám při spojování někde "rozjede zip". Lze samozřejmě dělat genetické změny které nezmění strukturu DNA a omezovat změny na dílčí, ale to je mimo časové možnosti jednotlivců. Výsledkem je tedy buď zcela neživotaschopný nebo těžce poškozený plod. Jednalo by se tedy o vznik nových živočišných druhů z definice.
Trochu mě děsí představa, že jeden elektronický člověk může být neomezeně kopírován a spouštěn. Vznikne spuštěním takové kopie nový člověk? (Kopie budou na začátku shodné, ale po spuštění se vyvíjejí individuálně). Bude mít demokratické hlasovací právo?

Nevím, jestli si uvědomuješ, že popisuješ něco velmi blízkého realitě. Současná distribuce na dodržování a vymáhání autorského práva příliš nesází, spíš na smlouvy, ochrany, způsob distribuce a sankce.

S veškerou úctou k dílu paní Rowlingové ne. Pokud cenou je násilí na smluvně nezavázané třetí straně, tak ne. Zároveň se domívám, že model již existuje a paní Rowlindová na něm participovala. Kniha se stává "demáčem" k filmu. Majoritní zisky z filmového průmyslu plynou z kin, kde se prodává především zážitek nikoli informace. Paní Rowlingové to zjevně nějakou dobu vyhovovalo.

Asi by musel modifikovat to, co dělá. Podobný jev nastal v hudbě. CD/LP se ze zásadního prodejního artiklu na kterém kapela pracovala často několik let v podstatě demáčem ke koncertu. Kapely tak místo pilování CD "trénují" na koncerty. Došlo k tomu jednoznačně díky neudržitelnosti a faktické neprosaditelnosti autorského práva v hudbě mezi koncovými uživately v době internetu. Odpadlo tím mimochodem spousta vyžírků a uživatelé mají jednodušší přístup k hudbě laciné či zdarma. Že by ubylo kapel, jsem si nevšiml.

Máte dojem, že do poloviny sedmnáctého století, kdy v Anglii začala fungovat koncepce autorského práva směřující k současné formě, neexistovala kultura? Jen by vypadala jinak. Doporučuji seriál Jistě, pane ministře/premiére, kde se sir Humphrey Appleby vyjadřuje k opeře.

Ano přesně tak, je to pouhá fikce, kterou umožňuje násilné státní donucování, které slouží k vytváření umělé vzácnosti zdroje. Bez státního donucení neexistuje způsob jak třetí stranu donutit dodržovat jakákoli omezení užití informace. Informace bez státního donucení není vzácným zdrojem, s ohledem na konečné množství možných nosičů je volným zdrojem, protože může existovat v nekonečnu verzí. Lidově: když někomu prodáte svou ilustraci na papíře, můžete ho smluvně zavázat, jak s ní bude nakládat a můžete to po něm vymáhat i mimo stát. Když si během předávání ten obrázek někdo třetí vyfotí a použije, nemůžete po něm bez státního donucení vymáhat vůbec nic, protože vůči vám nemá žádný závazek, neuzavřel s vámi žádnou smlouvu. Tj. bez státního násilí je autorské právo neprosaditelné.

Můžu jenom zopakovat, že je to patrně z neznalosti. Anarchokapitalismus resp. libertariánství neuznává existenci duševního vlastnictví. Piráti, jak jejich jméno napovídá, ho chtějí zcizovat. Nejsem pirát, nechci komukoli cokoli zcizovat. Já jen říkám, že veškeré duševní vlastnictví je fikce, nemá oporu v přirozeném právu a jeho vymáhání je tudíž amorální. Tento názor naleznete u většiny anarchokapitalistických/libertariánských autorů včetně Urzy a kupodivu se při vydávání svých textů podle toho i chovají. Já jsem ho od nich pouze převzal a ztotožnil se s ním, protože mi přijde konzistentní s celou myšlenkou a logický.

Využívání státního donucovacího mechanismu pro násilné vymáhání práva, které, domnívám se, neexistuje. Úplnou korunu tomu nasazují autorské svazy a jejich vrcholně transparentní rozdělování státem plošně nařízených plateb.

Pak vás nejspíše živí mechanismus, který já považuji za amorální a nemající oporu v přirozeném právu. Ale chápu, že vám osobní zájem neumožňuje objektivní náhled.

Ps: jste na anarchikapitalistickém webu, bylo by dobré se s ním alespoň pořádně seznámit např. formou Urzových textů, než mi začnete nadávat do pirátů.

O tom nemluvím, mluvím o třetích stranách. Kupujícího jistě můžete k něčemu smluvně zavázat, ale jak chcete zavázat kohokoli dalšího, kdo s vámi žádnou smlouvu neuzavřel. Informaci může šířit kdokoli, vůbec ne ten, kdo ji "koupil",to je postata informace.

Ps: jsem mimo jiné aktivní výtvarník a sem tam prodám nějaký obraz, bohužel mě vytěžuje a živí moje hlavní povoláním, takže ne moc často. Skládá se z plátna nebo desky, šepsu nebo jeho alternativy a barev případně plnidel, srukturovacích past, přírodnin atd. Obvykle dělám i adjustaci tj. i z rámu. To prodávám. Pokud ten obraz pak uvidím někde vyfocený či jinak použitý jako informaci (stalo se), nevadí mi to, naopak je to reklama. V anarchokapitalismu by se nejspíše vyvinul mechanismus proti plagiátorství ve smyslu vydávání cizího díla za své, ale jednalo by se patrně o odsouzení morální nikoli právní.
Dotace jsou mi odporné státní. Pokud soukromník dotuje nějaký utajený výzkum, aby jeho výsledky měl první a měl náskok před konkurencí, je vše v pořádku. Pokud soukromý mecenáš dotuje umění, je vše v pořádku. Pokud universita dotuje své studenty nadšené programátory, je vše v pořádku. Neexistence autorského práva neznamená povinnost jakoukoli informaci komukoli poskytnout, kupř. počítačové programy jsou poměrně efektivně chráněné nezávisle na autorském právu.

Doporučuji prostudovat Urzovi texty na toto téma, umí to vysvětlit určitě lépe než já, ale až na mou expresivitu se myslím zcela shodujeme. V zásadě se jedná o to, že tím že vytvořím nějakou informaci, získám automaticky právo zakazovat či omezovat zacházení s ní nebo její částí komukoli na světě, a to i v případě, že ji někdo vytvoří nezávisle na mně jen později.

Ne pirát nejsem, jsem anarchokapitalista. Podle anarchokapitalismu nic takového jako autorské právo neexistuje. Můžete naznačit, jak byste si takové vymáhání autorského práva v anarchokapitalismu představoval?

Myslím, že na autorském právu není nic férového a z pohledu anarchokapitalismu neexistuje. Je to způsob, jak omezovat druhé a nutit je k něčemu bez existence jakéhokoli vzájemného závazku. Proč to, že někdo něco kupř. napsal, má mě zavazovat k tomu, abych s takovým textem nějakým způsobem zacházel resp. nezacházel. Dokonce i kdybych napsal shodný text (nepravděpodobné) nebo učinil shodný objev (pravděpodobnější) nesmím s nimi nijak dále nakládat. To je naprosto absurdní koncept, který zásadním způsobem nabourává svobodu konání. Duševní vlastnictví je pro mě odporné a zcela nepřijatelné.

Na autorských právech není nic dobrého. Jsou zásadní žábou na prameni lidstva. Jsou zdrojem absurdních zisků bez plnění a bez nátlaku státu by byly zcela neprosaditelné, jak v zásadě píšete. Informace nemá vlastníka, vlastníka může mít jen její nosič, nelze ji tedy ani ukrást. Není tedy co licencovat.

Článek je o holocaustu, cenzuře, politických verbálních "zločinech". Přidalo se náboženství a kamenování částečně ve vtipu. Vaše násilné vpáčení psychiatrických témat je ale hodně nevtipné. Kšá!

Voni holt nebyli anarchikapitalisti. Jinak to kamenování z toho vyhnání patrně přirozeně vzniklo. Izrael zvláště jižní není moc pohostinná krajina a vyhnat někoho znamená, že umře. Nejspíš se mu moc nechtělo, tak po něm hodili pár šutráků, aby běžel. Následně mu asi zkrátili utrpení a ukamenovali ho rovnou. Šutráků je tam všude nekonečná zásoba.

V době vzniku desatera byl ten způsob vyčlenění velmi šťavnatý. Probíhal pomocí kamenů vrhaných davem, přežití se nepředpokládalo. Dnes je to většinově o dost přívětivější.

"Tady ne". Není to žádný 'zákaz' či tlak, jen velice zdvořilá žádost. Je pro mě osvěžující, že to tu neobsadili všelijací paranoici a blouznivci, kteří si o tom musejí něco myslet za každou cenu ať je to jakkoli amorální, absurdní či stupidní a tapetují tím diskuse v širokém okolí. Mea culpa. Moc rád bych, aby to tak zůstalo. Děkuji.

Na tomto blogu se stalo dobrým zvykem dění na Ukrajině nerozebírat ideálně vůbec nekomentovat a nezmiňovat. Myslím, že to je skvělý nápad a pokud možno bych u toho rád zůstal. Děkuji.

A) přímo ne, ale může se vybrat nejprodávanější zboží na trhu. K tomu je ale potřeba ten trh.
B) nelze vyhovět všem, stačí většině viz výše
C) objednávku nedělá stát, ale vždy konkrétní úředník. Cíle uředníka jsou: 1) vyhovět zákonu a/nebo vedoucímu 2) přijít si na své. Jediným hodnotitelným parametrem veřejné zakázky je cena. Kvalita má být jasně stanovena v zadávací dokumentaci, kterou vypracovává příslušný úředník. Pokud se počet uchazečů o zakázku vyhovujících zadání limitně blíží jedné, mise je splněna, cena jako parametr vyšachována ze hry a úředník si zaslouží svůj motivsční příplatek (dříve maloobchodní marže).
D) takový aparát máme, jmenuje se Státní ústav pro kontrolu léčiv mimo jiné. Poslední dva roky lze sledovat, jak jim to báječně šlape.
Ad ps: viz bod C, vedoucí nemocniční lékárny bývá velmi zámožný člověk
E) viz bod B, ale neprojde to přes C a D.

Celé to záleží na tom, kolik na to bude peněz. Musí to být dost na to, aby se dalo nakrást a ještě zbylo na realizaci, jinak vznikne jen blamáž, o kterou teď zrovna nikdo moc nestojí.

"kolik vynikajících argumentů jsem za stejnou dobu vypracoval, jak v kritice psychiatrie, tak v kritice ankapu (tj. vlastně v politické teorii)…"?
Inu žádný, alespoň tady publikovaný. Kdyby se anarchokapitalismus za tu dobu vůbec neposunul, je to 1:1. Jinak ústup z dosažených pozic je jistě také posun, jen ne žádoucím směrem. Navíc většina teorií se rozvíjí a propracovává prostřednictvím kvalitní a fundované kritiky. Takové bohužel anarchokapitalismus mnoho nenachází, sem tam poštěkávající podvraťák, ale z toho se moc vydolovat nedá.

Zjevně špatně hledáte. Otevřel jsem první článek SCHIZOFRENIE A KOGNITIVNÍ FUNKCE, který google vyhledal a MUDr. Tůma prim. Psych. kliniky FN HK tam píše: "Kognitivní deficit koreluje se strukturálními a funkčními abnormitami CNS (dorzolaterální prefrontální kortex, limbický systém, hipokampus, parahipokampální kortex, gyrus cinguli, talamus, bazální ganglia)". Strukturální změny lze pozorovat na dříve zmíněných přístrojích nebo při pitvě, jsou to fyzicky existující jevy, které lze vidět a zkoumat. Nelze zcela jednoduše konstatovat příčinnou souvislost, neboť schizofrenie není zlomená noha. Příčinnou souvislost mezi neschopností chodit a zlomeninou holeně pochopí i malé dítě, protože funkce holenní kosti je zjevná na pohled. U prefrontálního kortexu tomu tak není, na jeho funkci lze usuzovat nepřímo v souvislosti s mozkovou aktivitou a reakcí mozku na podněty.
Takže do určité míry ano, korelace není kauzalita, ale divil byste se, kolik ze současné vědy je založeno na korelaci a pouhém předpokladu kauzality. Koneckonců žádnou teorii nelze zcela spolehlivě dokázat pouze spolehlivě vyvrátit.

To nebyla sranda, to byl záměr, takový test příčetnosti. Zkusil jsem, kdo se chytí.

Uvidíme, zda jste jen alterego šaškijána nebo to máte ze své hlavy. Článek ukazuje, že i široce uznávaná choroba jako migréna nemusí mít žádné pozorovatelné příčiny na makro ani mikroskopické úrovni a přesto v zásadě nepochybujeme o její existenci a vlivu na nemocného. U psychotických onemocnění je tomu ale jinak, ona takové příčiny a projevy obvykle mají a dají se ve značném procentu případů nalézt pomocí přístrojových metod typu MR, PET, SPECT... Nebudu diskusi zaplavovat odkazy, zadejte do googlu "schizofrenie kognitivní defekt magnetická rezonance" a najdete mnoho článků s odkazy na další studie a výzkumy. I v češtině. Popírat, že existují psychozy je jako popírat, že viry a bakterie způsobují nemoci. Ps pro amatérské virology: některé viry způsobují choroby méně závažné než by odpovídalo všeobecné panické reakci na ně.

Děkuji za typ, zajímavý článek.

Já vám to píšu jako odpověď na vaši přímou otázku v diskusi. Nemám potřebu to vydávat jako článek.

Oni ti lidé (většina) nechtějí jakýkoli stát, oni chtějí stát s určitými parametry. Kdybyste si měl zvolit mezi anarchokapitalismem, Severní Koreou a středoafrickou diktaturou typu Idi Amina, bude se vám anarchokapitalismus patrně jevit v příznivějším světle. Velká část lidu chce stát, ve kterém menšina schopných živí většinu méně schopných a s prozíravostí lumíků chtějí mít možnost dále o tom hlasovat tedy nadále zvyšovat zátěž a rozšiřovat okruh příjemců a tak dokola.

Můžu jen opakovat, co již bylo mockrát řečeno. Až demokracie zkrachuje, v čemž nepotřebuje pomáhat, je třeba využít bezvládí k prosazení něčeho, co bude co nejvíce připomínat anarchokapitalismus. Cesta patrně vede přes minimální stát, který zajišťuje vnitřní a vnější bezpečnost, justici a zahraniční vztahy. S úplným zrušením státu vzhledem k současné mezinárodní situaci zatím počítal nelze. S dostatečně silnou justicí lze nicméně do zakládacích listin (ústavy) naprogramovat postupné směřování k jeho likvidaci.

Výrazným zvýšením daní snížíte efektivitu ekonomiky a tím snížíte HDP. Čili další procentuální zvýšení daňové zátěže nepřinese lineární zvýšení příjmů státního rozpočtu tedy možnost snižovat dluh, protože mnohé podnikatelské subjekty jsou již dnes na hranici rentability tj. zkrachují a nebudou platit vůbec žádné daně.
Jedinou cestou by bylo snížení výdajů SR zejména sociálních, což neprojde přes PS, protože by poslanci rychle doposlancovali ať už násilnou akcí nebo volebním debaklem. To je základní problém demokracie. Následuje inflační spirála, státní bankrot, změna politického režimu vedoucí k diktatuře nebo oligarchii viz latinská amerika.