Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Škoda, že vy nejste líný...

1) jak to mám vědět, já ho neznám, a z toho jediného, co o něm vím, tedy že je závažně duševně nemocný, to nijak nevyplývá, protože to nesouvisí
2) to je váš pseudologický vývod, o nesvéprávných lidech rozhoduje soudně stanovený opatrovník, ne společnost
3) 1. vaše ničím nepodložené tvrzení, co melete furt
2. To je volovina, každý, kdo iniciuje násilí a nemá k tomu právní důvod je zároveň důvodně podezřelý z páchání trestného činu nebo přestupku. Valnou většinu nebezpečných pacientů doručují policajti a sanitka po té, co usoudili, že je to magor
"V tu chvíli jste "nebezpečný sobě nebo okolí" a splňujete kritérium nebezpečnosti" ne, protože zároveň nevykazujete známky duševní nemoci, jste patrně jen výtržník

Ježiš vy jste fakt magor, když si myslíte, že je normální brát na lidi kudlu. Zákon si to teda naštěstí nemyslí. Navíc to bylo zjevně nefunkční, kdyby by v pohodě, jak říkal, muselo by mu dojít, že si jednak nepomůže, a že páchá de facto pokus o vraždu.

1) ano i ne, jak kdy, nemá to kauzální souvislost
2) protože není nebezpečná, nemůžeme ani nechceme nedobrovolně zavírat lidi, kteří nejsou nebezpeční
3) ani u nemocných se nebezpečnost nutně nespojuje s neschopností o sobě rozhodovat, neschopnost se rozhodovat není kriteriem nedobrovolné hospitalizace, tím je nebezpečnost. Vyčítáte policajtům, že zavírají nebezpečné lidi?

Jestli byl stoprocentně duševně zdravý, to nevím, ale jeho motiv byl zjevně kriminální, tak to usuzuji. Neznal jsem ho. Zbytek se vám za ty roky praxe prostě přihodí.

"závažně duševně nemocnou osobu nelze násilně léčit, pokud není nebezpečná sobě nebo okolí" vaše verze kriteria nebezpečnosti vůbec neobsahuje žádnou zmínku o schopnosti o sobě rozhodovat, co to sem pořád taháte. Zároveň říkám, že to, že je osoba závažně duševně nemocná, neznamená automaticky, že je neschopna o sobě rozhodovat, ale může být. A taky to, že když osoba není schopna o sobě rozhodovat, neznamená to, že je nutně nebezpečná, ale může být.

Pustil byste týpka, co vám říká, že je úplně v pohodě, v ruce při tom svírá odcizený příborový nůž a upřeně vám zírá na krkavici? No já ne, požádal jsem ho, aby ten nůž nejprve odložil a, kupodivu, se na mě s ním vrhl.

Ps:2) pokud si vzpomene o víkendu, připouštím, že může být individuální snaha žurnálního lékaře nechat to na pondělí, navíc v pokladně a propouštěcí kanceláři jsou leda myši.
3) věřte mi, že je to rozdíl, zvlášť u delirantů, což se v počátečním stádiu nemusí dát snadno rozeznat od psychózy, mají neskutečnou sílu

2) "Takže když řekne: "Podívejte se na mě, nejsem nebezpečný, nikoho nenapadám", tak ho psychiatři musí pustit? To tvrdíte?" Pokud to zní trochu uvěřitelně, a pokud mu to přesvědčení chvíli vydrží (tak max přes noc, když to řekne večer), pustíme.

1) ano
2) ne, máte v tom pořád logickou chybu. To, že osoba není schopna o sobě rozhodovat, neznamená, že je nebezpečná. Psychiatr nezavírá nedobrovolně lidi nesvéprávné, ale nebezpečné, pokud vykazují nějaké známky duševní poruchy (jinak to dělá policajt). To je pak spíš věc pro sociálku a případné právní omezení svéprávnosti, takových běhá.

Na otázku, "co musí násilně hospitalizovaný udělat, aby ho psychiatr musel pustit" jsem vám opakovaně odpověděl, že to ignorujete, je vaše věc. Pokud je kriteriem nedobrovolné hospitalizace výskyt nějakého chování, tedy "nebezpečný sobě nebo svému okolí" např. napadá personál a demoluje mobiliář, k ukončení nedobrovolné hospitalizace logicky vede zanechání takového chování, a tím nemyslím proto, že na něm leží dva sanitáři. Tedy co musí udělat, je že musí zanechat nebezpečného chování. Je dobré si ověřit, že ho to nepřešlo jen, než se k němu otočíte zády. Být chycen do kravaty a rdoušen stokilovým rozjetým psychotikem nebo nedej Bože delirantem, je velmi nepříjemné a skličující.

Vidím, jak to nedává smysl. V tomhle vašem žvástu už se absolutně nevyznám. 1. kriterium nebezpečnosti nic takového neříká 2. tudíž
není to tak
2) schizofrenie: "Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují: ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky." MKN10, F20
Tedy "samotné halucinace jsou příznakem patického stavu" konkrétně např. schizofrenie (ten středník). V MKN11 se vyskytuje obdobná definice, takže nemám pocit, že by se něco měnilo.

Dobrý večer, omlouvám se za čekání, mám ještě psychoterapeutickou praxi a moc práce, zahynout se zatím nechystám.
Mechanismus je, je to zrušení dobrovolného vstupu. Pak je nutno zhodnotit, jestli není nebezpečný, protože takový krok může být i důsledkem zhoršení stavu, a pokud není, pustíme ho. Pokud je, následuje kolečko se soudem. Snaha je spíš pustit z ekonomických důvodů, takový zhoršený pacient je díra na peníze viz výše, je to pořád jedna a ta samá hospitalizace.
Samotné halucinace jsou příznakem patického stavu, ale nejsou důvodem k nedobrovolné hospitalizaci, pokud nejsou spojené s nebezpečným chováním. Vizuální halucinace jsou netypické, ale možné, častější jsou sluchové tzv. hlasy. Ty občas slyší řada psychotiků, kteří normálně žijí mezi námi. Racionalizace bludu a naučená dovednost ho odlišit od sdílené reality, je asi nejlepší možný kompenzační proces. Vyžaduje ovšem určitou minimální mentální kapacitu pacienta, aby byl možný, což je asi logické. Gratuluji mu.

Ano, to je lidově řečeno to, co píšu. Lékař s takovým pacientem probere rizika propuštění a nechá ho podepsat příslušné lejstro. Dořeší se čas propuštění kvůli lůžkodnům a stravě, pacient si sbalí a je odeslán do propouštěcí kanceláře a pokladny, kde mu vydají doklady, cennosti a peníze. Tím hospitalizace definitivně končí a již bývalý pacient odchází, kam se mu zachce.

Vizita (velká) - informuje mimo jiné pacienta o vývoji jeho zdravotního stavu, koná se jednou týdně
Porada - vedoucí lékař konzultuje stav pacienta a další postup léčby, obvykle navazující na vizitu
Pacient je nejméně jednou týdně informován na vizitě, o propuštění se obvykle rozhoduje na poradě. Zárověň dochází často k tomu, že po nástupu účinků medikace si pacient uvědomí, že všechno není OK, že ta hospitalizace má smysl. Potom samozřejmě není proč pacienta propouštět.
Nemáme cely natož bez oken - fotky z neklidu najdete na internetu.
Jinak jste zase nablil samé lži, na které odpovídat už nebudu. Jste kretén a lhář a za ty lži byste tu držku rozkopat zasloužil, to máte pravdu.

Blázinec letos díky přepočtu za koronavirus startoval s dírou 90 mega. To je asi desetina rozpočtu na rok. Když si uvědomíte, že převážná většina rozpočtu jde na platy a platby od pojišťovny jsou podmíněny existencí určitého množství a kvality personálu (mimo jiné), takže nemůžete moc propouštět, je to damoklův meč jako kráva.

1) on musí přestat něco dělat, je to definováno negativně. Proč by to mělo být definováno pozitivně, když chceme, aby něco nedělal. Mimochodem ovládnout se a něco přestat dělat mi přijde o něco snazší něž ovládnout se a začít něco dělat.
2) "je diktátorova vůle, jak jste se dál opravil" neopravil, vkládáte mi něco, co jsem vůbec nepsal, kontext jsou souvislosti, to na co není fyzicky či bezpečnostně nezbytné brát ohledy; STŘEDNÍK tato norma existuje, jednak je to Mezinárodní klasifikace nemocí, jednak je to příslušné hlášení a rozhodnutí o nedobrovolné hospitalizaci, jednak jsou to předpisy definující zodpovědnost lékaře (a asi i další)
3) 1.neumožňují viz např. výše
2.normy v dnešní době obvykle vznikají
hlasováním třeba zákony v parlamentu a
taky s tím mám trochu problém
4) ne to jsem vůbec neměl na mysli
5) měl jsem na mysli nápravu pochybení právní cestou, což víte.
Nápravy zdravotního stavu pouhou vůlí obvykle dosáhnout nelze, vůle je však potřebná, aby pacient nebojkotoval léčbu.

Opět ty nesmyslné otázky. První týden psychiatr, pak soudce. A proč ho nepustí? Protože mu pořád hrabe a soud rozhodl, že to JE důvod k hospitalizaci a dokud nepomine, nesmí ho psychiatr pustit, jinak by mohl mít průser.

1) pokud tím myslíte, že psychiatr má klíče od blázince, stejně jako je má veškerý zbytek personálu, a technicky vzato může jít a odemknout dveře, tak ano. Proč neviníte psychology, sestry, sanitáře, adiktology, terapeutx, údržbáře, socky...
2) Protože jednání pacienta je důvod k hospitalizaci, tak to, co má pacient udělat, je přestat tak jednat (a musí to chvíli vydržet). Zanechat nějakého jednání je také jednání, ne?
3) to, že o něčem nevíte, fakt neznamená, že to není

Dokázal jste leda prd a obviňovat MĚ, že se vyhýbám konfrontaci, je fakt směšné.

Blázinec, když je obložnost pod 96% jde do ztráty. Zároveň platí zjednodušeně řečeno, že s délkou hospitalizace se snižuje platba od pojišťovny za den, a to dost, takže těch 96% nemusí stačit, a kdybychom si ty lidi sušili zbytečně dlouho, nestačilo by ani 100%. Aneb přezrálý pacient je díra na peníze.

No mně to taky přišlo, že to je poměr slučovací, když jsem to psal, ale asi není, rozhodně bych se nehádal, vono to budou už tři desetiletí, co mě někdo zkoušel z češtiny. Ňák jsem na to vod tý doby moc nekouk, snad trochu s dětma.

"četl to, reagoval, ale neporozuměl" a dokonce to přiznal: "Prostě jsem té větě neporozuměl". Jsem asi věštec.

Psychiatr je vázán rozhodnutím o nedobrovolné hospitalizaci a nemůže propustit pacienta, který dosud vykazuje příznaky uvedené v hlášení soudu o nedobrovolné hospitalizaci, na základě kterého bylo to rozhodnutí vydáno. Pokud by tak učinil, svévolně ho propustil a propuštěný by následně spáchal nějaký přečin v souvislosti se svým psychickým stavem, mohl by psychiatr být za to popotahován. Takové případy se staly a soudy pak nemají tolik pochopení pro lékaře jako jindy, protože mají pocit, že si z nich (jakože soudcovského stavu) doktoři "dělají blázny".

Takže o ty čárky nejde, jde o obskurní středník, na to nepřišel ani kolega Mlíčko. Škoda, tak jsem na ty čárky myslel, vzpomínal na staré lásky. A ono to o nich vůbec nebylo.

Zase pseudologizujete: násilná hospitalizace "MŮŽE" někdy být svévolná, ne že automaticky je, protože jsou i lidé zlí a chybující, ale obvykle není. Naopak tvrdit, že násilná hospitalizace nikdy není svévolná, by bylo popřením zjevné skutečnost, že lidé nejsou dokonalí.
1)Ano, pokud splňuje pacient kriteria nedobrovolné hospitalizace, může ho na týden zavřít. Pokud by tak neučinil a něco se stalo, vystavuje se možnému postihu za zanedbání povinnosti.
2) ano soudci občas rozhodují zcela svévolně a nespravedlivě v různých kauzách. Třeba soudkyně Gilová je tím pověstná.
3) pokud pacient přestane s předpokladem nějaké míry spolehlivosti vykazovat projevy popsané v hlášení o nedobrovolné hospitalizaci stvrzeném rozhodnutím soudu a trvá na propuštění, psychiatr ho bez dalších odkladů propustí, jen to odsahuje nějaké papírování.
Svévole - konání bez ohledu na kontext, jen dle své vůle v rámci možností, zpravidla zlé.
Psychiatr nejedná dle své vůle, ale v rámci kriterií daných zákony, nižšími předpisy a MKN. Psychiatr odpovídá za správnost údajů uvdených v hlášení. To vykazuje soudu, soud je tím zároveň odvolací orgán, což je automatický proces, a v krátké době je možno dosáhnout nápravy, pokud došlo ze strany psychiatra k pochybení. Oproti tomu dosáhnout nápravy soudního rozhodnutí o nedobrovolné hospitalizaci je obtížnější, zodpovědnost soudce je postavena jinak, soudce je nezávislý ze zákona.

1) nevyvrací, soud rozhoduje o omezení svobody a může to dělat dosti svévolně v rámci velmi širokých zákonných mantinelů. Je to jeho nejznámější funkce. Ale není to vina psychiatra. Vobjev co...
2) Anebo nepovolí, je to na soudci. Netušín, co jsem dle vás prohrál.
Kriterium je SOBĚ nebo svému okolí a častěji se bojím o propouštěného pacienta než o okolí, ale ze sebevraždy zase nebývá takový veřejný průser. Existuje statistika zločinnosti, kterou dle našich zákonů nelze srovnat se statistikou pojišťoven, výsledek tudíž není. Naopak existuje statistika sebevražd na kterou si pojišťovna vystačí sama. Mezi schizofrenií a sebevraždou je vysoká korelace. Já nezpochybňuji právo člověka odejít, ale měl by tak učinit s čistou myslí.
3) vždy se snažíme o dobrovolnost pobytu, nedobrovolní pacienti moc nespolupracují na léčbě. Osoby, které nesplňují kriterium nebezpečnosti nedobrovolně nezavíráme, máme dist těch, co to splňují. Švarc léčí úchyláky na základě trestního rozsudku, to je úplně jiná kategorie.
4) korespondence ospravedlňuje soudní rozhodnutí neboť je nařízena zákonem a bez ní by rozhodování soudu bylo zmatečné
5) ta noha mu brání odejít, nemůže totiž chodit, proto je na ortopedii

1) "Soud nemůže nikoho svévolně zavřít?" No může a dělá to. O tom, že státní soudy nejsou spravedlivé, mě, jako libertariána, přesvědčovat nemusíte, v tom s vámi vřele souhlasím. Za to ale psychiatři nemůžou. V prdeli jste leda vy...
2) nebo taky nepovolí a Novák pak někoho zapíchne jako nemrtvýho marťana
3) to je statistika nedobrovolných vstupů. Velká část z nich je během krátké doby zdobrovolněna po té, co zaberou léky.
4) ta osoba je soudním rozhodnutím na právech omezena a soud resp. zákon tu korespondenci požaduje
5) předpokládaje, že tam leží s nohou, tak spíš nemůže

Njn, na čárky bych si měl dávat pozor, vždyť nejsem gynekolog. Jedna, či dvě,, pitomé čárky a člověk má ze života peklo.

Jo tak, já myslel, že tam mám někde hrubku jako tvrdý Y. Troufal bych si říct, že většina textů tady postrádá nějakou tu čárku. Beru, čárky nejsou můj obor, dám si pozor. Ale jak si teď bude dávat pozor Šašek, to mu nezávidím...

Vážně, kde?

Opět mícháte hrušky a jablka. Hlášení o nedobrovolné hospitalizaci vývá odesláno následující pracovní den. Soud by měl rozhodnout o oprávněnosti do týdne a obvykle tak učiní. Pokud ne, není to vina psychiatra. Toto rozhodnutí je povinnost pravidelně revidovat, resp. žádat o jeho prodloužení, protože je vydáváno na dobu určitou. Po vypršení této doby je psychiatr povinen pacienta bez odkladů propustit.
Zároveň psychiatr skutečně nemůže už z povahy nemoci přesně určit, kdy pacienta propustí z dobrovolné hospitalizace, tedy kdy se podaří ho stabilizovat, kompenzovat, konec konců když ortoped léčí obyčejnou zlomeninu, mohou také nastat komplikace. Jen tomu ortopedickému pacientovi bývá srozumitelnější, že když nemůže chodit, nemůže ani dost dobře ani odejít.
1) týden a je to administrativní lhůta pro soud
2) soud
3) naprostá většina těch průměrných dvouměsíčních pacientů je hospitalizována dobrovolně tedy nenásilně. Ano spočítal jste průměrnou dobu hospitalizace. Na třetí třídu dobrý, bravo.

No jo, to mám z práce. Já se snažím, aby tomu rozuměli všichni i on, četl to, reagoval, ale neporozuměl. IQ 100 je bohužel průměr ne minimum.