Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Období vzniku tzv. kněžského kodexu (tedy ustanovení vámi zmiňovaných pravidel) moderní archeologie, biblistika a hermeneutika klade do šestého století před občanským letopočtem, tedy do obddobí+- exilního a krátce před tím (Jeremjáš) a po tom. Období souců klade naopak do století +- jedenáctého či ještě dřívějšího. Tehdejší volné kmenové společenství čítající maximálně několik desítek tisíc (na základě arch. nálezů) osob rozptýlených po asi dvojnásobku území dnešního Izraele, žádnou významnou kněžskou vrstvu ještě nemělo mimo jiné proto, že by jí neuživili. Vypadalo to asi jako menší cirkus vláčející stánek a pozlacenou bednu mezi jednotlivými vesničkami. Oběti byly v zásadě dobrovolné, kdyby to mělo mít prvky donucování a rabování, dlouho by nepřežili. To přišlo až se vznikem státu, který poskytl vymáhací aparát.

Chtěl jste princip neagrese, máte princip neagrese. Že anarchokapitalismus z něčeho vychází, je jen logické, žádné nápady nevznikají izolovaně. A že to, z čeho vychází, je mimo jiné kniha Soudců a další kapitoly Bible, opravdu není žádné tajemství. Anarchokapitalismus se k této inspiraci hrdě hlásí, nic si manipulativně nepřivlastňuje.

Kdybyste dokázal dohlédnout dál než na špičku svého nosu, věděl byste, jaký jste napsal nesmysl.

Ano, předpokládá, protože krom základního bodu, že vládnout má jedině Bůh - je to primárně náboženská kniha, je tím, že bude iniciovat násilí, zpochybňována legitimita potřeby mít světského vládce a tedy státu jako takového. Podobně také v 1.Samuelova 8. Nebo jinak, právě to, že iniciuje násilí, je důvod, proč je světský vládce špatně. Ohledně neiniciace násilí nezi lidmi navzájem, je tam desatero třeba v Dt 5. Tedy nekrást, nevraždit, neznásilňovat a obecně netoužit si přivlastňovat majetek druhých. Mně to přijde docela podobné principu neagrese.

To je právě ta demokracie. Dostatečně velká menšina upírů podpořená sociálně cítícími "svědomáky" může v demokratickém státě dlohodobě vysávat a zneužívat ty, co převážně něco vytvářejí. Navíc ti se moc nebouří, protože mnoho z nich také sem tam něco využije, takže mají pocit, že mají sami máslo na hlavě. A cirkus jede dál...

1) je tam explicitní upozornění, že pokud zřídíte stát, v tomto případě ustanovíte krále, bude proti vám iniciovat násilí.
2) nijak si to nevysvětluji, nejspíš je to nenapadlo
3) to, že něco někoho nenapadne, nevyžaduje žádnou omluvu, mimochodem četl jste "O společenské smlouvě"? Ono to zase není tak, že vůbec nenapadlo, jen v jiném kontextu
4) ono to není tak prosté, nejspíš to nebyla náhlá myšlenka osvícení, spíš docela složitý reverzní inženýring lidství. Mnohé myšlenky také souvisí s overtonovými okny, dříve třeba byly v určitých údobích některé prostě nemyslitelné.

Ano, stát je utlačovatel a spoustě lidí to bohužel vyhovuje, že žijou tak trochu na úkor jiného. Dalo by se říct, že většina lidí u nás žije v něčem na úkor jiného a naopak v něčem jiném je zase vysávána. Celý ten cirkus řídí ti, co téměř výhradně sajou a nikoho neživí. Pro mnoho lidí, co prožili život ve státu je nepředstavitelné, že by neměli nárok vůbec na nic, co si sami neobstarají.

Někdo na to zjevně přišel. Četl jste tu Jótamovu bajku (Soudců 9.)? Jinak zjevně není pravda, že na to nikdo nepřišel, jen to nedefinoval a nenapsal či jinak nezveřejnil, pouze tak některá společenství žila či žijí. Komunismus před Marxem také nikdo vědecky nedefinoval, přesto bylo v historii několik společenství, která se chovala velice kolektivisticky a násilně, řekl bych prarudě.
Navíc to tak chodí, že někdo něco vymyslí nebo pojmenuje první, jako většina těch jmenovaných pánů. Proč bych měl kohokoli z nich mít za blbce, oni přišli na jiné úžasné věci. Není někdo blbec jen proto, že mi to podsouváte. Je to jen vámi podvržené falešné dilema. Ve dvacátem století, zejména v jeho druhé polovině, došlo k velkému množství objevů ze všech možných odvětví lidské činnosti, mimo jiné i v těch společenskovědních.

Anarchokapitalistická etika spočívá v NAP, tedy "neiniciaci násilí". Z tohoto pravidla lze odvodit řešení pro mnohé konkrétní situace. Toto pravidlo je blízké negativní formulaci tzv. zlatého pravidla - autor rabi Ješua ben Josef ha-Nocri. Toto pravidlo bylo základem mnoha filozofií od pozdního starověku, přes středověk, až vyvrcholilo v kategorickém imperativu Immanuela Kanta. Bohužel ani Ježíš, ani rabíni před ním, ani Pavel a Petr a kněží po nich, nebyli schopni či nechtěli nahlédnout nepřístojnost světské moci. Najdou se náznaky např. Jótamova bajka, ale neujaly se.

Poznal jsem za život docela dost zločinců včetně vrahů dětí, což je asi to nejspodnější dno, a s tou sebeúctou to moc valné neměli. Většina z nich žila dlouhou dobu v urputném sebeklamu, který se jim dříve či později zhroutil. Když okradete zloděje jako je třeba stát, obvykle to nemá žádný valný vliv na to, jak si sám sebe vážíte. Když jste fanatický fundamentalista a držíte se své ideologie, většinou taky nemáte problém. Když jste ale normální obyčejný člověk a někoho v zásadě nevinného okradete, podvedete nebo zabijete, tak, pokud nejste echt psychopat, problém se sebou opravdu máte.

Ps: dlouho jsem hledal ten svůj princip a nalezl jsem ho pod výrazem vlídnost erymologicky uvádět v (sou)lad, anglatinsky harmonizovat. Pro mě je to jediné použitelné pravidlo, protože neříká, co je správně a co ne, akcentuje dohodu, v určitém slova smyslu kšeft. Jistý Einstein v rámci své teorie relativity postuloval pravidlo nepoznatelnosti, které z podstaty vylučuje existenci ideálního řešení čehokoli. Zkoušely to už stovky diktátorů během celé historie lidstva a zůstávaly za nimi jen čím dál větší hromady mrtvol. K výše zmíněnému pravidlu vlídnosti snad lze přidat zákldní pravidlo zdravotníků: hlavně neuškoď!, ale týká se jen zdravotnictví a je hlavní příčinou důvěry ve zdravotníky.

Princip, mravní zákon, morální imperativ. Proč je dodržujeme? Zejména proto, abychom si za to mohli vážit sami sebe. To ale v důsledku může vést k páchání nepřiměřené tvrdosti až zla, abychom jim mohli vyhovět. Proti tomu lze postavit soucit, vlídnost, vztah, individuální řešení v souvislostech či menší zlo. Z duše nenávidím neoblomné principialisty, státní úředníky co mají štempl, fízly, prokurátory i mnohé soudce, co povyšují zákon nad lidskost a všem meří stejným metrem bez ohledu na konsekvence.

Volnotržní soud ale není instituce, je to smluvní arbitr, který je vázaný na smlouvu, dohodu či území působnosti na základě vůle vlastníka(ů) pozemku, kde k příčině sporu došlo. Volnotržní soud nemůže rozhodovat o nikom, ke komu nemá žádnou vazbu. Pokud volnotržnímu soudu nedáte právo nad vámi rozhodovat nebo se nenacházíte na území, kde mu to právo dal někdo jiný, nemá nad vámi žádnou moc.

Jenže on nikdo na váš pozemek neleze, nijak vaše fyzické vlastnictví nenarušuje. V anarchokapitalismu si na svém můžete dělat, co chcete a na pozemcích třetích osob co vám dovolí. Prostě nemůžete nikomu říkat, co smí a nesmí na svém vyrábět a prodávat, nemůžete třetí stany nutit, aby mu to neumožnili na svých pozemcích. Urza to má docela dobře popsané.

Jak si lze na volném trhu bez státního donucení hájit své patenty? Nelze mít smlouvu s každým žijícím jednotlivcem na světě a žádneho suverénního vlastníka pozemku nelze žádnými legitimními prostředky donutit, aby takovou smlouvu podepsal. Bez platné smlouvy nelze mimo stát nic vymáhat.
Opakuji, to že někdo něco vymyslí, nemůže automaticky zavázat všechny lidi na světě k tomu, aby něco dělali resp. nedělali.

Můžete si klidně dál nalhávat, že jsou to hodní altruističtí strejdové, ale pravdou se to tím nestane.

Komu?

Náklady jsou schválně nesmyslně vysoké, protože jsou nesmyslně vysoké nároky. Prosadily si to samy farmafirmy jako způsob vyřazení chudší konkurence. Velká část testů je redundantní nebo zcela zbytečná. Spousta testů i syntéz dnes může probíhat na počítači a částečně už dnes pomocí AI. Většina příslušných předpisů vypadá, jako by je vymyslel těžký paranoik, ale když je potřeba vakcína na covid, najednou nejsou potřeba. Testy na vakcíny nebyly nedostatečné, jejich nedostatky a rizika byly farmafirmám dostatečně známé. Testy bežně vyráběných léků jsou mnohokrát naddimenzované, aby je nikdo krom pár zavedených výrobců nemohl zaplatit.

Třeba univerzity, neziskovky, společně financovaná výzkumná centra, dokonce i ten stát, když už je, koneckonců má být pro veřejné blaho a disponuje největším objemem prostředků. Ale tobě to stejně nevysvětlím, škoda, že hrdina Rakušák mlčí jako zařezanej, asi na ty argumenty nemá odpověď.

V tomhle případě ne, tady jde o protikonkurenční opatření a korupci. Lid do toho skoro vůbec nevidí, je to příliš velké, drahé a složité.

Tak to by stát asi neměl mít právo stahovat z distribuce a rušit staré léky (generika) bez patentové ochrany ve prospěch těch s ochranou. Jenže se to úplně běžně děje a je to důsledkem korupce.

Konkurence, konkurence, konkurence. Stát reguluje ceny léků proto, že i jemu dochází, že se mu nevyplatí nechávat své občany odrbávat v této oblasti přespříliš. Smrdí to defenestrací a vidlema.

Vzácnost statku je zde uměle navýšena patentovým právem. Bez něj by vzácnost byla výrazně nižší a tedy i cena. Přesně podle tvojí logiky.

je zajištěn.

Evidentně jste vůbec nepochopil, o co jde. Neexistuje lék, který se nevyplatí vyrábět, pokud je pro něj potenciální odbyt. Problém je, že "levné" léky, tedy ty, kterým vypršela patentová ochrana konkurují novějším, na které se ochrana ještě vztahuje. Farmaceutické firmě se nevyplatí vyrábět lék, který podléhá konkurenci, a naopak se vyplatí vyrábět ten, který jí nepodléhá, i když dělají víceméně to samé. A velmi se vyplatí korupčně prolobovat skrze stát a pojišťovny zrušení starších nechráněných léků, to vše na úkor pacienta. Naprostá většina léků má výrobní cenu maximálně v jednotkách tisíc korun za kilogram, takže pokud je někdo potřebuje, přiměřený zisk

Ps: to, že něco vymyslíš, ti nedává jakékoli právo iniciovat násilí (= donucovat) vuči komukoli druhému.

Objev neopravňuje nikoho k tomu, aby mu stát za peníze vybrané na daních chránil jeho zisky. Konkurenci patentovač nemá díky státnímu donucení, kdy stát násilím vymáhá uměle vykonstruovaná práva. Po zrušení patentového práva by vznikly nové obchodní modely a konkurence by se ohromně zvýšila. Vznikla by spousta menších chemickofarmaceutikých firem. Současné obludné předpisy ohledně testování a zavádění léků (které jde velmi snadno přehlédnout, když se chce viz covid vakcíny) nejsou produktem státních úředníků, ale prosadily si je samotné farmaceutické firmy jako způsob boje s konkurencí. Když nemáš uměle navýšené miliardy na vývoj, musíš z kola ven. Po zrušení patentového práva by se rychle zjistilo, že ty miliardy na výzkum vůbec nejsou potřeba. Meleš ty, neb o tom nic nevíš.

To je děsná blbost. Patentové právo dělá přesný opak. Brzdí, brání rozvíjení a vylepšování myšlenek a vynálezů. Ale hlavně: proč mám někomu prostřednictvím státu a daní platit ochranu jeho zisků, když na tom nemám vůbec žádný zájem?

Stát zde hraje jen roli užitečného idiota. Hlavním problémem jsou farmaceutické firmy a existence patentového práva. Patentové a autorské právo jsou patrně největšími brzdami civilizace vůbec, takové perpetuum mobile na peníze. To že na tento mizerný kšeft lidé přistupují není jejich svobodná volba, je to vydírání, nemožnost volby v ohrožení života nebo zdraví. Absurdní ceny léku ať už humánních nebo veterinárních jsou výsledkem obludných cechovních mechanizmů a vyrýžované peníze slouží k podplácení politiků a zachovávání či prohlubování stávajícího stavu.

Trochu problém je, že se na té jejich kvalitní práci významnou měrou podílí stát ať už legislativou, která straní bankám jako věřitelům, tak i přímým financováním policie, soudů a úřadů, zřízením exekuční mafie a konec konců i sanací některých krachujících bank. Banky díky státu čelí významně nižším rizikům podnikání částečně na účet všech daňových poplatníků. Chápů, že to může mít pozitivní vliv na úroky a tím na celou ekonomiku, ale není to fér.

"Není nic jako „správný“ pohled na věc." A je něco jako špatný pohled na věc? Já myslím, že ano, že jsou vyloženě špatné, nesmyslné, destruktivní či stupidní úhly pohledu na věc. Možná pak existují nějaké méně špatné či dokonce nejméně špatné pohledy. A nejméně špatný je v rámci možností nejbližší správnému. S tou relativizací je třeba zacházet dost opatrně.

"si sami planuji, ze zivot jim jini planovat budou" právě na základě té naivní představy, že kdokoli jiný může lidem řídit a plánovat život líp, než oni sami. Proč by to jinak dělali? Aby se měli hůř? Že krádež samostatně je vysoce efektivní, když vás nechytnou, o tom se nepřu. Pokud je krádež systémovou součástí libovolného procesu (a zároveň není jeho podstatou a hlavním účelem, tedy nejde o to pouze krást), snižuje vždy jeho efektivitu ve srovnání s procesem obdobným, krádež neobsahujícím. Krádež totiž vždy snižuje celkovou produkci.