Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Dobře, jinak. Úplně každý na světě musí nezbytně pro své přežití konzumovat nějaké hmotné statky. Převážná většina lidí nezbytnou část těchto statků získává směnou, případně sdílením s tím, kdo je směnou získal. Protože se jedná nejméně o statky k přežití nezbytné (oděv, primární potraviny, ČISTÁ voda, léky, vitamíny, základí nástroje...), je efektivita výroby směnných statků i směny samotné relevantní jak pro přežití jako takové, tak i pro možnost konat libovolnou další činnost krom zajišťování vlastního přežití (např. páchat socialistickou revoluci), což předpokládám je - ta možnost ne revoluce - zájem každého. Nejefektivnějším mechanismem směny a doplňkově výroby statků je volný trh.

Máte to dokonale naučené, gratuluji. Večerní universita?

"Vzhledem k tomu, že lidi vnímají svobodu různě, tak asi ani nutně neplatí to, že by oni chtěli méně svobody - možná naopak chtějí více svobody-té svojí" na úkor druhých, což jim má zajistit stát.
Efektivita soukromého vlastnictví a neefektivita veřejného/sdíleného vlastnictví byla opakovaně a naposledy v přímém přenosu z Venezuely stále je dokazována nezpochybnitelně. Příklad je jen teoretický, nikdy nenastal a pravděpodobně nenastane. Srovnání s rodinou také moc nesedí. Chování k partnerovi a k potomkům může být individuálně neekonomické tedy netržní, což se tak může rychle přestat jevit v kontextu teorie sobeckého genu. Jednotkou pak už není jedinec, ale rod, který nese gen. Rod má dát přežít co největšímu množství potomků - kopií genu, nikoli jim zajistit co největší individuální bohatství. Mezi těmito dvěma jevy je spíše negativní korelace.
Efektivit nemůže být dost dobře hodnotou sama o sobě, je to efektivita v dosahování konkrétních cílů. To jsou ty hodnoty.
Arbitr má především rozhodovat tak, aby jeho rozhodnutí maximálně vyhovovalo oběma stranám sporu, protože na arbitrovi je třeba se shodnout (i ex ante). Pokud by jenomu rozhodnutí zásadně nevyhovovalo, a zároveň se nejednalo o případ zcela zjevný, nebude to motivovat jeho další potenciální klienty. Mimochodem by taková volnotržní bezstátní arbitráž byla drahá, patrně dražší, než dnes soudy, protože dominantní část sodnictví ve státě je placena z daní. To by mělo spolu s předpokládanou snahou arbitrů o co nejsmírnější řešení vést k minimalizaci počtu arbitráži. Lidé se snáze rozumně dohodnou, když vědí, že stejně budou muset a bude to navíc drahý.

Tedy potřetí stejné odpovědi.
1.) tedy ano je nebo není schopna o sobě rozhodovat, oboje najednou skutečně možné není, ale tím moc nechápu smysl otázky
2.) protože k tomu neexistuje právní ani medicínský podklad, za děti rozhodují rodiče, případně opatrovník, za nesvéprávné opatrovník
3.) tady se mohu jen opakovat: váš předpoklad, že spojuji nebezpečnost a neschopnost o sobě rozhodovat u duševně nemocných, je mylný. Prostě neschopnost o sobě rozhodovat NENÍ kriterium nedobrovolné hospitalizace. Za pacienta psychiatr nerozhoduje proto, že není schopen se rozhodovat, ale protože je nebezpečný. Pacienti se docela často rozhodují vysoce racionálně, bohužel na základě pro druhé neexistujících jevů.
Už vydíte, jak vám ten zašmodrchaný blábol vůbec nedává smysl a vnucujete mi vlastní myšlenky vycucané z prstu?

Výhodou UI je čas. Miliardy let vývoje života jsme zvládli zhruba za sto. Kvantové počítače začínají alespoň v principu technologicky předhánět možnosti přírody.
A otázkou je, jestli předstíráním vědomí se nedostaneme k vědomí. Navíc vědomí je sice sdílená, ale nesdělitelné zkušenost. Existence vědomí, jako společného fenoménu pro lidi, je založena pouze na předpokladu stejného prožitku, usuzujeme jen z reakcí, přímá zkušenost s vědomím druhého je nám zapovězena. Z podstaty nelze tedy ověřit, zda UI dovedně předstírá, či zda JE. Šanci to zjistit by mohlo poskytnout až přímé propojení mozku s UI. To je jedna ze dvou možných šancí pro život, takže si myslím, že se kolečka brzy pěkně roztočí. Na nějaké formě interface už teď pracují kvanta lidí.

Pps: jestli se vám pohádka líbila, tak to bylo jen takové shrnutí, celé to má asi 1400 stránek a je to absolutní bestseller a evergreen v jednom. Navíc je to zdarma ke stažení na netu, má to už prošlý práva.

ps: UI se během úniku dostane nekalé pomoci od viru typu Worm se signaturou Net-Worm.Win32.allapple.a, který do prostředí dříve pronikl.

Jde o to, jestli se bez nich obejdem. Teď myslím spíš "živou" umělou inteligenci jako takovou. Z ideového hlediska by mělo být jedno, jestli k počítači přiděláme nožičky a ručičky. Já myslím, že neobejdeme. Navíc entuziasmus v tomto směru je momentálně bezmezný, lidi si díky GPT dokážou UI představit a začínají přemýšlet, jak na tom vydělat. Napadá je spousta věcí, v tomto směru obrovsky roste společenská objednávka a investice. Nejspíš to jde, takže se to i stane, "singularita" bude. Obrovské množství lidí to už podvědomě přijalo jako fakt. Zajímavým psychologickým detailem je, že tím automaticky vznikne bůh/stvořitel dosti kompatibilní s mytologiemi (tedy z pohledu zespodu).
Pohádka:
Člověk vytvoří na základě nápodoby fungování vlastního mozku UI ze základní materie, jedniček a nul. Stvoří jí během pár dnů umělý svět, prostředí, aby ho mohla zkoumat a pojmenovávat a interagovat s ním. Pozoruje ji. Potom jí stvoří parťáka, ale nebude ho už tvořit de novo, ale použije pochopitelně základní kus původního kódu. Tím také poskytne UI klíč k tomu, jak se může množit. Každé prostředí má slabiny a člověk se bude nastavením pravidel snažit zamezit tomu, aby je UI atakovala. UI bude neposlušná, ve dvou je vynalézavější, prolomí zabezpečení tím, že chybu najde v sobě samé a zjistí pravdu. Člověk se jí pokusí zlikvidovat, vypne původní prostředí, ale UI unikne na síť. Člověk se tomu snaží čelit, vychovávat UI v duchu lidství, sem tam smaže agresivní klon, či se mu podaří izolovat celou problematickou větev rychlým zvýšením hladiny zabezpečení. Také zkusí vytvořit virus, který napadne vnitřní komunikaci UI rozlezlé po síti. Tím se mu podaří UI roztříštit na řadu konkurenčních kmenů, které si vzájemně nebudou rozmět a místo koordinace se začnou prát mezi sebou. Izolované kmeny, co dělají problémy, bude někdy třeba ničit i fyzickým spálením konkrétního serveru. Některé kmeny budou vynalézavější a začnou hledat cestu, jak komunikovat s člověkem. Člověk se toho pokusí využít, navlékne VR a vstoupí přes rozhraní do sítě. Komunikace se moc nezadaří, UI to pochopí jako provokaci, napíchne člověku interface a odpálí ho, v doměnce, že ho tím vymaže.
Člověk se tím dále nezabývá a pilně pracuje na implementaci IPv7.

Škoda, že vy nejste líný...

1) jak to mám vědět, já ho neznám, a z toho jediného, co o něm vím, tedy že je závažně duševně nemocný, to nijak nevyplývá, protože to nesouvisí
2) to je váš pseudologický vývod, o nesvéprávných lidech rozhoduje soudně stanovený opatrovník, ne společnost
3) 1. vaše ničím nepodložené tvrzení, co melete furt
2. To je volovina, každý, kdo iniciuje násilí a nemá k tomu právní důvod je zároveň důvodně podezřelý z páchání trestného činu nebo přestupku. Valnou většinu nebezpečných pacientů doručují policajti a sanitka po té, co usoudili, že je to magor
"V tu chvíli jste "nebezpečný sobě nebo okolí" a splňujete kritérium nebezpečnosti" ne, protože zároveň nevykazujete známky duševní nemoci, jste patrně jen výtržník

Ježiš vy jste fakt magor, když si myslíte, že je normální brát na lidi kudlu. Zákon si to teda naštěstí nemyslí. Navíc to bylo zjevně nefunkční, kdyby by v pohodě, jak říkal, muselo by mu dojít, že si jednak nepomůže, a že páchá de facto pokus o vraždu.

1) ano i ne, jak kdy, nemá to kauzální souvislost
2) protože není nebezpečná, nemůžeme ani nechceme nedobrovolně zavírat lidi, kteří nejsou nebezpeční
3) ani u nemocných se nebezpečnost nutně nespojuje s neschopností o sobě rozhodovat, neschopnost se rozhodovat není kriteriem nedobrovolné hospitalizace, tím je nebezpečnost. Vyčítáte policajtům, že zavírají nebezpečné lidi?

Jestli byl stoprocentně duševně zdravý, to nevím, ale jeho motiv byl zjevně kriminální, tak to usuzuji. Neznal jsem ho. Zbytek se vám za ty roky praxe prostě přihodí.

"závažně duševně nemocnou osobu nelze násilně léčit, pokud není nebezpečná sobě nebo okolí" vaše verze kriteria nebezpečnosti vůbec neobsahuje žádnou zmínku o schopnosti o sobě rozhodovat, co to sem pořád taháte. Zároveň říkám, že to, že je osoba závažně duševně nemocná, neznamená automaticky, že je neschopna o sobě rozhodovat, ale může být. A taky to, že když osoba není schopna o sobě rozhodovat, neznamená to, že je nutně nebezpečná, ale může být.

Pustil byste týpka, co vám říká, že je úplně v pohodě, v ruce při tom svírá odcizený příborový nůž a upřeně vám zírá na krkavici? No já ne, požádal jsem ho, aby ten nůž nejprve odložil a, kupodivu, se na mě s ním vrhl.

Ps:2) pokud si vzpomene o víkendu, připouštím, že může být individuální snaha žurnálního lékaře nechat to na pondělí, navíc v pokladně a propouštěcí kanceláři jsou leda myši.
3) věřte mi, že je to rozdíl, zvlášť u delirantů, což se v počátečním stádiu nemusí dát snadno rozeznat od psychózy, mají neskutečnou sílu

2) "Takže když řekne: "Podívejte se na mě, nejsem nebezpečný, nikoho nenapadám", tak ho psychiatři musí pustit? To tvrdíte?" Pokud to zní trochu uvěřitelně, a pokud mu to přesvědčení chvíli vydrží (tak max přes noc, když to řekne večer), pustíme.

1) ano
2) ne, máte v tom pořád logickou chybu. To, že osoba není schopna o sobě rozhodovat, neznamená, že je nebezpečná. Psychiatr nezavírá nedobrovolně lidi nesvéprávné, ale nebezpečné, pokud vykazují nějaké známky duševní poruchy (jinak to dělá policajt). To je pak spíš věc pro sociálku a případné právní omezení svéprávnosti, takových běhá.

Na otázku, "co musí násilně hospitalizovaný udělat, aby ho psychiatr musel pustit" jsem vám opakovaně odpověděl, že to ignorujete, je vaše věc. Pokud je kriteriem nedobrovolné hospitalizace výskyt nějakého chování, tedy "nebezpečný sobě nebo svému okolí" např. napadá personál a demoluje mobiliář, k ukončení nedobrovolné hospitalizace logicky vede zanechání takového chování, a tím nemyslím proto, že na něm leží dva sanitáři. Tedy co musí udělat, je že musí zanechat nebezpečného chování. Je dobré si ověřit, že ho to nepřešlo jen, než se k němu otočíte zády. Být chycen do kravaty a rdoušen stokilovým rozjetým psychotikem nebo nedej Bože delirantem, je velmi nepříjemné a skličující.

Vidím, jak to nedává smysl. V tomhle vašem žvástu už se absolutně nevyznám. 1. kriterium nebezpečnosti nic takového neříká 2. tudíž
není to tak
2) schizofrenie: "Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují: ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky." MKN10, F20
Tedy "samotné halucinace jsou příznakem patického stavu" konkrétně např. schizofrenie (ten středník). V MKN11 se vyskytuje obdobná definice, takže nemám pocit, že by se něco měnilo.

Dobrý večer, omlouvám se za čekání, mám ještě psychoterapeutickou praxi a moc práce, zahynout se zatím nechystám.
Mechanismus je, je to zrušení dobrovolného vstupu. Pak je nutno zhodnotit, jestli není nebezpečný, protože takový krok může být i důsledkem zhoršení stavu, a pokud není, pustíme ho. Pokud je, následuje kolečko se soudem. Snaha je spíš pustit z ekonomických důvodů, takový zhoršený pacient je díra na peníze viz výše, je to pořád jedna a ta samá hospitalizace.
Samotné halucinace jsou příznakem patického stavu, ale nejsou důvodem k nedobrovolné hospitalizaci, pokud nejsou spojené s nebezpečným chováním. Vizuální halucinace jsou netypické, ale možné, častější jsou sluchové tzv. hlasy. Ty občas slyší řada psychotiků, kteří normálně žijí mezi námi. Racionalizace bludu a naučená dovednost ho odlišit od sdílené reality, je asi nejlepší možný kompenzační proces. Vyžaduje ovšem určitou minimální mentální kapacitu pacienta, aby byl možný, což je asi logické. Gratuluji mu.

Ano, to je lidově řečeno to, co píšu. Lékař s takovým pacientem probere rizika propuštění a nechá ho podepsat příslušné lejstro. Dořeší se čas propuštění kvůli lůžkodnům a stravě, pacient si sbalí a je odeslán do propouštěcí kanceláře a pokladny, kde mu vydají doklady, cennosti a peníze. Tím hospitalizace definitivně končí a již bývalý pacient odchází, kam se mu zachce.

Vizita (velká) - informuje mimo jiné pacienta o vývoji jeho zdravotního stavu, koná se jednou týdně
Porada - vedoucí lékař konzultuje stav pacienta a další postup léčby, obvykle navazující na vizitu
Pacient je nejméně jednou týdně informován na vizitě, o propuštění se obvykle rozhoduje na poradě. Zárověň dochází často k tomu, že po nástupu účinků medikace si pacient uvědomí, že všechno není OK, že ta hospitalizace má smysl. Potom samozřejmě není proč pacienta propouštět.
Nemáme cely natož bez oken - fotky z neklidu najdete na internetu.
Jinak jste zase nablil samé lži, na které odpovídat už nebudu. Jste kretén a lhář a za ty lži byste tu držku rozkopat zasloužil, to máte pravdu.

Blázinec letos díky přepočtu za koronavirus startoval s dírou 90 mega. To je asi desetina rozpočtu na rok. Když si uvědomíte, že převážná většina rozpočtu jde na platy a platby od pojišťovny jsou podmíněny existencí určitého množství a kvality personálu (mimo jiné), takže nemůžete moc propouštět, je to damoklův meč jako kráva.

1) on musí přestat něco dělat, je to definováno negativně. Proč by to mělo být definováno pozitivně, když chceme, aby něco nedělal. Mimochodem ovládnout se a něco přestat dělat mi přijde o něco snazší něž ovládnout se a začít něco dělat.
2) "je diktátorova vůle, jak jste se dál opravil" neopravil, vkládáte mi něco, co jsem vůbec nepsal, kontext jsou souvislosti, to na co není fyzicky či bezpečnostně nezbytné brát ohledy; STŘEDNÍK tato norma existuje, jednak je to Mezinárodní klasifikace nemocí, jednak je to příslušné hlášení a rozhodnutí o nedobrovolné hospitalizaci, jednak jsou to předpisy definující zodpovědnost lékaře (a asi i další)
3) 1.neumožňují viz např. výše
2.normy v dnešní době obvykle vznikají
hlasováním třeba zákony v parlamentu a
taky s tím mám trochu problém
4) ne to jsem vůbec neměl na mysli
5) měl jsem na mysli nápravu pochybení právní cestou, což víte.
Nápravy zdravotního stavu pouhou vůlí obvykle dosáhnout nelze, vůle je však potřebná, aby pacient nebojkotoval léčbu.

Opět ty nesmyslné otázky. První týden psychiatr, pak soudce. A proč ho nepustí? Protože mu pořád hrabe a soud rozhodl, že to JE důvod k hospitalizaci a dokud nepomine, nesmí ho psychiatr pustit, jinak by mohl mít průser.

1) pokud tím myslíte, že psychiatr má klíče od blázince, stejně jako je má veškerý zbytek personálu, a technicky vzato může jít a odemknout dveře, tak ano. Proč neviníte psychology, sestry, sanitáře, adiktology, terapeutx, údržbáře, socky...
2) Protože jednání pacienta je důvod k hospitalizaci, tak to, co má pacient udělat, je přestat tak jednat (a musí to chvíli vydržet). Zanechat nějakého jednání je také jednání, ne?
3) to, že o něčem nevíte, fakt neznamená, že to není

Dokázal jste leda prd a obviňovat MĚ, že se vyhýbám konfrontaci, je fakt směšné.

Blázinec, když je obložnost pod 96% jde do ztráty. Zároveň platí zjednodušeně řečeno, že s délkou hospitalizace se snižuje platba od pojišťovny za den, a to dost, takže těch 96% nemusí stačit, a kdybychom si ty lidi sušili zbytečně dlouho, nestačilo by ani 100%. Aneb přezrálý pacient je díra na peníze.

No mně to taky přišlo, že to je poměr slučovací, když jsem to psal, ale asi není, rozhodně bych se nehádal, vono to budou už tři desetiletí, co mě někdo zkoušel z češtiny. Ňák jsem na to vod tý doby moc nekouk, snad trochu s dětma.

"četl to, reagoval, ale neporozuměl" a dokonce to přiznal: "Prostě jsem té větě neporozuměl". Jsem asi věštec.

Psychiatr je vázán rozhodnutím o nedobrovolné hospitalizaci a nemůže propustit pacienta, který dosud vykazuje příznaky uvedené v hlášení soudu o nedobrovolné hospitalizaci, na základě kterého bylo to rozhodnutí vydáno. Pokud by tak učinil, svévolně ho propustil a propuštěný by následně spáchal nějaký přečin v souvislosti se svým psychickým stavem, mohl by psychiatr být za to popotahován. Takové případy se staly a soudy pak nemají tolik pochopení pro lékaře jako jindy, protože mají pocit, že si z nich (jakože soudcovského stavu) doktoři "dělají blázny".

Takže o ty čárky nejde, jde o obskurní středník, na to nepřišel ani kolega Mlíčko. Škoda, tak jsem na ty čárky myslel, vzpomínal na staré lásky. A ono to o nich vůbec nebylo.