Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Co když více potřebujete kompost než jablka?

Obávám se, že Vám invektivy zatemňují mozek. Jinak byste např. napsal ty Vaše definice, abychom o nich mohli diskutovat. Chápu Vaše vystupování tak, že o diskusi nemáte zájem.

Jinak začínám z Vašeho pedantického rozlišování svobody a svévole cítit trochu jinou motivaci... něco ve smyslu: Když člověk dělá něco, co se mi líbí, je to svoboda. Když člověk dělá něco, co se mi nelíbí, je to svévole. Je ale možné, že motivace k Vašemu rozlišování je zcela jiná; pak je ale na Vás, abyste to vysvětlil.

Třeba v dané situaci může být lepší, když shnijí. Toto nikdy nevíte.

Děkuji za odpověď. Přeloženo do lidštiny: Takže se každý den těšíte na to, co Vám stát zakáže a v čem Vás omezí, a radujete se z omezování ostatních. Omlouvám se, je-li můj výklad Vašich textů nesprávný, přes ty zjevně zbytečné invektivy je dost obtížné význam dostat.

Neznám celý kontext uvedené situace. Může to vyznít různě, např.:

a) Sbíráte pro souseda jablka už dlouho, protože Vás o to požádal; to také činíte. Měli jste dohodu, že umře, můžete sbírat dál, pro sebe.
b) Zabil jste souseda a sbíráte jeho jablka.

Proto bych musel znát ten kontext. A i kdybych jej znal, použil bych jej pouze k posouzení morálnosti popsaného jednání, nikoliv k hodnocení toho, co je pro společnost lepší.

Já bych řekl, že většina, včetně ČR.

Pro mě je svoboda mít možnost se chovat svévolně, svévole je potom to samotné chování, které je svobodou umožněno. Kde jste přišel, že jsou to pro mě synonyma, netuším, ale Vám se vůbec rodí v hlavě hromada divných nápadů a interpretací toho, co říkají druzí.

Takže ano, s omezováním svévole hovoříte i omezováním možností chovat se svévolně. Pro mě existuje svoboda mít nekuřáckou hospodu nebo chovat mývaly. Pro Vás je to nejspíš svévole, bez ohledu na to, zda to někdo opravdu dělá, nebo zda mu stačí mít možnost. Takže ještě jednou: Máte z toho radost? Dělá Vám to dobře? Těšíte se, až stát omezí něco Vám?

Vás vážně těší omezování svobod druhých?

Jsem rád, že to přiznáváte.

To ti, kteří se rádi serou do ostatních, nepochopí. Jinak by se nesrali do ostatních a nehájili by stát.

Já ne, ale myšlenka kompromisu mezi debilitou a zdravým rozumem je základ státu, kde se tvoří kompromis mezi zájmy různých skupin. Žádné, že každý má svobodu sledovat svoje zájmy, ale že se jakási společnost domluvila na tom, že bude každému kecat do života.

Jsem rád, že označujete myšlenku státu za absurditu. Řekl bych, že u Vás nastává mírný posun.

Myslím si, že počítač, u kterého sedíte, je můj. Vy s tím nesouhlasíte. Půjdeme cestou kompromisu, ok?

Což by pověsti řemeslu politickému příliš nepomohlo.

Tak na tohle jsem zvědavý. Povídejte, přehánějte.

Ten absťák bude krutý.

Chápu, že Vám to v noci už moc nemyslí a snažíte se za každou cenu obracet implikace. Tak napište, až se probudíte.

Ad 5: Jaké rozhodování jaké autority o jakém právním systému a homesteadingu máte v kontextu ankapu na mysli? Vy tam pořád někde vidíte nějaké vládce...

Věřte, že vliv mají. Udělejte si libovolnou definici té čáry, na jejím základě dojděte k libovolnému závěru, výsledkem čehož bude... co? Nepodložená tvrzení socialistů o příčinách a důsledcích?

To hlavně Vy předvádíte.

Ani jedno z těch dvou tvrzení nejste schopen zdůvodnit.

Já nepopírám, že existují, spíš mi není jasné, v čem je přesně ten problém. Socialistický ekonom jenom ukazuje, že se rozevírají, ale už nedokáže věrohodně vysvětlit, co to znamená, jaký je důsledek, a dokonce ani jaká je příčina. Je to prostě braní hole na psa, o kterém ani nevíme, zda potřebuje bít.

Snad Vás chápu dobře. V podstatě, dokud bude existovat nějaký gradient umožňující dynamiku v systému, najde se pořád dost lidí, kteří si budou na existenci toho gradientu stěžovat. Pokud zůstaneme u chudých a bohatých, pak přijmeme-li, že každý je bohatý jinak než ostatní, není problém nakreslit jakoukoliv čáru a z téhle čáry srát hovna o nějakých nůžkách.

Přijde mi, že na tom staví stát. Dokonce i demokracie je hodně o těch silnějších psech...

Vaše analogie je chybná. Mafiáni nejsou paralelou občanů, ale policistů, úředníků a politiků. Občan je i v mafii, je to ten, od kterého je vybíráno výpalné, jinak mu ta mafie zapálí krám / dům. Policisté, úředníci a politici mají smlouvu s tou svojí partou. Ale ten, od koho vybíráno výpalné, jaksi smlouvu nemá, že...

Komerční certifikace obvykle necertifikují tak velký rozsah znalostí, jaký si dávají za cíl certifikovat ty státní. Ono se totiž ukazuje, že něco jako "středoškolské vzdělání" je velice vágní pojem, každý si do toho projektuje něco jiného a každý chce od středoškoláka něco jiného. Naproti tomu např. Oracle certifikovaný databázový specialista má ten rozsah certifikovaných znalostí a schopností podstatně užší, a tedy i lépe definovaný a pro zaměstnavatele i pro toho specialistu očekávatelný.

Co se týče nemožnosti dosahovat 100%, s tímto bodem nesouhlasím. Pokud nějaký certifikát stanovuje nějaký rozsah znalostí, je pochopitelné, že lze dosáhnout i 100%. Certifikát nemá nabízet srovnání, ale dokládat splnění nějakých kritérií. Naopak úpravy certifikátu tak, aby 100 % dosáhnout nešlo, jsou špatné; v případě zvyšování nebo snižování obtížnosti nejsou certifikáty získané v různých datech rovnocenné.

Tak pak tu máme lifrování Čechů ze Sudet, Němců ze Sudet, Arménů z Karabachu...

Státy běžně lifrují vlastní občany někam pryč. Např. kvůli udržení nízké ceny uhlí. Nebo kvůli výstavbě asfaltoděrných pásů. Nebo kvůli jakémukoliv jinému podobnému projektu. Nebo kvůli převýchově v různých koncentrákách. No a nebo kvůli porušení vlastních libovolně debilních pravidel, které si ale dotyčný s tím státem nikdy nedohodl.

No, stát se docela dost montuje do životů lidí. Docela dost se skrz stát montují jedni lidé do jiných, často do těch, které ani trochu neznají. Stát je velký zdroj konfliktů.

Pokud pronesete přesně tuto větu, pak lupič, který ji vezme vážně, je mentálně zaostalý.

Jenže ústupky jsou následkem nějaké diskuse, dialogu, a souhlasí s tím obě strany. Připomeňte mi prosím, kdy naposledy se v dialogu zaměstnanec se zaměstnavatelem domluvili, že dají teda nějaký kus platu státu, a jaký jejich vzájemný spor tímto způsobem vyřešili. Tedy ještě jednou: jsou dvě strany, mají spor, a vyřeší jej nějakým kompromisem. Stát není ani jednou ze stran (Vámi vymyšleného) sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. O čem tedy v souvislosti s tlumením konfliktů hovoříte? To je jako kdybyste šel kolem dvou hádajících se lidí, každého byste praštil po hlavě, vytáhnul každému z peněženky stovku a považoval to za tlumení konfliktu a za činění ústupků dotyčnými hádavci.