Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tak vždy si lze představit, že něco, co zajišťuje stát, by mohlo být zajišťováno lépe. :-)

Jenže to je jen taková naivní představa, že by zrušení povinné školní docházky a její nahrazení soukromým dobrovolným vzděláním vedlo k lepší situaci. Podle mě by to naopak byla veliká katastrofa.

Jinými slovy je třeba si vážit toho, co máme a spíše než to jen kritizovat a fantazírovat o nějakých nesmyslech, zkusit hledat způsoby, jak ten současný vzdělávací systém zlepšit, ne ho odstarnit.

Co je to za otázku? Budete se ptát i na to, kdy budete moci beztrestně vraždit? Takto ten můj příměr není formulován.

Při zdanění přijde zdaněný o majetek. Daň je legální.
Při krádeži přijde okradený o majetek. Krádež je nelegální.

Při zabití agresora při přiměřené sebeobraně přijde agresor o život. Přiměřená obrana je legální.
Při vraždě, přijde zavražděný o život. Vražda je nelegální.

Tak většinou se snažím držet diskuzi ve věcné rovině, ale někdy to prostě nejde. :-)

Na vývoz zisku do zahraničí lze pohlížet i jako na aspekt, který snižuje inflační tlaky v zemi, z níž je vyvážen a zvyšuje inflační tlaky v zemi do níž je vyvážen. :-)

Zisk jsou peníze akcionářů, ne státu. Pouze akcionáři mohou rozhodovat zda, jak a kde se jejich peníze utratí. Je nesmysl, aby stát určoval soukromým firmám nebo akcionářům kde musí investovat. Pokud tak chce stát činit, ať si založí svoji firmu.

Chápu Vaši představu centrální banky jako nějakého průvodce světem financí pro všechny lidi. Problém je v tom, že tohle není úkolem centrální banky. Současně ale na stránkách ČNB najdete docela dost edukativních článků. Škoda jen, že jejich úroveň poněkud kolísá. Nicméně souhlasím, že kvalitní edukace ze strany ČNB by byla namístě.

Centrální banka ale nemá sloužit přímo lidem. Ono to ani nejde, protože zájmy jednotlivých lidí se (i diametrálně) liší a tudíž nelze vyhovět všem. Středem pozornosti centrální banky je tak ekonomické prostředí, v němž ti všichni různí lidé fungují, tak aby to prostředí bylo pokud možno stabilní a zbytečně nebrzdilo ekonomické aktivity.

Znovu musím také zopakovat, že ideálním řešením pro lidi, kteří nejsou schopni se naučit investorské řemeslo, nebo se prostě jen bojí, jsou zde protiinflační státní dluhopisy, které jim zaručí, že jejich peníze nebudou ztrácet hodnotu alespoň ve vztahu k obsahu spotřebního koše, tak jak je statistickým úřadem nastaven. Samozřejmě každý má svůj vlastní spotřební koš, který se každý rok mění. :-) Pokud chce mít dotyčný představu, jak účinně budou protiinflační dluhopisy krýt jeho individuální inflaci, je třeba si nejprve změřit tu vlastní individuální inflaci a porovnat ji s tou oficiální.

Chápu, že by se Vám více líbilo, kdyby lidé nemuseli investovat a k zachování hodnoty jejich majetku (nikoliv jeho zhodnocování) by stačilo prostě jen spořit peníze, které ti lidé neutratí. To je samozřejmě ideál, k němuž má smysl směřovat. Nicméně ale nepovažuji za rozumné, aby právě tento cíl měl nejvyšší prioritu. Jako hlavní prioritu chápu prosperitu ekonomiky. Pokud bude ekonomika prosperovat, budou mít lidé tak vysoké příjmy, že budou i mít co uspořit, byť se zápornou reálnou úrokovou mírou. Teprve pak je možné zabývat se tím, za jakých podmínek to spoření probíhá. Pokud se zaměříte primárně na to, aby se úspory neznehodnocovaly, může se Vám stát, že sice vytvoříte prostředí, kde se úspory nebudou znehodnocovat, ale současně v tomto prostředí lidé začnou o úspory přicházet např. z důvodu nezaměstnanosti a ti, co si práci udrží, zase nebudou mít co spořit. Považuji za lepší situaci, kdy ekonomika prosperuje, lidé mají práci, spoří a úspory se jim mírně znehodnocují, než situaci, kdy ekonomika neprosperuje, lidé ztrácejí práci a své úspory utrácejí, aby přežili, namísto toho, aby jim úspory (byť znehodnocované) rostly.

Uvedu jednoduchý příklad, pokud jsem schopen uspořit 10% příjmu, úroky jsou 2% a inflace je 5%, pak můj finanční majetek přesto stále roste. Existuje určitá absolutní hodnota úspor a míra úspor, při níž ale už budu v takovém prostředí chudnout. Pokud mám naspořeno 1 milion korun, pak při 5% inflaci a 2% nominálním úroku přijdu o 3% úspor, tedy o 30 tis. korun. Současně ale uspořím 100 tis. korun. Celkově tedy můj uspořený majetek naroste o 70 tis. korun za rok (pokud odhlédneme od průběžného úročení nově uspořených peněz.

Při úsporách 1 milion korun se bych se do bodu zlomu dostal až tehdy pokud bych si mohl dovolit ukládat pouze 3% z příjmů. Pak by nastala situace, kdy moje nové úspory by pouze eliminovaly vliv inflace, resp. záporných reálných úrokových sazeb.

Rovněž platí, že teprve při majetku 3,3333... miliony korun a 10% úspor z příjmů by se člověk dostalo na hranici, kdy by mohl začít chudnout, protože inflace by mu ukrajovala právě tolik, kolik si za rok uspoří.

Jak vidíte, problém znehodnocování úspor se týká až docela významných naspořených částek. Pokud někdo disponuje úsporami v řadu milionů korun, pak se na mě nezlobte ale měl by se v takovém případě začít zabývat tím, jak na jeho majetek dopadá prostředí, v němž působí a jak tento majetek ochránit před znehodnocování. Nedovedu si moc představit lidi, kteří mají milionové úspory a nestarají se o to, co se děje s jejich penězi. A pokud je jim to jedno, nevidím důvod, proč kvůli takovému přístupu některých lidí měnit celé ekonomické prostředí na úkor prosperity všech ostatních. Ono totiž ani zdaleka nejde o to, že byste tomu musel věnovat veškerý svůj volný čas. Pravidelné investování jednou měsíčně nezabere tolik času. Určitý významný čas zabere určitě seznámení se s tím, co všechno investování představuje. Nicméně kapitalismus je přece o tom, že zde je úspěšný jen ten, kdo se s tím jak to v něm chodí náležitě seznámí a podle toho pak jedná. Chodit jen do práce a vydělávat peníze prostě nestačí.

Pro ty, kteří jsou konzervativní a nejsou ochotni se investování věnovat, pak existuje možnost spořit peníze v protinflačních státních dluhopisech. :-) Tady je třeba pouze zjistit jak a kdy je nakoupit.

Ten příklad jak by v prostředí zlatého standardu lidé buď spořili peníze nebo by investovali do cenných papíru je právě příklad, který přehlíží to, že v rigidním zlatém standardu by většina lidí, co dnes mohou spořit, by nic neuspořila. Rigidní peněžní prostředí je totiž pro chod ekonomiky velmi svazující a ekonomické aktivity tlumící. Stalo by se přesně to o čem píšu. Zlaté peníze by byly výborné na spoření, jen by nebylo co spořit. :-) Proto píšu také o tom, že ideální peníze by měly být neutrální, tedy takové, jež by spoření ani nepodporovaly ani nepotlačovaly. A k tomuto stavu je možné dospět, nebo k němu směřovat pouze v prostředí elastických účetních peněz, které se mohou nacházet v obou polohách a je např. na centrální bance a/nebo na spotřebitelích a producentech, kterým směrem a jak daleko se peníze od dané neutrální polohy odchýlí. Proto si myslím, že peníze by měly být penězi a nikoliv investicí, od niž lze čekat nějaké zhodnocení. Pokud chce někdo zhodnocení (a někdy jen zachování) majetku, měl by postoupit riziko a investovat (do zlata, nemovitostí, akcií apod.). Opakuji, že lidem co nejsou zběhlí v investicích je třeba primárně ponechat možnost fungovat v prosperujícím prostředí, které jim vůbec umožní spořit a pokud budou chtít zachovat hodnotu úspor mají k dispozici konzervativní možnost v podobě státních protinflačních dluhopisů.

Cestu trvalého refinancování státního dluhu vidím jako dlouhodobě udržitelnou. Věčnost bych z těchto úvah asi vynechal. :-) Green deal považuji za zneužití této vlastnosti státního dluhu a považuji ho za velmi nebezpečný experiment protože ignoruje ekonomickou realitu. Je to jako rozpočtová odpovědnost naruby. Obojí je špatně. Stát je tady od toho, aby pomáhal ekonomice vyrovnávat na trhu vzniklé nerovnováhy, nikoliv k tomu, aby jim jen pasivně přihlížel nebo je naopak vyvolával. Za odpovědné jednání státu tedy považuji, pokud stát v krizi aktivně zasáhne a pokud stát aktivně krizi sám nevyvolává.

Stejně jako považuji za ideální neutrální peníze (reálná úroková míra = nula), tak stejně považuji za ideální, pokud veřejné rozpočty jsou vyrovnané. Tedy stav kdy ekonomika prosperuje a navíc ještě "uživí" chod státu a všechny jeho politiky. Otázka ale je, jestli takový stav je dlouhodobě udržitelný. :-) Podle mne není. Podle mne jen na "počátku dějin" by bylo možno začínat s vyrovnanými rozpočty a tyto nějak nějakou dobu držet, ale pak přijde první krize a ta prostě to zadlužení posune nahoru ať už stát zasáhne na podporu ekonomiky nebo ne. A pokud se shodneme na tom, že pokusem o splácení státního dluhu ekonomiku uvrhneme zase zpět do krize a že ze splaceného státního dluhu nikdo vůbec nic pozitivního hmatatelného nemá (snad jen kromě iracionálního pocitu), pak je zřejmé, že nezadlužený stát je ideálem, k němuž není dobré ani směřovat. :-) Takže podle mě není možné trvale prosperovat s tím, že stát se nebude stále více zadlužovat.

Co se týče otázky, zda si ponechat nezadlužený stát, který funguje v prostředí zlatého standardu, odpověď je jednoznačné NE. Takový stát by byl chudý a skomírající zcela bez ohledu na to, zda se stát zadlužuje nebo ne. Takový stát by spíše zanikl a zůstala by jen skomírající ekonomika. V historii navíc nikdy takový stát neexistoval. Vždy totiž vedle 100% zlatem krytých hotovostních peněz (bankovek) existovaly paralelně i bezhotovostní ÚČETNÍ peníze, které soukromé banky emitovaly úplně stejně jako dnes. A jen díky těmto penězům ty státy existovaly a v některých obdobích prosperovaly. Kdyby ty státy "jeli" jen na 100% zlatém standardu, skončily by velmi rychle. :-) To samé platí pro BTC. Nebo tím spíše to platí pro BTC. :-)

Když dosadím místo států firmy a za pustinu vlastní firmu, zcela to změní smysl mého sdělení. :-) Proč bych to tedy měl dělat?

"Nemám možnost volby, nemůžu s tím cokoliv dělat a pokud si chci zachovat zdraví, musím se podvolit."

A to právě ne. Máte možnost odejít do jiného státu, který Vám bude vyhovovat lépe. Pokud takový neexistuje, můžete změnit ten stát jehož jste občanem. Musíte ale přesvědčit dostatečné množství lidí, aby Vás zvolili a Vy jste mohl své představy realizovat tak, že budou uzákoněny.

Prostě dodržujte zákony, jež platí pro všechny.

Ještě máte možnost žít někde v neobydlené pustině a tam být svým vlastním panem. :-) To by asi bylo od Vás to nejpoctivější řešení. Nelíbí se Vám život v civilizované společnosti, tak si žijte sám mimo civilizovanou společnost. Ať víte, co znamená přežít jen s vlastní pomocí. Abyste si mohl zase začít vážit života ve vyspělé civilizované společnosti. :-)

K té otázce "vkusu". Podle mě nejde o jakýsi vkus. Jde spíš o racionální volbu. Podle mne existuje nespočet racionálních argumentů, proč "volit" současné účetní peníze a odmítat záměry nahradit je komoditami nebo pseudokomoditami.

Jedním z těch argumentů je např. to, že pokud chcete mít jistotu, že hodnota Vašich peněz se od okamžiku jejich přijetí do okamžiku jejich utracení bude rovnat například hodnotě zlata, pak Vám samozřejmě nic nebrání v tom, abyste za peníze, které hodláte utratit až po nějaké době, nakoupil to zlato a v okamžiku, kdy budete chtít něco nakoupit, tak to zlato zase prodal a k nákupu použil ty utržené peníze. Pokud dokonce nehodláte takto "uložené" peníze utratit nikdy, pak hodnota Vašeho "peněžního" majetku vloženého do zlata bude kopírovat hodnotu toho zlata.

Jinými slovy, když peníze nejsou aktuálně kryty tím, čím byste si přál, tak si to, co považujete právě pro Vás za ideální krytí, jednoduše za ty peníze kupte a zajistěte si tak své vlastní "krytí" Vašich úspor. Takto může jeden používat BTC, druhý zlato, třetí nemovitosti, čtvrtý akcie, pátý pak diverzifikuje své "krytí" do všeho, co se mu jeví jako vhodné a všichni mohou být spokojeni. Proč mít peníze kryté pouze jedním konkrétním aktivem? Proč uchování hodnoty majetku řešit pouhým držením peněz? Peníze by měly především obíhat v ekonomice. Ne pasivně ležet kdesi a jen tak se zhodnocovat.

Ten Vámi zmíněný experiment se zrušením nuceného oběhu zákonného platidla už dlouhé roky probíhá např. ve Švédsku, kde neexistuje zákonné ustanovení, které by ukládalo obchodníkům přijímat švédské koruny. Žádné relevantnější projevy odmítání tamních peněz ale jaksi zaznamenány nejsou.

Podle mě koncept, že lépe krytá měna bude přijímána raději, než hůře krytá, je intuitivně správně. Nicméně při prodeji nejde jen o to, jakou měnu přijmeme jako platbu. Jde i o to, kolik toho v konkurenčním prostředí prodáte a za kolik. Podle situace na trhu tak nakonec může nastat situace, kdy větší vliv na to, čím se bude platit budou mít nakupující tedy zákazníci a ti zase budou raději utrácet měnu, která je hůře krytá. Tento přirozený střet zájmů a potenciální chaos řeší právě jednotně všemi na daném území používaná jediná národní měna. Pokud obíhá více měn v jedné ekonomice pak se nakonec stejně uplatní vliv zákazníků, tedy to že méně kvalitně krytá měna vytlačí z oběhu tu lépe krytou měnu, jejíž celý objem skončí v úsporách a přestane v ekonomice obíhat. Obíhají pak (zase jako jediné) ty méně kvalitně kryté peníze. Nejde vlastně o nic jiného, než co jsem popisoval výše, kdy lidé úspory investují např. do zlata, které pak drží a neutrácí a pro nákupy používají ty (podle nich hůře) kryté peníze. Obíhají tak jen ty peníze a zlato se jen hromadí v "úsporách".

Obecně řečeno, lidé by měli v souladu s výše uvedenou přirozeností, tedy peníze používat jako oběživo (nikoliv jako uchovatele hodnoty) a v penězích držet pouze nutné rezervy a veškeré peníze, jež neutratí by měli investovat. Pak jim samozřejmě může být úplně jedno, jak dobrým uchovatelem hodnoty jsou peníze a čím a jak jsou vlastně kryty.

Co bude, bude. Takto můžeme každou debatu hned začít a nemusíme se obtěžovat výměnou principiálních argumentů. Hrajte si na Sybilu, já se budu držet diskuze o tom co se děje a proč to dopadne tak nebo jinak.

Musíte to číst celé. Píšu, že státní dluhopisy se nesplácí ale refinancují. :-)

Vaše představy o dluhopisech jako bezcenných cárech papíru se samozřejmě mohou naplnit v případě hyperinflace, kterou nelze v prostředí vysoké inflace posilované green dealem teoreticky vyloučit. Můj odhad je ale, že k hyperinflaci nedojde. Nicméně úplně vyloučit ji neumím, vzhledem k tomu, že začíná vládnout absurdní klimatická ideologie a ekonomika nikoho z těch fanatiků nezajímá.

Kurzarbait, Antivirus... to jsou plošná opatření pomáhající všem, které covid zasáhl. Jestli za plošnost považujete to, že pomoc bude vyplácena všem bez ohledu na to, jestli byli zasaženi, pak tento způsob plošnosti jsem neměl na mysli. Měl jsem na mysli plošnou pomoc všem zasaženým.

O těch testech jsem někde četl. :-) Neabsolvoval jsem je. :-)

Ale jistěže jste vítačem krizí. Jinak byste nebrojila proti opatřením státu, která dopady krize mírní nebo eliminuje. Koncept oddalování krize je nesmysl. To mají v hlavách pouze lidi, kteří si myslí, že dluhy, které stát nasekal v souvislosti se záchranou ekonomiky v krizi budou muset být spláceny. No nemusí samozřejmě. Nikdo není povinen splácet státní dluhy. Stačí když stát své dluhy bude donekonečna refinancovat. A pokud se tedy nebude stát snažit splácet státní dluhy, nevyvolá tím ani tu krizi, která podle Vás byla pouze odsunuta.

Jinými slovy krize byl dluhem vyřešena a dluh zde prostě s námi už zůstane. Při všech dalších krizích se stane totéž, prostě se zase zvedne státní dluh. Koho státní dluh zajímá? Investory? Nákup státního dluhu není investice. Je to jen převod peněz do jiné formy "peněz", kterými se běžně neplatí a na rozdíl od hotovosti někdy nesou i úrok (stejně jako peníze). Držitele státních dluhopisů tak pouze zajímá, aby zde byla instituce, která jim kdykoliv ty státní dluhopisy smění zase na peníze/likviditu a tou institucí je centrální banka.

Samozřejmě, že kritika green dealu je na místě, stejně jako kritika pasivity státu v krizi, protože obojí situaci jen zhorší.

Výpadek dodavatelů je externí/importovaný vliv, za něž "tady doma" nikdo nemůže, stejně jako tomu bylo při covidu. A právě tyto situace jsou zralé na to, aby jejich dopady eliminoval stát.

To, že ani nejste schopna v mém textu identifikovat pasáže, jež odůvodňují moje závěry stran Vašich duševních/morálních kvalit, mě vůbec nepřekvapuje. :-) Naopak bych byl překvapený, kdybyste s nimi začala věcně polemizovat. :-) Připomnělo mi to psychiatrické testy určené k zjištění psychopatických poruch osobnosti, kde testovaní psychopaté nebyli vůbec schopni pochopit, proč právě odpovědi, na některé (pro normální lidi zcela jasné) otázky způsobili jejich identifikaci jako psychopatů. :-) Psychopaté jednoduše nechápou, proč je ostatní vidí jako psychopaty. :-)

Jistě, že můj názor na pomoc ekonomice v krizi platí obecně. Je škoda každé firmy, každého spotřebitele, kteří ne vlastní vinou bez pomoci státu zkrachují nebo zchudnou. A ta opatření se dělají obecná, nikoliv pouze pro ŠKODA AUTO.

Co bude, bude. :-) A nemůžu vyloučit, že Váš odhad se naplní. Naopak je to pravděpodobné.

V čem se ale neshodneme jsou otázky principiální. Já zastávám názory, jejichž aplikace by příchodu/prohloubení krize bránila. Vaše názory naopak krizi vítají. Nechala byste ji řádit plnou silou. Tento masochismus je pro mě nepochopitelný. A poněkud nekonzistentní je pak Vaše kritika green dealu. :-) Ten to přece všechno ještě zhorší... tak jak si přejete. :-)

Shoda je zřejmě možná pouze v kritice green dealu. :-)

Já jsem o tom právě přemýšlel, na rozdíl od těch co používají k posouzení dané věci jen emoce (konkrétně pocit ublíženosti) v tom smyslu, že vláda platí lidi za to že sedí doma, zatímco jiní musí do práce. Oni ti, co na příkaz vlády sedí doma, by rádi do té práce šli. :-) Já jim to nezazlívám, že si nechají od státu zaplatit za to, že jim znemožnil chodit do práce a tím je připravil o příjmy. Já to naopak vnímám ze strany státu jako konečně férový přístup, kdy jenom nenařizuje ale i kompenzuje dotčeným následky spojené s těmi nařízeními. A o Vás si myslím, že jste jen další primitivní osoba, která startuje nenávist na první dobrou, aniž by se nad tím zamyslela, aniž by se dokázala vcítit do pozice těch, co "sedí doma a berou peníze od státu za nic". Ještě mě napadá, že snad těm lidem závidíte.

Nepleťte si krytí peněz s neschopností dlužníků splácet své dluhy. Dnes v průběhu zvládání covid krize se pohybují selhání dlužníků u hypoték okolo 1%.
Pokud se ukáže krytí peněz dluhy dlužníků, jako nedostatečné, pak jde na řadu prodej zastavených nemovitostí. Tento scénář by ale hrozil právě v situaci, kterou Vy vehementně obhajujete, tedy pokud by stát nechal ekonomiku spadnout do krize. A máte pravdu, že to může nyní nastat, právě protože nastupuje nová vláda, která má jako prioritu stav veřejných financí, nikoliv chod ekonomiky.

Pokud se lidem jen zvýší úroky, aniž by přišli o práci/příjmy v krizi, je to samozřejmě řešitelné. Prodloužení splatnosti, odklady splátek, progresivní nastavení splátek, pomoc ze strany rodiny... Pokud ale přijde krize, na níž nebude stát adekvátně reagovat, lidé budou přicházet o práci/příjmy a pak ani nebude kdo by pomohl nebo ulevil, protože najednou budou všichni (oprávněně) říkat, že "sami máme málo". To, že se vláda v takové situaci zachová zdánlivě rozpočtově odpovědně pak bude všem těm lidem a firmám jaksi k prdu.

Na dveře někdo klepe. :-) Je to krize a vedle ní stojí Fiala. To není dobrá kombinace. Stejně jako byla špatná kombinace krize a Kalousek.

Tak samozřejmě jsme narazili na obsah pojmu krytí. Pro mne krytí představuje to, že emitent nějakého závazku (v podobě peněz např.) disponuje na druhé straně i nějakým aktivem a pokud ano, pak jde o krytí toho závazku, či peněz. Je možné se pak přít, jestli tohle krytí nebo tamto krytí je lepší nebo horší a proč.

Např. "emitent" BTC žádným aktivem, které by krylo BTC samozřejmě nedisponuje. "Disponuje" pouze dalším závazkem vůči dodavateli při těžbě spálené elektřiny. Abych byl poctivý, tak v tomto případě nejde vůbec o peníze a jejich krytí. BTC je digitální pseudokomoditou, která sama o sobě by mohla být aktivem, jež by krylo nějaké závazky, popř. peníze.

"Emitent" zlata, používaného ve formě mincí, používaných jako universální prostředek směny taktéž disponuje pouze závazkem vůči těžaři a mincovně. I v tomto případě nedává smysl vůbec o nějakém krytí psát.

BTC ani zlato penězi jednoduše nejsou. Mohou ale být komoditou, kterou jsou skutečné peníze kryty.

Celou problematiku krytí peněz lze rozdělit na 4 případy:

1. V případě používání komodity jako prostředku komoditní barterové směny obíhají v ekonomice aktiva jednotlivých subjektů v podobě zásob nějaké komodity, která se převádějí z majetku kupujícího do majetku prodávajícího. Takže tady o krytí ani nemá cenu hovořit. Obíhá zde přímo dané aktivum, nikoliv pasivum, které by potřebovalo být něčím kryto.

2. V případě komoditních peněz obíhá závazek emitenta peněz směnit kdykoliv jím emitované peníze na danou komoditu. Jako peníze tedy obíhá pasivum kryté aktivem v podobě držení dané komodity emitentem. Ve skutečnosti pak v ekonomice obíhají jakési skladové listy na danou komoditu vystavené emitentem těchto skladových listů.

3. V případě účetních peněz obíhají v ekonomice závazky emitenta peněz, tedy opět pasivum, jež je v bilanci emitenta kryto držením závazků dlužníků emitenta a navíc i dlužníky zastaveným majetkem.

4. Teprve v případě falzifikátů peněz (bez ohledu na to, zda jsou komoditní nebo účetní) dochází k tomu, že falzifikátor uvádí do oběhu peníze, které nejsou kryty žádným aktivem.

"Politická" definice současných peněz založená na tom, že současné (i mnoho minulých) peníze mají právní(!) statut zákonného platidla, mi přijde z hlediska pochopení jejich ekonomické podstaty jako zcela nevhodná a zavádějící. Rozumím ale tomu, že na spíše ideologickém, než ekonomickém ankap webu bude "nucený oběh" právě tou nejakcentovanější vlastností peněz. :-)

Ano souhlasím s tím, že určitý díl důvěryhodnosti může účetním penězům dávat (doplňovat) i centrální banka a její monetární politika. Ale opět za důležitější považuji ten základní princip účetní měny, nikoliv teprve sekundární vliv centrální banky na výši úrokových sazeb. Jinými slovy to co dává účetním penězům jejich kupní sílu, jsou především ti dlužníci, kteří musí produkovat, aby splatili své dluhy bankám bez ohledu na to, jestli platí úrok 2% nebo 10%. Tím hlavním není centrální banka, která má roli pouze jakéhosi úřadu, který reguluje a dohlíží na peněžní a bankovní trh.

To, že má centrální banka na svém webu text, který velmi intenzivně zveličuje její vliv a zcela (v tomto odstavci) zamlčuje skutečnou podstatu současného peněžního systému mě skutečně nikterak nepřekvapuje. :-)

A poznámka k tomu Vámi odkazovanému článku. ČNB tam píše, že jí emitované bankovky již nejsou kryty zlatem, ale že jsou kryty aktivy ČNB. Následně pak ČNB nesouvisle uvádí, že největší položkou jejích aktiv jsou devizové rezervy. Vypadá to, jako by ČNB chtěla čtenáře přivést k představě, že české bankovky a mince jsou kryty obrovskými devizovými rezervami ČNB. :-) To je ale velmi zavádějící. To by totiž platilo, pokud by k nákupu devizových rezerv ČNB používala bankovky a mince, což se samozřejmě neděje.

Zjednodušeně řečeno ČNB ve skutečnosti poskytuje bankám bankovky a mince jako půjčku, která je aktivem ČNB, které kryje dané pasivum v podobě emitovaných a bankám půjčených mincí a bankovek. A tato půjčka je navíc zajištěna zástavou poskytnutou danými bankami - zpravidla státními dluhopisy. Zjednodušeně se tedy dá napsat, že bankovky a mince emitované ČNB jsou kryty závazky bank vůči ČNB a souvisejícími zástavami v podobě státních dluhopisů. Obdobně jsou bezhotovostní peníze kryty zpravidla závazky dlužníků a jimi poskytnutými zástavami.

Před tím, než si jdou klienti banky vybrat ze svého účtu peníze v hotovosti, banky vezmou část svých státních dluhopisů, poskytnou je ČNB jako zástavu a půjčí si od ČNB bankovky a mince, které pak vyplatí klientům na přepážce nebo z bankomatů. Objem peněz, které lze v daném čase vybrat z bank v hotovosti je tak v podstatě rovný objemu státních dluhopisů, které aktuálně drží banky ve svých bilancích. Pokud budeme předpokládat ochotu všech nebankovních subjektů prodat bankám jimi držené státní dluhopisy, pak je možné napsat, že celkový objem peněz, které lze z bank vybrat v hotovosti, je roven celkovému objemu státních dluhopisů, jež drží všechny subjekty mimo ČNB.

Obecně rozšířená představa, že omezené možnosti bank v ohledu výplat vkladů v hotovosti souvisí s tím, že banky mají nesoulad mezi objemy a dobami splatností poskytnutých úvěrů a objemy a dobami, kdy si klienti chtějí vybrat peníze v hotovosti, v současném bankovním systému neplatí.

Pomoc ekonomice v krizi, bez ohledu na to, jak se jmenuje, slouží k tomu, aby ekonomika nebyla zničena krizí, která nakonec semele i prosperující a zdravé firmy a spotřebitele. Kreativní destrukce je přirozenou obměnou producentů, která nastává ve standardním prosperujícím období, kdy ty slabší kusy nahrazují ti silnější. V krizi ale není pro prosazování kreativní destrukce místo. Kreativní destrukce v krizi je nesmysl, kdy s vaničkou vylíváte i dítě.

A záchrana ekonomiky není záchrana jedněch na úkor jiných. Je to záchrana všech, protože pokud by se té krizi nechal volný průběh, zasáhla by nakonec i ty, kteří dnes mají pocit, že ekonomika je zachraňována na jejich úkor. Jde tady pouze o krátkozrakost těch, kteří si nedohlédnou dál než na špičku vlastního nosu a myslí si, že hluboká krize by je nijak dramaticky nezasáhla. Bohužel tyto lidi není možné přesvědčit jinak, než je nechat, aby si tu svoji medicínu vyžrali. To ale není řešení, protože tím by se ublížilo mnohem více "nevinným" lidem. Proto jediné racionální a smysluplně řešení je ty, co si myslí, že ekonomiku není dobré v krizi zachraňovat, prostě ignorovat, pokud to nejsou schopni pochopit.

Lukáš Kovanda zde: https://nazory.hn.cz/c1-66988150-kurzarbeit-pro-automobilky-je-chybou-na-dluh-si-kupujeme-stradani-a-bidu

"Program kurzarbeitu utlumuje proces ničivého tvoření – kreativní destrukce."

Takto se ten "ekonom" vyjadřuje ke společnosti ŠKODA AUTO. :-) Chtěl by kreativně destruovat škodovku, která kvůli nedostatku čipů nemůže po nějakou dobu vyrábět auta. Výsledkem by asi byla nová automobilka, která by začala vyrábět auta neobsahující žádné čipy. Mnohdy už s tou jeho kreativní destrukcí působí jako kašpar. :-)

Pravda se v čase nemění. :-) Tady není co soudit. :-) Tady je čas na vzdělání, ne na čekání, jak to dopadne. :-)

Tohle video jsem samozřejmě dávno viděl. :-) Kovandovy kecy o kreativní destrukci... O současném peněžním systému taky plácá bohužel nesmysly. Nesmysly o současných penězích vyučují ještě dnes i někteří vysokoškolští vážení profesoři a Kovanda je asi jedním z jejich žáků. :-) Není proto férové vyčítat zrovna Vám, že nevíte dost o současných penězích. :-) A to Vám vlastně taky nevyčítám. Vyčítám Vám, že se přestože o současných penězích v podstatě nic nevíte, kriticky se k nim vyjadřujete. Chápu, že jste nemohla vědět, že nevíte pravdu o současném peněžním systému, takže ani tyto výčitky nejsou vlastně na místě. :-) Prostě se jen snažte pochopit současné peníze, než je začnete kritizovat. Není to sice úplně jednoduché ale je to rozumný přístup obecně ke všemu, co chcete kritizovat. :-)

Já Vám napíšu (a podrobně vysvětlím), že FIAT žádnou víru nepotřebuje a Vy mi napíšete, že ta víra ve FIAT má svá pravidla. :-) Tahle diskuze ztrácí smysl.

Já nevěřím, že si za stejné peníze koupím to samé co dnes. Tomu byste mohla snad věřit Vy, a to v centrálně plánované ekonomice, kde ceny stanovují úřady. V tržní ekonomice se ale ceny mění, tudíž je nesmysl věřit, že zůstanou konstantní.

Jasně, že Vám, která nemá ani nejmenší tušení jak fungují ty FIAT měny, dává smysl primitivní upínání se na něco tak jednoduchého a intuitivně pochopitelného jako je zlato a nemovitosti. Já taky přece nikde nepíšu o tom, že zlato nebo nemovitosti nejsou z dlouhodobého pohledu výnosnější aktiva, než samotné účetní peníze. To ale neznamená, že ty účetní peníze jsou špatné. Jsou jen méně výnosným, resp. v dobách záporné reálné sazby ztrátovým aktivem. To je ale zlato v době poklesu jeho ceny taky. :-) Hlavním účelem peněz ale není být výnosným aktivem. Ideální peníze jsou bez výnosu ale i bez ztrát, tedy aktivum se stabilní kupní silou. A to se penězům v mnoha ohledech daří. Když mzdy a důchody rostou rychleji, než ceny, pak na to lze nahlížet i tak, že inflační znehodnocování peněz je domácnostem trhem a státem kompenzováno.

O účetních penězích už se učí dlouhá staletí. Není to žádná novinka. A ano dnes po 50 letech opuštění posledních zbytků zlatého standardu je spokojený úsměv na rtu (nikoliv výsměch) na místě.

Něž začnete současné účetní peníze kritizovat, zjistěte si o nich více informací a neomezujte se přitom jen na prodavače zlata a stříbra, kteří si na falešné a nesmyslné kritice současného peněžního systému vystavěli svůj byznys a nemohou tedy být již z podstaty věci objektivní.

Tak klidně na to můžete nadávat. Nikdo Vám nebrání. Aby bylo něco super, musíš tomu něco dát, nějak o to usilovat a né čekat, že to tak nějak samo bude super.

To je jen Váš vyhraněný a primitivní pohled, že stát někoho okrádá. Když se Vám nelíbí pravidla/zákony daného státu odstěhujte se jinam, nebo se je pokuste demokraticky změnit.

Tak klidně na to můžete nadávat. Nikdo Vám nebrání. Aby bylo něco super, musíš tomu něco dát, nějak o to usilovat a né čekat, že to tak nějak samo bude super.

Současné účetní peníze samozřejmě kryté jsou. Např. peníze vznikající při financování hypotéky, jsou kryty nakupovanou nemovitostí, která je ve prospěch banky dlužníkem zastavena. Obdobně to funguje u mnoha dalších úvěrů poskytovaných bankou. A kromě poskytnutí zástavy jsou ty peníze kryty závazkem dlužníka ty peníze (včetně úroku) bance vrátit. Proti účetním penězům stojí v aktivech banky závazek dlužníka. Proti komoditním zlatem krytým penězům stojí v aktivech banky zlato. Dlužník toho hodně vyprodukuje, aby jím vytvořeným penězům poskytl protihodnotu v podobě zboží a/nebo služeb, jež lze za ty peníze koupit. Zlato naproti tomu pouze pasívně leží v trezoru banky a nic samo od sebe automaticky nevyprodukuje.

"Klasické" komoditní peníze jsou kryté zlatem a důvěrou v banku, že splní svůj závazek kdykoliv jí emitované peníze směnit za zlato. Ale tím to končilo. Jinými slovy komoditní peníze jsou kryty "zástavou" ve formě zlata, ale už zde není žádný závazek dlužníka, který by ho nutil něco nově vyprodukovat a nabídnout to za peníze, aby mohl svůj dluh bance splácet. Tento zcela zásadní princip je u krytí účetních peněz jaksi navíc, oproti komoditním penězům.

Víra ve zlato a BTC má i své apoštoly... :-)

Víra ve fiat měny? Současné účetní peníze (nazývané zavádějícím způsobem jako fiat měna) žádnou vírů nepotřebují. Jejich hodnota je založena na tom, že každou existující korunu někdo vlastní a někdo jiný ji (bance) dluží. A ten, kdo peníze dluží musí produkovat tak, aby si vydělal nejen na svoji spotřebu ale i na splátky dluhu bance. Pokud to nedokáže, zkrachuje a o téměř veškerý dosud nabytý majetek přijde. Totéž platí i pro firmy jako dlužníky.

Kupní sílu penězům tak poskytují dlužníci, kteří musí produkovat/pracovat a svou produkci na trhu nabízet těm, co zrovna ty peníze drží. Takto je zcela systematicky zajištěno, že existence účetních peněz je spojena zároveň s existencí kupní síly poptávky a existenci vůle dlužníků produkovat a nabízet svou produkci/práci za ty již existující peníze, které (aktuálně) drží někdo jiný. Současně vznik nových účetních peněz představuje vznik nové kupní síly těchto peněz ale zároveň i nové ekonomické produkční aktivity dlužníků, jejichž dluhy vznikly současně s těmi penězi. Účetní peníze se tedy obejdou bez víry. Stačí pokud dlužníci budou chtít zůstat v ekonomickém systému a nebýt vyloučeni ze společnosti kvůli jejich neschopnosti splácet své dluhy, tedy poskytovat zboží a služby, které si mohou koupit ti, kdo aktuálně drží peníze, kterým dal ten dlužník společně s bankou vzniknout v okamžiku, kdy si je od banky půjčil.

Žádné jiné peníze nemají tuto vlastnost. Zlato, BTC, zlatem kryté peníze, všechny tyto alternativy nemají v sobě implementován výše uvedený princip. Právě tyto komodity a komoditní peníze vyžadují od jejich držitelů pevnou víru, že si za ně něco koupí, že je někdo (kdo k tomu není žádnou "systematickou silou" nucen) smění za něco jiného. Je to tedy naopak. Účetní peníze se bez víry obejdou. Neobejdou se bez ní ale jiné peníze, nebo komodity používané ke směnám.

Někdy ne. :-)