Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Napsal jste to moc hezky. :-) Tleskám.

Naštěstí většina lidí jsou takoví, že nechtějí vyčuhovat z davu. Typickým člověkem, co usiluje o vyčuhování z davu je např. masový vrah. Vyčuhovat z davu není za všech okolností jen to správné.

Tak stará známá finta. Nahodí se řešení nějakého extrémního případu, kde se individualismus a kolektivismus ocitnou v takřka neřešitelném střetu a pak se tato neřešitelnost zcela nesmyslně přenese na všechny i ty nejtriviálnější záležitosti. Pak je člověk natolik tímto přístupem natolik zblblý, že stejně naléhavě jako povolání své osoby do války, řeší i to, jestli má jezdit s autem vpravo, nebo jestli by v neměl mít absolutní svobodu i v tomto. Nejde o nic jiného, než o vymývání mozků.

Ano primární příčina může být tam, kde ji vidíte. Ale absence LZPS umožnila zlegalizovat všechny ta zvěrstva, kterých se nacisti u moci dopouštěli.

Předně děkuji za opět velmi zajímavý rozhovor.

Pro mě z něj plyne následující zásadní resumé. Názor pana Vávry v politicko-ideologické rovině (které se zřejmě chtěl původně úplně vyhnout) lze shrnout velmi jednoduše. :-) BTC tady je a asi už tady s námi zůstane, ale jeho rozšíření jako alternativního platebního prostředku pan Vávra moc nefandí, protože by to mohlo (mimo jiné) narušit možnosti státu polévat ekonomiky v krizích monetární živou vodou a protože život je už dnes tak složitej a už i tak nefunguje úplně ideálně, takže přidávat do něj další stupeň volnosti v podobě svobodné volby platebního prostředku z vícero si vzájemně konkurujících variant, nepovažuje za úplně rozumné.

V tomto pohledu se s pane Vávrou plně ztotožňuji. Tedy pokud jsem jeho slova pochopil správně a neposunuji si jejich význam, někam jinam, kde ve skutečnosti není:-)

Hitler a nástup fašismu je příkladem demokracie neohraničené principy právního státu, jehož základem je Listina základních práv a svobod (která však za Hitlera ještě neexistovala).

Já se nad tím zamýšlel ale o Vás mám pochybnosti.

Ne, to co se děje ve státě není chaotické, resp. teprve bez vlády a státu byste byl svědkem toho skutečného chaosu.

Představa, že se zajistíte na stáří pouhým spořením a investováním je (a vždy byla) reálná pouze pro zlomek populace. Nezapomínejte, že kromě spoření a investování na vlastní důchod se musí aktuální generace postarat o výchovu nových generací, splácení hypotéky a hlavně taky o důchody generací předchozích (a to mají štěstí, že nemusí splácet horentní půjčky za vzdělání). Už jen tato skutečnost činí představy o samostatném spoření a investování na důchod zcela nereálné. Nehledě na to, že přechodové náklady na něco takového by byly v řádech vyšších jednotek bilionů korun a trvalo by to několik desetiletí. A výsledkem by byla závislost na tom, jak se budou vyvíjet kapitálové trhy, zda se zrovna v době, kdy budete chtít začít čerpat zrovna trhy nezhroutí. Tudy prostě cesta nevede. Kapitálový pilíř by mohl mít smysl snad jen pro bezdětné, kteří by do průběžného systému přispívali (každý má rodiče), ale už by z něj nečerpali (ne každý má děti, které do průběžného systému přispívají). Bezdětní by si tak museli na své důchody naspořit (nainvestovat). Tohle by mělo eliminovat dopady ubývání mladých, o kterém píšete. Investice jsou pak samozřejmě vhodné pro lidi s vysokými příjmy. Ti by si nad rámec účasti v průběžném systému měli zajistit dodatečné pasívní příjmy na stáří. Průběžný systém nemá jak zkolabovat. Akciové trhy už v historii selhaly nesčetněkrát.

Tak jistě můžeme se bavit to tom, jak moc by toho měl zajišťovat stát. To je legitimní debata. Avšak např. představu, že se lidé obejdou bez průběžného důchodového systému, nepovažuji za reálnou. Ostatně pro mnohé průběžný systém představuje pouze jednu část jejich zajištění na stáří, když mnohdy významnější zdroje příjmů na období stáří si pořizují zcela na soukromém základě.

Víru ve stát (kolektivní instituci) těžko odůvodníte nějakými individuálními zájmy. :-) To asi ani moc nejde. "Víra" ve stát pramení z přesvědčení, že žití v organizované společnosti je mnohem lepší a lehčí, než ve společnosti neorganizované a chaotické.

Jistotu, že soukromé firmy budou zajišťovat ze své podstaty ztrátové činnosti, samozřejmě nemáte. Spíše máte jistotu opačnou, že nic takového firmy dělat nebudou, protože kdyby ano, tak nakonec zkrachují. Smyslem existence státu je platit ty ztrátové služby s tím, že ty ztráty se rozloží na všechny členy státu, takže si toho mnohdy ani nevšimnou. Teď píšu o těch ztrátách, které jsou financovány státním dluhem, nikoliv daněmi.

Ale, co Vy chcete, to je přece úplně jedno. Důležité je, co může nastat, když budete úspěšní, a to jaksi neřešíte.

Ano chápu. Vy si pouze neuvědomujete (nebo chcete ignorovat), že když se Vám povede eliminovat (omezovat) státní moc, že tím automaticky otevřete stavidla moci ekonomické, která může být i mnohem brutálnější, než je směs mocí státní a ekonomické. Vy se prostě na věc odmítáte podívat v širším kontextu a stejně jako politici, nebo marketéři zviditelňujete jen údajné klady Vašeho postoje a zamlčujete následky prosazení Vašich postojů, které mohou být pro mnohé docela fatální.

Souhlas, každý si může definovat slovo moc, jak se mu zlíbí. Vy jste se zaštiťoval tím, že nechcete nikomu vládnout. Samozřejmě pokud neuznáváte existenci něčeho, jako je ekonomická moc, pak podle Vaší definice moci nikomu vládnout nechcete. Jenže podle mé definice moci se od uplatňování ekonomické moci nad druhými nijak nedistancujete. :-) Ve skutečnosti chcete nahradit nějaké ekvilibrium moci státní a ekonomické, pouze mocí ekonomickou. Já Vám ten názor neberu, jen by mi přišlo z Vaší strany poctivější to otevřeně přiznat a nehrát si na jediného spravedlivého, kdo nechce nijak vládnou druhým.

Jestli by to od Vás bylo velmi hloupé, to bych nesoudil. Nicméně rozdíl mezi námi je v tom, že Vy si definujete pojem moc tak úzce, že Vám do ní zapadá jen moc státní. Já tento pojem vnímám šířeji, takže se mi pod něj vleze moc státní i ekonomická a když bych nad tím přemýšlel dál, tak by se našli určitě i další druhy mocí. Vy jste se rozhodl podřídit své definice Vašemu ideologickému názoru, já se snažím definovat pojmy bez ideologického omezení. Můj přístup je tudíž svobodnější. :-)

Tím, že si koupíte všechny pozemky na území nějakého státu, stejně ničeho nedosáhnete, protože i v takovém případě by na území toho státu platily pořád stejné zákony.

Ta soudní rozhodnutí stojí na výkladu nepříliš obratně formulovaného zákona a soudci zde chytají tak trochu zlomyslně zákonodárce za slovíčka. V tomto ohledu mi přijde, že chybovala moc zákonodárná i soudní. A vláda na tu nekvalitní práci jen doplácí tím, že jsou její rozhodnutí rušena nebo označována za nezákonná. Tohle si vláda v takovéto době jednoduše nezasluhuje, takové házení klacků pod nohy.

Vládnou druhým se dá i jinak, než tím, že se dostanete do nějakých orgánů státu. Už jste slyšel o moci ekonomické? Asi ji za moc nepovažujete, nicméně tato moc je mnohem efektivnější, než moc státní. A instituce v podobě demokratické právního sociálního státu je vlastně ze značné části jen o tom, aby vliv moci ekonomické zůstával v nějakých únosných mezích. Tak to to vnímám já. Státní moc vyvažuje jinak bezbřehou moc ekonomickou.

A vy se opravdu chováte jako typičtí neužiteční politici. Prostě kritizujete svoji ideologickou konkurenci ale nic, co by fungovalo lépe, než to co kritizujete nabídnout neumíte. Resp. nabízíte čistě teoreticky lepší možnosti, ale ignorujete náklady jejich zavedení s skutečnost, že výsledek je velmi nejistý. Většina lidí tak automaticky sáhne po vrabci, než po zdánlivém holubu na střeše.

To je teda agitka. :-) S politiky máte spoustu společného.

Ano i ve státě se na různá opatření proti šíření koronaviru pohlíželo různě. Někdo měl názor, že jsou nezbytná, někdo jiný, že jsou zbytečná. No a zákony a soudy to pak rozsoudili.

To je přece nesmysl. Nikdo příčetný zde neredukoval definici státu na tvrzení "stát jsme my". Tohle tvrdí (a pak to "vyvrací") pouze autor toho zcela zbytečného článku.

To vše ale probíhá v prostředí civilizovaného státu, který takové jednání postihuje. V ancapu by byla legálnost loupení otázkou individuálního posouzení každého případu jinými lidmi. Ve státe je to jasné a nikdo nemusí nic moc řešit.

Poptávka nestačí. Je třeba i nabídka. A ta se objeví jen tehdy, pokud bude obrana proti zlu lukrativnější, než jeho páchání. Intuitivně ale můžete lehce dojít k tomu, že krádežemi a loupežemi si "vyděláte" mnohem více, než obranou těch okrádaných a olupovaných. To by totiž ta ochrana musela vynášet více, než to okrádání a loupení a v takovém případě bude pro ty okrádané a olupované levnější se nechat okrádat o olupovat, než se nechat chránit.

Stát je ale přece hodně komplexní pojem. Redukovat definici státu na "stát jsme my", a tuto pak napadat s tím, že stát je taky to a taky tamto, mě u příznivce ancapu tedy nijak nepřekvapuje. :-) Ancapisté jsou experti na primitivní redukce definic pojmů a také na absurdní změny mnoha definic.

Že stát jsou i obyvatelé toho státu, je přece jen jedna z věcí, které lze o státu napsat. :-)

Vmlátit ti agresivitu do té tvé duté kebule, se tvému fotrovi tedy skvěle podařilo .:-) Gratuluji.

Neměl sis semnou ani začínat. :-) Ty debilní slaboduchej čůráku.

Fakt nemohu za to, že nejste schopen můj argument vnímat.

Podle mě měl Szaszián tou naivitou té morálky to, že její obsah bude ve většině případů, kdy se střetnou dva nebo více jednotlivců, sporný. Každý bude ze svého úhlu pohledu zastávat právě ten svůj pohled na danou situaci, prizmatem své vlastní morálky a bude problém určit, kdo vlastně má "pravdu". Tento problém řeší právě zavedení pokud možno jasných pravidel a (to je důležité) zavedení systému vymáhání dodržování těch pravidel (čili stát). Vyřešení otázky, kdo a jak porušil daná pravidla, je pak mnohem snadněji řešitelný, než vyřešení otázky, kdo má v daném sporu vlastně "pravdu", proč má pravdu a kdo a na základě čeho to vlastně rozhodne.

Vydělávat se dá ale samozřejmě i na totálních zvrácenostech a zlu (po nichž bude i poptávka), které budou v příkrém rozporu s tím Vaším napem. Takže si budete muset vybrat. Buď svobodu vydělávat jakkoliv a na čemkoliv, nebo nap. Oboje mít nemůžete.

Čili raději z morálních důvodů umřete hlady, než abyste ze svých morálních principů slevil, což by Vám přineslo více materiálního užitku a Vy byste díky tomu přežil? Tomuto přístupu se říká fanatismus. A ano. Právě to je na anarchokapitalistech nejodpudivější, že jsou pseudomorálními dogmatickými primitivními fanatiky.

Mít svobodu i v tom, že nepomůžete potřebnému a přitom se budete považovat stále za morálního (svoboda jednání je zde jako jediné měřítko morálky) je samozřejmě z hlediska hodnocení morálky Vašeho jednání totálně vadné, alespoň pro drtivou většinu civilizovaných lidí.

Vynucování zde nikdy nebylo k vůli těm, co pravidla dodržovali. Bylo vždy kvůli těm, co je porušovali. Těch, co budou porušovat pravidla, se nikdy nezbavíte, proto vynucování dodržování pravidel je vždy nezbytné. Já vím, není to hezké, nezní to hezky, ale populace taky nesestává pouze z hezkých a hodných lidí.