Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu

Komentáře uživatele Jan Bažant (strana 13)

Nezobrazí-li se komentář po prokliku do odpovídající diskuse, znamená to, že se jedná o reakci ve vlákně, které se uživatelé rozhodli skrýt (tyto může každý zobrazit po přihlášení).

„Pokud je pro Vás ten Váš příměr relevantní, pak se tedy bojíte brzkého příchodu hyperinflace“ – když jsem před několika lety začal BTC přikupovat, argumentoval jsem možností příchodu inflace. I rozumní a vzdělaní lidé tomu přisuzovali malou pravděpodobnost. Nebýt covidu a Ukrajiny (které jsem nepředpokládal) byl bych patrně ještě několik let, možná i dekád, exotem.

Aktuálně mám navzdory propadu na burze hodnotu odlitou do BTC v dlouhodobém horizontu asi 4× až 5× větší než byla nominálně pořizovací cena. Tedy i při započtení inflace a nerealizovaných ztrát z přikupování před propadem z ATH to ochránilo dobře. Člověk si může jen vyčítat, že se mu nepodařilo průběžně odlít více.

„Počkat, to byste ale mohl velmi rychle zkrachovat.“ :-D má to svá rizika

Jsem tedy obezřetný a počítám i s tím, že hyperinflace může přijít. Obzvlášť, když EU je ve vidině zeleného a ekologického asi všeho (což je hezká idea) ochotna riskovat mnoho cizího (což už mi tak hezké nepřijde).
Dodatečně se omlouvám za zvýšenou kadenci dnešních reakcí, kolega začal odpovídat pro přehlednost v kratších celcích. Takže pokud to nějak jitří Vaši mysl, radost mi to nedělá.
„Vám taky není nic dost dobré. :-) “ :-D

„samozřejmě úplně mimo mísu“ – v krátkodobém horizontu máte pravdu. Ale na zrušení otroctví a konec pronásledování homosexuality ve vyspělých státech si také člověk musel počkat. Jsem trpělivý. :-D


„Pak byste si s těmi úsporami v BTC mohl víte co.“ – v globální měřítku minimálně emigrovat i s holým zadkem a tam si obnovit nějaké nezadržitelné minimum pro nový začátek. ;-)
Nezaznělo to explicitně a proto jsem to zmínil. Diskuzi čtou i jiné uživatelé a přišlo mi užitečné tuto otázku vyjasnit.

Dále máte mezinárodní smlouvy, vztahy s nadnárodními společnostmi, kde se mohou dostávat zákony do sporu (požadavky na Google na cenzuru například v Číně oproti svobodě slova v prvním dodatku ústavy USA). Tím vším musí umět probruslit, což jim situaci komplikuje minimálně v oblasti PR (obhájit tento krok u jinak kulturně nastavených zákazníků a investorů).
Díky za upřesnění. Mezinárodní právo rozhodně v malíčku nemám a netuším, zda neexistují smlouvy či dohody států (například skrze OSN, NATO atp.), které pro případ sporů definují užití k úhradě například dolaru, protože je považován za rezervní měnu. Případně zda je možné odmítnout od zemně s hyperinflací úhradu dluhu v jejich státní měně, která se stává z minuty na minutu spíš toaletním papírem.

Když Rusko začalo požadovat platbu za ropu a plyn v rublech, chtěla si tím pomoci v zabránění propadu jeho hodnoty, čemuž se některé státy bránily. Šalamounsky se konverze řeší po cestě (minimálně v době medializace tohoto sporu tomu tak bylo). Proto mne tato otázka napadla.
V každém případě oceňuji vaši ochotu diskutovat. Pokud jste v Prahy, mohu nabídnout její ocenění fyzicky třeba na pivu či čaji. Slibuji, že budu platit státem uznanou měnou a nebudu obsluze nutit BTC proti jejich vůli. :-D
Možnost držet měny/hotovosti různých států považuji také za jednu z přirozených svobod. Tuto svobodu komunisté u nás postihovali. Mohl jste získat a držet to, co vám povolili. A do Tuzexu získat bony. Za ně ale už běžný smrtelník valuty nedostal.

Paralelní existence různých měn umožňuje lidem alespoň trochu diverzifikovat rizika, případně přejít na jinou měnu v případě, že ta lokální jde do kopru. Pokud půjde do kopru například Euro, a vyloučeno to není, pak to bude hodně velké mrzení.

U nás nyní koexistuje akceptované Euro a Koruna. Žádný chaos v tom nepozoruji, jen ceny v Kč dělím cca na čtvrtinu a tuším, kolik mne to bude stát v Eurech. Když nakupuji na německém Amazonu, ceny zas 25 násobím, abych získal představu o výhodnosti nabídky. Když jsem nakupovat z USA, násobil jsem v té době cca 23.

Státy s více měnami existují, klade to jisté nároky na nakupující/prodávající s tím, že mohou majoritně používat jen jednu a tu druhou ignorovat. Je to jako více úředních jazyků. Ne zcela běžné, nicméně možné a navzdory katastrofickým scénářům fungující.
K tomu už jsem se vyjádřil a neberu to jako platný argument. Jako dehonestace protistrany naznačováním toho, že její pohnutky jdou proti obecné slušnosti, je to ale účinné. Jen mi Vás to nepřijde hodno. Máte lepší argumenty a už jste dokázal, že je umíte používat. Toto zbytečně sráží Vaši jinak důstojně budovanou oponenturu a atmosféru lepšího vzájemného pochopení.

Beru to tak, že vás asi vytočilo to, co a jak jsem napsal. Za to se dodatečně omlouvám.
„Jinak k tomu mohu říci, že v tomto ohledu je mi nějaký standard upřímně ukraden.“ ≠ „Jakýkoliv standard ukradený“ – výrokovou logiku jistě oba na základní úrovni zvládáme a chápat kontext také. „V tomto ohledu“ a „jakýkoliv“ rozhodně zahrnuje jinak velké množiny standardů, přičemž první jmenované je v daném kontextu dost nepatrnou podmnožinou toho druhého.
„Je to stejné jako byste si chtěl v parném létě zabruslit v bazénu. Máte právo to chtít, ale rozhodně to bude něco extra. :-)“ – s tím rozdílem, že v tom bruslení mi nikdo legislativně nebrání a nechrastí klíči od mříží jen za to, že bych si dovolil pohrdnouti korunou. ;-)
V tomto ohledu je to spíš podnikatelský záměr. Nejedná se o komunitu, ale o cílení na specifickou cílovou skupinu, kterou, v tomto případě, definuje jazyk a určité kulturní/technické odlišnosti. Nejedná se ale o sektu či uzavřenou komunitu. Když tedy mluvím o těch zásuvkách a provozu pensionu friendly pro spotřebiče s jiným konektorem do el. sítě.
„Jak bych k tomu přišel?“ – no, stejně jako v době měnové reformy držitelé tehdejších státních mincí a bankovek. Radost byste z toho asi neměl.

„Produkuji, za to dostávám peníze“
V tomto ohledu rozlišuji měnu a peníze.
Peníze jsou cokoli, co slouží jako běžně přijímaný prostředek směny či placení. Za peníze se dá obecně považovat jakákoliv věc, která je přijímána výměnou za zboží nebo vypořádání dluhů. Já jimi myslím dobré peníze – což jsou kvality směnitelnosti a udržitele hodnoty v dlouhém časovém horizontu
Měna – oběživo/bezhotovostní transakce s nuceným oběhem, jinak také zákonná měna (fiat měna)

V případě hyperinflace by se to klidně mohlo stát a do háje by vás posílali. A vy byste za ty barevné papírky bez vnitřní hodnoty rychle přestal produkovat.

„Takto si fungování peněz nepředstavuji.“ – já také ne. U peněz se Vám to jen tak nestane, u měny se to děje bohužel až příliš často.

„Já si nepřeji, aby moje peníze byly spojeny s takovým rizikem.“ – souhlasím a podepisuji v plném rozsahu

„Ale právě kvůli Vám a Vám podobným jsem všemi deseti pro to, aby byl uzákoněn zákaz odmítání plateb ve státní měně.“ – mávám z opačné strany barikády.

Jen chcete uzákonit něco, co už je platné :-D https://www.jiranek.cz/inpage/ma-obchodnik-povinnost-prijmout-hotovost-nebo-ne/
„Jen pořád nechápu, proč vám vadí, že nemáte možnost odmítat státní měnu?“ – protože v případě, že se to i u nás zvrtne v hyperinflaci, tak stát bude mít enormní zájem, aby bylo vynucené koruny používat a ostatní budou mít enormní zájem se těmto korunám vyhnout obloukem. Jenže to nebude legální, naopak to bude postihováno výrazně více než je tomu nyní, kdy je to možná v praxi nemálo lidem ukradené – prostě by šli nakoupit jinam, protože tam budou mít peníze obdobnou hodnotu. V případě hyperinflace by za dobu transportu jinam mohli přijít třeba o polovinu hodnoty měny, která by tímto neduhem trpěla. Nedalo by se tedy divit těm obchodníkům, že nechtějí tuto měnu akceptovat, protože i v dnešní době by byly transakční náklady na převod na burzu (IBAN a mít v tom zůstatek k dispozici i několik dní, při platbě kartou opět problém s poplatky za službu – je výrazně dražší než nákup BTC za zůstatek na účtu na burze). I jen dostat hotovost do banky, na účet a pak s ním moci disponovat by mi jako obchodníkovi velmi citelně ublížilo. Proto se o toto téma zajímám a diskutuji jej v době „realtivního míru a klidu“, kdy lidem nezatemňují mozek emoce a snaha zbavit se infikované měny.

Jinak viz trasakce a bezhotovostní platby přímo na žádanou cílovou měnu/peníze – pokud bych věřil Euru či Dolaru, tak cílový účet by byl v této měně, pokud chci BTC, šlo by udělat automatický nákup BTC na pozadí. To, že není mým cílem krachovat a „nasrat“ zákazníky, chápeme oba velice dobře. ;-)
„Neshodujeme se ale v tom, že je možné, aby dotyčný tuto měnu mohl odmítnout v případě, že někomu něco nabízí k prodeji za tuto měnu.“

Tohle je velmi zajímavý posun v diskuzi, alespoň z mého úhlu pohledu. Já jsem totiž (pokud si pamatuji) netvrdil, že bych řekl: „Chci za toto tolik a tolik Kč, jenže Kč neakceptuji, chci to v BTC/mušlích/korálcích/Eurech.“ Nabyl-li jste tohoto dojmu, pak jsem se měl vyjádřit lépe a úplněji.

Pokud bych nabízel (když by byl BTC dostatečně stabilní abych nemusel přeceňovat 5× za hodinu), nebo měl cenovky na minidispleji, kde by se cena měnila třeba dle kurzu dolaru/eura/zlata na burze, tedy v satoshi či přímo BTC, tak byste uznal mou preferenci a legitimní možnost odmítnutí hotovosti například v korunách?

Odhlédnu od faktu, že časté přeceňování (nedej bože v průběhu nákupu) by bylo pro nakupující značně nekomfortní a i pro obchodníka nákladné. Čili hypotetický příklad berme za situace, když dává smysl pro obě strany vycenit/přemýšlet se v BTC/satoshi.

Beru, že je to hypotetický příklad, který ale ilustruje obecně princip, zda na to dle vás má daný obchodník právo či nikoliv.
Zajímavé – v druhém případě jste totiž zmínil „Když dáte inzerát, že vyměníte židli za stůl, tak na Vás nemohou nastoupit, že s tím, že jim ten stůl musíte prodat, nebo že si od nich musíte koupit židli, nota bene když v té nabídce nejsou uvedeny ceny v zákonném platidle.“

Z hlediska berní je nutné moci ony směňované statky a služby vyčíslit v jejich fiat hodnotě. Ergo jsem předpokládal, že máte na mysli barter směnu v dnešní době. A že mám tedy právo napsat inzerát: „Vyměním iPhone 13 Pro za Playstation 5.“ s tím, že mohu peněžní nabídky odkupu v libovolné formě (hotovost, bezhotovostní platba) odmítnout.

Bral jsem tedy váš popis barteru jako možnost realizovatelnou v dnešním systému. Pokud tomu tak nebylo, a jednalo se o izolovaný popis dvou systémů, pak chápu, proč tam nevidíte rozpor. Já zas na FB už několikrát viděl nabídku výměny zboží za zboží bez vyčíslené hodnoty v Kč, takže mi to docela dobře popisovalo reálný využívaný tržní stav, se kterým jsem se i osobně setkal. Zkrátka, barter je v realitě, kterou kolem sebe vnímám, podmnožinou ostatních směn realizovaných primárně v korunách/eurech.

Díky za vysvětlení.
„Doposud jsem psal o současných penězích především ve vztahu k jejich roli universálním prostředku směny. Vy namísto, abyste uznal užitečnost současných peněz v ohledu jejich používání jako prostředku směny, začnete psát o jejich nedostatečné funkci v roli uchovatele hodnoty.“
Dobrý postřeh, od dobrých peněz očekávám obě funkce. Jak prostředek směny, tak funkce uchovatele hodnoty, abych mohl směnu odložit a kalkulovat s ní předvídatelně i v delším časovém horizontu. Tu první funkci fiat měny suplují skvěle, v té druhé kulhají dle míry inflace na jednu, případně obě nohy. Jsou bohužel pro její držitele i případy, kdy nohy bezvládně vláčí za sebou nebo jsou po jejich horečné amputaci. Možná zde je problém celé diskuze, protože pokud jste měl dojem, že napadám směnitelnost fiat měn, tak tomu tak nebylo.

„Každý funkční prostředek směny je předurčen i k tomu“ – souhlas.

„Současné peníze funkci uchovatele hodnoty plní velmi dobře, ale jistě v tom nejsou dokonalé.“ – záleží na centrální bance, aktuální politice, ekonomické situaci, legislativě, mezinárodní situaci… Ještě před pár lety jsem o inflaci neměl moc motivaci přemýšlet. Pak jsem se dozvěděl o hyperinflacích, o měnových reformách, zdanění vkladů na účtech, zabavování majetku při emigracích a podobných chuťkách. A začal jsem se o to více zajímat.

„avšak toliko v krátkodobém(!) horizontu.“ – velký souhlas!

„Pokud ano, pak není nic snazšího, než neutracené peníze konvertovat do onoho podle Vás lepšího uchovatele hodnoty.“ – jistě že a také tak činím. Zlato mi mohou zabavit na hranicích, nemovitost si neodvezu a může být taktéž znárodněna či zabavena. Účet v cizí zemi je jen sázka na jinou legislativu a víru, že bankovní tajemství neprolomí/zdroje na účtu nezmrazí. Z toho mi vyšel BTC jako ideální nehmotné řešení této nelehké otázky. 15 let zpět bych tuto odpověď neměl.

„neslyšel jsem od Vás stížnost na to, že by současné peníze byly špatným prostředkem směny“ – jsou účetní a zúčtovací jednotkou, dělitelné, zaměnitelné, trvanlivé, lze v nich porovnávat vzácnost statků a v krátkém horizontu mají i časově vypovídací hodnotu (byť ceny v nich i plánovaně rostou cca v 2% meziroční inflaci, která se nyní trochu vymknula z rukou). I když od parity satoshi s halířem jsem byl vcelku slušně schopen přemýšlet i v BTC :-D

„platí že by byl nejspíše velmi špatným prostředkem směny“ – u on-chainových transakcí máte pravdu (jsou relativně pomalé a drahé – ovšem pro mezistátní a mezikontinentální platby mohou být stále řádově rychlejší než běžný bankovní styk. Obzvláště se zeměmi ve válečném stavu, s hyperinflací atd). Existuje ale vyšší vrstva – lightning network – která tento problém elegantně řeší. S čím dál lepší implementací mobilních peněženek padají i technické překážky. Platba kartou v mobilu či přímo pomocí lightning network se nyní už v zásadě nemusí z hlediska UI/UX lišit.

„Váš problém s uchovatelem hodnoty vyřeší výměna současných peněz za jiný prostředek směny?“ – pokud by se peníze s dobrou vlastností uchovatele hodnoty staly běžně akceptovanými, snižuje to transakční náklady o nutnost jejich konverze na něco jiného, spoléhání se na poctivost tohoto (jinak zbytného) prostředníka, jeho rychlost a bezvýpadkovost.

Investování zpravidla váže peníze na nějaký čas, máte poplatky za nenadále vybrání, zisky se dále daní (pokud nemáte něco konzervativního s časovým testem) atd. Můžete si tak vybrat mezi jistotou inflace nebo rizikem investování s rizikem, že pokud je budete potřebovat dříve, opět za to zaplatíte. Dále o tom mnoho lidí (těch obyčejných lidí, na které se spousta politiků tak ráda odkazuje) neuvažuje a drží svou likviditu primárně ve fiat měně. I já držím část svých zdrojů v této formě, protože v krátkém časovém horizontu potřebuji být flexibilní.

„Alternativou je pak hledání neexistujícího svatého grálu, který bude zároveň dokonalým prostředkem směny i uchovatelem hodnoty. Nic takového ale neexistuje. Vždy je něco za něco.“ – vidíte, a já tento potenciál vidím právě v matematické definici vzácnosti u BTC.

„Proč si myslíte, že BTC by byl dobrý prostředek směny?“ – protože lightning network nabízí rychlé levné možnosti plateb od mikroplateb přes běžné nákupy po větší útraty. Záleží na limitu kanálu – Lightning had initially limited channel size to a maximum of 0.1677 BTC but in 2020, it was announced that the constraints will be removed so that clients can have larger channels. These "Wumbo" channels are designed to increase the usage and utility of Lightning Network for consumers and businesses. – https://www.investopedia.com/tech/bitcoin-lightning-network-problems/

„Myslíte si, že existuje nějaký vztah mezi tím, jak určitý statek plní funkci prostředku směny a tím, jak plní funkci uchovatele hodnoty? Pokud ano, můžete tento vztah nějak popsat a vysvětlit, proč právě takový vztah by zde měl panovat?“

Začnu funkcemi peněz:
- všeobecný prostředek směny (fiat aktuálně je)
- zúčtovací jednotka pro oceňování statků a služeb (přemýšlíme v korunách, eurech a dollarech)
- uchovatel hodnoty peníze mohou být tzv. pokladem, koupě zboží může být dočasně odložena (fiat neplní příliš dobře, záleží na té které měně)
- platidlo penězi lze hradit dluhy a platit daně (zaměřím se na dluhy, daně nepovažuji za morální ;-) )

Dále je po penězích potřeba
- dělitelnost (BTC → satoshi, Kč → halíře, EUR, USD → centy)
- přenositelnost (v bezhotovostním styku bezproblémová všude)
- rozeznatelnost (bankovky a mince lze padělat, BTC můžete rychle ověřit)
- trvanlivost (fyzické peníze vydrží roky i staletí, otázkou jsou jejich elektronické záznamy například v případě blackoutu, sluneční bouře, jaderného konfliktu, BTC stačí pro kompletní obnovu jeden funkční fullnode).

Pokud daný statek plní úlohu uchovatele hodnoty (je v čase neměnný v kvalitě, udržuje si vzácnost a je žádaný na trhu), pak je to i vhodný prostředek směny (pokud je rozeznatelný, ověřitelný, dělitelný a přenositelný). Průnik těchto množin jsou dobré peníze, které nabízí možnost odložené spotřeby bez nežádoucích rizik investic a zároveň možnost rychlé a efektivní směny. Javorové listy nemají trvanlivost, čedičové kameny zas nemají tu správnou vzácnost (na nákup by jich byla třeba hromada a s tou se špatně manipuluje a cestuje).

Zlato bylo užitečné pro své vlastnosti a plnilo funkci peněz jak pro směnu tak jako uchovatele hodnoty. PRo prostší lid byly stříbrné a měděné mince. Vše to bylo relativně vzácné, ale dostatečně běžné, aby se s ním dalo nakládat. Mělo problémovou rozeznatelnost (proto se do mincí kousalo a ověřovalo, zda nejsou slitinou s něčím méně vzácným), trpělo to pokusy o padělání, obrušování mincí a opravdový boháč se nadřel.

Dále zlato ležící například Fort Knox zdražuje technologie, které používají zlato jako vodič odolný proti korozi a dalším technickým vlastnostem. Z toho důvodu je v dnešní době zlato pro toto užití nevhodné.

BTC nabízí potenciál všeobecného prostředku směny, při dostatečné penetraci v populaci a stabilizaci jeho hodnoty i zúčtovací jednotku pro oceňování statků a služeb. Zároveň je to dobrý uchovatel hodnoty a dluhy s ním lze jistě uhradit také. Je dělitelný, přenositelný, rozeznatelný (ověřitelný) a trvanlivý. Z mého úhlu pohledu je to dokonalý průnik toho, co definuje peníze s tím, že některé aspekty na naplnění svého potenciálu teprve čekají.

Mít jedny peníze na směnu a jiné na uchování hodnoty mi nepřijde šťastné už kvůli konverzním/transakčním nákladům a tomu, že směnné peníze nebude chtít nikdo držet.
„Vy chcete mít svobodu nabídnout protistraně, co budete od ní přijímat jako "platbu" a jistě tedy nebudete protistraně upírat reciproční svobodu nabídnout Vám, čím bude Vám bude chtít "zaplatit". – Ano.

„Řešením je nalezení obecně užívaného universálně použitelného prostředky směny, tedy nějakého STANDARDNÍHO platidla, což u všech transakcí, kde se daný konflikt vyskytne, tento konflikt odstraní a umožní tedy hladké fungování směny.“ – souhlasím. A protože se nejedná o barter fyzického platidla ale platidla z oblasti bezhotovostního styku, není problém zdánlivý problém vyřešit konverzí mezi platbou zákazníka a účtem příjemce. Hladce, transparentně, bez problémů. Otázka, zbývající k vyřešení, je, kdo má nést transakční náklady konverze. Příjemce jako službu zákazníku? Zákazník v ceně kupovaného zboží? A má je platit vždy? Nebo je možné nabídnout i platební kanál, kde tato konverze není nutná a platba tak může být ještě o něco svižnější, hladší a levnější?

„Zavedeného standardního směnného systému“ – upravím na formulaci "aktuálně dominantní běžný směnný systém", jinak v podstatě souhlas.

„nutit jiné k používání primitivního nefunkčního barterového směnného systému“ – ne nutit, umožnit a nedoplácet na to v případě, že to daná strana odmítne. Modelový příklad: Chcete počítač za 50.000 Kč. Nabídnu Vám možnost platit převodem/kartou (kdo s sebou dnes nosí v kapse tolik hotovosti) a nebo uhrazení v BTC v přepočtu za 48.900 Kč. Přišlo by vám to OK? Máte možnost svobodné volby, když zjistíte, že čas je pro vás cennější, nebudete to vůbec řešit a vysolíte 50.000. Nebo si to směníte. Případně zvolíte možnost uhradit to v BTC, který nemáte, a za konverzi zaplatíte 500 Kč v nákladech. Stále to pro vás znamená 600 Kč doma. Co je na tomto modelu z vašeho pohledu špatně? Protože za mne by byl v pohodě, konkurenceschopný a moje motivace nabízet slevu při platbě v něčem, co skáče kurzově jak bárka na moři může být koncovému zákazníkovi ukradená.

„Vy jste v podstatě zpátečník jako fík.“ – pokud Vám to pomůže mne lépe chápat, pak se této představy klidně držte.


„nastolení pravidel, která odpovídají totálně nefunkčnímu primitivnímu systému barterové směny“ – věřím, že jsem dostatečně vysvětlil planost této obavy. Opravdu nechci absolvovat pohádku o slepičce a kohoutkovi v komoře, ani k ní někoho nutit proti jeho vůli.

„O.K. Uznávám, že tahle věta se mi moc nepovedla… Jistě ale neplatí, že moje svoboda je povinnost všech ostatních plnit má přání…“ – smekám a máte můj respekt!

„Uvedený konflikt odstraňuje používání universálního směnného prostředku.“ – viz nastolená představa konverzních mezistupňů, které by koncový zákazník nijak na komfortu úhrady nepoznal. Na ceně už možná ano – a to pozitivně, pokud by využil preferovanou alternativu.

„třeba i do systému primitivních barterových směn“ – opusťme prosím tento model připodobňování, protože nemíním nikoho nutit hledat za jablka uzenku, za uzenku pálenku, za pálenku obuv a za obuv konečně mé vysněné kalhoty.

„Svoboda zvolit si čím mi bude zaplaceno tak není v prostředí univerzálně použitelného prostředku směny možná“ – v bezhotovostním styku je, viz avizované řešení. Pokud by někdo chtěl přijímat jako platbu zásadně živé berany, nemíním mu v tom bránit, ale asi brzy dojede na nedostatek obchodů. Pokud ne, má můj obdiv, byť u něj patrně nikdy nenakoupím.

„kde pro tento typ svobody není z principiálních důvodů žádné místo“ – domnívám se, že v oblasti bezhotovostního styku nemáte pravdu. Pokud mi něco zásadního uniká, prosím, opravte mne.

„Z uvedeného plyne, že zde žádný monopol na peníze neexistuje.“ – existuje, státní zákonnou měnu mohou emitovat jen subjekty se státní licencí a mohou tak jednostranně navyšovat peněžní zásobu v oběhu. Legislativou vynutitelná povinnost vykupovat státní dluhopisy na delší období než například rok umožňuje vládě likvidovat hodnoty úspor občanů, přičemž ten samý stát nutí právě tuto měnu používat pod hrozbou trestu – viz zákony. Kde je v mé úvaze chyba?

„V tomto ohledu jsem v podstatě velmi velkorysý, když píšu, že nemám problém s tím, abyste v rámci standardního systému využíval jeho "marketingového potenciálu" a síťového efektu k propagaci a nabízení Vašeho alternativního systému, který byste nabízel jako dobrovolně zákazníky volenou alternativu, jak to činí např. Alza.“– děkuji za Vaši velkorysost. Bez ironie. Vnímám to jako znatelný posun v diskuzi.
„tak to obvykle spolehlivě dokládá, že skutečné argumenty došly.“ – U mne to dokládá to, že chápu a akceptuji Váš existující názor. Nicméně jej neberu za svůj, Vaše argumenty mne nepřesvědčily o mém omylu (a ani mé o Vašem) a jsme tak „každý na svém“. Jen tím demonstruji stav, že nedošlo ke shodě a pro Vaše občasné úlety v osobním rázu, které mne stále mrzí, se tímto způsobem ohrazuji. Ve Vašem pojetí mohou být tyto názory sobecké, hloupé, naivní a já nevím jaké ještě. Jsou to ale názory mé, podložené několikaletým studiem, které jsem započal ve snaze právě ty samé názory, které nyní zastávám, rozložit, diskreditovat a usvědčit z omylu, nepravdivosti nebo dokonce lživosti.

Rozdíl mezi barterem a peněžní směnou a výhodou pro peněžní směnu chápu a nejsme zde v rozporu. Je výhodnější a transakčně i časově méně nákladné získat univerzální platidlo a pak jej směnit v jednom kroku než jako slepička v pohádce obíhat celé okolí a spustit sadu výměn a protislužeb k dosažení vody pro kohoutka, který leží v komoře, nožky má nahoře, bojím se bojím, že zemře. V čem se neshodneme je to, zda má soukromý subjekt právo posuzovat kvalitu nabízené měny a v případě její neatraktivity pro tuto stranu ji možnost neakceptovat.

Argument shnilých jablek použít lze a jistě jej sám uznáváte, v případě hyperinflace. Tam sice ještě nějak existuje zákonné platidlo, ale všichni rozumní lidé utíkají k jinému – ať už dolaru či jiné pevnější a stabilnější měně (kupodivu i BTC, protože ten nejde tak snadno kontrolovat, zabavit a regulovat). Ve výsledku jde o senzitivitu na daný problém každého jednotlivce. Někdo ji má větší, někdo menší, stejně jako se neshodují časové preference každého z nás, ať už třeba pro aktuální majetek, plány, věk, zdravotní stav atd.

„zasáhl do práva legitimního očekávání těch, jejichž peníze byste odmítl“ – zde bych si dovolil výrok opravit tak, abych s ním mohl souhlasit. Odmítl bych jejich legální, nikoliv legitimní. Legitimita a legalita nejsou zaměnitelné pojmy.

„Oni jsou totiž po první fázi, kdy něco za peníze prodali, a Vy byste jim odmítnutím platby znemožnil dokončení té druhé fáze směny, tedy získání druhé komodity za peníze, které získali v první fázi směny.“ – ano, a jak jste mi sám tvrdil, v barteru mám právo očekávat akceptaci mé nabídky včetně požadované protihodnoty. Ale možná mi tento rozpor vysvětlíte dále.

„Pokud si ale zřídíte běžnou prodejnu, a u pokladny budete odmítat peníze, budete zasahovat do legitimního práva těch zákazníků a nebude to ani z právního, ani etického, ani morálního hlediska v pořádku. Ale to už jste snad asi pochopil.“ – legálního, nikoliv legitimního. Vzhledem k tomu, že příjem hotovosti byl donedávna spojen s problémy EET, dávalo by smysl umožňovat jen elektronickou platbu, aby člověk neriskoval pokuty a problémy s úřady v případě výpadku či jen obyčejné lidské chyby na kase. Díky konverzním nástrojům, může být bezhotovostní směna zcela hladká a v libovolných měnách na vstupu a výstupu. Při přímé platbě BTC2BTC to pak máte levnější o konverzní poplatky a zprostředkování. Ergo by pak dané služby/zboží mohly být levnější, což by zas někdo napadl jako diskriminaci. Výsledkem je, že se to zdraží všem (viz provoz platebních terminálů a postihování přirážky na obsloužení nákladů bezhotovostního styku) a tak na to ve výsledku doplácí všichni. Konkurence mi připadá zdravá i v tomto ohledu.

„primitivní barterový NEFUNKČNÍ směnný systém“ – evidentně funkční je, protože jej někteří preferují. Primitivní – opět hodnotící adjektivum. V případě, že bych obcházel obchody s řepou, koněm, slepicemi a plátnem – a hledal protistrany k obchodu za vlnu, vodu a pečivo, pak máte pravdu. To ale nezastávám, přistoupil jsem na pojmenování směny za BTC na barter, abychom se někam posunuli. BTC považuji za dobré peníze, fiat měny za špatné – z důvodů, že nesplňují pro mne zásadní funkci udržitele hodnoty.

„nefunkční a hloupý systém“ – opět Vás poprosím zdržet se těchto adjektiv, která bych mohl použít zcela oprávněně pro hájení fiat měn destruovaných inflací s poukázáním na Zimbabwe, Venezuelu, Rusko v roce 1992 (2508,8 %) či Maďarsko po druhé světové válce (rok 1946 – 41,9 biliard (4,19×1016) %, ceny se zdvojnásobily jednou za patnáct hodin).

„Přitom jako hloupý primitiv nepůsobíte.“ – díky, také o Vás nesmýšlím nijak negativně a líbí se mi, že se snažíte argumentovat věcně, i když občas to ulétne. Hádám ale, že i já nejsem dokonale chladný a logický a mé odpovědi lze číst jízlivým tónem či s tónem pohrdání. To abych si zametl před svým prahem a zdůraznil, že toto není mým cílem ani zamýšleným prostředkem.

„Mě dává smysl obhajovat funkční směnný systém“ – trh bude inklinovat k minimálním transakčním nákladům, protože je to logické, ekonomické a efektivní. Jistě jste zaregistroval, že neprosazuji kryptoměny obecně ale jen BTC. Protože v něm vidím potenciál a byl bych rád, když by se mohl rozvinout. Navíc technologie pro zdánlivě bezešvé styky už existují, čili tento barter by byl obrazem – kupuji si tři a půl digitálního kohouta a mohu jej změnit na čtvrtinu požadovaného virtuálního berana. To na pozadí řeší banka a neviditelná infrastruktura. Koncový uživatel o tom vůbec vědět nemusí, čímž padá ona obava, že by daný systém byl nepřehledný a nefunkční.
Reaguji na diskutující, kteří, jak to tak vypadá, mají vcelku silný názor na danou problematiku a nebojí se ji hájit z mého úhlu pohledu a ve většině případů racionálně a v jejich vidění světal logicky a konzistentně. Někdy se shodneme, mnohdy narazíme. Jde mi o to pochopit je, rozporovat sporné (pokud si to dokážu sám před sebou obhájit) a případně i nabídnout alternativu, pokud nabydu dojmu, že druhé straně unikala. To samé očekávám od nich.

Trapné mi to není. Pokud zahlcuji stoky seriózní diskuzí a provozovateli/majiteli to bude vadit, pak toho přirozeně zanechám.
Nene, jen v něm pěkně zůstaňme v hypotetické rovině a řekněte mi, zda principiálně by vám to dávalo smysl a od jaké penetrace byste byl pro? Nebo zda byste to striktně odmítal i při 99.9 % a jaké byste k tomu měl důvody.
1) rád se nechám poučit, tento bod jsem bohužel nepochopil a doufám, že to není jazykovou bariérou.
2) Když stoupá poptávka a nestoupá produkce, rostou ceny, protože dané zboží se stává vzácnější. Pokud stoupá poptávka, protože kupní síla peněz klesá, a lidé se chtějí té měny zbavit, dokud má vyšší hodnotu, bude to tlačit ceny nahoru. Co mi zde uniká a co máte na mysli?
3) Díky, že jsme našli částečnou shodu. Těší mne to.
4) Neodporuji. Na provoz celé sítě by stačil jeden malý počítač, pokud by nebyl v provozu nikdo jiný. Obtížnost pro emisi každých 10 minut by klesla na úroveň, kterou by výkon tohoto počítače byl schopen (nesměl by být ale nižší, než je toto požadované minimum, pak by se bloky potvrzovaly za delší čas, což je nežádoucí, byť skousnutelný dopad). Jen by ta ochrana pak šla rozbít dvojicí RPi či jiným výkonným počítačem. Proto je žádoucí, aby hashrate byl dostatečný k tomu, aby pokus útočit na síť byl drahý (ideálně tak, aby se nevyplatil ani v dlouhodobém horizontu). Nicméně pro funkční zajištění provozu (potvrzování transakcí a vzniku nových bloků) by opravdu stačil i jeden malý počítač.

Pokud odstavíte výpočet po dobu, kdy máte příliš drahé vstupy, tak se sice zříkáte naděje na odměnu, ale zároveň nerealizujete jistou ztrátu. Výpočet zapnete například v případě, že jaderná elektrárna má příliš velký výkon a nemá pro to odběr (mimo špičku). Odstavit reaktor lze během pár minut, ale rozjet jej bezpečně je drahé a na dlouho. To se vám spíš vyplatí tuto přebytečnou energii dodat někomu i zdarma, tím se vyhnete přetížení sítě přílišnou dodávkou a ušetříte náklady spojené s nutným odstavením a znovunahozením reaktoru. Win-win situace. Těžaři nejsou fabrika a mohou takto pružně reagovat, mít s elektrárnou smlouvu a vykrývat tyto nadprodukce, které se i elektrárně vyplatí tímto způsobem řešit.
„Lenže to je voľba z blata do kaluže.“ – tak jsem to nemyslel. S rostoucí konkurencí, která by bez regulací mohla být vyšší, by byl tlak na nižší cenu či vyšší kvalitu, abyste tu cenu na trhu obhájil. Byla by pestřejší škála volby, co považujete za své peníze ještě přínosné, nač kladete důraz a co je vám šumák.

„Čo máte proti podpore konkurencieschopnosti?“ – proti státní všechno. Pokud se soukromý donor rozhodne ze svého dotovat nějaký podnik aby mu pomohl, ať tak činí. Aby se toho musel skrze berně účastnit i podnik, který si své místo na trhu získal svou vlastní lepší nabídkou, inovacemi a ochotou zdravě riskovat, to nepovažuji za prospěšné.

„Dotace“ – to samé, pokud jsou soukromého rázu, že si někdo ukrojí ze svého, aby pomohl tomu, co považuje za užitečné, neřeknu ani popel. Se státem to tak není.

„Zvýšení zaměstnanosti“ – pokud je to práce pro práci, pak je to zaměstnanost zbytečná. Ve státní správě je takových úkonů bohužel spousta. Pokud si daná práce a její plody na trhu nenajdou kupce, pak je to plýtvání zdroji, protože to žere více, než to společnosti přináší. Bez státu by se to možná uživilo, protože by si to lidé platili rádi. Se státem to ale nezjistíme a stát to živí, ať už je to životaschopné, nebo zbytné a v důsledku škodlivé.
Zdrojov na svojvôľu by bolo viac, veď vy ankapisti tvrdíte že ankap je ekonomicky efektívnejší než štáty. – Ano, zdroj by bylo více, ale ochota riskovat je v otevřeném válečném konfliktu by byla nižší, protože by to byly vaše zdroje a ne zdroje lidí, kterým je seberete proti jejich vůli. Ať už berněmi, nebo vydání státních dluhopisů, které od vám třeba i nuceně odkoupí banka za zdroje, které tím vytvoří. Toto v BTC není možné, protože nemůžete emitovat peníze navíc nebo dříve. Musíte je mít, získat, tedy udělat pro společnost něco užitečného, čímž tyto zdroje získáte. A takových zdrojů si pak vážíte více nez stát, který je prošustruje za první hovadinu, která je napadne.

Tématem, co se státem, až se rozhodneme, že ho nepotřebujeme, se zabývá hodně Daniel Steigerwald. Máte pravdu, že to je těžké téma, protože nemůžeme chtít například ze dne na den přestat platit důchodcům, kteří si nemohli na svůj důchod naspořit, protože byli nuceni ty peníze odevzdávat státu do průběžného systému a fiat inflace jim jejich případné úspory bez investic stejně požrala už za jejich života.
„U peněz nejde o monopol. Co bude v daném státě používáno jako peníze, je určeno zákonem.“ – stát má monopol na násilí (policie, armáda). Zákon vymáhaný v konečném důsledku silou znamená uplatnění tohoto monopolu v praxi alespoň hrozbou. Ergo se mýlíte. Zákonem schválené peníze jsou monopolní.

„Pro funkční chod ekonomiky potřebujete jednotná pravidla (zákony) pro všechny.“ – souhlasím s potřebou dobrovolně akceptovaných pravidel, třebas i přísnějších, než nyní vyžadují zákony. Právo, pořádek a vymahatelnost práva není možná pouze za existence zákonů. To je jedna z možností. Vzhledem k výkonnosti státní soudní moci bych řekl, že spíš kontraproduktivní, což už delší dobu některé společnosti pro rychlejší řešení sporů smluvně ošetřují předem domluveným arbitrem. Což ukazuje, že jim stávající řešení nevyhovuje a hledají alternativní cesty.

„Více standardů znamená, že nemáte žádný standard a jste na cestě k chaosu a komplikacím.“ – obávám se, že paralelní existence Eura, Libry, Dolaru, Jenů, Švýcarských fraků a dalších vám nedávají za pravdu.

„Kdo nesouhlasí s odchylkou, má právo uplatnit standard“ – zde uznávám svou nevědomost a prosím o poučení – při obchodu americké a evropské firmy je onen standard co?

„Chtít rozbít "monopol" peněžního systému, je jako snažit se zavést konkurenci různých zákonů (nebo elektrických zásuvek), které budou upravovat totéž. Nesmysl, který by vedl pouze k chaosu a komplikacím.“ – různé zásuvky existují paralelně, zákony se stát od státu liší. Nemáte pravdu, co tam máte dál?

„Skutečnost, že existují i jiné "peníze" než ty standardní znamená, že ti kdo je preferují a najdou protistrany, které je budou také preferovat, mohou tyto nestandardní prostředky směny svobodně používat.“ – beru a nevidím jediný důvod, proč je za to jakkoliv trestat nebo jim v tom bránit. Trestáním myslím třeba danění konverze na jinou měnu, pokud obchodní
partner odmítá peníze typu BTC přijmout a já ve snaze ustoupit musím nakoupit to, co preferuje on.

„Pokud budete používat 500 různých krypto"měn" a měnit židle za kávovary, Váš účetní a daňový poradce od Vás utečou.“ – zcela chápu a souhlasím. Osobně za životaschopný považuji jen BTC, protože řeší problém byzantských generálů, tedy nalezení platného konsentu v situaci, kdy se vyskytují nedůvěryhodní hráči, podvodníci, záměrné desinformaci i jen prosté omyly a informační šum.

„Vaše zcela obecné výhrady vůči státu jsou jen Vašimi nepodloženými názory, proto s nimi není možné smysluplně polemizovat.“ – tak ty mé výhrady vůči státu jsou podložené skoro dekádou studia, načtení docela dost knih, zájmu o ekonomii, morálku a etiku. Až budete mít základy pro diskuzi – k získání třeba zde: https://www.brblab.cz/ankap pak budu rád polemizovat. Jen mne už nenaplňuje stále dokola odpovídat na otázky „kdo by stavěl silnice“ a obvinění „chceš, aby chudí umírali na ulici bez pomoci“.
Zkuste tedy uvažovat o platbě BTC jako o nabídce barteru https://stoky.urza.cz/texty/studio-svobodneho-pristavu-o-centralnim-bankovnictvi-s-mojmirem-hamplem-2268#comment83122

„Proč je pro Vás tak těžké pochopit,“
Není to pro mne těžké pochopit. Prostě s tím nesouhlasím – je problém pro vás pochopit, že mám jiný názor a mám na nesouhlas svaté právo? Pokud nebudu akceptovat v barteru nahnilá jablka a budu trvat na čerstvých, také to omezuje svobodu kupujícího, který z toho možná dělá pálenku a pro něj jablko jako jablko. Svoboda jeho končí tam, kde začíná ta moje a nevidím jediný důvod, proč jeho by měla být nadřazena té mé. Ne z pohledu legislativy a zákona, ale z pohledu etiky a morálky. Pokud se dohodneme, směna proběhne, pokud jeden druhého přesvědčíme nebo uděláme ústupek, směna proběhne. Nevidím důvod, proč by směna měla proběhnout i v případě, že jedné ze stran podmínky nevyhovují a proč by tato výjimka z pravidla měla být explicitně právě pro zákonná platidla. Vám to smysl asi dává, pro mne je to zásadní nekonzistence a asymetrie.

„jako při úporných snahách směnit slepice za koz“ – ani náhodou, BTC je dělitelný, zaměnitelný, směnitelný, přenosný a přenositelný, v čase trvající a nezcepení jako třeba špatně živená koza. Vaše přirovnání není platné.

„Neuvědomujete si, že se tím snažíte jen sypat písek do hladce fungujícího směnného systému, který je pro prosperitu všech zcela klíčový?“ – není tomu tak, tak to vnímáte vy, protože vám stávající systém vyhovuje. Já mám názor jiný a v souladu s tímto názorem chci aplikovat své výsostné právo obchodovat za podmínek, které se mi jeví perspektivní a býti tak dobrým hospodářem.

„Naivní představa“ – proč zas to okopávání? Já vyhodnocuji jako idealistické až bláhové vaše smýšlení o aktuálním světě? O ekonomice toho vím docela dost (na poměry průměrných občanů) a tak si takováto hodnocení vyprošuji.

„jedny společné peníze“ – není pravda, těch společných peněz je spousta. I dnes můžete narazit na případy, kdy obchodník odmítne euro či dolar, protože ty mince a bankovky nezná, nedokáže si ověřit, že to nejsou padělky – a prostě tu platbu slušně odmítne. Takové jednání je pro mne navýsost pochopitelné, protože daný obchodník svou nevědomostí nechce sobě způsobit škodu a předchází jí raději neprovedením obchodu než aby ex-post zjistil že nemá ani zboží ani platnou hodnotu v přijatém padělku.

„Používání jedněch peněz je pak společným pravidlem pro všechny a všem také přináší obrovský užitek.“
Pokud by se jednalo o dobré peníze uchovávající hodnotu v čase alespoň stabilní, pak bych s vámi rád souhlasil. Takto z toho mají užitek hlavně lidé blíže emise nových peněz, protože za nové peníze kupují za staré ceny. Teprve po čase ostatní kupují za nové ceny, ale bohužel za své staré peníze, které v objemu nenarostly, protože emise není v distribuci v populaci rovnoměrná (Cantillonův efekt).

Tady tvrdíte
„Avšak pouze v případě, že se na daném způsobu odchýlení dohodnou obě strany transakce (platba v cizí měně, zlatem, BTC, barter...) dobrovolně. V případě, že se obě strany nedohodnou (jedna bude druhé vnucovat svou vůli) na jiném způsobu "placení" (je zde konflikt), automaticky pak přichází ve prospěch hladké směny vyřešení tohoto konfliktu - ona standardní platba, která každý takový potenciální konflikt předem universálně, předvídatelně(!) a standardně vyřeší.“
a o kus dál jste psal
„Když nabízíte barterovou směnu znamená to, že nabízíte výměnu jedné komodity za jinou a nikdo Vás nemůže nutit změnit takovou nabídku na nabídku prodeje. Když dáte inzerát, že vyměníte židli za stůl, tak na Vás nemohou nastoupit, že s tím, že jim ten stůl musíte prodat, nebo že si od nich musíte koupit židli, nota bene když v té nabídce nejsou uvedeny ceny v zákonném platidle.“
Prosím vyberte, které stanovisko je za vás platné, nebo je dejte do souladu tak, aby byla konzistence zachována. Obě vaše tvrzení zároveň platit nemohou.

„Zdánlivá asymetrie“– ta asymetrie není zdánlivá ale reálná, jen vám vyhovující.
„Mě to tedy přijde dostatečně svobodné pro všechny.“ – já tento názor nesdílím a mám na něj právo. To, že to tvrdíte neznamená, že je to pravda. To, že tvrdím opak neznamená, že to pravda není. Je to věc názoru a ten je subjektivní.

„Nikoho přece nenapadne, když si staví dům, že by si navrhl a instaloval nestandardní elektrické zásuvky“ – toto přirovnání není platné. Krom evropských existují anglické a americké zásuvky. Pokud se někdo stěhujete do evropy z těchto destinací včetně spotřebičů, může být pro něho výhodné mít zásuvky obojí, jen ty „divné“ nebo univerzální – čili v dané lokaci značně nestandardní zásuvky. Pokud mu to dává smysl, proč by měl architekt proti tomu zasahovat a trvat na tom, že tam bude elektřina, která mu svým způsobem připojení bude způsobovat potíže?

Dále si klidně mohu udělat jiné lepší zásuvky a pak si dělat redukce, případně se snažit se svým vynálezem změnit situaci na trhu. Pokud to bude o tolik bezpečnější (proti vodě a vniknutí cizího předmětu třeba HW pojistkou) a cenově dostupné, možná se trh rád přizpůsobí. Kdysi byl parní stroj také vrcholem lidského poznání – a dnes už jej na silnicích skoro nepotkáte. Nevidím důvod, proč by podobná evoluce zespodu nemohla vzniknout i v penězích, pokud v tom trh uvidí vyšší kvalitu. Jinými slovy říkám, nechme lidem svobodu jednat a nést za to zodpovědnost.

Vaše „standardy“ nejsou nic než fiat měna, zákonem nucený oběh a z mého úhlu pohledu trpí velkým množstvím negativ. Z vašeho jsou to pozitiva – já to respektuji a říkám, ať si je klidně používáte a nenutíte mne k tomu v případě, že sám nebudu chtít. Stejně jako já vás nemohu a nebudu nutit používat BTC. Jen se pak zkrátka může stát, že budete muset nakoupit u konkurence a mne tím defakto potrestáte neuskutečněním směny. Pokud si toho svého bláhového principu budu vážit více, pak vám neustoupím a do doby dostatečného počtu lidí ochotných dobrovolně pomocí BTC platit pravděpodobně krachnu. Což vás ale trápit nemusí. Mé místo zastoupí někdo, kdo se trhu přizpůsobí a bude fiat akceptovat.

Stejně jako mohu chtít dělat pension pro Američany/Brity a proto jim tam ty nestandardní zásuvky schválně dám. Abych měl konkurenční výhodu. Jak vidíte, to, že nemáte představivost pro logický minoritní scénář, který vás nenapadl neznamená, že je taková možnost nereálná a neakceptovatelná. Naopak z ní mohu i těžit.

„To Vy zde chcete něco extra.“ já chci uplatnit své právo na barter za BTC, který jste mi v jednom komentáři přiřknul. Viz nekonzistence, kterou budete muset vyřešit vy.

„To, že je Vám jakýkoliv standard ukradený“ – ale no tak. Dělám webové stránky a standardy a technické specifikace řeším skoro každý den. Užitečné a dobrovolné standardy, případně odběratelem vyžadované standardy respektuji zcela přirozeně. Pokud jim nejsem schopen dostát, pak jej na to předem včas upozorním. Snažit se napárovat snahu o svobodu akceptace peněz na absenci slušného chování je dost nefér kotrmelec, nemyslíte?

Abyste obhájil svůj názor na danou věc, zjevně obětujete cokoliv... Svobodu, právo na sebeurčení, zodpovědnost za své chování.

Není to příjemné, co? Protože já o slušnosti a jejím odmítání nic nikde nepíšu (naopak ji oceňuji a i u vás se jí opakovaně dovolávám) – pokud jsem se vás někde dotkl, tak se tímto omlouvám. Osobní útoky nejsou mým cílem.
Zásuvky jsme si vysvětlili (tam jste se sekl).
HTTP protokol vznikl zespodu a nebyl vynucován zákonem. Bylo užitečné jej respektovat a prosadil se v konkurenci jiných možností. Můžete jet na FTP, SMTP, POP či IMAP – protože on ten HTTP protokol není vhodný pro každé užití. Možná budete překvapen, kdy lidé řeší i jiné kvality a pak HTTP záměrně nepoužívají a zvolí jinou alternativu: https://alternativeto.net/software/http/
Je mi jedno, jak to kdo vnímá. Pomůže vám to vnímat jako barter lépe? Když bych to měnil za čokoládu, tak se saké můžeme dohodnout na celé tabulce, homoli a nebo jen pár čtverečcích (je tam dělitelnost), kakaové boby kdysi jako platidlo také fungovaly (byť měly různou kvalitu) a čokoláda má svou lepší homogenností lepší zaměnitelnost v rámci značky a typu produktu. Já to vnímám jako peníze, stát ne – protože jinak bych mohl směnu za jiné měny nedanit stejně jako směnu koruny za euro (a nikdo nesleduje za kolik danou měnu koupil a zda na tom nominálně vydělal či nikoliv).

Pro mne je velký rozdíl někoho nutit, nebo neakceptovat jeho nabídku. Nucení pro mne znamená, že nemá možnost volby. Na trhu ji evidentně mít může.
A toto „dělá si co chce“ by se postupnou decentralizací rozmělňovalo. Ono „dělá si co chce“ by bylo slabší a lokálnější. Zdrojů na svévoli by bylo méně, protože by bylo legitimní bránit se tomu, že někdo chce a vezme si část vašich příjmů. Což je to, co dnes státy dělají svým občanům. Přineslo by to větší svobodu ale i nutnost zodpovědnosti za své činy. V každém případě zmenšení státu je vektor vedoucí k ankap společnosti – ale ta společnost se může kdykoliv zastavit a říci si – ne, tyto služby a produkty trhu nesvěříme. Stále by to bylo svobodnější a méně regulované prostředí, než je tomu dnes.
Ale kdeže, já nechci, aby byli nuceni používat BTC. Pokud nechtějí, nemá býti moci, která by je k tomu donutila. A stejnou symetrii očekávám spravedlivou i pro korunu a libovolnou jinou národní měnu.

Navíc to má elegantní řešení, nechť pan Fuld a další zastátnci tohoto směru uvažují o snaze směnit zboží za BTC jako o barteru.

https://stoky.urza.cz/texty/studio-svobodneho-pristavu-o-centralnim-bankovnictvi-s-mojmirem-hamplem-2268#comment83098
„Když nabízíte barterovou směnu znamená to, že nabízíte výměnu jedné komodity za jinou a nikdo Vás nemůže nutit změnit takovou nabídku na nabídku prodeje. Když dáte inzerát, že vyměníte židli za stůl, tak na Vás nemohou nastoupit, že s tím, že jim ten stůl musíte prodat, nebo že si od nich musíte koupit židli, nota bene když v té nabídce nejsou uvedeny ceny v zákonném platidle.“

Jistě si mohu vybrat, který stůl výměnou budu akceptovat, který stav mi přijde OK a kdy už budu chtít stoly dva a nebo na výměnu nepřistoupím. Jelikož cena každé komodity je vyjádřitelná v korunách, lze tak uvažovat i o kryptoměnách obecně a pak i o BTC.

Čili, pokud vyměním židli za 0,001 BTC, může se jistě najít právní pohled, že se jedná o barter – a já jsem pak čistý jak květ lilie.
Stejně jako mi nevadí, když někdo paří hry a pálí u toho elektřinu kterou si platí, kouká na filmy, provozuje servery, nabíjí elektroauto. Jsou to jejich peníze a je jen na nich, v čem je chtějí utratit.

Zkuste googlit třeba „economic incentives green bitcoin“.

Pálit elektřinu budete, když se vám to vyplatí. Kolik je těžařů v EU, kteří nejedou přes den na vlastní soláry (na které dostali dotaci)? S emisními povolenkami a jednou z nejdražších energií na světě není EU kryptotěžařů oblastí zaslíbenou. Zato umět využít geotermální zdroje, slunce, vítr, příliv a odliv atd a mít ten luxus, že vyrobené nemusím skladovat a distribuovat, ale spotřebovat a tím se podílet na robustnosti sítě s možností získat odměnu, to už je jiná písnička.

Budou probíhat další halvingy, tedy počet vytěžených bitcoinů se bude dělit na polovinu. Poplatky z transakcí nerostou tak rychle, aby tento výpadek zamázly. Těžaři budou nuceni vypínat stroje, nebo přejít na levnější energie (což může znamenat i to, že budou pálit mazut někde, kde to dělat mohou). V důsledku ale motivace hledat dostatečně flexibilní řešení je silná.

Pokud by těžba začala padat dolů moc, klidně budu BTC počítat na svém Raspberry PI, abych trochu zvýšil hashrate – a budu tímto způsobem s takřka nulovou šancí na odměnu síť podporovat. S tím, že provozováním full node mám alespoň možnost vysílat signály pro akceptaci pravidel, které se v síti tímto mohou chtít schvalovat. Not your keys, not your coins, not your nodes, not your rules”.
Nestačí. ;-)
Existuje snad nadstát, který si všichni volí nebo jsou mu podřízeni? Jistě jsou dominantnější a agresivnější státy a státy s více holubičí zahraniční politikou. Nicméně mezi státy jako takovými je bezvládí. Kupříkladu Slovensko není nadřízeným orgánem České republiky a není tomu ani naopak.
logo Urza.cz
kapky