Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

V tom je pro mne síla BTC – u něj to žádná vláda nezvládne. A i když by překonala 51 % těžby, lidé mohou akceptovat jako platný vzniklý „minoritní“ fork. Moc nad penězi je moc nad lidmi. BTC tuto moc vrací zpět přímo lidem, pokud si jí budou vážit.

Zda by se stát odvážil restrikcí proti BTC, či podobnému systému – zda by mu to prošlo je otázka společnosti. Rusku procházelo hodně prasáren. Myslelo si, že mu projde i Ukrajina. A narazilo.

Princip neagrese je vcelku přirozeně pochopitelný. Není potřeba na něj studovat miliony zákonů, které mohou být i ve vzájemném rozporu. Nicméně NAP stál za vznikem zákonů, aby se proces hledání a nalezení spravedlnosti zrychlil. Bohužel, aktuální stav je spravedlnosti spíše překážkou…

„Žádná svoboda šetřit neexistuje.“ – existuje, protože je to možnost volby. Pokud mi to daná měna neumožňuje a je mi nucena, přicházím o možnost volby. Já si ji umím substituovat přechodem do BTC, takže jsem o ni nepřišel. Jen mohu mít problém s likviditou a případně mi může zatopit tancující kurz.

„"Svoboda šetřit" navíc není pro ekonomiku moc důležitá.“ – ve fiat světě ani moc nedává smysl, zde se shodneme. Lidé šetří v umění, zlatě, aktivech, investicích, podílových listech…

Ale ať se nevozíme po pojmu – kašleme na „svobodu šetřit“ a nahraďme to „možností spořit bez ztráty kupní síly jen v penězích“.

„Důležitá je svoboda ekonomických aktivit, tedy zbytečné neomezování svobody produkovat a svobody spotřebovávat.“ – zde nejsme ve sporu, proti je rozhodně stát, který určitá podnikání uměle omezuje „pro vyšší dobro“, které se ale nedostavuje (například drogy).

„Peníze, v nichž by se lépe šetřilo budou mít mnoho jiných negativních vlastností, např. budou horším prostředkem směny.“ to je otázka, peníze vhodné k šetření budou lidé spíše chtít akceptovat. Otázkou je jen míra stability, případně deflace. Když bude „ve zdravém rozmezí“, nebude to nijak na překážku, stejně jako takto „přehlédnutelná“ inflace.

„svobodu produkovat svobodu spotřebovávat tento systém omezuje.“ – nijak ji neomezuje, stejně jako neexistuje dle vás „svoboda spořit“. Peníze nedělají legislativní problém, pouze informují o reálném světě a problémech omezených zdrojů bez nutnosti všem těm vztahům do detailu rozumět. Když cena roste, je to buď víc poptávané a potřebné, nebo je toho méně. Zároveň se vyplatí více hledat substitut (ušetřit) a nebo to začít produkovat (vydělat). Svobodu produkovat a spotřebovávat si člověk může stále realizovat, jen za to bude hledat adekvátní protihodnotu. Když ji nalezne, směna proběhne. KDyž ne, alespoň mu nebude zbytek lačný levných peněz jeho odloženou spotřebu znehodnocovat.

„Vaše individuální definice zodpovědnosti (v podobě spoření) je samozřejmě úplně vadná.“ – akceptuji, že se vám nelíbí, vadná není.

„Pokud budou všichni maximálně spořit,…“
Tak za a) stále jste nenapsal, u jaké úrovně deflace očekáváte masové chování tohoto typu
b) to, že je něco účetní jednotkou neznamená, že se tím musí platit. Barter je možný i nyní. Možná by se v takovém ekonomickém systému proúčtovaly protislužby a protiprodukty, pokud by byla menší ochota protáčet peníze. Je to jen úprava tržních vztahů, které by hráčům více vyhovovaly a měly by nižší transakční náhklady. Stále by mohli přemýšlet třeba v „novokorunách“, zlaťácích a nebo BTC/satoshi.

„Chování, které vede k hospodářskému úpadku a obecné chudobě není možné označit za zodpovědné.“ – točíte ad absurdum možný scénář, přičemž není vůbec jisté, že by lidé tyto „vadné peníze“ neopustili v paralelní ekonomice, kde by tyto chyby vyřešili jinými penězi. Například BTC2.0, který by měl neustálou novou emisi a tak stálou inflaci a zvyšující se zásobu, která by mohla pokrývat ztráty ze zapomenutých klíčů. Hodnotu BTC dává trh a poptávka po něm. Pokud budou lidé chtít používat něco jiných kvalit, buď se BTC upraví, nebo vznikne něco, co lidé budou chtít používat a BTC jako nekvalitní prostředek směny zcela opustí. Bude to ale rozhodnutí lidí na trhu, ne sociální konstrukt několika lidí v parlamentu a centrální bance.

„Právě pružné peníze lehce najdou ty hranice reality a tam ekonomiku zastaví/zpomalí.“ – z mého pozorování pruží tak, že cca každých 7 let se trh čistí od produktů a služeb, které nejsou životaschopné. Praskají bubliny, lidé přichází o spoustu hodnoty i zcela zbytečně vynaložené lidské práce. Pruží, ale jsou asi až moc elastické.

„BTC stále se utahující svěrací kazajkou.“ – teoreticky, stejně jako fiat škrtá nuly a ruší halíře, v BTC, pokud to bude třeba, je možné zavést mikrosatoshi a menší jednotky. Zvýšením dělitelnosti příliš hodnotných mincí umožníte směnu a přitom „neznárodníte“ úspory těm, co je mají.

„Vy jste pro preventivní spoutání ekonomiky stále chudnoucí ekonomiky, proto aby nenarazila na limity?“ – vypadá to, že jen oba považujeme za zdravou ekonomiku něco jiného. S tím, že já chci té vaší umožnit svobodnou volnotržní konkurenci a vy tu svou stanovit jako jedinou možnou a zabetonovat to zákony.

„Pokud bude deflace způsobena růstem efektivity, žádný problém nenastane a centrální banka by na takovouto situaci neměla nijak reagovat.“ – souhlas

„Představa, že lze tuto "komoditu" nahradit nějakým decentralizovaným syntetickým digitálním způsobem, je podle mě zcela nereálná a pokusy o to budou velmi neefektivní.“ – zde si raději opět počkám na průkaz časem a realitou. Nemyslím si, že dokážu obsáhnout všechny incentivy a vnímání rizik tak, abych dal relevantní predikci.

Smart contracts jsou u Etherea, uniklo mi něco ve světě BTC?

To máte pravdu, neochrání. Ale kryté peníze nemohou způsobit zasypání trhu nekvalitními nově emitovanými penězi. Tyto nekryté peníze nedostupnost fyzických statků ještě prohloubí. Protože držitelům původní měny – těm bez přístupu k těmto novým penězům – naředěním kupní síly jejich peněženek citelně ublíží.

„Pochybujem že je dopad nedostatku potravín globálny, veď v Afrike hladujú bežne a napriek tomu boli ceny potravín donedávna relatívne nízke“ – ono se snadno může stát, že se hromadně začnou přesouvat tam, kde jídlo zatím je. U nás. I když by z té 1.2 miliardy umřel každý druhý, i více, stále by to bylo něco, co by nám náš pohodlný život „trošku změnilo“. A to je jen Afrika…

„Jediné čo je naozaj globálne tak chamtivosť kapitalistov.“ – co tím myslíte? Touha po zisku, které ve volnotrřní společnosti můžete dosáhnout jen užitečností, takže vlastní sobeckost vás vede k chování, které ve výsledku přináší užitek všem?

4. ono jde o to, že BTC se v Evropě už zas tak moc netěží. Protože se to kvůli cenám energií nevyplatí. Ta uvázlá či nadbytečná energie, kterou nejsme schopni bez ztrát dodat jinam, je totiž na světě docela problém: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/bitcoin-jako-pozirac-energie-ale-co-kdyz-je-to-naopak-145138

Pokud máte lepší a aktuálnější zdroj, budu rád, když se o něj podělíte: https://finmag.penize.cz/penize/432670-geopolitika-bitcoinu-kde-se-tezi-hlavni-kryptomena-sveta

„který k tomu má je možnost administrativně určovat krátkodobé úrokové sazby.“ – jedná se o ty dále zmíněné repo sazby? Abych si správně propojil pojmy a kontext.

„dlouhodobé bezrizikové (o tomto označení můžeme poklábosit) úrokové sazby.“ – zde je myšlen agregát M5?
Poznámka: pokud se nejedná o tržní, ale politický/legislativní slib, pak bude při nepřízni osudu vymáhán silou. Stát je díky monopolu na násilí schopen svému slibu dostát – za cenu poškození zájmů, vkladů, majetku někoho jiného.

„k propadu cen státních dluhopisů a tedy růstu dlouhodobých úrokových sazeb“ – chápu to tak, že lidé buď peníze potřebují (mají výpadek v příjmech a zbavují se tak zbytných aktiv a pasiv), nebo aktuální výkon státu a jeho kroky nevzbuzují u držitelů důvěru a jsou ochotni realizovat prodej i se ztrátou, aby se problematického dluhopisu zbavili dříve, než se jeho cena bude limitně blížit nule (což by bylo v případě vyhlášení krachu).

V neregulovaném prostředí by musel daný subjekt, který vydal dluhopis, jej buď odkoupit zpět (aby dokázal, že jej považují za hodnotný a panický výprodej se tím zastavil), nebo musí sehnat někoho, kdo to za něj vykoupí (v daném případě na volném trhu by třeba původně pouhý úpis by se stal akcií s právem vykonávat práva akcionáře). Jinak riskuje, že půjde do konkurzu.

„Proto má centrální banka pravomoc vstoupit na takovýto trh a svojí poptávkou po státních dluhopisech zabránit poklesu jejich cen a tím zastavit případný růst dlouhodobých úrokových sazeb.“ – zde se zeptám, zda je to pravomoc, nebo spíš povinnost tak učinit. Dále se zeptám, kde na takovýto výkup vezme likviditu. Ve světě krytých peněz byste musel mít zásobu. Zde se obávám, že potřebnou likviditu si prostě vytvoří. Naředí tak onu „měnovou polévku“ novou emisí, zatím co trh k tomu přistupuje stále jako k „výživnému bujónu původní kvality“. Až do „prvního ochutnání“ – tedy použití těchto peněz někde jinde a jejich výskytem na trhu, se to nemusí nijak negativně projevit. Naopak, stabilizuje to trh, panika mizí, držitelé přestávají prodávat a jsou ochotni dále dluhopis držet.

Ono z tohoto to vypadá, že vláda k intervenci ČNB může donutit pouze tím, že jí dá inflační cíl, kterého nelze bez tohoto zásahu dosáhnout: „Zatímco doposud mohla ČNB stanovovat inflační cíl sama, od roku 2001 tomu bude jinak. Interakce mezi vládou a ČNB při stanovování inflačního cíle je v zákoně o ČNB č. 6/1993 Sb. ve znění zákona č. 442/2000 Sb. upravena hned dvakrát. Nejprve paragraf 9 ukládá ČNB ve druhém odstavci povinnost konzultovat s vládou záležitosti týkající se stanovení inflačního cíle. V jiné části zákona - v paragrafu 35 - se dále uvádí, že ČNB stanovuje inflační cíl po dohodě s vládou.“ https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Zakon-o-CNB-inflacni-cil-a-ekonomicka-teorie

ČNB tak není zodpovědným subjektem, který se chová tržně a rozumně. Najednou musí splňovat politické cíle, které jí mohou být takto vnuceny. Vše v souladu se zákonem. Pokud se mýlím, uvítám upřesnění kde a v čem.

„A to je vše. Udržení dlouhodobých sazeb na úrovni odpovídající inflačnímu cíli.“ – shrnu-li to, jak to chápu. Ministerstvo financí si bez nutnosti svolení ČNB emituje dluhopisy. Ty nakupují komerční banky a pokud se situace na trhu nevyvíjí dobře, ČNB má politicky zadaný cíl inflace a v případě zvýšeného zájmu prodávat státní dluhopisy aby ochránila jejich hodnotu, je nucena nakupovat. Stát o tom ví a tak emituje. Komerční banky o tom ví a tak nakupují. ČNB je v tom pak trochu vláčena okolnostmi, ale od jisté chvíle nemá jinou volbu, než vykupovat.

Pokud se někde pletu, či jsem úplně v rozporu s legislativou a realitou, prosím o důrazné upozornění.

„Žádný automat na peníze pro stát nebo kohokoliv jiného zde ale nefunguje.“ – někde se musím plést, protože aktuálně z toho ten pocit nemám. Hádám, že onen pešek je skryt v následujících omezeních a pravidlech.

Pokud to chápu dobře, když mám vyšší PMR než jsou zákonná 2 %, mohu půjčovat tak, abych se v hodnotě PMR na ta 2 % v objemu dostal. Čili sice prodejem dluhopisů nezískám přímo peníze pro klienty, ale získám tak možnost tvořit více peněz.

Svým způsobem by mohla ČNB snižovat schopnost úvěrování komerčním bankám kombinací zvýšením úrokové sazby a zvýšením PMR. Což by mohlo vést k nucenému prodeji dluhopisů, pokud by komerční banka neměla potřebnou likviditu k uložení na účet ČNB. Napadá mne, že i z toho důvodu dává komerčním bankám smysl držet státní dluhopisy, protože při takovéto operaci mají způsob, jak tuto povinnost bezbolestně splnit.

Z mého úhlu pohledu všechny trumfy v ruce drží stát (se schopností legislativu upravovat) a jeho libovůle je velmi značná. Jistě, že dosud platná legislativa jej obrazně drží trochu u krku, ale je to jeho vlastní ruka, která to hrdlo svírá a stačí, když sám sobě stisk povolí a naopak chytne za příslovečné koule legislativou komerční banky či přímo banku centrální.

V každém případě předem děkuji za označení omylů, kterých jsem se ve svém pokusu o pochopení dopustil.

Zkusím si to ve větším klidu přečíst znovu. Popravdě, reagoval jsem na 24 komentářů a jen doufám, že jsem žádný nevynechal. Že jsem něco pochopil špatně, nebo dokonce vůbec nepochopil, to nevylučuji, naopak to považuji za pravděpodobné.

„když se bude vyplácet pasivita a bude klesat spotřeba.“ – otázkou je, o které služby a produkty takto přijdeme. Asi o ty, kterým umožňuje vznik levné úvěrování a i při relativně vysokém riziku je to stále investorem vyhodnoceno jako menší zlo, než jistota ztráty držení inflační měny.

„Pokles spotřeby vede k poklesu produkce, poklesu cen, poklesu zisků producentů“ – Pokles zbytné spotřeby vede k poklesu zbytné produkce, poklesu cen v tomto odvětví (silný signál k lepší optimalizaci a zefektivnění, nebo zavření krámu, protože již to asi není tak žádané, nebo to spotřebovává více zdrojů, než jaký je užitek z daného statku v této podobě).

„k propouštění nadbytečných zaměstnanců“ – jelikož dělali něco, po čem klesla poptávka, je to pro ně příležitost k rekvalifikaci či zapojení se do produkce u efektivnějšího producenta. V každém případě, to ,že dnes nejsou poptávaní ledaři, opráváři parních strojů a topiči v zaoceánských parnících nepovažuji za špatné. Jak pro trh, tak i pro ty profese, které již neblokují drahou lidskou práci a oni tak mohou dělat něco, čeho si ostatní váží více (třeba i proto, že dané původní problémy lépe řeší nový produkt či automatizace).

„To je deflační spirála, která každou ekonomiku totálně zdrtí. Proto je takovým strašákem.“ – pokud na té straně řešitele stojí stát zvyklý „řešit“ podobné situace tiskem nových peněz, tak mne to nepřekvapuje. Je to strašákem pro stát.

„Samozřejmě existuje i zdravá deflace, která má původ v růstu efektivity výroby, poklesu cen, avšak zachování nebo růstu zisků, což vede toliko k růstu kupní síly peněz, aniž by docházelo k negativním doprovodným jevům typu propouštění napříč celou ekonomikou.“ – díky, že jste ji zmínil!

Shrnuto podtrženo, nechci mít ani ekonomiku, kterou lze snadno přehřát dodáním nadbytečné likvidity, vznikem neživotaschopných služeb a produktů, které ve výsledku spálí spoustu zdrojů, lidského úsilí a nakonec zaniknou (v lepším případě), nebo je stát bude držet v komatu (v případě horším).

„Bude muset splácet dluh vyjádřený původní nominální částkou, ale z důvodu poklesu cen, bude čím dál náročnější tento dluh splácet.“ – dluh může splatit i nefinančně, třeba podílem na firmě. Nyní je preferováno splácení penězi a tato nevýhodnost pro věřitele se dohání úrokem. V případě dlouhých úvěrů jako jsou hypotéky i fixací úroku. Trh by měl motivaci najít jiné způsoby řešení v případě, že peníze by byly vzácné a do budoucna pravděpodobně vzácnější.

„bude deflační měna odrazovat od ekonomické aktivity, což automaticky vede k poklesu ekonomiky a tím i poklesu životní úrovně“ – nebo to také může vést k tlaku na kvalitnější produkci, aby výsledek přesvědčil, že užitek z kupovaného za to stojí. Pokud by byla deflace dejme tomu 2 %, pak by byla situace podobná té cílené centrální bankou. Nevidím jediný důvod, proč by to měl být problém.

„Paradoxně tedy nastane stav, kdy za stále stejné množství BTC“ – o jaké míře deflace se tu vlastně bavíme? Myslím, že je to stejně důležité jako při debatě odlišovat inflaci od hyperinflace. A ani tam nevím, kde se to vlastně láme.

„Než tenhle "fígl" uživatelé deflační měny prohlédnou, je už dávno ekonomika v troskách.“ – to samé v bledě modrém z hlediska inflace přerostlé do hyperinflace. Akorát s tím rozdílem, že to už lidské životy ničilo a reálně i ničí.

„Deflační ekonomika generuje klesající objem produkce i spotřeby“ – pro argumentaci potřebuji vědět, o jak velké míře deflace se bavíme. 1%? 2%? 10% Co ji způsobí? Lidé budou potřebovat jíst a platit nějaké další služby. Určitý minimální koloběh ekonomiky tak jistě bude funkční.
V hyperdeflaci zdrojů a produktů, tedy v hyperinflaci peněz, bude také tato minimální směna – za jiné produkty a protislužby. Ergo barter. Řešení průs…švihu je tak ve vystoupení ze systému, který již neplní funkci dobře. Nevím, zda by do tohoto stavu nefiat peníze dokázaly dospět. Patrně by je lidé s útlumem používání přestávali používat a je otázkou, jakou by jim pak přisuzovali hodnotu. Bylo by to opravdu ono digitální nic, které byste pak oprávněně kritizoval.

„Pokud by ale šli a všechny deflační peníze chtěli utratit, zjistí, že toho zboží není dostatek.“ – stejné jako v hyperinflační spirále, kde se o to lidé ale reálně pokoušejí. O jaké úrovni deflace se tu bavíme a jaký konkrétní stav má být terčem kritiky?

„V deflační ekonomice se smrskne objem produkčních kapacit při konstantním množství peněz.“ – záleží na míře deflace, což je otázka, která mne tímto příspěvkem provází. A dále u svobodných peněz, tedy ne těch tlačených zákonem, je otázka, kdy by se tato spirála začala sama brzdit.

„Oboje vede k nedostatku zboží a nadbytku peněz.“ – souhlas, záleží na míře kritizovaného. V obou případech je to jinak ožehavé téma s tím, jak procenta rostou.

„Jedinou cestou jak se vyhnou těmto pastem je ekonomika s pružnými penězi,“ – při zachování statusu quo, tedy nucení takových peněz, asi budete mít pravdu. Ale já zastáncem fiat systému nejsem. A tam již pravdu mít nemusíte, protože svobodný trh má účinné samoregulační očistné procesy.


„Riziko uvedených pastí je ale přítomno i účetních peněz. Komoditní peníze ale vedou do pasti automaticky. Zde to není jen riziko.“ – z praxe vidím problém v hyperinflaci reálnější. Ale to může být klam, protože stabilní/deflační peníze nyní nemáme.

To proto, že mi v té záplavě reakcí unikl. Jdu se na to podívat. ;-)

1-2) „Takže to nepotvrdzuje Váš argument o stúpajúcom dopyte kvôli "tlačeniu" peňazí.“ – nedostatek nabídky je ve výsledku stejný jako přebytek poptávky. Vede to k nedostatku daného. Rozdíl je v globálnosti dopadu. U základních statků jako jsou energie nebo potrava, soutěžíte v cenách se zbytkem planety.

„A ešte k tomu podľa toho čo som o ukrajinskom obilí čítal tak jeho najväčší odberatelia boli štáty na Blízkom Východe či Severnej Afrike, nie tu.“ – a protože obyvatelé těch afrických zemí a zemí blízkého východu se rozhodli nezemřít hlady, když jim zmizela část trhu, tak se na těch ostatních trzích přetlačuje více zájemců. Čili, pokud na daném trhu nakupujeme i my a je tam více poptávky, která se původně uspokojovala tam, kde jsme nenakupovali, bude to mít vliv i na naše peněženky. Protože primárně neprodáváme (nejste firma produkující), tak negativní.

4) O dynamické produkci jsem psal, je v EU z větší části závislá na plynu a ten je nyní problematický a dražší. Od něj se odvíjí ceny energií, zvýšení záloh a to se přirozeně promítá do celého řetězu následné produkce.

„A Vami spomínaná Čína ťažiarov vypakovala preč, lebo z toho mala viac problémov ako úžitku.“ – nejsem expert na Čínu, ale na tržní důvody jejich zákazů a povolení bych moc nesázel. K tématu jsem četl toto: https://www.kurzy.cz/zpravy/605150-pokus-ciny-zabit-bitcoin-selhal-zde-jsou-3-duvody-proc/ – máte jiné zdroje, které by mi doplnily kontext a znalosti? Díky předem.

Nevím, zda bude BTC záchrana, ale jako součást portfolia k diverzifikaci rizika mi přijde dobré jej mít. Bylo by fajn mít jej alespoň jeden celý :-D

O tom, jaká bude důvěra v které instituce kterých států, nehodlám teoretizovat. Nikoliv z vlastní nadutosti, ale hlavně z důvodu, že predikovat toto mi přijde velmi obtížné až nemožné. Lidé mohou utéci k bankám či od nich. Status quo se může měnit, stejně jako legislativa a různé tlaky mohou vést k přelévání důvěry spíše v to či ono.

BTC a LN mi něco nového a pro mne lepšího přinášejí. Čímž netvrdím, že je to lepší pro všechny. Proto za ně nechci mluvit a chci jim umožnit, ať si vyberou to, co jim přijde lepší. Ať si to rozmyslí vyberou si, kde vidí vyšší risk a z toho plynoucí možnou ztrátu nebo naopak benefity.

„Jsou dobré důvody, proč trh netvoří zákony.“ – zákony nevnímám jako něco pozitivního. Mají existovat dobrovolné smluvní vztahy. Pokud mně někdo poškodí a ze smlouvy neplyne povinnost toto poškození strpět (třeba proto, že taková smlouva neexistuje a je té svévole toho subjektu), pak je to porušením principu neagrese a bránil bych se úměrně závažnosti a rozsahu poškození. K tomu zákony nepotřebuji.

„Stejně tak je dobré, aby trh neměl k dispozici více peněžních variant.“ – subjektivní nepotřebnost prvního mi nijak nepodporuje důvody pro akceptaci druhého.

„Mělo by to obdobné následky, jako by v zemi platilo více sad zákonů.“ – existují paralelní smluvní vztahy definující jiné záruky, plnění a požadavky. Týkající se těch stran. Univerzální smlouva se buď musí složitě obcházet, nebo její smluvní vyřešení není možné. To nepovažuji za žádoucí, ale škodlivé. Nicméně souhlasím se závěrem: „V tomto se neshodneme.“

„Jen tvrdím, (stejně jako pan Hampl) že BTC lepší není a najít něco lepšího, než účetní peníze, je velmi těžké.“ – tím se opět dostáváme k otázce, co je lepší, pro koho a za jakých okolností. Pro mne je v tomto ohledu řešením dobrovolnost, svobodná volba a konkurence řešení. To lepší, či s minimem problémů má větší šanci se prosadit.

„Současné peníze jsou the second best, hned za tím dosud neobjeveným peněžním systémem.“ – pro mne je ten best právě princip BTC. Chápu vaše obavy z deflace, nemožnosti pružně dodávat likviditu v závislosti na politické situaci atd. Pro mne tyto vlastnosti nejsou z hodnotového významu (který je, uznávám, silně subjektivní) žádnou výhodou, ale jejím pravým opakem.

„Můžeme se o to začít systematicky přít, resp. v tom pokračovat.“ ;-) Chápu.

„Centrální banka nakupuje státní dluhopisy na sekundárním trhu. Centrální banka při tomto nakupuje od bank za nově vytvořenou likviditu. Příjemci této likvidity jsou banky, které státu prodaly ty dluhopisy, nikoliv stát samotný.“ – stát vydá dluhopisy a ty někdo koupí. Tím stát získal peníze. Zpravidla je kupují banky do svého portfolia, protože je vykupuje centrální banka (a ta je garantem, že to vykoupí).

„Nadbytečnou likviditu mohou sice banky použít na vypořádání nákupu rizikových aktiv“ – když to bude jediná cesta, jak s těmi jinak nepotřebnými penězi nakládat, tak to udělají.

Trochu mi to připomíná situaci dodavatele kokainu, že on přece není koncový dealer, protože to přece prodal Pepovi a ten je ten, kdo je nezodpovědný a prodá to komukoliv dalšímu. Pokud to vím, tak bych v první řadě měl přestat dodávat Pepovi matroš.

Jinak jsem se v tom popisu od vás v závěru trochu ztratil, což nebude vaše vina.

„Skutečně svobodnou ekonomiku fungující v prostředí pružných endogenních peněz považujete za nesvobodné prostředí.“ – přicházím v ní o možnost v daných penězích šetřit (omezení mé svobody) a jsem nucen zákonem tyto špatné peníze akceptovat (další okrojení mé svobody). Bez tohoto nucení bych si mohl svobodně zvolit. Svoboda se často zaměňuje za nezodpovědnost. V tomto případě mi to přijde vhodné přeformulovat váš výrok tak, aby to vystihoval, jak to cítím:
„Paradoxem je, že ve spoutání ekonomiky penězi, s hodnotou pramenící ze zodpovědného chování, spatřujete tu správnou svobodu a nezodpovědnou ekonomiku fungující v prostředí pružných endogenních peněz považujete za nesvobodné prostředí.“

„Pokud byste chtěl zajistit "pružnost" exogenních peněz rozhodováním nějakých nodů, tak to nebude fungovat.“ – nevím o tom, že by to někdy někdo zkusil. Čili hádám, že matematický důkaz pro své tvrzení nemáte. Inflaci tohoto typu si dokážu představit jako úpravu emise akcií. Děláme split, nová akcie má poloviční hodnotu, držitel původní akcie je nyní držitelem dvou akcií s poloviční hodnotou = má stále stejně, přesto se objem zvětšil.

„Pořád bude platit, že ekonomika se přizpůsobuje penězům, a teprve až se ukáže, že to škodí, tak se jí vodítko trochu povolí.“ – ekonomika se musí hlavně přizpůsobit realitě. Tomu, co je možné s tím, co máme. Zdroje nejsou neomezené, energie, materiálu i lidské práce je konečné množství. Vše to má nějaké využití a v konkrétních kombinacích konkrétní hodnotu. PEníze jsou dobrým signálem užitečnosti a výdělečnosti těchto kombinací a naopak varováním před ztrátovými kombinacemi = plýtváním časem a zdroji. Gumový metr pro mne také nebude moc praktický, když se mi bude příliš často a příliš ochotně měnit pod rukama. K poměřování vzácnosti a prospěšnosti bude při přílišné elasticitě zcela nepoužitelný.

„Bude to jen postupné zmírňování dopadů rigidního prostředí, tedy jen zbrzdění nevyhnutelné deflační spirály.“ – pokud by výkon ekonomiky rostl a kvalita zboží i služeb se zvyšovala, pak jejich zlevnění by byla přirozená akce. V elektronice je běžné (i když teď to možná přestane), že za půl roku mohu mít za ty samé peníze lepší telefon/počítač. Logické by bylo je nekupovat a počkat. Jenže je tu ještě náklad obětované příležitosti a to je přidaná hodnota, kterou díky používání onoho statku mám. Navzdory snižující se ceně a rostoucí kvalitě si lidé počítače a telefony kupují. Takže z deflace mám rozhodně menší strach, než z inflace. Byť nejlepší je cenová stabilita, kterou ale fiat měna při cílení na 2% inflaci také nezaručuje.

„Pokud byste BTC změnil na inflační komoditu, pak by ztratila i veškeré kouzlo, které přitahuje její příznivce.“ – já bych nic neměnil. Nemám tu moc. Museli by to chtít lidé a já si myslím, že by to ze zcela jasných důvodů nechtěli.

„I v takovém případě je ale lepší inflace, kterou způsobuje svobodné chování ekonomických subjektů v prostředí s pružnou peněžní zásobou, než nějaká umělá inflace řízená nějakými (bez urážky) ajťáky.“ – jedná se o váš subjektivní soud, se kterým nesouhlasím. Uznávám, že na něj máte právo a může být s vaším viděním světa ve shodě. Já zas jako horší možnost vidím nějakou umělou inflaci řízenou nějakými (bez urážky) centrálními bankéři.

„BTC, že by měl fungovat jako nástroj opuštění státu. A skalní příznivci se tím nijak netají. Viz Odluka peněz od státu.“ – souhlasím ve smyslu řečeného i ve smyslu etického a morálního principu. Sám v tom smysl vidím.

„Ve všech pro tvůrce tohoto projektu sledovaných ohledech se jim povedlo neuvěřitelné dílo.“ – souhlasím a fascinují mne i nadstavby, které nad tímto postupně vznikají. A musí se prosadit tím, že jsou užitečné pro všechny, ne jen pro nějakou úzkou skupinku, která si to proti vůli ostatních prosadí. Prosadit si to může, ale ostatní nemají povinnost to pak používat. Což je pro mne velmi atraktivní vlastnost.

„Problém s BTC je pouze v tom, že nikdy nebude dobrým prostředkem směny, a to z ekonomických důvodů, na které jeho tvůrci nepomysleli.“ – toto rád ponechám na trhu. NEmyslím si, že jsem tak vzdělaný a chytrý, abych mohl postihnout všechny motivace a obavy, co se na trhu budou vystihovat.

„Pokud ale bylo cílem vytvořit prostředek směny, který je určen pro fungování v bezstátním prostředí, pak zřejmě nic lepšího asi vymyslet nemohli.“ – z mého chápání bylo cílem přesně toto, nebo to alespoň k tomuto cíli nabralo jasný směr.

„Absence státu znamená, že zanikne instituce, která trestala zklamání oprávněné důvěry.“ – z mého pohledu a reálných katastrof v různých státech to vnímám spíš tak, že trestala příliš naivní důvěru u zbytku populace na daném území.

„Pokud tato instituce zanikne, všechny na důvěře založené instituce včetně účetních peněz zaniknou se státem.“ – ne, pokud budou mít nějakou konkurenční výhodu, pro kterou je budou lidé vyhledávat a používat. To, že mi to připadá méně pravděpodobné a moc prostoru v tom nevidím neznamená, že se nemohu kardinálně mýlit a již zítra budu přesvědčován o své krátkozrakosti.

„Proto je taky jádrem BTC jeho základní vlastnost, a to že je schopen existence v prostředí, kde není možné spoléhat na důvěru.“ – tato jeho vlastnost je pro mne geniální.

„Proto není jeho fungování závislé na bankách, proto jeho množství je nastaveno pevně, aby nepotřebovalo měnovou politiku centrální banky, proto je kladen tak velký důraz na zajištění zamezení dvojích úhrad.“ – banku si tu mohu dělat sám, množství bylo definováno předem, ale může se změnit, pokud na tom bude shoda (nepravděpodobné, ale možné) – a vždy může vzniknout fork. Pokud bude bez velké podpory uživatelů, spíš natruc skupinkou odpadlíků, pak asi brzy zanikne. Vyřešení nemožnosti dvojí útraty je také moc hezká věc.

„Pokud ale setrváme v prostředí státu, účetní peníze jsou (zatím) optimální volbou a BTC bude volbou absolutně nevhodnou.“ – nejsem si tak jist, protože některé státy, které utekly hrobníkovi z lopaty, BTC zkouší adaptovat. Jiné jej již odspodu používají bez nutnosti někomu to nakazovat zákonem. Dle mého názoru se stát musí zmenšit a ořezat, chce-li přežít. Zda bude cílem naprostá absence potřeby mít nad sebou vladaře, nebo to povede k minarchii, nevím. Bez vzdělávání to ale nepůjde, protože pak naopak lidé budou tvrdého diktátora vyžadovat a volit. Fiat peníze mu pak dávají zdroje i těch, kteří s ním bytostně nesouhlasí.

„Nechat to na lidech je pošetilé a rozhodně to automaticky nezaručuje dobrý výsledek.“
a) věřím lidem, kteří mají skin in the game
b) toto je dobrý argument proti vládám. Lidé s menší mocí – činící mylná a špatná rozhodnutí – jimi fatálně ohrozí menší část populace. Mohou fungovat jako varovný příklad a nenásledování jejich příkladu není trestné. Vláda vydávající se ve své naivnosti a lehkovážnosti do pekel, s legislativní pákou vymáhanou skrze státní výkonnou a donucovací moc, naopak bude mít následky příšerné.

„V Německu to také nechali na lidech a zvolili Hitlera a každý ví, co se dělo dál.“ – což je pro mne také argument proti demokracii, státu a berním. Přitom demokracie je lepší než totalita, ale k totalitě jako takové skrze populismus postupně ale dost nevyhnutelně směřuje.

„Když si lidé něco zvolí, může to být totální katastrofa, obzvláště pak, pokud se své volby drží fanaticky.“ – proto by měli volit jen za své a pro sebe. Vztahy a vynucování by mělo být smluvní pouze s protistranami/partnery, kteří se k takovému jednání zavázali, protože v době uzavření dohody jim z toho plynuly nějaké benefity. Tedy za předpokladu, že jsou obě strany svéprávné a schopné chápat, co podepsaly. Aby nebylo mylně pochopeno, že podporuji vykořisťování mentálně postižených a chci legitimovat jejich používání jako bílých koní.

„Dnes se lidé uchylují k tomu, že budou zachraňovat planetu před klimatickými změnami. A obludná míra fanatismu je zde taky do očí bijící. A podle toho, jak a kam se to ubírá, to nejspíš skončí mnohem větší katastrofou, než jakou by kdy doručily byť i velmi intenzivní klimatické změny.“ – souhlasím. Dále ale vidím, že právě fiat peníze umožňují vládám tuto politiku prosazovat a realizovat. Protože když na ni nemáme, můžeme si na ni půjčit… s tím, že pokud naše sliby nebudou tržně podpořeny, do kopru to půjde jako celek až třeba za 30 let… a co je jim po tom, že?

„A Vám stačí, že se pro to lidé rozhodli?“ – pokud je to svobodná volba s vědomím důsledků z ní plynoucí, tak ano. S tím, že to má být závazné jen pro ty, co se tak rozhodli, případně ty další, co s tím souhlasili a dobrovolně se zapojili.

„Já tedy individuálnímu rozhodování lidí o kolektivních věcech (zfanatizované davu obzvlášť) zase tolik nevěřím.“ – patrně se lišíme v modelu rozhodování. Já jsem pro, aby rozhodovali o svém majetku za své zdroje. O sousedově majetku a jeho zdrojích by neměl rozhodovat nikdo, koho k tomu onen soused svobodně nezmocnil. A pokud o to svou špatnou volbou přijde, nemá mít právo kafrat ostatním do toho, jak se správně postarat o to, co mají – pokud oni sami nemají vůli jeho slova vyslyšet. Může jim předávat varování, co nedělat (tma to smysl dává), a nebo jim z krachu dávat další investiční rady pokračující v jeho strmém pádu dolů (tam bych se na něj vybodl).

„A peněžní systém je nepochybně jednou z nich.“ - proto by bylo fajn, když byste mohl provozovat vlastní měnu, mít možnost obhájit její dobré vlastnosti, být upřímní k nedostatkům a prezentovat postupy, kterak ty nedostatky minimalizovat. Třeba bych dal přednost vašim účetním penězům před penězi české vlády. Když by mi to dávalo smysl. Lidé by rozhodovali o svém, miliony malých rozhodnutí, která by vedli k větší diverzifikaci rizik. Bylo by možné hledání jiných (i lepších) cest, než co napadne izolovanou – a mnohdy od reality odtrženou – skupinku vyvolených.

„Ten zákaz má smysl hlavně kvůli Vám a Vám podobným.“ – doufám, že mi podobných bude stále více a i proto takový zákaz bude stále méně průchozí. :-D

„Bezprostřední příčinou hyperinflace není podle mě nadměrné množství peněz. Ty mohou ležet pasívně v úsporách stovky let.“ – úspory ležící stovky let mimo ekonomiku nejsou ale nově vzniklé peníze kryté slibem užitečnosti.

„Ceny zvedá nikoliv statický stav množství peněz, ale jejich uvedení do dynamického pohybu utrácením.“ – souhlasím. Pravděpodobnost, že začnu protáčet ekonomikou spoustu jinak ležících peněz je více pravděpodobné v nekryté úvěrové ekonomii, kde tyto objemy mohou ze dne na den vzniknout. Bývá to vládní snaha ucpat rychle „díry“ novou likviditou a překlenout krizi do stabilnějšího období. Krachování se rozloží v čase, očištění trhu trvá déle, někoho to bolí méně, někoho více. Jsou lidé, kteří preferují rychlý radikální řez. Jiní uvítají dlouhodobou agónii ve výrazně nižší intenzitě.

„Utrácet peníze mohou jen ti kdo je mají..“ – v krytých a vzácných penězích jsou to ti, kdo jsou jejich držiteli = v minulosti je museli získat za něco prospěšného, co pro společnost vykonali. V úvěrových penězích je to kdokoliv, kdo úvěr získal.

„Proto píšu o finanční sebevraždě. Aktivní účastí v té spirále se účastní zničení svých úspor.“ – v inflačních/účetních/fiat penězích je naopak sebevražda ty peníze držet a nesnažit se je utratit za něco hodnotově trvalejšího. Když se vrhne, zpravidla státním zásahem (dluhopisy, kvantitativní uvolňování…), hodně peněz do oběhu, lidé je nemají motivaci držet. Zpravidla za ně potřebují nakoupit alespoň ty základní věci. Ty se ale kvantitativně nemnoží stejně jako peněžní zásoba → logicky cena vyjádřená ve větším objemu oběživa bude vyšší, protože peníze jsou najednou méně vzácné.

„Zákeřné na tom je, že neúčastí v té spirále jen přijdete o veškeré úspory na rozdíl od těch, co se stihli svých úspor zbavit včas.“ – opět rys fiat peněz. Peníze kryté těm s úsporami nakonec dojdou. Peníze mimo ekonomiku se ekonomikou protočí, ale není jich neomezené množství. Fiat peněz lze emitovat v tomto ohledu neomezeně. Proto je pro mne hyperinflace, při neopatrném řízení emise, nedílnou součástí a vlastností tohoto typu měny.

„Prevencí proti hyperinflaci je tedy nedržet velké úspory.“ – což vás diskvalifikuje z jedné strategie – mít rezervy pro krytí nenadálých událostí. Dle míry vnímání rizika to může být pro jednoho nová pračka, 3 měsíce úraz a neschopnost vydělávat a nebo třeba koupě nového auta či dokonce pořízení jiné nemovitosti v případě války/požáru.

„Pro spuštění této spirály dokonce není třeba, aby bylo příliš mnoho peněz v oběhu. Stačí impuls, který vede ke spuštění spirály zbavování se peněz.“ – opět, u peněz s limitovaným objemem (BTC) či krytými komoditou je riziko přehřátí přílišným množstvím peněz méně reálné. U fiat peněz kolikrát ani nevíte, kolik jich je vlastně emitovaných, jak silné jsou úspory atd. U BTC znáte teoretický strop a víte, že k dispozici bude peněz spíš méně (ztracené privátní klíče atp).

„Bezprostřední příčina hyperinflace vždy spočívá v prudkém navýšení rychlosti oběhu peněz v ekonomice.“ – souhlas. A jsem toho názoru, že peníze s jasně definovanou maximální hodnotou emise, ještě ke všemu matematicky definovatelnou, jsou k tomuto riziku imunní.

„Tisk peněz, aby lidé měli na stále vyšší ceny, je pak jen kladnou zpětnovazební reakcí, která sílu a rychlost té spirály pouze navyšuje.“ – což opět musí tato měna umožňovat. Čili máte pravdu.

„Nejsem odborník na hyperinflaci. Toto téma asi bude hodně košatější. Píšu jen to, co mi napovídá selský rozum.“ rozumím, také v tomto oboru nebudu světově uznávaná kapacita. Osobně se snažím proti inflaci bránit různými peněžními a investičními nástroji. BTC je jeden z nich a i přes propad z ATH je u mne aktuálně stále nejvíce stabilní. Bohužel, pro držitele jiných nástrojů, které ztrácí jak inflací, tak v mnohých případech i nominálně.

„Skutečnost, že zde existuje nucený oběh nezpůsobuje majoritně státní regulace.“ – pak ji zrušme a lidé to budou používat proto, že je to dobrá volba. A věřím, že spousta lidí to tak opravdu dělat bude.

„Současné účetní peníze vznikají z vůle soukromoprávních subjektů, tedy z vůle banky a zájemce o úvěr, nikoliv rozhodnutím nějakého vladaře a z ničeho.“ – dokud existují zákony vynucující akceptaci této měny a požadující v ní odevzdávati berně, naplňuje to definici peněz s nuceným oběhem.

„Tento úhybný manévr od pravidla k výjimce Vám tedy nevyšel.“ – svoboda v duchu nevyžaduje úhybných manévrů. Dal jsem extrémní příklad a nyní se můžeme bavit od kdy kdo vnímá inflaci jako tak závažnou, že by se proti ní chtěl jistit. Při jakém obchodním styku s kurzovými rozdíly bude preferovat raději jinou měnu, protože si tím ušetří zdroje a nervy. Absence povinnosti a nástup dobrovolných směn by jistě dobré peníze neohrozil. A co kdo považuje za dobré peníze bych raději nechal na lidech a jejich zodpovědnosti.

Zbytek budu moci až po víkendu a vidím, že mne toho čeká. Tak prosím o trpělivost.

Já znám třeba chladící systémy a tekutý dusík, který by mi to umožnil. Otázkou je, za jaké náklady a jak bych to řešil třeba izolací. Mimochodem, tohle znáte? :-D https://cs.wikipedia.org/wiki/Ski_Dubai

Toto bych si nedovolil generalizovat, protože k odmítání zrovna tohoto standardu mám velice specifické důvody, které lze těžko zobecnit na standardy jiné. V jiných standardech mi nehrozí inflace, kvantitativní uvolňování, měnová reforma, zmražení či zdanění vkladů, omezení nakládání s hotovostí, možnost cenzury určitých platebních styků (peníze banka nepřevede a zadrží).

Doufám tedy, že se mýlíte. Pro své dobro! :-D

I mne by to obtěžovalo. Lidé by přirozeně začali tíhnout k něčemu, co za dané náklady dodává adekvátní hodnotu, jednoduchost použití, bezpečnost atd. Spousta krypta je odpad neřešící žádný problém, případně řešící spoustu problémů, které ale nikdo v reálu nemá či neřeší. Tohle se bude muset pročistit a některé investory to bude hodně bolet.

Nevadí :-D Jsem rád, že jste si pozvání všiml.

Hyperinflace státní měny neznamená, že lidé mající hodnotu v něčem jiném než dané měně nejsou zajímaví třeba pro zahraniční dodavatele. Jídlo, léky a další nutnosti jsou ochotni za dolary či BTC (který si třeba na dolary smění) dodat. Můžete pak zkusit prodat jim dům (pokud ho budou chtít), auto (v jakém bude asi stavu a jak jej odtamtud dostanete) a nebo něco, co má v mnohém již dnes vlastnosti peněz. A oproti bankovním převodům vám to lokální banky nemohou zadržet, cenzurovat či zabavit. BTC je v tu chvíli spása, která zachránila mnoho lidí právě ve Venezuele.

Pokud by byla hyperinflace celoplanetární, pak se bavíme o průs…švihu úplně jiného měřítka.

„Hyperinflace je trest pro lidi, kteří přestali věřit svým vlastním penězům a touto nedůvěrou je ve spirále utrácení zničili.“ – vzhledem k tomu, že ti lidé nerozhodují o emisi peněz, tak vinu bych házel na ty subjekty, které dopustily zaplavení trhu stále více bezcenným oběživem.

Díky za reakci.

1) a 2) nemůže to být způsobeno tím, že byla ohrožena pšenice z Ukrajiny (dost jí ukradli rusové, něco shořelo, něco je neskliditelné kvůli bojům) a tak vystřelila cena obilí na světových trzích, nakupovalo se a nyní se tato opatrnost trhu odražená v cenách (nevíme, jak se to vyvine, možná nebude, to co máme jisté je tedy možná vzácnější a promítneme to do ceny / jsem ochoten uktratit více, protože hlad mít nechci a obilí možná nebude dost, tak nakoupím ještě z plných skladů klidně za více). To samé s ocelí, začalo se více zbrojit – takže materiály mající převážně mírové užití jsou nyní dražší kvůli vyšší poptávce atd? Cena je i signálem možných rizik – tohle sice ještě je, ale ubývá toho a nebo možná vyschnou dosud stabilní zdroje. Smysl by mi to dávalo. Ale možná špatně chápu význam slova dopyt (přeložil jsem si to jako poptávku či zájem).

4) Poptávka je dynamická – zapnou se fabriky, lidé začnou vařit, svítit a topit večer… I v takových odvětvích máte špičky, které potřebujete vykrýt. Buď máte něco elastického jako plynové elektrárny, které rychle zapnete a rychle vypnete, nebo máte něco stabilního jako je třeba jádro, které se pomalu rozjíždí a pokud vypnete vše elastické a stejně toho máte v síti moc, tak to je pro vás jako dodavatele problém, protože síť přetěžujete.

Čína udělala nějaké vodní elektrárny, ale v rámci centrálního plánování je nenapojila na dostatečnou infrastrukturu a nemá pro ně spotřebu. Něco jako naše cyklostezky do polí a podobné „chytré“ investice. Tam se pak stahují lidé, kterým se vyplatí čerpat levnou elektřinu a nic moc dalšího k tomu nepotřebují. Což těžaři jsou.

Stran řízení jaderné energie nejsem expert abych řekl, jak složité je regulovat ji, jak rychle a na jaké úrovně. Čili můžete mít pravdu. Netuším, jak pružně to celé dokáže reagovat na skokovou změnu poptávky.

„Jak na ekonomiku dolehne fakt, že používá deflační měnu? Tohle je zásadní otázka.“ – cenová stabilita je něco, co by lidé rádi, protože si na to dnes v krátkodobém horizontu vcelku zvyklí. Drží pak zhodnocující se pasiva/aktiva mimo měnu a doufají, že inflace bude kopírovat vzrůstající výkon ekonomiky.

V dlouhodobém horizontu ale ceny rostou dost brutálně (podívejme se na ceny pozemků, domů atd).

Je tedy k diskuzi, když by tyto statky byly cenově stabilnější vzhledem k BTC, jaký pozitivní či negativní vliv by to mělo. Změnilo by to jistě způsob uvažování nakládání s penězi. Negativa v tom nevidím, ale to je způsobeno mým nastavením a vnímáním světa. Zcela chápu, že můj pohled tak optimisticky sdílet nebudete.

Dnes se loučím a díky za diskuzi!

„V oné "matematické" vzácnosti BTC vidím právě jeho největší slabinu“ – obavy chápu, jsem ale dalek pro tyto obavy to někomu zakazovat ale i naopak nakazovat. Nechal bych to na lidech, trhu a uvidí se.

„Ideální prostředek směny by měl být neutrální, stabilní, tedy nikoli deflační nebo inflační.“ – i toto je teoreticky možné a to úpravou protokolu a pravidel, pokud by se na tom držitelé skrze full-nody a mineři dohodli. Pokud bude pro uživatele lepší průběžná cenová stabilita a tím zvyšování a snižování objemu peněz reflektující výkon ekonomiky atd. pak to tam půjde „zadrátovat“. Jen nevím jak (nejsem kryptoprogramátor), ani jak to realizovat (v čem měřit, zda to má stoupat či klesat a jak, aby se toho nedalo zneužít) a zda to nezpůsobí fork sítě – což by vedlo ke konkurenci obou systému a vidělo by se, který by si lidé pro které kvality zvolili. Možná by jely paralelně vedle sebe a jeden by se užíval hlavně pro směnu a druhý naopak pro dlouhodobé udržení hodnoty. Nebo by původní BTC zanikl a na jeho místo nastoupila alternativa více vyhovující uživatelům.

„O tomto, se samozřejmě dá napsat celá kniha... :-) S pár větama si asi nevystačíme.“ – souhlaas

„V tuzemském platebním styku jsou pak ale nepřekonatelné okamžité platby mezi tuzemskými bankami.“ – učinil jsem několik Lightning Network plateb a zrealizovaly se během sekundy až třech. Je to slušná konkurence i hotovosti (nemusím kontrolovat padělky), karet (může být zablokována proti mé vůli) i okamžitých převodů mezi bankami (zadání mi trvá déle než vyřídit LN mezi dvěma telefony) – alespoň co se rychlosti týká.

Pokud bude trhem, tedy lidmi, vnímán jako lepší, efektivnější, úspornější, transparentnější, stabilnější a já nevím jaký ještě – a uchytí se svobodně a ne nařízením, pak s tím nemám problém. I když by to byly inflační peníze a trh by poslal BTC svobodně (bez hrozeb plynoucích ze zákona) do kytek.

„Je to jako by prezident totalitního státu ustavil disidenta ministrem vnitra.“ :-D

Uvažoval jsem hypoteticky. Zákon, který tuto povinnost zavede, je ve finanční nouzi státu možný a docela pravděpodobný. Pokud tedy místo bankovek neuzákoní rovnou státovky a na celý ten kolotoč budící dojem práva a legitimity se nevykašle.

Měl jsem to zdůraznit, moje chyba.

Uznávám, že zde se můžeme lišit ve výkladu.

Za mne celý ten kolos nepřímo řídí centrální banka, která ale zas (spolu se státem) nenechá komerční banky padnout do skutečného krachu, který by dopadl na její klienty. Měl jsem účet u IPB, byť už je to dost let, něco málo si z toho vybavuji (byť jsem to tehdy tak moc nesledoval a mé zůstatky tam byly v řádu nižších tisíců). https://cs.wikipedia.org/wiki/Investi%C4%8Dn%C3%AD_a_po%C5%A1tovn%C3%AD_banka

Úprava legislativy z roku 2020 z tohoto systému centrální a komerčních bank dělá vládě automat na peníze – https://www.mesec.cz/aktuality/novela-zakona-rozsiri-pravomoci-cnb/ a toto již jako monopol a svévoli/libovůli státu vnímám.

„Banky potřebují jiný nebankovní subjekt“ – tímto subjetktem může být skrze státní dluhopisy najednou stát. S jídlem roste chuť, náklady rostou a vůle omezovat státní výdaje ne. Kam to může vést si můžete domyslet a já doufám, že se mýlím.

Takové zasahování do volnotržních svobod ostatních účastníků považuji nežádoucí, nerozumné a nebezpečné. Je možné, že bych začal zvažovat emigraci někam, kde se budou chovat více vstřícně a svobodně – což naštěstí nemusí být tisíce kilometrů daleko.

Pokud by mnoho subjektů přešlo k barteru, bylo by to pro mne jakožto politika silným signálem, že s naší fiat měnou je něco v nepořádku. Snažit se zkriplit systém ještě více místo vyřešení problému nižší důvěry v korunu mi nepřijde udržitelné a rozumné.