Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Všímám si toho, že vidím "bojovat" za "toleranci sexuálních menšin" hodně heterosexuálů... Dávají najevo, že jsou cool a klidně čtou dětem před spaním pohádky o tom, že být homosexuálem je "normální"... Proč ne, ať si dělají se svými dětmi, co chtějí... Hodně zásadní problém bych měla ve chvíli, kdy by se s těmi názory "obohacovaly" všechny děti plošně ve škole... Tahle skupina "tolerantních" lidí automaticky volá po manželství pro LGBT, aniž by domyslela důsledky adopcí a právech dětí... Řada LGBT opravdu ani o Prague pride apod. nestojí - a spíš se za tyhle aktivity stydí, protože s tím vnitřně nesouzní...

Vidím to úplně stejně a taky volím TSS...
S Prague Pride nemám problém, zejména pokud si ho komunita sama i zaplatí...

Baví mě nad ankapem takhle přemýšlet - hodně se u toho nasměju :)

Oba tyhle principy se ale nevylučují, nebo jo? :)

Jo, zasmála jsem se :) zajímavý pohled :)

Díky, je to hodně zajímavé téma! Těším se na to :)

S tím nesouhlasím. To, že někdo nastoupí na mé původní místo znamená, že mu momentálně nedělá zásadní problém pracovat za daných podmínek. Neznamená to, že si později nenajde také zajímavější pozici... Je to lepší než sedět doma a natahovat ruce.

To byly mé postřehy k tématu...
Spíš mně vadí to, že když se mluví o manželství homosexuálních párů, tak se argumentuje tímto stylem: "Proč by neměli stejné právo na lásku jako my?"
Mělo by se otevřeně mluvit zejména o právu na adopci dítěte a diskuzi o právech dítěte... třeba by se ve společnosti prolomily mýty... třeba ne... ale bylo by to fér.
To je pohled mámy 2 dětí, žijící ve spokojeném manželství... každý se dívá svou optikou... soudit to rozhodně nechci, jen mi to nepřijde úplně růžové.

Má představa je taková: U rozvedených s dětmi to zřejmě bývá tak, že např. rozvedená maminka touží po nové lásce - hledá si proto nový vztah :) Občas se doma objeví nějaký nový muž, občas někam vyrazí... a dítě vidí určitou interakci... učí se jí porozumět - "ukládají" si tyto interakce do podvědomí ... tak jako se učí porozumět jiným věcem :)
Děti většinou velmi dobře znají rodiče svých kamarádu!!! :) Bývají narozeninové oslavy atp :) , ve školce i ve škole bývá zvykem, že si děti povídají o tom - co dělají jejich rodiče - povolání (nejen mezi sebou, ale bývá to i součást výuky).... jedna máma dělá to a druhá máma to...

"Podobná situace vzniká běžně i rozvodem, případně úmrtím jednoho z rodičů. Nemyslím si, že by výchova homoapárem byla v tomto směru horší."
Já si to nemyslím, pokud se pár rozvede, tak je běžné, že si k sobě hledají novou partnerku nebo partnera... a je tam prostě znát určitá interakce s opačným pohlavím :) ... děti si tyto věci intuitivně "ukládají"... Není to rozhodně banalita, nad kterou bychom se mohli jen blahosklonně pousmát... I reakce spolužáků mohou být nemilosrdné... :(

Přesně tak. Když si 2 muži nebo 2 ženy adoptují miminko, tak jde také o práva toho dítěte... taková zvláštní situace... Mám pocit, že by se pak celý život pohybovalo tak trochu v jiném světě a neodkoukalo by základní vzorce chování - interakce mezi mámou a tátou (2 různých principů...). Věřím tomu, že by se pohybovalo poměrně často v prostředí jejich komunit... V dospívání můžou mít v hlavě poměrně slušnej hokej...

Ze zvědavosti jsem nakoukla do programu Prague Pride:
https://festival.praguepride.com/cs/program

03.08.2021 14:30 Dětské odpoledne
a bezprostředně následuje:
03.08.2021 15:00 Bezplatné anonymní testování na HIV – Pride House

Mám pocit, že na tyhle věci se záměrně nepoukazuje... Vždycky čtu titulky: "Proč by neměli stejné právo na lásku jako my?" O to samozřejmě nejde, to právo samozřejmě už mají - a je to tak správně...
Jak je na to nahlíženo v ankapu????

Ano. Na místo, o které nestojím - nastoupí někdo jiný - ten, kdo má o místo momentálně zájem. Co je na tom špatného? Pokud na to místo nikdo nebude chtít nastoupit, tak se musí zaměstnavatel zamyslet na tím, jestli by neměl nabídnout lepší podmínky :) Co je na tom špatně? Když půjdu vlastní cestou a založím si vlastní živnost, tak musím v první řadě myslet na to, co můžu nabídnout jinak - nebo lépe než ostatní... Všude je konkurence, ale kdo má co nabídnout a je pracovitý - ten má velkou šanci uspět.

Když nic lepšího nesehnal, tak by měl být rád, že má místo... Pokládala bych si otázky: "Proč mne někdo jiný nechtěl zaměstnat za lepších podmínek? Můžu s tím něco udělat? Co konkrétně to obnáší?
Samozřejmě, že pokud začnete podnikat, tak máte obrovskou konkurenci... to je jasné! Ale je to také velmi zajímavá možnost - zejména pro pracovité lidi s vnitřní motivací, vizí a nadšením.

:)

Zásadní otázka je: "Proč chodím do zaměstnání, kde nejsem spokojen." Pokud je pro mne zásadním problémem pracovat někdy i o svátcích - můžu požadovat příplatek, na kterém se dohodnu... anebo si najít takovou práci, kde nic podobného nehrozí... Pokud nechci poslouchat žádného "šéfa", tak si udělám živnosťák a můžu se předvést - někdy to chce ale kus odvahy a hodně píle... začínající živnostník totiž často pracuje i ve státní svátek :) ...

:D a ještě můj!

Já také ne! :) O to víc mě zaujala diskuze pod tím článkem na facebooku... Ani si nemyslím, že by situace byla tak zlá, mám dceru ve druhé třídě a učebnice znám - dívám se na učebnice i v knihkupectvích - a vím, že nabídka je poměrně pestrá. Je zvláštní, že podobnými články je možné docela dobře manipulovat... Zajímavé je také to, že podle závěru článku autor "V roce 2018 inicioval založení Komise Rady hl. m. Prahy pro design a veřejný prostor, v níž od té doby působí. Věnuje se také designu městského mobiliáře, spolu se svou ženou se stará o uvedení designových vodních prvků do ulic Prahy." ...Takže pán patrně sedí v nějaké "komisi" a schvaluje co je pro občany v tomto směru vhodné...
Teď by zřejmě rád své služby nabídl i "komisi pro posuzování estetické kvality učebnic" a později má - jak sám píše - zálusk na komisi pro určování estetické kvality školního vybavení :)
cituji: "Dále by samozřejmě mohla následovat debata třeba o nábytkovém zařízení škol. Jako designér bych za ni byl moc rád, ale pojďme nejdřív vyřešit ty učebnice."
Prapodivná živnost, ale myslí to upřímně :)

Hrozně by se mi líbilo více propojit v těchto případech směnný obchod v naturáliích. Kdybych například prodávala brambory, tak v Africe by se mi líbila směna za ručně vyráběné náušnice s jejich typickými motivy... dřevěné sošky... Tyhle věci by u nás šly prodat za mnohem vyšší cenu než tam, takže by to mohlo být výhodné pro obě strany... :) co?

Reklamy jsou různé. Některé cílí na bohaté, jiné na průměrně bohaté, další na chudé. Reklamy mohou být trapné, ale můžou být třeba hodně vtipné atp. :) Miluju rozmanitost!

Ano, takhle jsem to myslela, když jsem psala "nebyl by to ale už skoro švarcsystém? :)" ...byla to spíš taková poznámka, že se mu to už začíná blížit (já osobně nevidím na švarcsystému nic špatného, když se jedná o oboustrannou dobrovolnou dohodu).
Samozřejmě, že vím o dalších podmínkách švarcsystému, ale o tom jsem pak psala níže, když jsme se bavili o "rádobyživnostnících" versus "živnostnících"...

"ak zamestnanec bez švarcsystému platí väčšiu daň než zamestnanec vo švarcsystéme tak je to voči tomu prvému zamestnancovi nespravodlivé"
To není nespravedlivé, takový pracovník sice mívá vyšší příjem - jen nemívá určité benefity jako je placená dovolená atp.

"prečo si živnostníci môžu sami určovať výšku odvodov"
No to si samozřejmě nemůžou určovat, to je podle výdělku :)

Pochopila jsem to tedy takto - nebo jak je to s tou manipulací :)
Rádobyživnostník je tedy ten, kdo má ŽL, chodí k někomu pracovat do firmy, provádí práci jménem toho "zaměstnavatele" - a to je zlé, protože by z něho mohl mít stát více.
Živnostník je ten, kdo má ŽL, je logicky vždy chudý, protože pracuje z domova nebo ve své provozovně a vykonává práci pod svým jménem - proto také může odvádět státu méně.

Bylo by zajímavé, když by zaměstnanci dostali celou částku na účet a pak měli povinnost odvody sami odvést... nebyl by to ale už skoro švarcsystém? :)
Pokud by platili v obchodě bez dph a pak všechno museli doplatit, tak by to byla větší divočina... :)

Já mám Sedláčka taky celkem ráda - pohrává si s přesahy do mytologie a náboženství - je v tomto ohledu inspirativní... ale občas si fantazii (ale i logiku) pustí na špacír a je to takové "zvláštní" :)

Nejdřív bych asi byla pro zrušení nejrůznějších dotací a "neziskovek" :) Myslím, že je to mor... Jediné, co bych já osobně byla prozatím ještě malinko dotovat je asi ekologie versus zemědělství.

Přijde mi zajímavé o tom přemýšlet... rozhodně bychom měli stále nad demokratickým systémem kriticky přemýšlet - je totiž špatný tak jako tak...
Úplně vidím, že pokud by se snížil věk pro volební právo - tak naběhnou do škol nejrůznější manipulátoři a budou "lákat" děti na různé lákadla - a stát se zase jen zvětší...
Řešení je jen ve zmenšování státu, jinak je to cesta do pekel...
Urza dělá skvělou osvětu!

Stát může mít různé podoby... Včera jsem si např. četla na fb ekonoma Sedláčka tenhle nápad, trochu z toho šla hrůza, ale myslím, že to myslel napůl i vážně:
"Možná nás čeká den, kdy se děti celosvětově zorganizují v „revoluci dětí“ a budou požadovat hlasovací právo (proč by se nepodílely na rozhodování o své budoucnosti?) spolu s právem na aspoň částečné určení svého osudu v rodinách, kde nejsou konzultovány. Možná by to na naši zastaralou politiku, kde největší váhu má těžký demografický konec, mělo blahodárný vliv."
https://www.facebook.com/sedlacekt

Vůbec mě nenapadlo, že by to mohlo být nepatřičné :) Jsem grafička a děti mě dost často vidí pracovat u počítače... takže je to taky začíná zajímat a rády se učí to, co dělám já... má starší - sedmiletá dcera už umí docela hezky retušovat, chápe základní věci jak pracovat s grafikou a fotografiemi - baví jí to a sama si o to řekla. Do ničeho jsem své děti nikdy nenutila. V deseti letech ji klidně můžu víc zaměstnat i za finanční odměnu - naučím ji jak se spravuje e-shop, okouká ode mne jak jednat se zákazníky... intuitivně - a samozřejmě jen když bude chtít... V 15 letech nebude muset chodit na brigády do pekárny nebo do skladu za pár drobných (tak jako já v 15 letech...), protože bude mít docela hezký náskok před ostatními dětmi :)

Od toho odvozuji, že pokud by měla má kamarádka časem drobné podnikání například na výrobu a prodej domácích marmelád, tak že ji její děti mohou pomáhat např. se sběrem ovoce a i přípravou :) Jsem přesvědčená, že většina dětí se automaticky zapojit chce a má z toho dobrý pocit! Já v tom vůbec nevidím nic špatného... Není to o tom, že by děti nutil, spíš je přirozeně motivoval, inspiroval... a když o to nebudou mít zájem, tak je samozřejmě nenutit - to by stejně nejspíš nefungovalo :)

Existuje takový zvyk - a mají ho snad všechny školky: Na konci roku se koná tzv. jarmark. Je to oslava, kdy se předškoláci loučí se školkou a účastní se té slavnosti všichni, co chodí do školky i jejich rodiny, které se navzájem vůbec nemusí znát. Přinesou domácí koláče a nějaké věci (např. domácí marmelády, sirupy) dají to na stánek, kde si občerstvení ostatní můžou vzít nebo si nějaké drobnosti můžou koupit za symbolickou částku... Vybraná částka jde pak té školce. Nějaké takové oslavy bývají pak i ve školách na vánoce i na konci školního roku, není to nic vyjímečného a je to velmi příjemné osvěžení.... Teď si říkám, že by nějaký "pořádkumilovný politik" mohl takové akce zakázat, aby byla jistota, že někdo nebude mít průjem nebo bolení bříška... :)

On to má asi každý trochu jinak... Vzpomínám si, že jsme měli na základce nad tabulí napsaný tenhle citát - tak nějak mě vždycky dráždil:
„Člověk musí sahat dál, než mu stačí ruka. Nač by jinak bylo nebe?“
Myslím, že bohatě stačí když nás naše práce těší, naplňuje :)
Pokud by to mělo pozitivní přesah i pro příští generace, tak je to hodně příjemná představa...

To mě vůbec nenapadlo! Přijde mi to hodně přirozená věc, že člověk zapojuje od malička děti do všech různých činností. Děti to většinou zajímá a tak nějak přirozeně napodobují dospělého. Samozřejmě, že mi můžou děti pomáhat když chtějí... Můžou být samozřejmě motivovány i finančně :) Já mám ještě malé děti, ale dovedu si představit, že až jim bude třeba 10 let, tak jim můžu nabídnout peníze - odměnou za jejich pomoc... Je na tom něco špatného?

Vyděsil? :) proč? :) Mě to přijde hrozně fajn! Od určitého bodu také chápu, že by to bylo potřeba - mít samostatnou kuchyň...
PS: Kdybych byla to "dítě", které by bylo nějakým způsobem namotivované, tak bych z toho měla asi dobrej pocit, že si jako rodina můžeme něco ušetřit a jednou budeme mít firmu... Měla bych pocit, že jsem důležitá, cítila bych určitou zodpovědnost aby to hezky vypadalo a dobře to chutnalo, snažila bych se a mohla bych být pyšná, že něco "buduju" ... takhle o tom přemýšlím a přijde mi to dobrý :)