Autor: BOMBON
Čas: 2017-08-16 00:00:02
Neminem laedere
Jakýsi kuřák na Facebooku popisoval, jak si k někomu, kdo nekouří, přisedl na kuřácké zahrádce restaurace. Optal se formálně, zda si může zapálit, a i přes celkem rozpačitou reakci dotázaných začal kouřit. Výsledkem byl rozhořčený odchod původně přítomných a rozčilení kuřáka, který se cítil v právu, protože provozovatel určil zahrádku jako kuřáckou a zákon mu neumožňuje kouřit uvnitř.
Jedna skupina komentujících označila jeho jednání za nepřijatelné, zatímco jiní namítali, že kde jinde by měl člověk kouřit, když zákon kuřáky vyhnal na zahrádky a nekuřákům nechal všechny ostatní prostory. Diskutující vůči sobě vystupovali nepřátelsky až nenávistně. Argument střídal argument, ústředním tématem byl zákon omezující kuřáky. A já smutně přemýšlel, kdy jednoduchou zásadu „neminem laedere“ (lat. „nikomu neškodit“) nahradil paušální „zákon a řád“.
Místo vnímání lidí kolem sebe, snahy o pochopení jejich potřeb a pocitů, místo snahy nalézt teď a tady pohodlné kompromisní řešení pro všechny přítomné máváme právním předpisem. Stále častěji voláme na pomoc zákon tam, kde by stačila snaha domluvit se. Zákony a pravidla přibývají. Žít podle nich je čím dál složitější. Podmínkou úspěchu je prosadit výsostný demokratický argument „já chci“ do zákonů, kterými se musí řídit všichni ostatní. Ti všichni ostatní mají ovšem též své „já chci“, takže kdokoliv si myslí něco jiného, je nepřítel, protože když to prosadí do zákona, budu muset žít podle toho, jak chce on. Smutné, kam jsme došli. Smutné, kam směřujeme.
(Vyšlo také v RX 32/17.)
Jedna skupina komentujících označila jeho jednání za nepřijatelné, zatímco jiní namítali, že kde jinde by měl člověk kouřit, když zákon kuřáky vyhnal na zahrádky a nekuřákům nechal všechny ostatní prostory. Diskutující vůči sobě vystupovali nepřátelsky až nenávistně. Argument střídal argument, ústředním tématem byl zákon omezující kuřáky. A já smutně přemýšlel, kdy jednoduchou zásadu „neminem laedere“ (lat. „nikomu neškodit“) nahradil paušální „zákon a řád“.
Místo vnímání lidí kolem sebe, snahy o pochopení jejich potřeb a pocitů, místo snahy nalézt teď a tady pohodlné kompromisní řešení pro všechny přítomné máváme právním předpisem. Stále častěji voláme na pomoc zákon tam, kde by stačila snaha domluvit se. Zákony a pravidla přibývají. Žít podle nich je čím dál složitější. Podmínkou úspěchu je prosadit výsostný demokratický argument „já chci“ do zákonů, kterými se musí řídit všichni ostatní. Ti všichni ostatní mají ovšem též své „já chci“, takže kdokoliv si myslí něco jiného, je nepřítel, protože když to prosadí do zákona, budu muset žít podle toho, jak chce on. Smutné, kam jsme došli. Smutné, kam směřujeme.
(Vyšlo také v RX 32/17.)
Přečtení: 24545
Komentáře
Komentář 16227
Komentář 16228
Komentář 16229
- Baruch "etatista" Spinoza
Komentář 16235
(Doufam, ze to neni polibek smrti. :))
Komentář 16239
Více paragrafů bude znamenat ještě více úředníků a prohlubování problému. Zákony je třeba rušit a ne zavádět nové. Každého, kdo chce zavádět nové zákony je třeba v rámci dobrých vztahů a svobodné společnosti pořádně nakopat do prdele.
Komentář 16240
Komentář 16245
Komentář 16249
http://libinst.cz/je-spravne-odstranovat-pocty-amoralnimu-rezimu/
Jak si vysvětlujete třeba tuto větu: "A právě o sochu před soudem v Durhamu v Severní Karolíně jde v aktuálně medializovaném případu, jehož hlavní aktérka je (zřejmě správně) stíhána. Avšak někdy je třeba porušit zákon, aby člověk prosadil spravedlnost, jak dobře věděla Rosa Parksová."
Celkem mě zaráží, že údajný libertarián schvaluje ničení - byť státního - majetku. Ale především, mluví o jakési "spravedlnosti" - bylo by podle něj tedy v pořádku zničit "nespravedlivou" sochu, která by byla v soukromém vlastnictví? Zdá se, že ano. Takže jde zase jen o nějaké jako-libertariány, kteří si hrají na hrozně svobodomyslné, když se jim to zrovna hodí? Díky.
Komentář 16254
Já si naopak myslím, že pomníky by se zásadně bourat neměli. Možná by se měli pouze měnit popisky, které by poukazovali na kontroverze při jejich vztyčení. Docela mě mrzí, že není z Pařížské vidět "fronta na maso", i kdyby byla jednou za čas přetřená celá na modro.
Komentář 16260
Komentář 16281
Komentář 16255
Komentář 16256
A. Bílý zloděj zabije černocha? To je rasismus! Proč musí zemřít zrovna černoch?
B. Černý zloděj zabije bělocha? To je ještě horší rasismus! Proč musí zrovna černoch být tím zločincem?
C. Černý zloděj zabije černocha? Strašný rasismus! Proč se musejí navzájem zabíjet zrovna černoši?
D: Bílý zloděj zabije bělocha? Nejhorší rasismus! Jak to, že v tom filmu nehraje žádný černoch?
Komentář 16257
Bude v něm aspoň jeden černoch, aspoň jeden hispánec, indián, asiat. Tihle všichni ještě jednou od každého pohlaví, náboženství a společenského postavení. Nikdo nikoho nezabije, nikdo nebude kouřit, všichni se budou mít rádi...
A nikdo se na to nebude koukat.
Komentář 16259
Komentář 16278
Komentář 16258
Nebylo.
Komentář 16261
Komentář 16280
Co se týče soch, tak já osobně bych je neničil.
Ideální by samozřejmě bylo, kdyby vše bylo v soukromém vlastnictví a o soše vždy rozhodoval vlastník; když něco vlastní stát, je mi v zásadě jedno, jestli to někdo rozbije (samozřejmě pokud přitom nenaruší vlastnická práva soukromých osob).
A co se týče mého osobního názoru na nějaké symboly, tak: Sám na svém pozemku bych měl jen ty symboly, které se mi líbí; a na jakémkoliv jiném pozemku je mi jedno, co má kdo za symboly (nejen, že uznávám jeho právo je tam mít, ale je mi fakt jedno, co tam má). Takže s Martinem Pánkem asi úplně nesouhlasím, ale ani nemohu říct, že bych byl nějak zásadně proti. Mně by ta socha nevadila, sám bych ji neničil a myslím si, že bychom ty sochy ničit neměli; ale když už to někdo udělá, žíly mi to netrhá, pro státní majetek truchlit nebudu.
Komentář 16251
Komentář 16262
Bohužel, současný demokratický stát dělá, a co hůře, učí své občany dělat, pravý opak :(
Komentář 16310
Komentář 16316
.............................
Ano,
dokonce i myšlenka že by se nemělo škodit druhým je myšlenka dobroserná...
Je totiž rozdíl, mezi přirozeným spontánním stavem, kdy neškodíme druhým,
a dobrosernou myšlenkou, kterou si vždy můžeme vždy upravit k obrazu svému,
takže neškodit druhým pak může docela dobře znamenát z nich nadělat votroky apd.
Komentář 16315
.......................................................................
V duchovnu je ted a tady chápáno spíše jako paradoxní řešení,
což by pak mohlo znamenat, že kuřák nebude mít potřebu kouřit,
a nekuřák nebude mít potřebu zakazovat kouření,
nebot kuřák není ovládán drogou,
a nekuřák si umí s následky vdechování kouře a umí je odstranit...
Jinými slovy, všechno je pro všechny v pořádku at už se kouří nebo nekouří...
PS.
Podstatný je v tom ovšem to ted a tady, nebot to znamená věčnost či bezčasovost a všudepřítomnost,
tedy poněkud jiné vnímání světa ježli je standart vníní časoprostoru...