Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nicméně je to velmi zábavná představa. :-)

Tak to berte jenom jako řečnickou otázku, která vzešla z toho, že nás za trest Evropská unie sprdla za to, že registr český ještě není propojen s registrem evropským a že pomalu vyšetřujeme železniční nehody. Anebo, že jsem dnes více otrávený, než jindy. :-)

Proč překvapuje? Sčítání jsem od počátku veřejně kritizoval a v důsledku jsem se ho ani nezúčastnil. Čekal jsem, kdy mne budou pokutovat za protistátní činnost, ale už se jim to nepovedlo. (F. Matějku semleli.)

Mimochodem: byla by zajímavá otázka legitimity státního registru motorových vozidel. Je vůbec nutné, aby měl stát přehled o držitelích takovýchto strojů? Pravda, před mnoha desítkami let byla zákonem ukotvena povinnost odevzdat soukromé vozidlo v případě mobilizace pro státní účely. Pokud to vůbec ještě platí? Vždyť přece auto je docela obyčejným zbožím, patrně ani ne nejdražším, a nabyvatel snad disponuje pro sporné okamžiky kupní smlouvou. Při sčítání myší a stromů se dokonce stát pokoušel vyzvídat, kolik je v domácnosti praček, či televizorů a spoustu dalšího. Ale to přece nepřináší dílčímu člověku žádný prospěch, tak proč to stát má vědět?

Povinné ručení je samozřejmě docela obyčejná daň, stejně jako povinné sociální „pojištění“. Pojištění bez dobrovolnosti není pojištěním, ale donucovacím nástrojem.
Mimochodem: čekám, kdy bude nutné mít řidičský průkaz a praktické státní zkoušky na vysavač, mixér, nebo robertka. A povinné pojištění proti případným škodám na tělesných otvorech. ;-)

Ano. (y)

No, já jsem asi k roli dnešních odborů podstatně skeptičtější. Pokládám je za pátou kolonu socialistů, jejich etablování v politice pokládám za škodlivé. Jinak řečeno: tam, kde by odbory měly mít nějaké místo a funkci, tam povětšinou nejsou příliš potřeba, protože dělnické podmínky tam nejsou primárně špatné. A naopak. (A prosím, aby to nebylo chápáno tak, že mám něco proti dělníkům! Naopak. Jen za účelnější považuji kooperaci, než politický, či třídní antagonismus, který v současnosti u odborů převažuje.)

Já chápu tu animozitu proti policajtům, ale asi je třeba to vnímat v širším komplexu a nenechat cloumat hněv svým majestátem.
Ad odbory: když jsem zmínil MinFin: pokud je předmětem kolektivní smlouvy, kolik budou stát obědy v panské jídelně, či kolikrát týdně bude součástí oběda moučník, je to maňáskové divadlo a ne odborová činnost. (Mimochodem: ministerští úředníci platí za oběd 30,-- a je ště se jim to zdá drahé. Zbytek jim platíme my.
A například vyhodit odborově organizovanou myčku nádobí, která si přijde do práce jen v úterý a v únoru je tak byrokraticky komplikované, že se o to ani nikdo nepokusí. Ve státem zřízených organizacích jsem pro nekompromisní zákaz politické činnosti i odborů.

A ad Jílková: nemám moc nervy se na takovéto pořady dívat, ale maminka to většinou má vedle puštěné, tak to (nerad) slyším: Jílková má nepochybně vždy přesné zadání, jaký má být výstupní efekt toho pořadu (markantní to bylo v Kotli o zbraních, kdy když se jí to začalo vymykat z ruky, naprosto opustila roli moderátorky a převzala plně roli jedné strany a jednoho názoru — hádejte jakého :-))

Klíčovým, podle mého soudu, je naprostá neúcta k soukromému vlastnictví. Ten náš rádobykaptalismus spíše nese rysy pokračujícího reálného socialismu s mírnou tolerancí soukromého podnikání, přičemž jeho výnosy náleží z větší části státu a ztráty jdou plně k tíži toho exota, co i přes překážky kladené státem dále podniká.
Odtud pramení i názor, že hospody jsou vlastně veřejným vlastnictvím, dočasně svěřeným soukromému správci. Tedy, že všichni nekuřáci mají právo vstoupit do libovolné provozovny a ta se jim musí přizpůsobit.
Že naproti nim stojí poměrně výrazná skupina (u hospod bych řekl, že většinová skupina) kuřáků, která by de iure mohla naprosto stejným právem požadovat, aby všechny hospody, kam kuřák vleze, se mu přizpůsobily.
Přitom vláda svým nařízením narušila pokojný stav (což je i právní termín) a násilím, za nějakým socialistickým cílem, rozbila stabilní a kompromisní stav, kdy nekuřáckých hospod bylo ± potřebné množství a kuřáckých hospod bylo ± potřebné množství. A jak by se případně měnila poptávka, přirozeně by se měnila i nabídka. Ale to socialisté nesnesou. (Paradoxní je, že kuřáci převážně patří do té sociální skupiny, která tvoří elektorát socialistů, tedy vlastně postupují proti zájmům svých vlastních voličů.)

Vypíchnul bych z toho dvě důležité věci:
A) Jak to, že policie vůbec má něco takového, jako odbory. Mám poměrně pevný názor, že odbory (přes ten deklaratorní účel) jsou spíše škodlivou institucí. Je zajímavé, že když Baťovi ve Zlíně poprvé vznikly a začaly stávkovat, nekompromisně je z fabriky vyhnal a nabral jiné dělníky. Později už se s odbory smířil, ale sebral jim vítr z plachet. Ostatně první odbory byly určeny hlavně k ochraně zdraví dělníků při práci a nutily podnikatele garantovat hlavně tuto oblast. Druhotný účel byl v odborovém „pojištění“ proti nezaměstnanosti. Tedy spolkovou sociální solidaritu. (Plus to, že odbory hledaly volné pracovní příležitosti pro své členy.) Vydírat stávkami se naučily až později. Ale k věci: domnívám se, že státní zaměstnanci by neměli mít právo se odborově sdružovat. Vím, jak to funguje např. na MinFin. To je zakonzervovaný reálný socialismus.
B) Myslím, že hlavním sdělením toho článku je ale něco jiného. Že stát nadřazuje reálně zájmy těch uprchlíků nad zájmy svých vlastních občanů/zaměstnanců. A uvidíme to za krátký čas ještě markantněji, až Německo prosadí/nařídí, že přerozdělení uprchlíci budou mít nárok na takové sociální podmínky, jako by měli v Německu (aby neměli tendenci se chtít do Německa vracet). Tedy vysoko nad standard a možnosti našeho sociálního systému. (Který i v té dnešní šíři pokládám za zbytnělý a naddimenzovaný, protože potlačuje motivaci.)

To je ale dáno poměrně jednoduchou aritmetikou. Komunisté, bolševici, socialisté, kolektivisté a jak si všichni tito říkají byli a jsou levičáci a honosí se tím. A nemohou přece připustit, že Hitler (a fašismus, či nacismus), proti kterému později bojovali, byl také levičák jako poleno. Zcela stejný socialista. Takže aby se odlišili, překroutili termín. Tak, jako dnes je liberalismus překroucen, a znamená de facto socialismus. A tak vznikla mantra, že když my jsme levičáci, nepřítel musí být pravičák. A tohle překrucování termínů dělají pořád.

Ono se to tak trochu ví, ale OČR nemají zájem se v tom babrat, protože je Bába už příliš mocný. Kdosi nedávno psal, že oligarcha v ekonomické sféře je sice nepříjemný, ale odstranitelný. Nebezpečný je oligarcha s politickou mocí.

Ta poslední věta přesně vystihuje podstatu celé věci. Zákony jsou tu přece jen pro plebs.
Jestli mně něco strašlivě vadilo na komunismu (kromě té filosofie jako celku), bylo to, že o sobě hovořili jako o předvoji dělnické třídy, z té třídy původně pocházeli, ale jakmile se stali mocnými, zapuzdřili se do jakéhosi elitářského klubu, pro který také neplatily zákony, ani pravidla pro plebs.
Ergo dovozuji, že jsme se vlastně toho komunismu vůbec nezbavili. Stejní lidé, stejné mravy.

Jestli mi zbude chvilka času, podívám se po světě širém. Zatím tupě štítkuji své staré články. Je to únavné. ;-)

Šlo by to jistě vygůglit, ale v rámci poctivé snahy dodržet principy hádanek bych řekl, že to je z knihy sebraných projevů Adolfa Hitlera. Ačkoliv tu nemám a nečetl jsem ji, četl jsem a mám Mein Kampf a ta rétorika je velmi podobná.

Někde jsem četl, že první koncept státního vzdělávání byl položen v Prusku. Z důvodu předvýchovy zcela poslušných vojáků, kteří nebudou odmlouvat, nebo přemýšlet, ale plnit rozkazy. A Marie Terezie jej plně převzala.

Nevím jak kdo, ale myslím si, že člověk má úplně primární povinnosti jen k sobě samotnému. Pak asi pravděpodobně bude chránit svůj genofond, tedy své děti jako nositele genu. Možná z důvodu nějaké emoce i svou ženu a patrně své žijící předky z vděku za vlastní život. Pak někde dále za tím snad může (a už ne vždy) pociťovat potřebu pomáhat a chránit další lidi, které má rád, dále lidi ze svého domu, pak možná i ze své ulice, možná i své město by mu ještě mohlo stát za to (protože svým způsobem chrání i ty předchozí). Je jasné, že nějaký okres, kraj, stát, kontinent, planeta se tím, čím jsou jedinci vzdálenější, zasluhují menší a menší díl rizika jedince.
Řekněme to ještě jinak: jak velkou máte motivaci ochraňovat třeba premiéra Sobotku, čí ministra Bureše, nebo Andrea Merkel, nebo Hollande? Proč by z toho zrovna stát měl být vyňat a nějak privilegován?

Myslím, že to celé sleduje směr vytvoření policejního státu, kdy občan bude zahnán do absolutní defenzívy a policejní moc posílí ad absurdum. Amerika už zavedla dříve zákony nulové tolerance a jejím důsledkem je strach lidí z všemocné policie.
Nedávno jsem učil pána, který se vrátil z dlouholeté emigrace v USA a jednoznačně ty dnešní Státy popsal jako neofašistický režim. A varoval, abychom nepodlehli falešné představě, že silná státní policie === vysoké bezpečí. Je to přesně naopak. Konec konců, Orwell to popsal přesně.

Silnou roli v tom ještě hraje obrovská inflace zákonů a podřadících norem, čímž se vlastně psané právo stává pochybným. Ab origine.

Konců konec, koukněte na HTML zdroják mých stránek a použitá CSS. Netvrdím že je to dokonalost sama. Sám vím o několika chybách, ale nejsou lidi...

Jdu to najít. Některé věci už jsou dnes překonané, nebo i rekodifikované. Už jsem to neopravoval.

Spíše bych řekl, že jde o příliš povšechnou znalost zakonzervovanou někdy před řadou let. CSS to dovede velmi dobře. Původní CSS mělo poměrně skromné ambice. Dnes je tomu zcela jinak. Stránky se dnes navrhují přesně tak, že navrhneme jen a jen strukturu, a tu pak stylujeme podle požadavků na vzhled. Právě divy jsou dnes dosti zavržené pro sémantickou prázdnotu.
„Bylo by naprosto super, kdybych mohl fakt stránku rozdělit do divů čistě obsahově, formu vůbec neřešit, až následně si tam k tomu dodělat styly a tím mít celou stránku hotovou.“ Ale tak to přesně je!!! Byť ne s divy. CSS disponuje i vlastností calc(), která dynamicky počítá, kdyby to bylo náhodou potřeba. (I včetně přepočtů pt, či ex, nebo rem na px).
Pokud byste chtěl, mám ještě nějaká skripta, která jsem napsal právě v období odúmrti (x)HTML a nástupu HTML5. Už jsou z dnešního hlediska poněkud de mode, ale ten můstek by mohla splnit. Pokud chcete, pošlu mailem.

Takto bych to neformuloval. HTML5 je především orientován na sémantické významy fragmentů stránky. Ano, v důsledku můžeme říci, že odstranil z tagů většinu formálních atributů, pročež forma je silněji realizována pomocí CSS. Dnes spíše zase pokročilejší veze tři. Důslednější oddělení obsahu od formy.
Těžiště významu HTML5 bych tedy hledal u nových strukturálních prvků typu section, article, aside, header, footer. A také ve významném přesunu validace obsahu formulářových prvků na prohlížeč, nemluvě o významném rozšíření kolekce těchto inputů (range, email, number, url, atd.).

To nemá souvislost. Ten Chamurappiho validátor validuje všechny typy dokumentů. A právě v XHTML je nejvíce nekonzistencí.

Možná bych i zkusil http://validator.webylon.info/. Pokud jde o normy, tak je oficiální validátor poměrně tolerantní k chybám. Chamurappi napsal svůj validátor, který lpí na předpisech W3C přesně.

Mně v tom přijde klíčové, že nějaká skupina privilegovaná státem k výkonu násilí, zneužila moc z neznalosti věcí a napadla pracující Cikány v předsudku, že přece Cikán nemůže pracovat, a když, tak na nějaké levárně. Objektivně asi nemohli poznat, že jde o technickou variantu konopí s malým obsahem THC. Ale očekával bych, že z toho průšvihu PČR ihned vyvodí personální důsledky. Což jistě nehrozí ani náhodou.

Připojuji se. Dělá to nečekané akce. Možná dobře míněné, ale nekonvenční. (303 funguje správně.)

Už dlouho sleduji propagandistický tlak, že kapitalismus (opakovaně) selhává. A nejen u nás, ale v celém západním světě. A že bez regulace nemůže fungovat. A znepokojeně vnímám, že ty dobře míněné regulace mají vždy horší výsledek, než to bylo předtím. Možná vyřeší (a krátkodobě) nějaký dílčí problém, ale způsobí řadu dalších. Nepíšu to z nějakých ideologických důvodů. Ono to tak je a vnímám to řadu desítek let.
Celý problém je v tom, že celý establishment (včetně státní správy), vlastně soukromé podnikání z hloubi duše nenávidí.

Výtečný postřeh.

Přesně.

Do všech státních silových složek se vždy hlásí lidé s nějakou úchylkou, nejčastěji s méně/více vrozenou agresivitou, tedy lidé nebezpeční. Bez větší nadsázky se dá říci, že lidé s tímto postižením absence vlastních konceptů života hledají nějakou kolektivní entitu, která jim nahradí jejich osobní prázdnotu nějakým dogmatem, nejlépe, pokud jim potvrdí výkonnou moc. Obecněji se říká, že lidé tohoto typu vyhledávají armádu. Pokud neuspějí v nějakých kritériích, hledají podobnou strukturu u státní policie. Pokud ani tam neuspějí pro osobní nechopnost tabulkových požadavků, zkoušejí to u městských policií. A polední instancí těchto frustrátů je vězeňská služba. Ti jsou nejnebezpečnější.