Komentář 13939
» odpovědět «
Autor: velkej Ká
Čas: 2017-05-17 15:24:33
Web: neuveden
Mail: neuveden
Byť se nemohu z geografických důvodů osobně účastnit, vážím si toho, co děláš, tvé přednášky jsou výborně sestavené.
Stavba silnic, a obecně jakýchkoliv liniových staveb, se často zamlouvá veřejným zájmem a v jeho jméně se často vyvlastňuje; také se spekuluje s pozemky, když se provalí plány takové stavby. Ta otázka ohledně silnic je vlastně dvojí:
- Kde by se vzaly prostředky na stavbu silnic?
- Jak by se mohly postavit silnice a zároveň respektovat soukromé vlastnictví, když se někdo šprajcne a neprodá?
Ta první otázka je věcí financování stavby a provozu, zda to bude mýto, reklamy, sponzoring, charita či přidružený provoz, o tom by se dalo mluvit dlouze. Není bez zajímavosti, že např. v Izraeli skloubili mýto, tedy cenový systém, s řešením vytíženosti silnic - prostě ve špičce mají vyšší mýto, před placenými úseky mají cedule, na kterých svítí aktuální výše mýtného atd. (http://designblog.nzeldes.com/2011/01/an-ingenious-feedback-loop/) Trh tam řeší dopravní špičky. Čili první otázka není až tak obtížná na zodpovězení a vede i k zajímavým věcem.
Určité náznaky odpovědi na druhou otázku byly v přednášce o veřejném prostoru - lidé nejsou zvyklí domluvit se a spoléhají se na silové řešení v podobě státu. A stejně tak na to není zvyklý ten, kdo staví silnice. Nabízím tedy jedno možné řešení, kdybych já stavěl silnici z A do B (předpokládejme, že jsem bohatý kapitalista v ankapu) - vypracoval bych N návrhů tras, a podle těchto návrhů bych oslovil majitele dotyčných pozemků jako skupiny. Ať se mezi sebou domluví a nabídnou mi cenu, za kterou mi pozemky prodají. Pravděpodobnost, že se šprajcne 1 na 1 trase, je X, ale že se najde dotyčný na každé trase, je X^N. Jako bonus si můžu vybrat nejlepší nabídku, případně uspořádat holandskou aukci. A největší fór je, že ty varianty nemusí být všechny z A do B. Jsem podnikatel v silnicích, a prostě vydělávám tím, že provozuju silnice. Tak prostě mám určité představy na různých místech země, nejen spojení bodů A-B, ale i A-C, B-D, F-G atd., prostě stavím silnice, kde chci a když na ně získám pozemky. A ono tohle řešení vede dál - bude nás víc podnikatelů, takže mohou majitelé pozemků pořádat aukci vůči nám... a v konečném důsledku by mohla existovat i pozemková/silniční burza.
Ale abych se vrátil k těm šprajcům: I v dnešní době existují soukromé liniové stavby, a není s tím problém. Konkrétní příklad: optické sítě. Ty staví soukromé firmy, pravda, často přes pozemky státu, ale nevyhnou se ani pozemkům soukromým - a když mají na některých místech problémy, no tak pokládají kabely jinde nebo jinudy a poskytují služby jinde nebo jinudy. A nezdá se, že by ISP krachovaly z toho důvodu, že by měly problémy s natažením kabelů.
Závěrem, těším se na příští "semestr". A nadhodím také jednu otázku: Co bude troll plaskacka dělat těch pár měsíců bez pedálových přednášek? :)
Stavba silnic, a obecně jakýchkoliv liniových staveb, se často zamlouvá veřejným zájmem a v jeho jméně se často vyvlastňuje; také se spekuluje s pozemky, když se provalí plány takové stavby. Ta otázka ohledně silnic je vlastně dvojí:
- Kde by se vzaly prostředky na stavbu silnic?
- Jak by se mohly postavit silnice a zároveň respektovat soukromé vlastnictví, když se někdo šprajcne a neprodá?
Ta první otázka je věcí financování stavby a provozu, zda to bude mýto, reklamy, sponzoring, charita či přidružený provoz, o tom by se dalo mluvit dlouze. Není bez zajímavosti, že např. v Izraeli skloubili mýto, tedy cenový systém, s řešením vytíženosti silnic - prostě ve špičce mají vyšší mýto, před placenými úseky mají cedule, na kterých svítí aktuální výše mýtného atd. (http://designblog.nzeldes.com/2011/01/an-ingenious-feedback-loop/) Trh tam řeší dopravní špičky. Čili první otázka není až tak obtížná na zodpovězení a vede i k zajímavým věcem.
Určité náznaky odpovědi na druhou otázku byly v přednášce o veřejném prostoru - lidé nejsou zvyklí domluvit se a spoléhají se na silové řešení v podobě státu. A stejně tak na to není zvyklý ten, kdo staví silnice. Nabízím tedy jedno možné řešení, kdybych já stavěl silnici z A do B (předpokládejme, že jsem bohatý kapitalista v ankapu) - vypracoval bych N návrhů tras, a podle těchto návrhů bych oslovil majitele dotyčných pozemků jako skupiny. Ať se mezi sebou domluví a nabídnou mi cenu, za kterou mi pozemky prodají. Pravděpodobnost, že se šprajcne 1 na 1 trase, je X, ale že se najde dotyčný na každé trase, je X^N. Jako bonus si můžu vybrat nejlepší nabídku, případně uspořádat holandskou aukci. A největší fór je, že ty varianty nemusí být všechny z A do B. Jsem podnikatel v silnicích, a prostě vydělávám tím, že provozuju silnice. Tak prostě mám určité představy na různých místech země, nejen spojení bodů A-B, ale i A-C, B-D, F-G atd., prostě stavím silnice, kde chci a když na ně získám pozemky. A ono tohle řešení vede dál - bude nás víc podnikatelů, takže mohou majitelé pozemků pořádat aukci vůči nám... a v konečném důsledku by mohla existovat i pozemková/silniční burza.
Ale abych se vrátil k těm šprajcům: I v dnešní době existují soukromé liniové stavby, a není s tím problém. Konkrétní příklad: optické sítě. Ty staví soukromé firmy, pravda, často přes pozemky státu, ale nevyhnou se ani pozemkům soukromým - a když mají na některých místech problémy, no tak pokládají kabely jinde nebo jinudy a poskytují služby jinde nebo jinudy. A nezdá se, že by ISP krachovaly z toho důvodu, že by měly problémy s natažením kabelů.
Závěrem, těším se na příští "semestr". A nadhodím také jednu otázku: Co bude troll plaskacka dělat těch pár měsíců bez pedálových přednášek? :)


