Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

K ankapu skrze vítězství v prezidentských volbách - Javier Milei
Filozofickým přesvědčením je anarchokapitalista, který se v přechodném období ze státního zřízení k anarchii pragmaticky chová jako minarchista, což upřesňuje tak, že je „anarchokapitalista, protože stát je nepřítel. Ale žijete v realitě a musíte stát oběma nohama na zemi. V tomto kontextu jsem minarchista – tedy někdo, kdo věří, že stát by měl mít na starosti pouze bezpečnost a spravedlnost.“

Argentina.

Demokracie je postavena na kolektivismu. Kolektivismus klade zájmy společnosti nad zájmy jednotlivce. Na základě toho pak násilí vůči jednotlivci legalizuje. Legalizovaný zločin!

Zastupitelská demokracie prima. Svého mafiána, který mě okrade a znásilní si můžu zvolit. Místo toho, aby byl dosazen jinak.

Ano. Ale jsou věci, které jsou dobré/špatné OBJEKTIVNĚ. Randová - Objektivismus, Rothbard - Etika svobody. A tam bych se naopak přimlouval za to, abychom nedovolili tyto věci relativizovat. Přirozená práva.

To, že jeden průvodčí byl vůči cestujícím jaksi arogantní, je sice smutné, ale jako argument pro privatizaci ČD je to málo. Je třeba na stůl položit pádnější argumenty. Hlavně je asi to, že ČD by bez dotací pravděpodobně nepřežily.

Sweatshop versus Fairtrade. Nevěřím ani jednomu. Kdo kritizuje sweatshop nebo propaguje fairtrade, ve skutečnosti dělá marketing pro nějaký svůj byznys. Nic jiného v tom není. Ve skutečnosti mě přemlouvá, abych koupil dráž, že tím někomu pomůžu. Stejně tím nikomu nepomůžu. Abych se zorientoval, musel bych odjet do Kambodži a podívat se, jaký je skutečně ten rozdíl mezi fairtrade kampotským pepřem a pepřem ze sousedního políčka. Žádný nebude.

Dobrý článek. Absolutně souhlasím. A pokud bychom mluvili o nějakých regulacích, pak u mě je taky na prvním místě spotřebitel. Ten jediný rozhoduje správně.

Jen bych dodal, že dalším velmi důležitým (pro mě určitě nejdůležitějším) aspektem pro volbu malého obchodu je jeho dostupnost - myslím vzdálenost. Nejbližší supermarket mám nějakých 12 km daleko. Nejenže musím započítat cenu pohonných hmot, čas, ale ještě taky fouknout do balónku, jestli si vůbec do auta mohu sednout.

Ne, žádného prezidenta, ani lepšího, ani horšího už volit nebudeme. Bude tu zastupující protektor EU.

Ano. Aniž bych se chtěl nějak chválit, jako vystudovaný matematik mám k takovému přístupu blízko. Aneb.

Když člověk dělá nějaký závěr, je třeba kontrovat předpoklady a logický postup při odvození toho závěru. Když najdeme chybu v logickém postupu, závěr nelze tvrdit. Nejčastěji bývá problém v chybných nebo vůbec žádných předpokladech. Tam je třeba zaměřit diskusi/polemiku. Zeptat se? "Z čeho tak soudíš?"

Nebo lze postupovat opačně. Shodneme se s oponentem na něčem, co evidentně platí. Logickým postupem pak odvodíme něco, co je v rozporu s jeho předpoklady. Tím jsou předpoklady vyvráceny, označeny jako chybné.

Minarchista nechce vládnout. Minarchista chce stát, který bude chránit svobodu a majetek svých občanů. Nic jiného ten minarchistův stát dělat nemá a nesmí. Má chránit, ne vládnout.

Anarchokapitalista na ochranu svobody a majetku zřídí soukromou agenturu. A ty agentury si budou konkurovat a každý jednotlivec si na svou ochranu vybere tu podle něj nejlepší.

Minarchistův postoj kritizuju proto, protože kde je monopol, tam je vždy nízká kvalita a vysoká cena. U anarchokapitalistova postoje mám obavy, aby se ten konkurenční boj agentur nějak nezvrtnul.

Dobře formulovaná myšlenka:
Školy se zaměřují na potřeby státu nebo zájmových skupin (RVP), nikoli na zájmy rodičů a žáků.

Abychom mohli vyslovovat soudy (pravidla), musíme mít nejdřív v pořádku definice. A pak postupovat přísně logicky. Pak se nemusíme bát, že budou nějaké výjimky. Takže souhlasím. Pokud vyjdeme z podstaty člověka (jak jinak?), pokud si svobodu správně definujeme, pak svoboda dozajista existuje a má smysl za ní bojovat.

"Člověk je vlastníkem sebe sama."
To není jen nějaké nepodložené tvrzení. Je to fakt, který lze odvodit z podstaty člověka. Přirozené právo. Rothbard, Etika svobody. Kdo nevlastní sebe sama, je otrokem. Být otrokem je proti lidské podstatě.

Člověk je vlastníkem sebe sama. Vlastní tedy svoje tělo, svůj život. A tedy z titulu vlastnictví (princip absolutní) může svůj život ukončit. A případně si na to i někoho najmout. Že je to v rozporu s legislativou (pozitivní právo), to je úplně jiná otázka. Takových věcí, ve kterých je pozitivní právo v rozporu s přirozeným právem, je strašně moc.

Obvykle je to tak, že každý má svojí morálku, každá společnost má svojí morálku. Teritoriálně i historicky. Ale právě Leonard Peikoff: Objektivismus na 350 stránkách argumentuje, že morálka objektivní je. Těžko tady těch 350 stránek v jedné větě interpretovat. Člověk jako racionální bytost je předurčen k tomu, aby usiloval o vlastní štěstí (samozřejmě přitom NAP). A morálka se odvozuje od té předurčenosti. Protože takový člověk objektivně je.

NAP je absence útočného násilí. Násilí za účelem obrany vlastního života, majetku je přípustné.

Murray N. Rothbard, Etika svobody, kapitola 15 (strana 161), Lidská práva jako práva majetková.
Celá etika se odvíjí od respektu k majetku. A je to tak správně. A je ukázáno, že podle takto definovaných kritérií lze morálku formulovat objektivně.

Viz t06 Leonard Peikoff, Objektivismus: Filozofie Ayn Randové nebo celé dílo Ayn Randové (nečetl jsem).

Úplně zbytečná úvaha. Každý příjem získaný bez porušení NAP je morální. Každý příjem získaný s porušením NAP je nemorální.