Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Kdybyste si na to neustále nestěžoval a akceptoval terminologii která se na těchto stránkách používá, tak by nebylo potřeba sáhodlouze diskutovat.
To se tam sice nepíše. Ale jak si podnikatel nastaví svůj podnikatelský plán nebo jak si majitel nastuduje zacházení se zbraní už dobrovolné rozhodnutí podle slovníkové definice je.

Takže když za Váma přijdu s tím že vám zaplatím za nějakou práci a vy to akceptujete, tak vám škodím?

A proč se 50leté veterány prodávají za násobek původní ceny? Já neříkám, že hodnota neklesá, jen říkám že to nelze objektivně určit. Někdy klesá někdy roste, rozhodně to moc nesouvisí s výrobními náklady nebo s prací jakou na tom někdo strávil, jak jste mi posledně tvrdil. Pokud si (bez násilného donucení, z vlastní vůle) uzavřu nějakou dohodu s pojišťovnou tak akceptuju její podmínky a teda asi těžko můžu říct že mě okrádá. Ale jo, určitě se můžu dostat do situace kdy podle tabulek to bude starý šrot a ve skutečnosti auto s podstatně větší hodnotou, takže to pro mě nebude úplně výhodné. Může se třeba stát že mi někdo ukradne věc která je docela běžná ale má pro mě velkou citovou hodnotu, ale v nějakém soudu o odškodnění se mi to nepodaří prokázat, tak mám holt smůlu.

Nevím, kde tu argumentuju dlouhodobým hlediskem nebo nějakými extrémy (ne že bych si myslel že ukazovat Vaše chyby na nějakých extrémních případech, kde jsou zjevně vidět, by bylo špatné).
Jo něco takového jste řekl, ale nějak nevím co z toho bude plynout. Ta vaše teorie o nadhodnotě a vykořisťování nic o velikosti toho zisku neříká. Říká že když si kapitalista bere zisk, tak vykořisťuje a obohacuje se na úkor svých zaměstnanců. Což platí bez ohledu na to kolik těch zaměstnanců a jak velký ten zisk je. A různé regulace jako minimální mzda apod. dopadají jak na malé zaměstnavatele, tak na miliardáře.

To jste holt špatně pochopil (ačkoliv jsem vám to několikrát vysvětlil, že takhle to rozhodně nemyslím). Jen rozporuju že ta ztráta majetku (peněz, času stráveného prací) je v takovém případě nějaká škoda, kterou byste si měl nárokovat nad rámec toho co jste si domluvil.

Pardon, nevšiml jsem si že už jste tam reagoval.

Tak to máte špatný pocit. Já řeším definice, protože když já mluvím o voze a vy o koze, tak to není moc plodná diskuze.
Očividně i to co si vy představujete pod pojmem dobrovolnost se poněkud rozchází s tím co se o tom píše v mainstreamovém slovníku češtiny. Pokud se sebevrah zabíjí z vlastní vůle (a tedy dobrovolně, jak uznáváte), tak snad i to že jste se rozhodl že chcete žit děláte z vlastní vůle (a tedy dobrovolně). A tedy z vlastní vůle si jdete obstarat obživu abyste neumřel hlady. Ano, pokud vás někdo zastřelí proti vaší vůli tak je to nedobrovolně, a pokud se zabijete omylem, tak to podle té slovníkové definice asi není dobrovolně (ale dobrovolné rozhodnutí je, jak moc si budete dávat pozor při manipulaci se zbraní). Nicméně takové situace v naší diskuzi neřeším. Řeším jestli něco děláte z vlastní vůle, nebo jestli vás k tomu někdo násilím nutí. Pokud vás někdo k ničemu násilím nenutí tak nevím, jak bych měl obhájit, že vy se rozhodnete vůči němu násilí použít a obrat ho o něco na rámec nějaké vaší (z vlastní vůle, bez násilného donucení) uzavřené dohody.

Že nějaké rozdíly v definicích nemůžete pobrat a pak tady plácáte nesmysly (jako to že se střílíme do vlastní nohy, nebo že tvrdím že bankrotující podnikatel je ve finančním zisku) není můj problém. Vedle jsem vám přepsal jeden odstaveček, abych se tomu spornému pojmu "dobrovolnost" vyhnul, tak na to můžete pěkně věcně zareagovat.

S vámi holt asi nikdy rozumná řeč nebude. Definice řešíme proto abychom se tu nebavili jeden o koze druhý o voze, jak se říká.

Spousta pojmů má různé významy, i to slovo "dobrovolně" se používá různě a nemusí to vždy odpovídat té slovníkové definici na kterou jsem se tu odkázal. Je to jen příklad, že vy taky používáte nějakou "svou definici" toho slova, kterou nemusí každý akceptovat. To že nechcete umřít hlady je snad vaše vůle ne? Není to nějaká povinnost do které by vás někdo nutil. Tedy to to že jdete nakoupit rohlíky je stále dobrovolně (pokud si pod tím přestavím to co se píše v tom slovníku). Občas lidi už život nebaví a z vlastní vůle se rozhodnou ho ukončit. A většina lidí asi nebude mít problém říct, že to udělali dobrovolně, přestože je k tomu vedly nějaké vnější okolnosti (třeba nesnesitelná bolest při nějaké nemoci). Já když tady v našem kontextu mluvím o dobrovolnosti tak tím myslím to, že nejste do ničeho násilím nebo jeho pohrůžkou nucen, což bych řekl docela odpovídá i té slovníkové definici co jsem odkazoval.

Takže jo, i ten pojem rabování se může použít v různých významech. Ty významy se můžou nějak překrývat a nebo to taky může být něco úplně jiného (proto to v tom slovníku odděleno čísly). Jednodušším příkladem takového slova s různými významy (neboli homonyma) je slovo los - může to být zvíře nebo loterijní tiket. Ten význam slova rabovat na který poukazujete se používá velmi řídce (máte to tam u toho napsáno), ale už to znamená něco jiného než o čem se tu bavíme. Asi mi nebudete tvrdit že nešetrně vykácet les mladých stromů a vybrat něčí obchod je to samé. U toho vašeho významu (vykořisťování kapitalisty) tam máte odkaz na citaci komunisty Zápotockého, takže tím je dán i kontext kdy se to slovo takto používá (spíš používalo).

Jestli tohle nedokážete pobrat, tak je to spíš smutné, než směšné.

Však jo. Z té slovníkové definice je krádež nadřazený pojem. Pro některé krádeže se používá i pojem loupež. Ale ne vždycky, běžně se zaměňuje vykrást/vyloupit byt aniž by se to nějak upřesňovalo.

Já se neptal jestli to děláte "dobrovolně", definici kruhem fakt neberu. Ptal jsem se jestli to děláte proti vlastní vůli nebo z nějaké povinnosti.

Přičemž vycházím ze slovníkové definice, abyste mi nemohl tvrdit že si vytvářím nějaké nové "ankap pojmy."

Ano, dá se o tom debatovat do nekonečna. Jakože já to asi přežiju a holt budu každou situace složitě opisovat, jen mi to přijde trochu hloupé.

Problém je když si někdo vymyslí, že něco nedělá dobrovolně - třeba chodí do práce aby živil sebe nebo manželku. A na základě toho si vůči té druhé straně se kterou "nedobrovolně" uzavřel nějakou dohodu, nárokuje něco navíc. Jako kdyby tu druhou stranu snad mělo povinně zajímat, proč se ten člověk rozhodl tu dohodu uzavřít. Ani z toho co jste zmínil vy, nijak neplyne že by vás ten zaměstnavatel nutil něco dělat proti vaší vůli/nedobrovlně. To co vás "nutí" to jít dělat je něco úplně jiného. Tedy nevím proč by z toho měli plynout nějaké další nároky vůči němu. Je to pochopitelné?

Když už tak spíš obráceně, ne? Krádež je "neoprávněné zmocnění se cizí věci". Třeba když vám nenápadně z kapsy vytáhnu peněženku.
Loupež by to byla, při tom použijete násilí (nebo jím pohrozíte. Třeba když mě zmlátíte/budete na mě mířit pistolí a pak mi vezmete peněženku.

Když už tu rozebíráte ty slovníkové definice:
"dobrovolný" příd.
konající něco n. konaný bez povinnosti, z vlastní vůle (op. nucený, povinný): d-í spolupracovníci; sbor d-ch pomocníků; d. příspěvek; d-á dražba; d-á chudoba; d-á samota; d-á smrt sebevražda; → přísl. dobrovolně; → podst. dobrovolnost, -i ž.
[z https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=dobrovoln%C3%BD&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no]

Přijde vám, že když jdete do práce, případně si něco nakoupit (třeba rohlíky), tak to děláte nějaké povinnosti případně proti své vlastní vůli?

V pohodě, když vás někdo bude okrádat/zabíjet nebo na vás páchat jiné podobné násilí, tak nemám problém s tím, aby vám někdo pomohl. Ale zaměstnavatel nebo obchodník vás neokrádá.

Auto se auto opotřebovává a stárne je objektivní skutečnost (všechno v čase stárne). Že ztrácí na hodnotě těžko, to by se desítky let stará auta neprodávala za násobky své původní ceny. Mě je docela jedno, že si vymyslíte nějakou "objektivní hodnotu auta" nebo "spravedlivou mzdu". Problém je, když to chcete násilím vymáhat a určovat co mají ostatní lidi dělat.

Chápete, že je docela jedno jak si tu situaci pojmenujete, když si rozumíme jak je to myšleno? V tomto textu:
"Když někdo odmítne za daných podmínek pracovat tak je to v pořádku. A zaleží druhé straně jestli ty podmínky vylepší, nebo zkusí sehnat někoho jiného, kdo ty podmínky akceptuje. Pokud se v tom odmítnutí spojí víc lidí, tak asi budou mít lepší vyjednávací pozici. Dokud některá strana nepoužívá násilí aby druhou k něčemu na rámec jejich dohody nutila, tak je to v pořádku."
jsem slovo dobrovolně ani jednou nepoužil, když vám to tolik vadí. Takže můžete reagovat věcně a vysvětlit mi s čím a proč nesouhlasíte, místo keců o tom, že si předefinovávám pojmy?

Takže když vás zabiju tak to neva, stejně jste z dlouhodobého hlediska mrtvý? Nebo co tím jako chcete říct? Jak to souvisí s tím co jsem napsal?

Super, já jsem nikdy netvrdil že darování získávám majetek. Jen rozporuju tvrzení že darovat někomu majetek znamená, že se ten člověk "obohacuje na můj úkor." Ale klidně si to tak pojmenujte, jen z toho nevyplývá, že máte právo ho pak o něco násilím obrat.

Násilí musí být jen vůči člověku? Vylomit dveře do cizího domu není násilí?

Takže nadhodnota je to podle toho jak stát určil že se to daní? Před chvílí jsem už myslel že to trochu chápu, ale teď se mi zase zda že plácate nesmysly. Jinak jo, predstavuji si svět kde se dva lidi mohou na něčem dohodnout aniž by se jim do toho někdo cizí sral.

Nejde o to že ho nevíte přesně vypočítat. Jde o to že to si ho nějak vymyslíte a pak ho chcete ostatním nějak vnucovat. Souvislost s nějakou pojišťovací tabulkou kterou se můžu nebo nemusím rozhodnout akceptovat opravdu nevidím.
Pozitivum vidím v tom, že uznáváte, že přesná hodnota něčeho se nedá určit a je to teda do značné míry subjektivní pojem.

"To že ano si ankapisti definujú "dobrovoľnosť" mi opakovať nemusíte, viem to už dávno. Tak aby im pasovala do ich ideológie. " S tímhle žvaástem už prosím jdete do háje.

Když bude firma dlouhodobé ve ztrátě tak zbankrotuje. Sice budete bez bez mzdy, ale nebudete už vykořisťován. A to se vyplatí.
Ale samozřejmě můžete být zaměstnán v nějaké neziskovce, na tom není nic špatného. Jen takový model asi moc nefunguje ve všech oblastech. Nebo můžete být placen z peněz co se ukradnou, teda vyberou na daních, to taky žádný majitel nebude v zisku (teda až na politiky, čerpače dotací apod., ale to se nepočítá).

Ano, ne všem jde o peníze. Třeba když někomu něco darujte, tak proděláte peníze ale máte z toho dobrý pocit. Nebo si koupíte rohlík a zaženete hlad. Fajn že to konečně chápete :-).

Leda prd.

Nemám potřebu vybruslovat z "problému", který nepovažuju za problém.
V tržní ekonomice to většinou funguje tak že se snažím něco dělat s finančním ziskem. Třeba něco koupím a nějak to vylepším a prodám to dráž. Můžu se domluvit se nějakými dalšími lidmi, že něco udělají a já jim podle dohohody zaplatím. Když si pak srovnám tržby a náklady tak můžu být ve finančním zisku. Jen v tom nějak nevidím to vykořisťování. Všichni jsme vyhráli, někdo dostal za práci zaplaceno aby měl z čeho žít, někdo dostal nějaký produkt, kterého si cenil víc než ty peníze a já jsme na tom něco vydělal. Jelikož nikdo nebyl násilím k ničemu nucen, tak jsou na tom všichni líp než předtím, jinak by to nedělali.

Kdyby tu byl jen "jemné regulace" tak bych asi neměl potřebu to řešit. Ale ty miliony zákonů a předpisů, 70% zdanení práce, byrokraci cla atd. to fakt nepovažuju za "jemnou regulaci".

Ano, už jsem o tom slyšel, ale do takových detailů, jako rozdíl mezi ziskem a "nadhodnotou" v případě, že si část toho zisku majitel vyplácí ve formě platu za nějakou práci, jsem nad tím opravdu nepřemýšelel. Navíc mi to stále nedává moc smysl, protože i mzda pracujícího majitele bude přeci zahrnuta do nákladů, takže jseme u toho z jakého prstu si vycucáte, kolik by měl být jeho "spravedlivý plat". Že to přehodíte na jakéhosi hypotetického "odborníka," nic neřeší. O tom co a za jakých podmínek to budu dělat si chci rozhdovat sám, ne si to nechat nařídit ani od vás, ani od "odborníka" na ministerstvu.

Já nevím, moc se mi nechce vám zase znova vysvětlovat, jak v tomhle kontextu chápu pojem dobrovolná dohoda. Když někdo odmítne za daných podmínek pracovat tak je to v pořádku. A zaleží druhé straně jestli ty podmínky vylepší, nebo zkusí sehnat někoho jiného, kdo ty podmínky akceptuje. Pokud se v tom odmítnutí spojí víc lidí, tak asi budou mít lepší vyjednávací pozici. Dokud některá strana nepoužívá násilí aby druhou k něčemu na rámec jejich dohody nutila, tak je to v pořádku.

Zisk vzniká díky práci zaměstnanců, vedení firmy a díky nashromážděnému kapitálu (např. přístrojové vybavení). Kdyby žádný zisk nevznikal, tak zaměstnanec žádnou výplatu nedostane. Tvrdit, že zisk vzniká na jejich úkor, tedy považuji za nesmysl.

Proč bych měl někomu něco platit, když mi to nic nepřinese? (A to je úplně obecný problém, já nemám potřebu škatulkovat lidi a jejich interakce tak jako vy, a pak si nějaké vybrat a zasahovat do nich.)
To, že by měl někdo nárok na něco víc, než si s druhou stranou dohodne je takm maximálně váš pocit, nikoliv fakt.

Já teda nemám žádné formální vzdělání v ekonomii, nicméně myslím, že marxismus už se v základech ekonomie běžně nevyučuje. Takže sorry jako, ale já už jsem komunismus u nás nezažil, takže v těchto termínech se fakt dokonale neorientuju. Ale ani tak mi to moc smysl nedává. Protože nevím podle čeho chcete určovat kolik kdo dostane zaplaceno. Má mít nekvalifikovaný skladník stejný plat jako specializovaný technik nebo ředitel firmy? Kdo by měl rozhodovat jak se ta "vyprodukovaná hodnota" přerozdělí? Když budu jako majitel nějakým způsobem řídit firmu (tedy také budu pracovat), tak si můžu zaplatit kolik, abyste byl spokojený?
Podle mě bude nejlepší, když se to rozdělí tak aby to všem zúčastněným vyhovovalo, tedy vzájemnou dobrovolnou dohodou. Ale to se vám nelibí.

Samozřejmě, že je to v kapitalismu nereálné, protože ten je na možnosti tvořit zisk postaven. Především je to nereálné, pokud chcete žít ve společnosti která bohatne a nestát fronty na vložky, mandarinky apod., případně si užívat další podobné "výhody" socialismu.

Pokud vás zaměstnavatel může takhle vyhodit, tak to znamená, že asi existují lidé kteří jsou ochotní tam pracovat místo vás i za těch podmínek které se vám nelíbí. V tom případě platí to co jsem napsal. Nakonec takhle různé regulace často vznikaly (minimální mzda, požadavky na kvalifikaci, bezpečnost práce apod.) - třeba v USA si tak bílí zaměstnanci chránili místečka před černochy, kteří byli ochotní pracovat za míň a za horších podmínek, tedy tyhle regulace dopadají nejvíc na ty nejchudší, nekvalifikované zaměstnance. Ale nic vám nebrání se s ostatními zaměstnanci sdružit a společně stanovit minimální mzdu a podmínky za kterých budete pracovat. Když se nikdo ochotný takhle pracovat nenajde, tak se vám budou muset ti kapitalisti přizpůsobit.

Střelba do stávkujících samozřejmě v pořádku není (pokud teda nezačnou sami s pácháním násilností, proti kterým by bylo potřeba se bránit). Ale myslím, že to většinou dělaly státní ozbrojené složky, ne?

Máte pravdu nenapsal jsem to přesně, prostě nějak musí zaměstnance zaplatit z peněz co vydělá, část spolknou jiné věci, část si nechá.
Jenže, to co tu Norbert prezentuje je, že by se zaměstnavatel o zisk ("nadhodnotu") dělit měl, resp. by ho vůbec neměl mít, či co, protože z toho odvozuje, že jsou tak zaměstnanci "vykořisťováni". Jak jste pochopil, něco takového je z definice toho slova nemožné. Takže otázka, je jak to bude fungovat, když žádní zaměstnavatelé, kteří by inkasovali zisky, nebudou. Myslím že už se to párkrát vyzkoušelo, a stálo to za nic. Takže děkuji, ale nemám o to zájem.

Tak to mi prosím vysvětlete přesněji co to ta nadhodnota je a kdy se nerovná zisku, protože to asi úplně nechápu. A rozhodně se na to nedívám pohledem pouze zaměstnavatele. Jen nemám potřebu tohohle "třídního boje", který tu prezentujete.

Já nevím, co si v této analogii představujete pod pojmem plný pohár. Málokdo to má nastavené tak, že by si někdy řekl, teď už mám všeho dost, víc nepotřebuju. Takže si myslím, že nic takového netvrdím.

Proti nějakému dobrovolnému sdružování lidí nic nemám, přijde mi to naprosto v pořádku (dokud si nevynucují nějaká privilegia nad rámec vzájemných dohod - jako to mají odbory teď). A
Ale zdá se mi že jste nějak odběhl od tématu. Řešil jsem to, že máte ten koncept postavený tak, že reálně nelze fungovat tak aby někdo nebyl "vykořisťován." Jak by měl takový zaměstnavatel fungovat? Pořád nevím, proč bych měl někomu platit něco nad rámec toho jak se spolu dohodneme.
Tvrzení, že zaměstnanec ze zisku nic nemá považuji za zavádějící. Nebýt zisku tak nemá vůbec nic.

Chápu proč vám moje tvrzení přijde zavádějící, asi jsem to nenapsal úplně přesně, nicméně pointu jste snad pochopil.
Ptal jsem se však na něco jiného, můžete mi prosím odpovědět?

Asi jako sklenice je poloprázdná nebo poloplná, znamená to to samé. Pointa je že je to ta nejlepší možnost pro obě strany interakce.
Já nevím, když dojdu do práce a dostanu za to peníze a pak si z toho můžu užívat (v závislosti na situaci, třeba jen nemusím umřít hlady), tak bych docela řekl že je to pro mě výhodné, když ostatní možnosti jsou v něčem horší. Ale pokud máte potřebu se na svět dívat takto tak je spíš váš problém.

No o "vykořisťování" mluvíte naprosto obecně. Podobný pojem používáte i pro vztah zákazník/obchodník - "obohacování na něčí úkor". A to přerozdělování skrze daně které údajné narovnává ty vztahy funguje taky pro všechny, od Bezose po řemeselníka co zaměstnává jednoho pomocníka. Za nespravedlnost vůči zaměstnanci považuejte i to když je ten zisk investován do firmy zpět, aby se její provoz zefektivnil a máte potřebu to nějak narovávat aby ten chudák zaměstnanec nebyl škodný.

Prosím o vysvětlení proč pro běžně používaný pojem "zisk" zavádíte (ekvivalentní?) pojem nadhodnota. Pokud to chápu špatně tak mi ten pojem prosím lépe objasněte.

Takže je to ta nejvýhodnější možnost. To je fajn, že na tomhle se shodneme.

Jasně terminologicky to máte vymyšlené dobře, na nějakém podle vás spravedlivém rozdělení peněz mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se nikdy dohodnout nejde, protože to by zaměstnavatel nesměl vydělat nic. Akorát pak by neměl důvod toho zaměstnance platit (a tam je právě ten užitek co z toho ten zaměstnanec má). Je vidět jak absurdní ty vaše myšlenky jsou.

O zisk (kterému nevím proč říkáte nadhodnota) se zaměstnanec se zaměstnavatelem dělí na základě vzájemné dohody, pokud se vám ta dohoda nelíbí tak ji můžete odmítnou a jít za lepší. Tedy pořád nechápu proč bych tomu měl říkat vykořisťování, když díky tomu že je zaměstnavatel v zisku mám vůbec tu práci. Kdyby v zisku nebyl (nebral by si nic z té "nadhodnoty"), tak nemá důvod mě zaměstnávat a já bych byl bez práce.

To nevysvětluje, proč se neživíte nějak jinak, když zrovna pod Vaším zaměstnavatelem tak úpíte.

Ten článek znám. Jakože, s některou v něm zmíněnou kritikou souhlasím, s některou ne. Ale moc mi tohle kydání špíny v libertariánských řadách sympatické není.

Já mises i tady stoky čtu docela dlouho (stoky od jejich vzniku), takže jsem tenhle konflikt zaznamenal, i když úplně nechápu jeho příčinu. Spíš mě to docela mrzí, že se taková marginální názorová skupina jako jsou u nás libertariání takhle ještě štěpí a hádají mezi sebou. Myslím, že sem odkaz dát klidně můžete, to co tu vadilo IMHO bylo, když tu (pravděpodobně) pan Rajchenberk spamoval svými odkazy pod nesouvisejícími tématy (přičemž teda zároveň na svých stánkách jakékoliv přebírání článků zde zakazuje).

Necheš se trochu uklidnit? Rudolf něco napsal, Norbert to asi (IMHO) úplně nepochopil (mě to taky není 100% jasné co tím myslel) a nějak na to zareagoval. Pak mi přijde docela pochopitelné, že Norbert nechápe co tím přirovnáním chceš říct.

OK. S tímhle já souhlasím.

Jen mi nebyla jasná vaše pozice. A popravdě nevím, kdo je podle Vás "vločkový neolibertarián" a "paleolibertarián". Nemyslím, že by třeba lidi ze Svobody učení (Urza, příp. třeba p. Šíp Staňková, která cca sleduji, to vnímali tak, že bych chtěli děti chránit ode všeho zlého, tak jak to popisujete. Takže by mě zajímalo koho konkrétně kritizujete.

U nás máme zastupitelskou demokracii Szasziáne. Volíme si lidi co tu loď budu po cca 4 roky řídit. Ti samozřejmě argumentují tím, jak tu loď budou řídit (kam bude plout), ale to si nevolíme. Nic je nenutí to dodržet. Tedy, se obávám, že to máte špatně.

Není mi úplně jasné kam tím směřujete. Má to být argument pro posílání dětí do klasické školy ("pruské kadetky"), případně pro povinnost to všem nařídit? Nemyslím, že u "neškolních" dětí by takové procesy neprobírali. Ty také navštěvují různé zájmové kroužk, skaut apod., mají sourozence, děti v sousedství, se kterými interagují. Spousta lidí se k nim bude chovat hnusně a nějak to budou muset zpracovat i když by nechodili do školy. Problém klasické školy, mimo jiné, vidím právě v tom, že dává velký prostor těm psychopatům tyranizovat ty slabochy, a nic moc pozitivního na tom nevidím.

Když to napíšete tak nesmysl, tak je jednoduché to vyvrátit i pro osla, to máte pravdu.

Ačkoliv ani já zmíněným autorům do hlavy nevidím, mám ze svého studia podobné pocity. Na gympl jsem šel po 5. třídě, tedy (horší) alternativou byla maloměstská základka. Určitě to nebyla naprostá ztráta času (mohl bych se třeba memorovat telefonní seznamy), ale šlo by to i líp a zopakovat bych si to nechtěl. Pro přijetí na VŠ je nutná maturita, tedy nějak s tím školským systémem interagovat musíte (což většinou znamená projít střední, byť třeba pomocí nějakého individuálního plánu, nebo jít na nějakou soukromou alternativu, nicméně to nemusí být pro každého dostupné). Nevidím důvod, proč bych to nemohl zpětně kritizovat, když vidím, že by to šlo udělat i líp. A o tom ty texty jsou. To vy v tom jen zase hledáte něco, co tam není abyste si mohl klasicky (hloupě) rýpnout.

Když tu někdo chce být třeba lékař, tak mu nic moc jiného než studovat na státní škole a splnit ty všechny podmínky co stát klade nezbyde. Ačkoliv spousta věcí je podle toho člověka zbytečná a dělá věci které se užitečností můžou blížit tomu memorování telefoního seznamu.

Ondrášeček: Maturuji dobrovolně.
Szsaszián: Střední škola už není povinná.
Ondrášeček: Myslím že maturita je nesmyslná, ale chci jít na vysokou školu (dobrovolně) tak proto ji dělám.
Szaszián: Proč tam chodí? (A ještě to třikrát zopakuje a jednou s zaplým capslockem).
Závěr: Zdá se mi, že Szsaszián má problém s pochopením psaného textu a má problém se zvládáním svých emocí.

To jsem nenapsal úplně přesně, nicméně nebyl jsem si jistý co tím myslíte.
Pardon ale, mě přijde jako bych se bavil s malým dítětem. Ne bankrotující podnikatel není, ani vy když si jdete koupit rohlík nejste ve finančním zisku. Finanční zisk jaksi není jediný parametr, podle kterého se lidi rozhodují. To už jsem vám v té předchozí diskuzi vysvětloval, ale očividně nejste schopen to pobrat co ty moje slova znamenají. Jestli vám vaše neschopnost to pochopit přijde směšná, tak se klidně smějte :-), to je dobré pro zdraví.

Princip nicméně docela chápete, to je fajn. Člověk si vybírá z možností ta co je pro nejvýhodnější, proto je třeba raději zaměstnancem by než pracoval sám na sebe (a pečení holubi do huby sami nelítají, takže nějaký způsob obživy si najít musíte), protože nechat se zaměstnat je jednoduší než se stát podnikatelem. Tedy Ta údajná nadhodnota nevzniká jen ze z práce zaměstnance ale i ten zaměstnavatel na tom má velmi podstatný podíl, třeba tím, že na sebe vezme to riziko a na začátku si vezme půjčku, přestože ještě v zisku není, nebo sežene investory, našetří, vymyslí podnikatelský plán a tak podobně. Nakonec jsme se k něčemu dobrali, paráda.
Teď byste to ještě mohl zkusit prakticky aplikovat, a nemít svoji ideologii postaveno třeba na tom že to podnikání budete ještě víc ztěžovat a omezovat tak těm zaměstnavatelům konkurenci která by jejich zaměstnancům mohla nabídnout lepší podmínky.

Nebo hocijaký samozvaný soudce, který na za pravdu poškozenému. Ne že bych chtěl tuhle myšlenku volnotržního soudcnictví obhajovat, ale Váš argument je o ničem. Aspoň nějakou základní "ankap" argumentaci byste si mohl za ty roky dostudovat a ne furt opakovat dokola to samé.