Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Pokud nečetl nahlas Babičku v originále: Na dvoře kdákaly kury a naparoval se kokot.

Otázkou je, zda na tom měsíci skutečně přistáli, a zda celý ten zrušený roaming není jen Kubrickův film. ;)

Stát je rakovina.

Já jako anarchista mu nedám ani ten halíř :p

Kterýchžto lidí je kupodivu hodně. Neustále čítám a slýchám, jak byly rozkradeny naše podniky, fabriky, pole, jak je to teď v rukou cizích majitelů... Já to vážně nechápu. Žádné podniky, fabriky, pole jsem neměl, nemohly mi být ukradeny. A pochybuji, že dotyční tyto věci měli - dost pravděpodobně na tom ohledně vlastnictví podniků, fabrik a polí byli jako já. (Teď nemluvím o restitucích; co bylo ukradeno, se víceméně vrátilo.) Ale běda, jak to někdo koupil. Najednou to nemá být toho majitele, který to koupil, najednou by to mělo být naše. WTF. Seriously, WTF. Něco koupím, tak je to snad moje, ne?

A že stát některé věci neprodal tak výhodně, jak mohl? No, to by se v anarchii vážně nestalo. Že někdo neudělá výhodný obchod, to se samozřejmě stává, a je to jeho problém.
A že zisky mizí v zahraničí, jak často slýchám? Šmarjapána, je jasný, že když něco koupím, tak to nemám zadarmo, a ten prodejce za to něco dostane. A že je cizinec? No a co? Zaslouží si ty zisky? Zaslouží, já mu ty peníze zaplatil. Nebo snad někdo kritizuje vyvádění zisků např. z Pardubic do Hradce? Nebo je to jen o posedlosti nějakými čarami na mapě?

No, volby řeší problém, ale ne ty, které si obvykle myslíme, že by měly řešit. Účelem voleb není odvolávat špatné politiky a instalovat ty správné. Účelem voleb je udržovat zdání legitimity systému. _Ať už se stane cokoliv, sami jsme si to zvolili._

Já jsem Pirátům za univerzální základní příjem vděčný. Přiměl mě nad tím vším přemýšlet, takže jsem si postupně prošel všemi postoji k tomu tématu, od vřelého zájmu přes nadšení, přijetí, obhajobu a šíření, následné pochyby až po utvrzení v lidové moudrosti obsažené v přísloví o práci a koláčích. A v této fázi jsem doteď.

No... je pravda, že i já jsem tu chybu udělal, a dokonce až k urně to došlo, asi dvakrát. Ale to jsem byl o dost mladší. Postupně mi však jejich socialismus začal lézt na nervy taky, ale nejdřív ne ten ekonomický, jako spíš ten aktivisticky protirasistický zelenistický. Ten ekonomický mi začal vadit až později.

Vzhledem k tomu, že do strany nevidím tolik, abych znal každého kandidáta ve svém kraji, obávám se, že nebudu schopen rozumně kroužkovat, a mohu se spolehnout jen na to, že kandidátku sestavili dobře, nebo na to, že na kandidátce objevím nějakou výraznou osobnost, kterou zakroužkovat, nebo naopak vykroužkovat. Obecně se na to ale spolehnout nelze, můžu jen doufat, že si s mým hlasem, pokud získají mandát, nevytřou prdel.

Každý děláme chyby.

Pak je pro tebe vhodným kandidátem hnutí Referendum o Evropské unii. http://www.referendum.cz
Já si osobně nemyslím, že by pouhé referendum stačilo, je to začátek cesty, nikoliv cíl, takže volím stranu, která má trochu širší program, což jsou Svobodní. http://www.svobodni.cz

Ale vzhledem k tomu, že kandiduje několik desítek hnutí, neznám všechny; nejspíš mají nějaký odcházecí program z EU i jiní kandidáti. Nicméně alespoň nějaký výběr tu je.

Jak známo, naděje zdechne/chcípne/uhyne poslední. Predikovat vývoj na více než 5 let dopředu je obtížné, 10 let dopředu téměř nemožné, a 28 let dopředu čiré bláznovství.

To je podobné, jako dokazovat tvrzení křesťanů citováním Bible. ;)

Aha, zapomněl jsem dokončit druhou větu - a v okrsku byl 1 neplatný hlas. Sice nevím, zda to byl můj hlas, ale stěžovat si nemůžu. Tys mohl. ;)

No, ať už volby dopadnou jakkoliv, výsledkem bude vláda. Ta totiž vyhraje vždy.

Tos měl v tom případě vyreklamovat. Já osobně jsem v druhém kole volby prezidenta vhodil do urny obálku s lístkem cca podobného znění, jak navrhuje Dusmor. Ale napadá mě jedna věc - možná by se mohlo aktivní nevolení nějak zpropagovat. "Pokud nevíš, koho volit, sděl to jasně! Přijď k volbám a vlož do obálky tento vzkaz (PDF ke stažení)." - "Nevolím žádného z kandidátů." Nevolte menší zlo, raději projevte svůj názor! (A další vzletná hesla.)

Opravuji odhad, KDU-ČSL dělají dneska všechno pro to, aby byli nevolitelní. Měním jejich odhad na 5 %. To budou horko těžko zachraňovat, aby jejich naděje na udržení ve sněmovně nechcípla. Nebo nezdechla. Nebo vím já co.

https://twitter.com/TereSlad/status/902384024953516032
https://twitter.com/TereSlad/status/902606012175273988

Jak se říká, mluviti argentum, mlčeti aurum.

Všichni tři jsou extrémisté. Demokratů je ale nejvíce, takže nejčastěji diskutujeme s nimi; diskutovat s někým jiným je změna, někdy příjemná ;) Ne, že bych komunistům či náckům fandil, ale zrovna na demokracii budeme mít podobný názor, a nejspíš i na mnoho jiných věcí. Samozřejmě v řadě dalších, mnohem zásadnějších věcech se budeme rozcházet.

Jo, to s těmi náhradními dětmi je taky dobré. Možná by měl ještě postulovat právo na výměnu dítěte, pokud se nějaké "nepovede". Určitě bude někde dostatek náhradních dětí, zvláště v případě umělého nedostatku náhradních rodičů. O dětech pro stát... co komu chudák ty děti udělaly, aby je potkal takový osud. Miláčku, jsi naše třetí, tak jak asi víš, po maturitě budeš policajt, úředník, nebo voják, přes to nejede vlak. (A pak čtu různé podobně děsivé příběhy na r/exmuslim.)

Modré vlasy? No proč ne, z vlastní zkušenosti vím, že pokud někomu sluší blond, obvykle mu sluší i modrá, tak jsem zvědav :)

Tak jako tak se jim nelíbí demokracie. Což je o jeden bod, o kterém je možné diskutovat, více, než v případě zarytých demokratů.

Hustý, to jsem neznal. Díky.

Jinak abych tu svou analýzu více rozvedl. Od roku 1990 klesá účast, protože už není povinná, a přichází nová generace voličů. V letech 2002 až 2004 je účast v lokálním minimu, tehdy končil Zeman, poté Špidla. Rok 2006 je rok rekordní, protože se začíná objevovat profesionální marketing (a vyšší zapojení internetu), kterému se podařilo vyburcovat lidi proti Paroubkovi. Od té doby účast zase klesá.

Můj tip výsledků letošních voleb:

22 % ANO
15 % KSČM
10 % ODS
10 % ČSSD
7 % KDUČSL
6 % TOP09
4 % Zelení
4 % Piráti
2 % Svobodní

Robejška, Zeman-ovce, Okamuru, Matějku a další neodhadnu. Tito budou dohromady tvořit zbývajících 20 %, Okamura má asi největší šanci získat nad těch 5 %, ostatní shoří. Účast: 55 až 60 %. Dle přirozeného poklesu by to bylo k těm 55 %, ale lidé budou burcováni proti Burešovi, Kalouskovi a uprchlíkům, takže bude spíše o něco vyšší; na druhou stranu, lidé se (od roku 2006) stávají vůči internetovému burcováni stále odolnějšími.

Ale zatím se moje odhady nikdy moc netrefovaly.

Nejlepší by bylo, kdyby volební systém bral v úvahu i neúčast a neplatné hlasy. Ideálně, kdyby na ně reagoval prázdnými židlemi. Jinak lidem je demokracie v podstatě čím dál více u prdele, viz volební účast u voleb do České národní rady, později do Poslanecké sněmovny:

1990: 96.79 %
1992: 85.08 %
1996: 76.41 %
1998: 74.03 % (předčasné volby)
2002: 58.00 %
2006: 64.47 %
2010: 62.60 %
2013: 59.48 % (předčasné volby)

Volby do Senátu:

1996: 35.03 %, 30.63 %
1998: 42.37 %, 20.36 %
2000: 33.72 %, 21.56 %
2002: 24.10 %, 32.55 %
2004: 28.97 %, 18.41 %
2006: 42.09 %, 20.73 %
2008: 39.52 %, 29.85 %
2010: 44.59 %, 24.64 %
2012: 34.90 %, 18.60 %
2014: 38.62 %, 16.69 %
2016: 33.54 %, 15.38 %

Volby do krajů:

2000: 33.64 %
2004: 29.62 %
2008: 40.30 %
2012: 36.89 %
2016: 34.57 %

Europarlament:

2004: 28.32 %
2009: 28.22 %
2014: 18.20 %

Důvěra v systém klesá, a to ve dvou vlnách. Nejmenší důvěra byla někdy kolem let 2002 a 2004, což ukazují volby do Sněmovny i do Senátu. Poté se na chvíli obnoví, a potom zase klesá. Rok 2002 je rokem, kdy končí Zemanova oposmluvní vláda a začíná Špidlova vláda. Ta končí v roce 2004 po výrazném volebním debaklu ČSSD. Statistiky voleb do Senátu jsou méně výrazné. Je zjevné, že v neúčasti jsou regionální variace, takže dává větší smysl rozdělit řadu do tří řad po 6 letech. I tak je možno vysledovat jak sestupnou tendenci, tak velmi malou důvěru v systém kolem let 2002 a 2004. Totéž ukazují volby do krajů. Volby do Europarlamentu ukazují málo dat, ale pokud předpokládáme, že v roce 2004 byla účast i v jiných volbách nízká, pak má Europarlament značnou sestupnou tendenci.

Musím říct, že blonďatá Tereza s vlajícími vlasy je hezčí než tmavovlasá, která mě skoro děsila. Jinak sestřih dobrý, zaujalo mě, a toho jsem si při prvním poslechu celé diskuse nějak nevšiml (nedával jsem 100% pozor), že společnost (ať je to cokoliv) má náklady s tím, že lidé žijí spolu. Výrok Urzova spolusedícího o výměně občanek a matrikách byl spíše argumentem proti existenci různých povinných dokladů či registrů, případně pro to, aby si lidé tyhle věci platili... ačkoliv, mně např. banka vždycky posílá novou platební kartu na "své" náklady, tak já nevím... být stát regulérní byznys, možná by si takové věci promítl do cen jiných (souvisejících) služeb.

Ne, nikdy jsem netvrdil, že to řídí jeden velkej Kanaánita (nebo Kormidelník, pokud holduješ Duně). Řídím se teorií, že stát je udržován přísunem dostatečného množství psychicky narušených jedinců (psychopatů), které moc a bohatství (s minimem námahy) přitahuje. Takoví mocichtiví psychopati (protože ti mají největší motivaci i schopnosti se k něčemu takovému dostat) mají všichni velmi podobný modus operandi, a zajištění vydíratelnosti lidských zdrojů k nim patří.

Já to tradičně již několikátý rok hodím Svobodným. Sice za ty roky dělají hodně pro to, abych je nevolil, ale nikoho jiného v té oblasti politického spektra nevidím. Je tam sice krom Svobodných ještě ten Matějka s referendem, a poslední dobou se dost snaží i ODS, ale ani jeden z nich nemá u mne příliš důvěry - Matějka nemá dobrou pověst kvůli dluhům a některé jeho názory mi úplně nesedí, a ODS už několik příležitostí v dějinách dostala a zklamala. No a pak ještě Radostné Česko bez EET, ale to mají podle mě větší šanci Svobodní. Ostatní strany nekomentuji, ani jsem je nezvažoval, takže jsou mimo rámec dotazu.

Spíš to zní, že si sám odporuješ :) Formulace "téměř nikdo" by byla lepší.

Z tvého dotazu na existenci statistik či důkazů lze vyvodit, že pátráš. Pro argument ani není podstatné, jak efektivní tvé pátrání je, důležité je, že to lze použít jako důkaz toho, že někdo pátrá (existuje alespoň jeden člověk, který se ptá po statistikách či důkazech).

Smyslem takových zákonů ani není nějaké zlepšení nějakého stavu, jako spíše zvýšení vydíratelnosti lidí. Pokud bude obtížné neporušit nějaký zákon, může toho stát využít k tomu, aby měl nabito na nepohodlné občany.

Na první pohled logické, nicméně jistou kontrolu migrace může dělat i EU. To by tedy podle paní bylo taky špatné, doufám.

Ještě ke 4) doplním, že tím opakem by tedy byla minimalizace užitku, resp. maximalizace ztrát. A existují i jiné přístupy k jednání. Volba druhého nejlepšího užitku. Nebo zcela náhodné jednání volbou náhodné varianty (což by mohla být zajímavá kombinace axiomatické teorie užitku s náhodnou procházkou). Obecně však taková jednání normálně nepozorujeme. Otázkou ale je, pokud je rozhodování člověka naprostý black box, do kterého nevidíme, jak rozlišit náhodné jednání od maximalizace užitku či dokonce od minimalizace užitku. Máte nějaký čistě logický nápad, pánové? Protože mne napadá pouze vysvětlení z evoluční psychologie: pozorování druhých osob, učení se od nich, přejímání jejich vzorů chování. Že je to axiom, se mi moc nelíbí, protože pak rakouská škola nemůže argumentovat proti jiným školám, které tento axiom nemají.

1) Užitek lze chápat i záporný, to by tedy byla ztráta, a tím pádem i ztráta bude mezi lidmi neporovnatelná.
2) Interpersonální neporovnatelnost nedostatku... no, nedostatek je projev nenaplněné potřeby, a potřeba utváří poptávku, takže lze mluvit o neporovnatelnosti poptávky. Ovšem v podstatě jsme zpátky u osobních preferencí.
3) Nevím. Obecně je naše jednání výsledkem nějakého rozhodnutí. V tom rozhodnutí vybíráme mezi mnoha variantami (tím neříkám, že o všech přemýšlíme do hloubky, či je pečlivě analyzujeme, to je dost individuální). Každou variantu lze (v tzv. kardinální teorii užitku, což je matematická disciplína) ohodnotit nějakým číslem, jak moc velký mi to přinese užitek. Že něco nechci, mohu ve svém rozhodování hodnotit tak, že mi takové jednání, jež připustí to, co nechci, přinese záporný užitek, a naopak jednání, kterým tomu zabráním, mi přinese kladný užitek. (Alternativní teorie, tzv. ordinální teorie užitku, mi jednotlivé varianty mého jednání seřadí od těch méně užitečných k více užitečným, a to nějakým blíže nedefinovaným porovnáváním variant. V konečném důsledku je výsledek stejný; ordinální teorie je matematicky více ortodoxní, nezavádí těžko definovatelnou veličinu, kardinální zase dle mého dokazuje tu neporovnatelnost mezi různými osobami, protože nezavádí žádné společné jednotky, v nichž bychom užitek měřili. Osobně nestraním ani jedné teorii, každá má svá pro a proti.) Domnívám se tedy, že věci, které nechci, jsou svým způsobem také statky, jen pro mne mají záporný užitek (resp. před nimi má přednost mnoho jiných statků), případně jako statky mohu hodnotit i skutečnosti, které zmíněným věcem zabrání.
4) Logicky přesně by bylo oním opačným cílem "nezvětšit štěstí" či "nezvětšit spokojenost", tedy "menší nebo stejné štěstí" či "menší nebo stejná spokojenost". Nicméně otázka naznačuje, že možná není úplně správně pochopeno, jak to s tou maximalizací užitku je. V rakouské škole jde o maximalizaci užitku nikoliv vzhledem k nějaké aktuální situaci. Ačkoliv ve většině případů nebude aktuální stav nějakým lokálním maximem užitku, mohou nastat případy, kdy dosažený užitek je v dané chvíli maximální a jakékoliv další jednání (či nejednání) užitek zhorší. V takovém okamžiku by chápání maximalizace užitku jako zlepšení své situace vůči předešlému stavu nebylo správné. Je třeba chápat maximalizaci užitku tak, že se snažíme z různých možných variant našeho jednání vybrat tu, která nám přinese přinese největší užitek v porovnání s ostatními variantami. Někdy se tedy snažíme minimalizovat ztráty. Což podle 1) lze vlastně chápat jako jednání ekvivalentní k maximalizaci užitku.

Ale jinak doporučuji počkat si i na názor jiných diskutujících; moje pozadí je informatické / matematické, z ekonomie co do terminologie znám spíše základy. Takže tě spíše odkáži na axiomatickou teorii užitku, která je ještě blízko mému matematickému myšlení - pro mne je tedy srozumitelné něco takového: http://www2.ef.jcu.cz/~jfrieb/prednasky_komplet/skriptaRM_uzitek.pdf