Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

To je vyhýbavá odpověď. Jak konkrétně se liší od sebe legitimní a nelegitimní demokratický právní stát.

Jak to že ne. Tvrdíte, že otázka legitimity nějakého politického systému je objektivní. Ankapáci tvrdí v podstatě to samé.

Tak nejprve mi uveďte, v čem se liší legitimní demokratický právní stát od nelegitimního demokratického právního státu a pak můžeme řešit, co je vlastně důležitější. :-)

No vždyť to samé činíte i Vy. :-)

No to se ale pak chováš stejně jako ti ankapisti, které za to kritizuješ. :-)

O.K. Ankap je možné považovat z politického i ekonomického hlediska za maximální minimalismus. :-)

Pokud za politický systém budeme považovat prostředí, kde dochází toliko k deklaratornímu nezávaznému uznání vlastnických práv a práva tato práva bránit silou, pak je to (byť minimalistický) politický systém.

A ano, ankap můžeme považovat za ekonomické prostředí. Nazval bych ho bezzásahovým ekonomickým prostředím, kde úplně vše je ponecháno na pospas výhradně tržním silám.

Zajímavé a velmi podrobné povídání o historii "kovových" peněz.

Pojednání o tom, jak peníze pomáhali pánům kvalitněji inkasovat své poddané, mi ale přišlo na můj vkus už trošku ideologicky zabarvené, v tom smyslu, že peníze už tehdy sloužili především k zavrženíhodným účelům.

To je ukázka prospěšnosti dělby práce v globálním měřítku.

Není to o zlu kapitalismu, je to o ne/prospěšnosti globalizace pro spotřebitele. Co je v rámci globalizace výhodné pro spotřebitele, to může mít negativní dopady pro domácí producenty.

Spotřebiteli asi nelze zazlívat, že importuje levnější službu ze zahraničí. Spotřebitel navíc není v roli kapitalisty.

Domácímu kapitalistovi (producentovi), který poskytuje své služby za zdejší vysoké ceny, samozřejmě tato globalizace vyhovovat nebude.

Externímu kapitalistovi (producentovi), který exportuje své služby za nižší ceny do zahraničí, tato globalizace samozřejmě vyhovovat bude.

Na základě takto banálního příkladu ale nelze zhodnotit, zda je pro spotřebitele globalizace agregovaně přínosná nebo je tomu naopak.

Ruka globalizace obrazně řečeno (možná) dává domácím spotřebitelům, určitě bere domácím producentům a jejich zaměstnancům a dává organizátorům těchto procesů, tedy těm co převádí produkci do méně nákladných zemí. Zaměstnancům chudých zemí globalizace "dává práci" a je otázkou, jestli jim to prospívá.

Z pohledu domácí ekonomiky, tedy z pohledu domácího spotřebitele tak záleží na proporcích toho, kolik lidé v "domácích zemích" získají díky zlevnění produkce nově dovezené z jiných méně pro producenty nákladných zemích a kolik toho ztratí na příjmové straně v důsledku přizpůsobení se převodu produkce do jiných zemí (ztráta zaměstnání, nižší/vyšší příjmy v jiném zaměstnání).

Ale to je přece v pořádku. Když nejsou konkurenceschopní, měli by zavřít krám a dělat něco, v čem konkurenceschopní budou.

Ano, pro dodavatele, který nemá diverzifikován odbyt, může být clo likvidační. To je další zlo, která plodí cla.

"Mě ale přijde, že Urza říká to samé. :-) Že clo, byť by bylo zavedeno na úrovni jakékoliv početnosti komunit, nedává moc smysl, a už vůbec nedává smysl na úrovni jednočlenných "komunit".

Off topic k Urzovi.

Netrpělivě čekám na zveřejnění konference z 28.5. s názvem Peníze včera, dnes a zítra. :-)

Na webu konference.urza.cz bylo uvedeno, že záznam se právě připravuje a dnes byla tato informace nahrazena odkazem na playlist Kanálu Svobodného přístavu, kde se má záznam nacházet, ale žádné video zde zveřejněno není.

Tak se ptát, zda jde o nějaký technický problém, nebo je to v procesu a vše jde podle plánu?

Předem děkuji za odpověď.

Když uvalíte clo na všechny, kromě sebe, tak tím nic nezískáte, tedy kromě toho, že si budou všichni klepat na čelo. :-)

Všichni Vám budou prodávat vše tak, jako by clo nebylo zavedeno, protože jim bude jedno, že Vy si sám sobě zaplatíte jakési clo. :-)

V tomto ohledu s Urzou plně souhlasím. Clo je zlo, které ničí efektivitu trhu a omezuje výhodnost dělby práce. Na zavedení cla doplatí jak domácí ekonomika, tak i ekonomika země, z niž se dané produkty dovážely.

Tady asi není moc o čem.

Reakce na zavedení cla jinou zemí ve stylu "jak vy k my, tak my k vy" to zlo samozřejmě pouze znásobí. Za racionální reakci na zavedení cel jinou zemí považuji zrušení cel dříve zavedených vůči této zemí, popř. ignorování tohoto kroku s vysvětlující kampaní typu "shame on you".

Tak tady bych byl opatrnější. "donbaské republiky" pozvali putinovy vrahy, aby je ochránil před "nacisty" a moc legitimní mi to tedy nepřišlo.

Čas 2:13. Velmi pěkně Urza vysvětluje, jak se masívní rozšíření potenciálně dobrého nápadu (firmy vlastněné zaměstnanci) může zvrtnout v situaci, kdy důvody, proč to byl dobrý nápad, zaniknou právě z důvodu příliš velkého úspěchu toho nápadu. Tady z důvodu, že podíl lidí, kteří se na tento model firemního uspořádání hodí, nebude 100% ale třeba jen 10%.

A já si myslím, že tohle bude docela universální princip, kdy bude často platit, že příliš mnoho čehokoliv potenciálně dobrého, může nakonec dopadnout tak, že se to z dobrého změní na průměrné, nebo dokonce na špatné.

Napadá mě právě otázka úrovně svobody ve společnosti, kdy pro prostředí absolutní svobody je vhodně "vybaveno" např. jen 5% společnosti a zbývajících 95% bude lépe prosperovat v prostředí, kde svoboda nebude absolutní a že tedy takováto absolutně svobodná společnost může být značně neefektivní, a to v konečném důsledku v neprospěch celých 100% dané společnosti, oproti společnosti, jejíž úroveň svobod bude brát v potaz nehomogenitu společnosti.

A souhlasím v tomto ohledu s Urzou, že v případě svobodné volby formy vlastnictví společnosti lze dosáhnout právě optimálního podílu společností vlastněných zaměstnanci, protože tato forma vlastnictví/zaměstnání bude fungovat jen do bodu, než se vyčerpá objem lidí pro tuto formu vlastnictví/zaměstnání vhodných.

O.K. Rozumím. Pokud tedy za kolektivní vlastnictví považujete vlastnictví státu, krajů, obcí apod. pak nejsme v rozporu, a toto rozlišovací kritérium pro rozlišení kapitalismu a socialismu bude smysluplné.

34. minuta. Urza na otázku "a v kapitalismu kolektivní vlastnictví nemáš?" odpovídá "nemáš".

To je ale pitomost, protože kolektivní vlastnictví je v kapitalismu přítomno v podstatě většinově. Společenství vlastníků nemovitosti nebo kolektivní vlastnictví akciové společnosti je přece zcela standardní jev v kapitalismu.

Pro rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým kolektivním vlastnictvím je přece charakter toho kolektivu, tedy jestli jde o soukromé, nebo veřejnoprávní subjekty.

Pokud bude vlastnit dopravní firmu např. sdružení několika obcí, půjde v tomto ohledu o socialistický princip. Pokud bude téhož dopravce vlastnit kolektiv soukromých fyzických a právnických osob, půjde o kapitalistický princip.

"Dotyčná celý svůj život zasvětila práci na úkor všeho ostatního." Takže se zjevně nevěnovala řádnému sepsání závěti, tak aby měla jí zamýšlené účinky.

Pokud někdo podepíše jakýkoliv dokument na jeho začátku, pak tím nijak nebrání jeho nežádoucímu doplňování.

Nicméně, jsem toho názoru, že i formálně špatně sepsanou závět nelze prohlásit za zcela neplatnou s tím, že poslední vůle v ní uvedená, bude zcela ignorována, a to právě v případě, kdy by jediným dědicem měl být pouze stát. I zde je třeba se obrátit na advokáta, aby to kompetentně posoudil a navrhl, co v této věci ještě podniknout. Aby nakonec dědici neudělali tutéž chybu, jako zůstavitelka.

Píšu, že ankap chce zrušit stát, Vy píšete, že ankap je nepřítomnost (státního) monopolu na násilí. Z toho mi tedy plyne, že cestou k ankapu je zrušení státu, protože jen tak můžete zajistit nepřítomnost (státníh) monopolu na násilí.

Jasně proti úsilí o to, aby společnost byla svobodnější, aby zbytečné a/nebo škodlivé regulace byly rušeny, vůbec ničeho nenamítám. Naopak toto považuji za správné směřování.

Naproti tomu, ankap představy typu zrušme stát úplně a bude nám všem určitě líp, jsou pro mě totálně mimo.

Ano, každý jednotlivec, či stát si může dělat co chce. Rozdíl je v rychlosti a efektivnosti zabránění a/nebo potrestání jednání, kterým dotyčný jednotlivec nebo státu jedná nepřijatelně vůči jinému jednotlivci či státu.

Zatímco ve státě je nepřijatelnost jednání stanovena v zákonech a ankapu nic takového neexistuje. Stát má k tomuto aparát. Ankap pouze nepodloženě předpokládá, že se v rámci něj nějaký takový tržní aparát sám od sebe vytvoří a že bude fungovat lépe, než ten státní.

Proto taky bude demokratický právní stát mnohem efektivněji bránit a/nebo trestat nepřijatelné jednání, než ankap, v němž po právní stránce bude dovoleno vše, čemu jiní násilím nezabrání. Proto také bude demokratický právní stát mnohem civilizovanějším prostředím pro život, než ankapácká džugle.

Pro mě anarchie je stav, kdy si každý může dělat cokoliv ho napadne, zcela bez ohledu na to, co a komu tím způsobí. Stav absolutní svobody.

O tom, že v mezistátním prostředí funguje něco jako ankap, jsem psal právě já. :-)

V rámci mezinárodního práva se státy snaží uzavírat různé dvoustranné i vícestranné dohody, ale ve finále jim nic nebrání ty dohody porušovat, pokud následně vystoupí z organizací, které by dodržování těch dohod mohlo vymáhat a jejich nedodržování sankcionovat.

A také v tomto prostředí platí, že silnější mají vždy tak nějak více "práv", než ti slabší. Prakticky působení států vůči sobě navzájem nám ilustruje, jak by to asi vypadalo, kdyby ankap fungoval na úrovni jednotlivých lidí.

Mezistátní vztahy ukazují, jak to vypadá, když na povinnost dodržovat nějaká pravidla státy přistupují dobrovolně s tím, že přistoupení jim přinese nějaké výhody, ale jakmile se jim to "hodí", tak ta pravidla stejně nerespektují.

Není to tedy nic povzbudivého. Spíše naopak. Veliká skepse je zde namístě. A nedostatek opatrnosti a nadbytek naivity vede k velmi vážným problémům.

Soukromém vlastnictví čehokoliv je ale zcela neslučitelné s anarchií. Vlastnictví je právní pojem a jeho reálný obsah mu může dát až povinnost ostatních respektovat vlastnická práva vlastníka. V anarchii ale žádná vymahatelná práva nemohou existovat. Tam existuje pouze "právo" silnějšího.

Já tedy nevidím rozdíl od "centrálního práva". Tam platí to samé. :-)

Decentralizované právo. To je prostě nesmysl. Stejný nesmysl, jako že kolektivní pravidla by měla platit jen pro ty jednotlivce daného kolektivu, kteří s nimi dobrovolně souhlasí.

No vidíte, pak je ankap tím nejextrémnějším extrémem. :-)

A proč má ankap v názvu kapitalismus, když je totožný s čirou anarchií?

Na tom nevidím nic zajímavého. S vojensku agresí jiného státu by ankap ráj neměl žádné problémy? :-)

Levicovou anarchii, podle toho, co jsem měl možnost se zde dovědět, nelze vůbec považovat za anarchii. Spíše jde o protimluv.

Ano, právě proto to považuji za extrém. Když nejsou žádná společná pravidla, pak organizace společnosti vůbec neexistuje. Nic extrémnějšího ve smyslu míry organizace společnosti, než je právě úplná absence pravidel, neexistuje. :-)

Jestli neorganizovanou společnost nepovažovat ze společnost, to je otázka. Taky bych se přikláněl k názoru, že bez pravidel už nejde o společnost ale o pouhý shluk individuálních osob.

Samotný princip k organizaci společnosti nestačí, pokud jej nerespektují všichni dobrovolně...

Tak já mám anarchokapitalismus za velmi extrémní představu o fungování lidské společnosti. Extrémnější tímto směrem je pak už jen čirá anarchie.

A samozřejmě platí, že čím méně pravidel fungování společnosti existuje, tím košatější a svévolnější bude výklad těch pravidel a nepředvídatelnost jejich fungování.

Stejně závažný problém přináší na druhé straně příliš mnoho pravidel.

I zde tedy platí, že nejlepší je nějaká střední cesta. Např. demokratický právní stát s tržní ekonomikou.