Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Silnější pes mrdá (právo silnějšího) myslím stojí u základu takřka jakékoliv společnosti včetně té naši současné (nenapadají mě vyjímky). Jen je třeba si uvědomit, že ten silnější nemusí být jen jedinec nebo malá silná skupina, ale i větší skupina slabších ale spolupracujících lidí, kteří jsou tak dohromady silnější než třeba ten nejsiolnější jedinec ve společnosti který ale stojí sám za sebe, nebo s jen malou podporou.
Ale souhlasím s tím, že i ankap je na tomto principu v úplném základu založen.

Jedna známá chtěla praktikovat polyamorii když do svého vztahu s partnerem a dítětem chtěla přibrat jednu lesbu, nakonec z toho bylo vyšachování muže na přání té lesby a rozchod se střídavou péčí o dítě. S tím že ta lesba se na známou nakonec vykašlala. Ale třeba to jinde výjde.
Vlastně mi není jasný ten rozdíl mezy polyamorii a polygamií (?) - mám ten dojem, že jde jen o hezčí jméno pro totéž, protože polygamie má pro většinu lidí pejorativní nádech.
Mi ta polygamie dává nejvíc smysl ve tradičnějších společenstvech, kde jsou na to lidi kulturně nastavení, a kde např. i historicky sloužila k celkovému posílení rodiny nebo usnadňovala péči o děti. Ale pokud by to nějak fungovalo i pro lidi žijící u nás tak proč ne. Kor před cca 1000 let byla ještě ta otevřená rodinná polygamie běžná a před posílením katolictví přijatelná i u nás.

Dík za upřesnění.
Mě znejistilo to že většina článku se motala kolem názvu.
Sám jsem zaznamenal častěji ty situace, kdy lidem vic než sjednocení názvu vadí ty praktické body zrovnoprávnění v oblasti dětí, a mají výhrady asi v tom stylu jak jste to probírali ve vlákně s li, a formální sbližování názvu vnímají jen jako jakousi salámovou metodu vedoucí k těm adopcím detí homo páry. Ale ty věci kolem adopcí už jste s li vcelku probrali.

Těžko říct, bude to souhrn nějakých vědomých i nevědomých faktorů, díky kterým mi příjde partnerství muž-žena plnohodnotnější, než ty homosexuální. Docela mě v posledních letech baví pohled na svět skrze jungiánské archetypy a i ta polarita muž-žena mi příjde, že do tohoto vidění světa víc zapadá a mám dojem, že člověk se skrze ní může v životě i víc posunout. Dále je pro mě výrazný ten faktor, že v přirozeném prostředí (v tom jak já chápu přirozenost) pouze tahle polarita umožňuje pokračování fyzického života - z tohohle funkčního pohledu mi příjdou i modely (nebo společnosti) postavené na polygamii hodnotnější než svazky homosexuální. Ty programově homosexuální modely vnímám spíš jako nějaký vyjímečné životní cesty (zkušenosti) nebo i útěku či náhražky když ta polarita muž-žena z nějakého důvodu nefunguje. Ale respektuju to, že to může být něčí osobní volba, nebo životní zkušenost. Ber to jako moje subjektivní vnímání té věci.
Jinak, chtěl jsem tím předchozím komentem naznačit i to, že formální sjednocení názvu, o kterém jsi mluvil, nemusí být faktorem, který v lidském pohledu postaví ty tůzné typy a kvality svazků do stejné roviny.

Mám za to, že někteří lidi by je vnímali jako něco nižšího i kdyby měly stejný název. Soudě třeba podle sebe.

U ankapu těžko říct. Jestli se dobře pamatuju, tak Rothbart dle Urzy měl za to, že dítě je majetkem rodičů (nevím do jakého věku), oproti tomu Urza se klonil k tomu že dítě má od narození sebevlastnictví.
U obou variant vidím oproti současnému stavu jak větších možnosti výhod, tak i možnosti většího zneužití.
Urza na to téma dětí před svým zraněním sliboval nějakou samostatnou přednášku, ale to téma dětí jsem zatím u ankapu zaznamenal jen okrajově.

A když u toho pojmu navrhujete spíše to zrovnoprávnění (v situaci, kdy tu máme stát a ankap není v dohledu), tak tedy z toho co píšete předpokládám, že co se těch praktických práv týká by jste byl taky pro to zrovnoprávnění(?)

Ptám se abych si to ujasnil, potože si teoreticky dokážu představit i jeden pojem s dvěma věcnými obsahy: manželství muže a ženy a jeho balíček práv/ manželství homosexuální (či jiné) a jeho jiný balíček práv.

Je to trochu nedopovězené do důsledku.
On koukám ten spor není jen o ten termín (kde praktické řešení nabízíte ve sjednocení termínu), ale jak odkazuje poslední odkaz v článku, tak spor je i o další věcné rozdíly, které jsou mezi současným manželstvím a registrovaným partnerstvím.
Takže to sjednocení termínu by některé homosexuální páry co chtějí manželství dost možná neuspokojilo, protože by část z nich patrně chtěla i ta stejná práva jako mají lidé v manželství.
Největší spor by se asi vedl ohledně osvojování si dětí, které je v odkazu zmíněno.

Něříkám, že to má snadné praktické řešení přijatelné pro všechny (ani kdybych to mohl rozhodovat jenom já sám vůči svým vlastním protinámitkám) - jen jsem to chtěl doplnit jako nezmíněnou součást toho tématu.

Jaký vkus je nejlepší pro všechny?
Ten můj, samozřejmě. :-)

Příjde mi divné a trochu opovržlivé naznačovat, že na nemajetné v reklamě hodně zabírá trapnost, a naopak majetní a privilegovaní jsou ti, na které trapnost spíš nezabírá.
Docela by mě zajímalo pár konkrétních příkladů (třeba odkazů, linků, popisů) těch trapných reklam, které mají být takto spojitelné s nemajetnými, abych si udělal obrázek o tom jak to autor myslel.
Osobně jsem totiž zaznamenal dost věcí (nejen reklam), které mi osobně přišly trapné a přitom byly ve spojení s lidmi bohatými a privilegovanými - netrvdím, že totéž jsem nezažil i ve spojení s chudými, ale to, že jsem ji zaznamenal u obou skupin zhruba stejně. Ale to je právě to, že trapnost je dost o vkusu, a tak by mě zajímalo, jak ty konkrétní ukázky hodnotí Ondra s jeho cítěním trapnosti.

Krásně přehledně a správně posáno, myslím.
Pokud státem myslíte tu oraginazi společnosti na určitém území, pak to sedí.
Kvůli rozdílnosti slovníků to z hlediska ankap definic není stát, protože těch subjektů chránících práva je tam víc (takže tam není jediný hráč s monopolem na násilí, což je zase stát z ankap definic), takže ankapáci se asi budou zdráhat to nazvat státem.
Ale to je holt ta rozdílnost v pojmosloví, kterou jste i zmínil jako komunikační handicap ankapu. Vecně je to myslím vcelku výstižný popis ankapu, a podle Vašeho chápání pojmu stát je pak ankap státem, i když ten stát/uspořádání společnosti sám nic nevlastní.

A jestlki se ještě můžu zeptat k té tomu věcnému jádru:
když se shodmeme, že by ankap mohl respektovat státy mimo ancap jako majetek jejich obyvatel, kteří si chtějí vzájemně vládnout (kolektivné správa).
Tak představme si, že by se třeba v druhé populační generaci v takovémto státu objevilo třeba 30 procent lidí, kteří by na rozdíl od jejich rodičů chtěli čistý ankap (tedy aby to území bylo bez té společné vlády). Těch 70 procent ostatních obyvatel by jim ale řeklo: hele, je to sice společný majetek, ale protože je (například) spravováný pomocí hlasování (tak jako třeba to družstvo, nebo valná hromada firmy), tak dokud vás tu nebude většina ankapistů, tak na vás platí zákony státu (např. omezení, daně, přerozdělování). Jediné co můžete je to buď přijmout, nebo odejít.
Bylo by to od těch 70 procent legitimní prohlášení? (podle mě ano, i z hlediska NAPu a ankapu, protože by se to opíralo o to společné kolektivní vlastnictví a jeho kolektivně daná pravidla - viz. to, že si asi nezavedete ankap ve firmě, nebo v družstvu, pokud máte menšinový podíl)

doplnění k předchozímu:
Pardon, možná píšeme jinýmy slovy o tomtéž, když si čtu lépe vaši poslední větu.
Jen z vašeho pohledu je to "mimo ankap" a z mého pohledu je to "v ankapu". Technicky vzato je to ale totéž.

Myslím, že by to bylo možné, jinak by nebylo možné, aby v ankapu existovaly komunistické komuny.
A alespoň Urza jako jeden z lidí co udavají obecnější tón hnutí, vždycky tvrdil, že ankap nemá problém s tím, aby v něm existovala místa kde by byl komunismus, pokud si to ti komunisti budou provozovat na svém a za své a nebudou napadat okolí.
- z toho mi vyplývá, že stejně tak by mohl existovat i "stát" třeba s demokratickou strukturou a volbami uvnitř, který by navenek (vůči okolnímu ankapu) vystupoval jako vlastník daného území. Např. vlastník typu družstvo nebo typu firma, vlastnící dané území.

(Tyhle modely komunismu v ankapu byly zmíněny např. v rozhovorech s anarchisty jiných proudů)

Jen pro jistotu aby nedošlo k omylu - to co jsem popsal výše jako ten kolektivní stát, byl jen nápad, jak by se s trochou vychcanosti mohl obhajovat stát dnešního typu (demokracie, přerozdělování, regulace, soc. politika) před příznivci ankapu. Nešlo o popis typického ankap modelu, jak si ho obvykle ankapáci představují. Ale možná by i ten model byl s ankapem slučitelný, kdyby ankap příznivci takovou obhajobu státu uznali.

Jinak, obvykle ty modely ankapu bývají popsané různě, a většinou ještě trochu jinak, než jak jste to nadhodil Vy. Ale pokud by ten stát který popisujete byl vesměs dobrovolný (ve smyslu, že by jej lidé do něj zapojení dobrovolně přijali a platili, protože by jim to přišlo výhodné z hlediska garance toho jejich vlastnictví), pak by to teoreticky mohlo odpovídat nějakému modelu ankapu. Jinak to zní i jako nějaká varianta minarchie.

To vymáhání pravidel ochrany vlastnictví (nevím, jestli už jsme to tu jednou nenačnuli) tak ankap, jestli ho nezkomolím, spíš předpokládá, že to nenarušení vlastnictví si v prvmi linii zajišťují jednotlivci každý sám za sebe (decentralizace) ale obvykle asi ne s brokovnicí v ruce (i když se to vyloučit nedá), ale spíš nějakým druhem kolektivní obrany - to že se lidi složí na agenturu, počítám jako jeden ze způsobů kolektivní obrany a dobrovolný stát by byl také typem kolektivní obrany. Členové společnosti by tedy byli vázáni v prvé řadě ne z jednoho centa, ale vzájemnou kontrolou.
Souvisejícím problémem je pak decentralizované právo, kapitola sama pro sebe.
Ta průchodnost rozpalcelovaného prostoru mi příjde ještě jako ten menší problém - jednak můžou existovat koridory a větší celky pod jednotnou spávou, a pak může fungovat síť typu sdílené možnosti pořechodu území (v základu něco jako potřebuju jít přes sousedovo tak pustím souseda přes moje)

Urza obvykle prezentuje jen určité modely ankapu (společnosti postavené na vlastnictví), z mého pohledu těch modelů může být hodně, někdy i dost odlišných, z nichž nekteré by nebyly příliš příjemným místem k životu. Jiné by teoreticky mohly být vcelku fajn, pokud by ale reálně fungovaly.

Každopádně nevím, jestli své poznatky o ankapu čerpáte jen tady ze Stok (kor na ta zásadní témata typu právo a ochrana vlastnictví) - pokud ano, pak nevím, do jaké míry je to co se tu dozvíte směrodatné pro ankap jako větší celek, protože mi nepříjde, že by tu někdo z nás měl ankap nějak víc do hloubky promyšlený. Spíš je to tu takový potlach. Pro nějaké blížší pochopení, na kterém by se dala stavět i lepší kritika, bych radil se zaměřit víc na nějaké výraznější průkopníky ankapu, třeba i zahraniční, kteří dohromady tomu venovali asi víc přemýšlení než my tady a kteří navíc svým dosahem spíš ovlivňují to hnutí jako celek (jejich představy budou tím pádem asi víc podobné obecnější koncepci ankapu)

Já si ho taky nedokážu v praxi představit, byla to jen taková hodně teoretická možnost. Kor s těmi pozemmky soukromníků - i když ti by je vlastně homesteadovali už jen tím, že je obvykle nějak užívájí, bydlí na nich, hospodaří, takže oni sami by byli ti první nomesteadeři. Ale obávám se, že už se trochu moc zamotáváme do toho co by bylo kdyby :-)
Spíš bych to tipoval na tu tlustou čáru, v mnoha oblastech.
U toho Lockeho nevím, jestli to nebral tak, že ten kdo provádí homesteading i třeba nevědomě tak vytváří vlastnictví, takže jestli to nebral tak, že z jeho pohledu i lidé ve středověku mohli homesteadovat, aniž by ten termín znali. A Locke ten termín jen zpětně pojmenoval.
Každopádně jesli někdo první tu dělal nevědomě homesteading, tak to muselo být ještě před přemyslovci.
Jinak když hodně odbočím, tak zajímavé historické téma je třeba to, že přemyslovci prý poměrně slušně zbohatli na obchodu s otroky, tedy jejich odchytu z nepokřesťanštěných území a prodeje na jih, případně pak byl prodej do otroctví formou trestu. Zisky z toho měli do té míry, že mohli výrazně rozšířit a upevnit své panství ziskem prostředků pro vojenskou expanzi a dobytí okolních pidi-knižectví. Probíhat to mělo hlavně za vlády Boleslavů (Boleslav I. a II.). Alespoň to téma svého času načnul historik D. Třeštík a i jiní.

Asi to nevíte - zrovna Hefo nepatří mezi zastánce ankapu, ale mezi jeho kritiky.

Jinak to ale Hefo popisuje z ankap hlediska myslím si dobře, zdá se že mu i jako kritik vcelku rozumí.
Míří myslím k tomu, že ankap by měl respektovat vlastnictví (absolutní vlastnictví - tak jak si je sám definuje).
A pokud by např. se měl současný stát potřebu obhájit se před ankapem (teď ji nemá, ale třeba někdy v budoucnu, pokud by náhodou ankap příznivců bylo radikálně víc než dnes), tak by pro stát jedna z možných obhajob byla ta, že by státem spravované území (tak jak je to vesměs bráno dnes) bylo vnímáno pro účely té obhajoby proti ankapu jako státem vlastněné území.
Např. by se to bralo jako společenské vlastnictví (např. družstvo či společenství vlastníků) s demokratickou formou samosprávy (volby, demokracie, parlament atd), a ten kolektivní vlastník (stát) by pak měl i z hlediska ankapu legitimní právo určivat pravidla na daném vlastněném území (daně, zákony, atd). Vlastnictví pozemku soukromou osobou v daném státě by pak bylo asi jako když vlastníte družstevní byt, tedy vlastníte jej podle pravidel družstva, a né absolutně.
Samozřejmě není třeba takovou obhajobu dělat ani promýšlet dnes, když je nakap tvořen jen hrstkou zanedbatelných jedinců - je to jen takové coby kdyby..

To že ten nelegitimní státní majetek (pokud by to tak bylo) by bylo i nelegitimní privatizovat má něco do sebe. Pak už mě leda napadá, že pokud by se žádný legitimní vlastník nedal určit, tak by to pro účely ankapu zbývalo vyřešit leda homesteadingem.
V reálu jsou ale podobné převraty majetkově brány ne tak důsledně podle nějaké legitimity, obvykle se udělá nějaká tlustá čára a legitimita předání majetku se až tak moc neřeší - viz historie.
Svým způsobem je vůbec otázka, jestli něco jako nějaká objetivní legitimita existuje? Jestli legitimita není určená jen nejsilnějším mocenským faktorem v daném místě a čase - tedy tvořena a určována právem silnějšího. Řekl bych, že jo.

A když by se řeklo, že stát je legitimní, tsak už by pak daně nebyly krádež? (krádež z pohledu ankapu)

Já zas ten Szasziánův komentář zase bral tak, že jeho hlavním sdělením je něco jako: "lidi mají různé názory a přání, a proto někteří chtějí stát a jiní ne" (vycházel jsem z toho jeho bodu 3, konkrétně z toho když tam píše: Všechny ty názorové rozdíly jsou stejného rodu – lidé prostě chtějí různé věci ) - s to je to, s čím jsem souhlasil, akorát to není žádná převratná novinka.

Je fakt, že v tom stejném bodě kritizuje to, že se ankap údajně odvolává na to, že ankap názory jsou logicky opodstatněné, zatímco etatistické názory jsou klamné (píše doslova: Není to tak, že názorové rozdíly mezi ankapáky mají rozumné, logické opodstatnění, a proto jsou malé, a že názory etatistů jsou důsledkem podléhání klamům, a proto se od ankapáckých tolik liší. )
Jestli má být tohle Szasziánova hlavní pointa, tak jsem ji dřív přehlédl.
Jako námitka už to tak nicotné není. Ale těžko říct, do jaké míry je to pravdivé, nebo do jaké míry je to spíš ten slaměný panák. Řekl bych, že je to až moc zobecňující, takže to nemusí platit pro všechny. Je možné, že někteří ankap lidi to budou mít opravdu tak, že názory etatistů vidí jako klamné bludy a své názory jako logické (spor postavený na bázi logiky), ale zase jiní ankapáci to možná vidí jen tak, že prostě mají jiné životní preference a hodnoty než etatisté (spor postavený na bázi životních hodnot).

Příště ať to radši Sazián podá víc po lopatě, aby to jasně pochopili i takoví jako já hned na první dobrou a mohli zaujmout jasnější stanovisko :-)

Mi přišlo, že ten komentář píše hlavně kvůli toho, že má dlouhodobě spadeno na Ondru a vůbec na Stoky (už se tu nepublikují jeho články, jako dřív) a že v podstatě hledá cokoli, na co by mohl kriticky reagovat a při tom to nějak pateticko-akademicky nakudrlinkovat a souběžně ještě nadávat Ondrovi do blbů. Ale tentokrát mi ta pointa toho komentáře přišla taková slabá a dost samozřejmá, i když pravdivá. Takže ji tentokrát vnímám opravdu jen jako tu záminku k okázalé kritice. Jsem ale rád, že se tu Šašíán zase objevil, Stoky bez něj nejsou tak zábavné a svým způsobem do Stok dlouhodobě patří a i mou odpověď na něj jsem bral nejen jako kritiku, ale i jako takové přátelské rýpnutí na uvítanou po jeho delší odmlce.

Nevím jestli to nazvat dogma, ale Norbet poměrně logicky naráží na to, že základní východisko rakouské ekonomické školy a tedy i základní pilíř ankapu je předpoklad, že každý člověk subjektivně maximalizuje svůj užitek, nebo jinak řečeno že se každý chová se ze svého úhlu pohledu maximálně racionálně.
A kdyby ten předpoklad přijali všichni, pak by pojem racionální jednání opravdu stratilo svůj smysl, protože každé jednání by bylo bráno jako racionální.
Jediné co Norbert přehlédl je to, že dokud to většina lidí bere tak, že existuje racionální vs. iracionální jednání, tak do té doby má smysl i pro ankap a "rakušáky" to slovo racionální používat - jen ho ankap bude používat třeba tím stylem, že budem těm lidem, kteří některým dalším lidem připisují iracionalitu, říkat: héj, podle nás všichni jednají racionálně ale akorát ze svého úhlu pohledu.

Neslibujte nám tu na OPndrovi postavený výzkum blbologie, když jste ještě neodevzdal svou rigorozní práci na téma vyvrácení základních bodů ankapu.

A jestli je pointou komentáře to, že lidé co chtějí stát ho chtěji proto, že mají jen jiné názory a touhy, než lidé co ho nechtějí, tak mi to nepříjde zas tak objevné. Jestli jsem nepřehlédl nějakou další pointu?

Není to tak, že hlediska rakouské ekonomické školy tu i autoři trolících příspěvků subjektivně vzato maximalizují svůj užitek?

Regulace a tedy i možné deregulace mají spoustu podob. Některé deregulace se s dotacemi nevylučují a to oddanění taky ne. Navíc ne všichni producenti kteří podléhají regulaci ty dotace pobírají.

K té potravinové soběstačnosti by se dalo přispět i deregulací a oddaněním místní produkce.

S tím že by mohl být ten tozpor mezi tím co je podle NAPu správné a co lidé považují za legitimní souhlasím, on ten rozpor je pro většinovou společnost už teď, což je důvod, proč je NAP momentálně spíše odmítán.

S tím dtuhým odstavcem to vidím tak, že on se vždycky prosadí to, co prosazuje ta nejsi složka společnosti. Nemusí jít o silného jedince, nebo silnou malou skupinku, ale i silnou většinu odděleně slabších jedinců, kteřé jsou ale schopní spolupráce.
Vždyť i stát je tu momentálně proto, že v součtu má tento systém drtivě nejsilnější podporu. A
nkap v podstatě nepočítá se současnými lidmi, protože současní lidé stát chtěují. Ankap pokud ho chápu počítá s lidmi, kteří z mnohem větší míry než dnes chtějí tu decentralizaci. A spoláhá na to, že pokud by takoví lidé byli, pak by byli obezřetnější i vůči vzniku nějaké dominantní síly, která by převzala moc NAP neNAP. Respektive by v situaci, kdy většina chce tu decentralizaci, neměla dostatečnou podporu. Jestli by to tak fungovalo, a jestli vůbec bude jednou více lidí chtějících tu decentralizaci, je otázkou.

Většina těch příkladů, třeba ty jabka, se snaží držet se toho NAPu, jen se hledá jeho výklad.
U toho týrání zvířat je to jiné, tam si jasně týráš své zvíře na svém pozemku a zvíře žádná práva nemá, takže je to v souladu s NAPem, ale když na to došla řeč v diskuzi právě např. Urza připustil, že v některých případech jako je i tenhle, pokud po tom bude většinová poptávka, tak je možné, že by soudci soudili podle té poptávky a né podle NAPu. Takže by asi schválili to, že někdo na ten pozemek vtrhne a zvíře majiteli sebere.
Podobně i v jiné diskuzi připouštěl obecně to, že soudci budou v prvé řadě soudit podle poptávky po tom, jaké má vznikat právo, a až v druhé řade podle NAPu, a že se to tomu NAPu může blížit - takže může, ale taky nemusí, nebo do jaké míry, to je otázka.

Až uvidím někoho betonovat koryto, budu vědět, že je to komunista.

S tou nekonzistencí to asi tak bude.
Osobně mám vcelku rád věci které se mi zdají být konzistentní, ale na druhou stranu si říkám, že konzistentnost asi není to jediné kritérium, podle kterého je možné ty věci poměřovat. Svým způsobem z přirozenosti úplně nejkonziostentnější je zákon silnějšího. A různé lidské zákony nebo systémy, které se nad něj snažíme dosadit jako určité doplnění, už jsou konzistentní jen do té míry, do které jsme schopmi nebo ochotní je udělat konzistentními.
Svým způsobem mě poslední dobou překvapuje i ankap - bral jsem ho dřív tak, že jeho ambicí je aby jel plně v souladu s NAPem (poměrně konzistentně) ale když jsem si poslední dobou znovu prošel diskuze o polycentrickém právu, tak jsem si všiml toho, že je tam zmíněný předpoklad toho, že některé situace by se nemusely odvíjet podle NAPu, pokud by k tomu byla většinová poptávka. Např. tam byl příklad, že pokud by byla většinová poptávka po netýrání zvířet, tak by se mohlo stát, že soudce schválí odebrání zvířete tomu kdo ho týrá - z hlediska čistého NAPu by to byla krádež, protože jde o narušení vlastnických práv a o prosazení pozitivního práva na ochranu cizího zvířete. Tím že by se toto připustilo se ale i ankap dostává do ne úplně konzistentní pozice, protože co když ta většinová poptávka bude třeba i po přerozdělování majetku bohatých?
A naopak zůstat konzistetním ankapákem i v té extrémní pozici, že by vše patřilo jedinému majiteli který by diktoval podmínky, je sice pěkně konzistentní, ale přišlo by mi vtipné brát takto do krve loajální postoj k NAPu jako jeden z projevů anarchie.
Z tohoto pohledu mi vlastně nekonzistence těch dvou maskovaných chlapíků co diskutují s Urzou nepříjde zase až tak strašná. Spíš by mě zajímalo, jak by svůj pohled na svět rozvinuli, kdyby na to bylo v diskuzio víc času, nebo kdyby měla nějaké pokračovní.

Jen kdyby byl zájem, tak tady jsou dvě staré ale docela zajímavě rozvinuté diskuze, kde se ty rozdíly i společné věci ankapu vs. anarchie probírají:
https://stoky.urza.cz/texty/studio-svobodneho-pristavu-anarchokomunismus-1463
https://www.stoky.urza.cz/texty/studio-svobodneho-pristavu-neni-anarchista-jako-anarchista-1397-45816-reakce

Ti prostředníci (karetní společnosti) mají samozřejmě některé negativní rysy které občas člověk nerad podporuje. Nejsou naštěstí zatím vždy nezbytní a pokud jsou technicky vzato nutní (nad určitou sumu i zákonem vynucení), tak samozřejmě je lepší možnost si z nich vybrat ty, které chce člověk podpořit a kterým podporu odmítne. Případně je možné zkusit hledat další alternativy.