Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jak udělat sociální realitu ze svobody aby se s vámi vyspala ženská? Teď nějak nevím jestli jste někdy měl ženskou nebo se jí neptal na shoulas nebo nelete hovna. Zeptat se ženy jestli se s vámi chce vyspat by asi nebylo od věci, i když pro začátek by bylo asi fajn se s ní prvně seznámit, s chozením po ulici a ptaním se na soulož asi moc neuspějete.

Co tohle sakra je? Ze stok se stává vztahová poradna pro puberťáky?

Každý přemýšlí jinak v něčem, dost podobně v něčem druhém. Děti se určitým věcem rychleji učí a přizpůsobují, vůči některým věcem jsou méně psychicky i fyzicky odolné, samozřejmě každý jedinec je jiný, dětí nevyjímaje. Svět není černobílý.

Tající možná ne, ale jinak bych řekl že to standard je, každý je jiný, každý je speciální. To co z toho komu jak plyne rozebírat nehodlám, to už je filosofie.

Nadávání na dnešní dobu a společnost jsem úplně nečekal a asi to nechám bez komentáře, už je to takové klišé internetu a mimo jiné domovů důchodců.

Nikoliv, domnívám se že ti lidé o kterých mluví autor, co se to snaží "opravit", nejsou masochisty sexuálními nýbrž morálními, v tom je dle Freuda rozdíl. Čistý masochismus by znamenal že tyto lidi tento systém, o kterém mluví autor, sexuálně vzrušuje, a jak jsem říkal, u volebních uren orgasmy nepozoruji.

Wikipedie jako zdroj asi vypovídá o všem.

Ano, je to úplně to samé. Radiodiagnostická oddělení jsou také přeplněná, proto se tam tak dlouho čeká, ono to čekání není jen tak zbůhdarma, čeká se protože už je oddělení přeplněno lidmi na X dobu dopředu.

Znovu, to se sebou nemá nic společného. Zkuste si třeba objednat něco u NAUTISu, čekací doba je něco okolo pěti let. Zkuste se někde objednat na terapií, budete mít štěstí když vás někam vecpou a budete moct chodit dvakrát do měsíce. Oddělení psychologie jsou velice přeplněná, už asi 20 let, hlavně oddělení dětské psychologie. Nevím jestli jste tak slepý nebo vám čekací lhůty 5 let nepřijdou jako přeplněné. Já vím že v našem socialistickém státě je normální čekat na magnetickou rezonanci klidně 3 měsíce a umřít mezitím na raka, ale 5 let? To už musí i soudruzi vidět že je něco špatně.

Ani ne, je to náboženství, od Platóna, přes Hegela, Marxe, Hitlera až po Stalina. Je to celý koncept "boje", určitě si vzpomenete na "Můj boj". Je to kult postavený kolem toho že logika není důležitá, důležitý je návrat k Bohu, tito lidé věří že lidé jsou roztříštěný Bůh a že ten kdo je tomuto náboženství dostatečně oddán, může věštit budoucnost, tím pádem vytvářet historii, Hitler si vycucal něco z prstu a došel k tomu že musí vyhladit židy, Marx si vycucal něco z prstu a došel k tomu že musí vyhladit třídy a Stalin na to navázal tím že vyhladil půlku Ukrajiny apod. V dialektice neexistuje pravda, nýbrž syntéza, to znamená že když mám dvě oponující teze tak nehledám to která je pravdivá, ale tyto dvě teze spojím do jedné velké teze, to znamená že dialektici ať už národní socialisté či Marxisté, nevidí kontradikce jako chybu nýbrž jako chtěný prvek. James Lindsay o tom mluví více do podrobna, doporučuji. "Dialectictical faith of leftism" & "Marx’s Ontology of Man and the Telos of History".

Kéžby se to snažili opravit, spíš se to snaží ještě zhoršit. Pokud si teda nemyslí, že víc zákonů a regulací něco opraví, u takových případů je to už čisté delirium.

Možná tak morální masochismus jak popsal Freud, sexuální masochismus u volebních uren nepozoruji.

Ostatní budu ignorovat protože to jsou klasické kecy od Šaškiána, ale rád bych prosím věděl v čem PŘESNĚ vám připadá Tim směšný? V tom videu není nic směšného, a když už, tak určitě ne na straně Tima. Co v té první půlhodině vám připadá směšné?

Definice slova oddělení je "organizační jednotka neboli divize velké organizace, jako je např. vláda, univerzita nebo firma, zabývající se konkrétní oblastí činnosti". V nemocnici máte oddělení plicní, oční a nebo třeba ono oddělení psychiatrie či klinické psychologie. Oddělení a pobývání nemá se sebou nic společného.

To je právě ono, nezáleží vůbec na ničem, ani na známkách, ani na časovém limitu, na ničem, ale i tak se to dětem podává jako Bible, jako něco nesmírně důležitého, a ty se pak stresují. Známky se nikomu neukazovaly takže s těmi jsem za blbce nebyl, a horší známku jak 3 jsem snad nikdy neměl, zakze6tam problém nebyl. Má motivace opravdu nebyla být lepší jak spolužáci, byla mít to co nejrychleji za sebou, projít a vypadnout co nejdříve z té králíkárny potažmo pracovního tábora. A nejsmutnější na tom všem je že mě drtivá většina těch témat zajímala, proto jsem nosil jedničky a dvojky i když jsem školu nesnášel. Díky bohu mi škola učení a tato témata nezhnusila jako u mnohých lidí, spíš mě donutila hledat si ty jnformace mimo školu a při hodinách si dělat svoje věci či být úplně mimo třídu na chodbě (kde byl trochu větší klid).

To s těmi limity opravdu není pravda, velká část lidí něco umí ale jsou prostě pomalí, třeba jsou právě perfekcionisti a zaseknou se u druhé úlohy na tom že ten trojúhelník musí být narýsován krásně. Testy jsou v prvé řadě kvůli statistikám, stejně jako známky, tím se nikdo netají, ani na samotném MŠMT.

Hezký trolling, pomalu na úrovni Šaškiána. Ale s jazykem si umíte vyhrát, to vám musím uznat, akorát ta nepřítomnost diakritiky to trochu kazí.

Znovu, dítě přemýšlí trochu jinak. Samozřejmě dneska by mi žádná škola nic neudělala, už třeba jenom protože bych se na ní vykašlal a to je právě ono, tu nejzranitelnější skupinu lidí (děti) nutíme do věcí které se jim nelíbí a pak se divíme že mají traumata, úzkosti a sebevraždí se. Dnes jsem svého štěstí strůjcem sám, pochopitelně, ale ve věku takových 9 let těžko, mimo jiné díky státu a jeho povinné školní docházce. Každý je sněžná vločka, i když si to bude spousta kolektivistů přát, tak nejsme mravenci.

To se asi budete muset zeptat jeho samotného. Ale např. u mě časové limity vyvolaly sebeponižování v tom, že jsem pomalejší než ostatní. Často jsem věci záměrně odflákl jen abych nebyl za blbce co odevzdá něco poslední, to se pralo s mým nezdravým perfekcionismem. Prostě katastrofa.

To nejsou lži ale jiný výklad pojmů. Takoví Marxisti mají okolo překrucování pojmů postavenou celou ideologii, říkají tomu dialektika.

Oddělení psychologie je psycholog, terapie.

Nevím co myslíte zástupnými důvody, ale budiž. Coping mechanismy jsou běžné, to ano, s těmi člověk musí často zápasit, od toho jsou ty terapie a sebeoběvování.

Jestli je něco kruté tak je to přetvářka a lži, nikoliv upřímnost a dobrovolnost. Upřímná a dobrovolná přetvářka je tak trochu oxymoron. Vy si stavte taky na čem chcete, jen bychom si asi nikdy nesedli, lháře a násilí nesnáším.

škola způsobila velké újmy na zdraví, a ne jenom psychickém

Pardon, nezpůsobila. Zase jsem vocas co neumí psát.

No takřka 18 let byla na mé mysli sebevražda od úsvitu do západu, tenhle nový apatický ba i občas optimistický postoj je mým výdobytkem za poslední dobu strávenou různými formami sebeoběvu a sebepomoci. Ty velké šrámy byly a budou, jen už se pomalu začínám vyrovnávat s jejich jizvami a bolestí. A jak jsem říkal, hodně lidí dopadlo hůř, ať už u toho alkoholismu nebo třeba pod drnem. To že stále žiju a jsem vcelku šťastný neznamená že mi škola způsobila velké újmy na zdraví, a ne jenom psychickém.

Tak tady se neshodneme, ne díky. Upřímnost a dobrovolnost stavím nadevše.

To mě taky, jak jsem říkal, motivace se vždycky nějaká najde ale to člověka ještě nedělá šťastným.

Motivace není všechno, a přetvářka je to nejhorší co může člověk člověku udělat, natož dítěti. Samozřejmě motivace může být klasická "udělej školu, ať máš ten papír a lepší postavení na trhu práce" to je to jediné co mě motivovalo natolik, abych se na školu z vysoka nevykašlal. Samozřejmě byly určité doby kdy jsem se smiřoval s tím, že skončím na ulici. Ono snad jinak než tím papírem motivat nejde, teda asi nevím co jiného by mě motivovalo natolik abych do takového zvráceného ústavu jako je klasická škola dobrovolně chodil.

Uměle motivovat člověka mi nepřijde moc efektivní, motivace musí jít s onoho člověka samotného, jinak se bude trápit motivace nemotivace. Vybírat mezi dvěma zly člověka neudělá šťastným, ať si vybere to či ono. Já si vybral asi to menší zlo, k když někdy si říkám jestli ten papír za ten stres vůbec stál.

Řekl bych že ano, určitě šťastnější než kdy dřív. Vždycky může být hůř ale i líp, nechci se stresovat nad tím jaká z těhlech dvou možností na mě čeká, tak se snažím užívat si to co mám nyní. Trocha stoicismu, trocha absurdismu, trocha nihilismu, trocha optimismu. Snažím se být co nejšťastnější, i když většinu času se pohybuji v oblasti apatie/rezignace.

Ono člověka kupodivu ovlivňuje okolí, jak si myslíte že lidé s traumaty, úzkostmi či různými mentálními problémy k těmhle věcem přijdou? Dítě ovlivňuje všechno, od školy, po rodiče a kdo ví co ještě. Já měl rodiče naštěstí vcelku v pohodě, pár lidí co jsem znal už takové štěstí neměli a teď jsou například alkoholici či už nejsou mezi námi, a to jenom protože měli na hovno rodiče nebo na hovno prostředí školy. Ty přeplněné oddělení psychiatrie a psychologie nejsou jen takový výcuc z prstu.

Rodič zatím nejsem. Mé rodiče díky bohu známky nezajímali, zajímalo je jenom abych byl šťastný a abych prošel do dalšího ročníku. Často mi říkali, že si zbytečně dělám s věcmi moc velkou práci a stresuji se, a měli pravdu. Mně nedělalo problém strávit 10 hodin stresu u jedné práce aby byla úplně perfektní, i když to žádného učitele stejně nikdy vůbec nezajímalo, prostě nezdravý perfekcionismus.

Asi ty známky dělaly rodičům stejnou radost jako mně, takřka žádnou, díky bohu jsme to viděli tak jak to je, pouhá formalita a hra na důležitost.

Škola mě na to samozřejmě nepřipravila haha, ba naopak, to co mě škola "naučila" se teď na terapiích musím pracně odnaučovat. Jakého střetu s realitou? Copak je svět do 18 let fiktivní? Naopak teď, když mě konečně pustili z toho odporného systému, jsem mnohem šťastnější. Kéžbych měl onu realitu umožněnou dříve. A co je ještě odpornější v takových např. 10 letech jsem se tomu mohl bránit ohromě hůř jak dnes, v tu dobu byly myšlenky na sebevraždu to jediné co mě napadlo, jinou cestu jsem v tu dobu neviděl.

Ona výuka sebestresování je právě to hodnocení, nemožnost odejít si na záchod, nemožnost se napít, časové limity, porovnávání, být narvaný 7 hodin v místnosti o 20m² s dalšími 25 lidmi. Dost lidí to psychicky úplně zruinuje, buďte rád že vás ne.

To by mě teda zajímalo jakého mentálně stabilního rodiče zajímá či dokonce mu dělá radost to jaké nosí dítě známky. Tam vidím ten problém, ono i když ten rodič bude láskovitý a bude dítě chválit za jedničky, to dítě se bude stále stresovat aby ty jedničky nosilo a dělalo tatínkovi radost. A tady neprojektuji, moji rodiče byli přesný opak (díky bohu), jediné co chtěli bylo abych prošel, klidně se čtyřkami, já většinou nosil jedničky nebo dvojky i tak protože mě ta různá témata zajímala a bavila ale to už je jedno, ale motivace určitě nebyla "udělat tatínkovi radost", z takového prostředí vylézají lidé které pak někdo ve vztahu zneužívá, "Martinko umyj nádobí, udělá mi to moc velkou radost, děkuju"....

Jestli stále víte kulový tak asi neumíte číst. Lidé mě hodnotí i teď, porovnávají a nutí, třeba takový stát je v tom přeborník, např. s tím že mi krade 60% mzdy. Ale s tím se také dá pracovat, odevzdávat minimum, vyhýbat se lidem co hodnotí a porovnávají... Když nejsem nucený s takovými lidmi být 7 hodin denně 20 dní v měsíci, žije se mi mnohem lépe.

Tak to buďte rád že vás to minulo, já kvůli tomu chodím na terapie dodnes, a nejsem sám. Právě ono hodnocení a samotné povinné docházení mi způsobilo dost velká traumata a obrovský stres. Naštěstí jsem měl nebo teda vlastně mám rodiče kteří mi pomáhali a řešili to se mnou, nenutili mě do výkonu či docházky, dost možná jenom díky jejich pomoci tu stále jsem. Do teď je mi šoufl jenom když procházím kolem jakékoliv budovy ZŠ nebo SŠ, a se stresem do teď pracuji, teď když nemám nalajnovaný život plný stresu na 9 nebo 4 roky dopředu, žije se mi mnohem lépe, ale stále bojuji se sebekritikou a porovnáváním.

On ten citát je vytržený z kontextu, teď budu parafrázovat: V klasické škole učí děti stresovat se, časové limity, porovnávání, hodnocení... a děti se to také naučí. Naučí se stresovat a pak se stresují, a je těžké se to odnaučit...

Pak následuje onen citát. Čili tady jsou ty vaše "hovadiny".

To to určitě neznamená. To že mi něco přivede újmu neznamená, že kdyby se to nestalo tak mi alternativa přivede blahobyt. Standa to asi myslel tak, že mu mozek ve klasické škole plnili věcmi které nepotřeboval/nepotřebuje vědět, a kdyby tak nikdo nečinil mohl svůj mozek plnit jinými, pro něj důležitějšími, věcmi.

Nikdo neslibuje zástupy géniů, nýbrž zástupy lidí co mají v hlavě to co v nich chtějí mít a ne to co chce MŠMT.