Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Zlato jsou peníze, protože splňují definici.

Bankovky byly směnky na zlato a usnadňovaly obchodování, protože snižovaly transakční náklady. Pokud by byly kryté ze 100 %, systém by fungoval hladce. Pak přišli nějací chytráci, kteří monetizovali dluh penězi, které neměli a dokud to dělali v malé míře, nízkého nekrytí si uživatelé daných bankovek nevšimli. Pokud to přehnali a ruplo to, zpravidla viseli.

Bankovky samotné nejsou penězi, protože si je může daný emitent namnožit dle libovůle (co mu svědomí dovolí).

A ty vaše okopávky kotníků mne nebaví ani po té pauze, co jsem si dal.

A pak přišel stát a udělal si z toho systém.

Ptákovina je aktuální systém + míchání krytých a nekrytých peněz tak, jako by se nechumelilo. Funkční systém byly ty kryté peníze o kterých jsem nikdy jako o ptákovině nesmýšlel a ani se tak nevyjadřoval.

Tomu se říká dluh. Na něj může být směnka, smlouva, doklad, teoreticky je možné takový dlužní úpis prodat či použít k úhradě, pokud jej bude druhá strana akceptovat. Ukažte mi dnes účetní peníze – mající bankovky, mince a možnost zůstatku na účtu – které nejsou fiat.

Kritizuji fakt, že vzniká nekryté oběživo. Vznikající peníze mi nevadí.

„v rámci kterého nekorektně a přísně kritizujete současné peníze a současně "velkoryse" a velmi shovívavě adorujete BTC.“ – tak pozor, kritizuji to, co jsem nucen používat a chválím si to, kde mám svobodu volby. Nastavme ty parametry stejně a neřeknu ani popel. Bude to tržní a nějakou dobu budu rozhodně používat obojí, protože mám kotvu v realitě. Nicméně byl by tam přirozený posun k tomu, co by lidem přišlo užitečnější.

To, že BTC jsou skutečné svobodné peníze, které jsou skvěle dělitelné, snadno převoditelné, ověřitelné, s jasně definovanou vzácností a hlavně nikým a ničím nenucené, je pro mne obrovský benefit, který jiné oběživo nemá.

„Přitom jste si vědom toho, že BTC Vám nikdo nebrání používat jako dlouhodobého "uchovatele" hodnoty.“ – jo, vadí mi nerovné postavení, protože z kurzového rozdílu dolar euro daně člověk neplatí, u BTC by měl.

„Stejně víte, že BTC je velmi špatným krátkodobým uchovatelem hodnoty a tedy i velmi špatným prostředkem směny“ – nevím, jak vy, já jsem i s jeho krátkodobým uchováním hodnoty spokojen. Když něco udělám za X satoshi či BTC, mám tuto částku k dispozici dokud ji neutratím. Vy asi myslíte tržní ohodnocení, což je u tak mladého fenoménu kolísavé a trh tu cenu ještě hledá. Pro lidi, kteří jsou ochotni BTC akceptovat je prostředkem směny skvělým. Všímáte si, že mnou popisované scénáře vyžadují oboustrannou dobrovolnost a proto se zúčastněné strany nemohou vymlouvat na třetí entitu, která by jim do toho nějak nežádoucím způsobem (ať už monetárně či fiskálně) zasahovala.

„ostatní parametry ignorujete“ – ne, jen pro mne v případě dobrovolné směny nejsou kamenem úrazu, protože se s druhou stranou dohodnu a s výsledkem jsme oba spokojeni. To vy se snažíte obhájit vynucení směny zákonem/autoritou jako něco prospěšného. Já ke obhájení systému BTC silovou vynucující autoritu nechci, nepotřebuji a obejdu se bez ní. Což je další – pro mne – obrovská výhoda.

„A pokud zjistíte, že v rámci této standardní metriky pro peníze Vám nevychází výsledek, jaký byste si přál, prohlásíte, že máte svoji vlastní metriku, podle které Vám to vychází“ – je BTC dobrý prostředek směny pro strany, které jej chtějí užít? Je. Je pro ně krátkodobým uchovatelem hodnoty? Pokud jej akceptují, pak jim patrně výkyv na burze nevadí, případně jsou schopny s tím pracovat, čili držet do dob, kdy se cena zvýší. Kupní síla koruny nemá tyto optimistické vyhlídky a v delším časovém horizontu je jistota ztráty za držení jistotou. O dlouhodobém horizontu se bavit nemusím, ten je nyní z dlouhodobého grafu zřejmý. Pokud se nechcete točit na definici, co je dlouhodobé období.

„Odhlížím teď od sporů, jak vlastně ty peníze a uchovatele hodnoty definovat.“ – pokud můžete pro potřeby kritiky odhlédnout od některých vlastností, nemůžete mi vyčítat, že já udělám totéž s jinou vlastností. Navíc je zde ten pro mne nedocenitelný aspekt svobody, které fiat měny z principu mít nemohou.

„Váš současný postoj k metodice hodnocení kvality peněz se dá přirovnat k tomu, že tvrdíte, že třímetrová tyč je kratší než jednometrová, a když navrhnu, abychom to změřili metrem, tak vy řeknete, že máte vlastní jinou metriku, takže měření metrem neuznáváte a chcete, aby o tom, která tyč je delší nějak rozhodl volný trh.“ – tento příměr mi fakt nesedí. Přijde mi, že vy tvrdíte, že zkracující se metr je lepší než metr, která se nemění. Já vám řeknu, že vámi propagovaný metr je při dodržování za 35 let poloviční. Takže bych spíš mohl tvrdit, že moje metrová tyč bude za čas delší, než vaše třímetrová – a budu mít pravdu. A vy budete obhajovat, že to zkracování je vlastně dobrá vlastnost. Já tuto vlastnost nepovažuji za pozitivum. A tím bych ty naše tyčky opustil.

„A taky je zajímavé, jak kritizujete současné peníze, že nejsou vhodné na spoření a současně odmítáte investovat své peníze, protože je to podle Vás příliš rizikové, a nakonec své úspory sypete do jednoho z nejrizikovějších "aktiv", jaké existuje. :-) Větší rozpor v názorech, aby člověk pohledal.“ – kritizuji měnu, peníze tu státní ani účetní nemáme. Investuji také, protože mám diverzifikované portfolio. Akorát mé uložení do BTC za ta léta přerostlo všechny hodnoty v jiných kanálech. Takže úspory realizuji primárně v BTC i z toho důvodu, že v něm ta hodnota narostla. Když jsem se rozhodoval, do čeho uložit hodnotu, zvažoval jsem zlato a BTC. Při představě, jak mne v nehezkém scénáři na hranicích svléknou donaha, prosvítí rentgenem a zlato mi ukradnou – tak jsem zvolil BTC, protože s nahým zadkem si u počítače v zahraničí obnovím své zdroje, které mi nemůže žádný stát ani banka jen tak znehodnotit či zabavit. Takže za mne velmi rozumná exit strategie pro případ, že to tu půjde hodně do perdele.

„Budu se opakovat, ale tato pravidla nevytváří nic jiného, než jakýsi "právní rámec" pro tu nejprimitivnější formu barterových směn.“ – budu se opakovat, že svoboda a zodpovědnost patří mezi mé primární hodnoty a z nich odvozuji i férové chování na trhu včetně vlastností peněz.

„Nicméně tento popis Vám nebrání v tom, abyste nutil jiné, aby Vám platili tím, čím chcete Vy, ačkoliv o to druhá strana nemusí mít zájem.“ – stejně jako nemusím mít zájem o melouny, broskve, pneumatiky, pastelky či české koruny protistrany. Na svobodném trhu přece stačí, když si najde protistranu, která jeho měnu akceptuje. Proč se hádat s někým, kdo vyžaduje něco jiného, než co mám? Od řezníka také nechci vymalovat a nebudu jej nutit, že na to mám právo, pokud by na to vznikl nějaký ujetý zákon. Najdu si někoho, kdo bude za danou protihodnotu ochoten vymalovat. Nemám potřebu někoho znásilňovat, abych mu dokázal, že mohu. Proč bych to dělal?

Skutečný respekt ke svobodě je i to, že druhou stranu odmítnu ať chce platit čímkoliv, protože třeba propaguje zdraví škodlivé produkty. Eticky na to máte právo, nedělat reklamu třeba na cigarety. Stejně tak jsem přesvědčen o škodlivosti aktuálního systému fiat měn, ze kterého těží primárně státy a na ně nasáté firmy. A zde byste mi mé právo na etiku chtěl najednou upírat. :-D Možnost volby neznamená nutnost tak jednat. Záleží ne mnoha proměnných. Z mého pohledu to mají v názorech konzistentní lidé snazší. Což neznamená, že někoho budu nutně odmítat za koruny obsloužit. Ale klienta, který by si chtěl ukájet vlastní ego na tom, že mne k něčemu donutil proti mé vůli, bych odmítl obsloužit – a už jsem to v minulosti udělal. Prodělal jsem na tom, ale to je moje právo, říct dost straně, která se nechová košer.

„Svobodu volby tedy máme jen tehdy pokud nám ji někdo nabídne.“ – čili vlastně uznáváte, že tuto svobodu mi někdo upírá. Protože jsem k té volbě donucen a nejedná se tedy o svobodu.

„Cestou asi není usilování o zrušení zákazu odmítat zákonné pravidlo, aby bylo možné lidi nutit, aby platili BTC. Pokud nechcete lidi do plateb BTC nutit, pak Vám ten zákonný zákaz nemůže překážet.“ – však to, že umím akceptovat různé oběživo už jsem tu několikrát říkal. Nepotřebuji nikoho do plateb nutit. Blbé je, že aktuálními zákony mi stát konverze mezi BTC a něčím chce danit a sanovat si tím své dluhy nasekané skrze právě tu fiat měnu, kterou „tiskne jak na běžícím pásu“.

„Práve naopak, tým že je drahší sa mu viac oplatí šetriť časom, lebo má z každej ušetrenej sekundy väčší zisk.“ – by mi s tím připomínáte toho betonáře, co nedodržeoval technologické pauzy a pak se divil, že mu to nedrží. Jsou zásahy, kde se čekat musí – než zabere anestezie, než zatvrdne výplň. Když honíte čas (což děláte, pokud máte nízkou cenu za úkon = snažíte se mít co nejvíce úkonů), jde stranou kvalita. Pokud máte za úkon více, můžete si na něj vyhradit více času a stále budete v zisku. Dále třeba u zubů jsem rád, že plomby drží a nemusím si je nechávat co pár let převrtávat. Moje spokojenost je dobrou reklamou pro daného dentistu, ten může mít větší poptávku, filtrovat cenou a tak udržovat vysokou kvalitu, která je zdrojem dobrých referencí.

V kapitalismu máte tu výhodu, že si můžete zvolit, za kolik vám to stojí či jakou minimální kvalitu požadujete. Za komunismu jsem měl přidělenou zubařku, nedoporučil bych jí nikomu a vždy jsem doufal, že bude nemocná a půjdu k té druhé, kam jsem abecedně nespadal. Protože měla lepší přístup a i nepříjemný zákrok byl díky tomu u ní snesitelnější. Mít tu možnost, volím už tehdy peněženkou ji a ta druhá by tak měla zpětnou vazbu, že něco asi dělá špatně, protože k ní jde dobrovolně méně lidí mého typu. Nebo by tam chodili a alespoň bychom si vybrali to, čeho si ceníme a byli spokojenější všichni.

„Prítomnosť konkurencie zvyšuje marže, kvôli fixným nákladom. To čo píšete platí akurát tak na papieri. Navyše na trhu je cenotvorba iná než v štáte, trh protežuje bohatých, štát pomáha chudobným.“ – nevím, zda se smát či plakat.

„Nemám na to kapitál, kvôli kapitalizmu.“ – tím to fakt nebude.

„Dokážte mi tržne že konkurencia funguje“ – mobily, počítače, internetové služby, pekaři, řezníci, obuv, zelináři, oblečení… kam se podívám…

Nenapadá mne odvětví, krom ubližování lidí, které by stát dělal něco efektivněji, levněji či kvalitněji při dobrovolných platbách. Měl byste takový příklad?

Pokud by vám něco nevyhovovalo a zjistil byste, že než platit za toto, raději to nebudete čerpat vůbec – tak vám zas zbudou zdroje na něco jiného, co má pro vás vyšší prioritu a proto do toho budete ochoten investovat více, případně si vyberete tu nabídku pro náročnější klienty. Pokud taková nabídka není, pak není poptávána v takové míře, aby se uživila, nebo to ještě nikoho nenapadlo a můžete na tom vydělat sám. Výhodou je, že vám takové jednání nebude nikdo zakazovat a zvyšovat vám uměle náklady na vstup různými povinnými licencemi a certifikacemi.

Ti, kdo je budou mít, si budou moci adekvátně navýšit cenu, protože budou schopni lépe garantovat kvalitu. Pokud to tedy nebudou certifikace na oko za to, že peníze vyrobí papír s podpisem a realita to nijak neovlivňuje.

„Nie je dôvod si myslieť že by v ankape fungovali súkromné poisťovne inak než dnes, ak teda nerátam že budú drahšie než štátne.“ – to není dohad, to je fakt. Pokud byste zohledňoval zdravotní stav, životní styl, ochotu chodit na prevence – tak máte lépe predikovatelný systém než něco založeného jen na výši příjmu. Pokud byste žil nezdravě, měl byste pojistku dražšíé, pokud by vás vůbec pojistili. Incentivy by byly více se o sebe starat a tím mít benefity levnějšího pojištění.

„Ak nevyužijete služby zmluvného lekára poisťovne a pôjdete ku inému tak je to Váš problém.“ – když máte nádor a ten lékař/zařízení má volný termín za 3/4 roku, budete mluvit stejně?

„Ja považujem za zmysluplnejšie ak si ľudia navzájom pomáhajú“ – na dobrovolné bází tuto hodnotu podepisuji. To je solidarita a je potřebná.

„vy by ste považoval za výhodu ak by uprostred stavby Vášho domu zbankrotoval stavebník a stavba by ostala nedokončená?“ – záleželo by na smlouvě, někdy by to mohlo být i výhodné. Nelze generalizovat.

„Tam kde aj s majiteľom súkromnej cesty.“ – to záleží na tom, jak si nastavíte systém. Při prvním vjetí na tu cestu můžete podepsat smlouvu a souhlasit s podmínkami. Další užití již vychází z tohoto. Konkrétní systém by se ustálil na nejnižších transakčních nákjladech. Pokud by nyní lidé začali ve velkém neplatit v restauracích, je možné, že by se restauratéři přizpůsobili a chtěli platbu předem, řešili by to soudně a nebo by tu nepsanou smlouvu převedli do psané formy více specificky. Aktuální stav v daném odvětví reflektuje stav společnosti, kulturu, zvyky a efektivní obecně přijímané postupy. Neznamená to, že je rozumné je automaticky zavádět v ostatních, ani to, že tam smysl nemají. To je vývoj, který se ukáže. Před pár lety bylo nemyslitelné, že byste si sám markoval nákup bez kontroly prodavače. Nyní je to běžná praxe.

„A nie, štáty boli na území ČR už stáročia pred Vašim narodením, žiaden štát nenapochodoval na Váš ankapisticky legitímny pozemok.“ – toto lze úspěšně rozporovat existencí rodů s doložitelným majetkem daleko do minulosti. Ergo nemáte univerzálně pravdu.

„A kedy sú konkurujúce si subjekty na rovnakom pozemku?“ – jde-li o poskytování služeb, tak třeba pekaři, obchody jsou dostupné na jednom území a člověk si může vybrat. Mohu využívat služeb poskytovatele, kterého si zvolím. U států nemohu chtít zdravotní systém USA a soudnictví Německa. A také bych jim za tyto služby dobrovolně platil, pokdu bych se nerozhodl přejít ke konkurenci.

„keby ste ich platil tak nevykazuje straty. Štát vykazuje straty aby ste nemusel platiť viac. Kým súkromníkovi platím viac a z toho si on vykazuje zisk“ – mýlíte se, ale už nemám čas to znovu vysvětlovat.

„no práve, trh má incentívy podporujúce chamtivosť.“ – bez donucovacího aparátu ale musí být tato chamtivost financována dobrovolně. Daný statek musí být oproti konkurenci natolik dobrý, že si jej svobodně zvolíte. To je to jádro užitečnosti pro společnost. Motivace podnikatele mi mohou být ukradené – jsem-li spokojen, beru to a pokud se najde pro mne lepší volba, přejdu k ní. A on se musí sobecky a chamtivě začít snažit více, aby mne získal zpět.

„dlh je opak zisku“ – co se tím snažíte říct? Pokud dluh nesplácím, dosáhl jsem zisku. To je pozice států. Pokud půjčené zdroje investuji, a daří se mi podnikat, má zisk dlužník i věřitel.

„ktorý ma pri prípadnej reklamácii odrbe na súde“- mimochodem, u státního soudu dle státních zákonů – zo je zajímavé, že vás ten stát neochrání a umožní tomu zlému kapitalistovi vás odrbat. Konkurence soudů hledající spravedlnost by asi byla zajímavá i pro vás.

„štát postihuje konanie ktoré ľuďom škodí.“ – fakt? jak škodili homosexuálové, kteří byli zavírání a „léčeni“? Jak škodí uživatel konopné masti, kterou si sám vytvořil a která mu pomáhá – ale je z něj udělán narkoman a distributor drog.

„“Nehovoriac o tom že rovnaké údajne "bezobetné trestné činy" môžu trestať aj ankapistický majitelia pozemkov.“ – na svém pozemku, ne na mém. To je zásadní rozdíl.

„Majiteľ cesty môže regulovať povolenú rýchlosť, majiteľ diskotéky môže zakázať drogy“ – a pokud po tom bude poptávka, může i vzniknout cesta bez limitů a feťácké doupě. A vy si budete moci vybrat, co z toho je pro vás košer a to druhé nepodporovat.

„Ani na trhu si nemôžem vyzobávať hrozienka, ak nejaký poskytovateľ ponúka viac služieb v jednom balíku.“ – to právě můžete, pokud to umožňuje nabídka.

„No keď bude namiesto štátu ankap tak budem musieť tie služby dopytovať od súkromníkov. Za nevýhodnejších podmienok.“ – přítomnost konkurence klade tlak na cenu ai kvalitu, nabídka může být pestřejší ve více cenových hladinách. Podmínky budou přinejhorším stejné nebo výhodnější. Horší ne.

K růstu cen – pokud si jste jist, že tomu tak je, vstupte do odvětví, produkujte to, co oni a vezměte si o něco menší marži. Zbohatnete a dokážete, že máte pravdu. Jinak je to jen kafrání u elektronického piva.

„No to sa nečudujem že keď je súkromný lekár drahý tak u neho nestoja v čakárni zástupy pacientov.“ – tím, že je dražší, může si dovolit strávit na pacientovi déle času a tím odvést kvalitnější práci. Pokud to pro vás nemá hodnotu a vyhovuje vám rychlejší zákrok za nižší cenu, s tím, že bude třeba jej pravděpodobně opakovat častěji – je to vaše svobodná volba a dostáváme se k té otázce pestrosti nabídky.

„Nie, tomu sa hovorí zneužitie situácie, alebo keď to po ankapisticky preženiem tak vydieranie. A zase si mýlite príčinu a následok, dreva je dosť, "vzácne" je preto že je drahé.“ – dokažte mi tržně, že máte pravdu. ;-)

„I zde tedy kritizujete funkční řešení krachu banky, ale žádné LEPŠÍ nenabízíte.“ – nenabízím lepší dle vašich metrik. Vy neobhajujete lepší dle mých metrik. Rozdíl mezi námi je, že já nechci vámi obhajovaný způsob omezovat, chci mu nechat vzniknout tržní a právně/legislativně rovnocennou konkurenci. Vy se tomu bráníte jak čert kříži, protože by to mohlo znamenat, že by vámi preferovaný systém tržně nepřežil. Já se nestavím do role, že vím lépe než všichni ostatní, co je pro ně dobré. Rád bych si to ale alespoň pro sebe mohl rozhodnout – a pak za toto rozhodnutí nést následky.

Ergo jsem rád za BTC, kam si odlévám úspory a pokud to krachne, bude to moje hoře. Nicméně nevidím žádný důvod, proč bych se o své případné úspěchy ze svého rozhodnutí měl dělit s těmi, kteří mi v tomto rozhodnutí chtějí aktivně bránit a případně mne znevýhodňovat daněním konverzí, hází mu klacky pod nohy a ono to navzdory těmto snahám stále „odmítá pojít“.

Vámi nastíněný systém má vlastnosti, které se vám líbí a považujete je za prospěšné. Já v něm vidím rizika, která se v realitě cyklicky naplňují a proto osobně volím pro dlouhodobé držení úspor jinou formu. Tím neříkám, že účetní systém je nepoužitelný, evidentně použitelný je a i dle centrálního bankéře je to dle jeho slov druhý nejlepší systém. Já pro sebe ten první lepší nalezl. Vy se spokojíte s tím stávajícím – a nejsme ve sporu. Dokud mi nebudete nutit akceptovat vaše oběživo za mou práci, nemáme problém. Stejně jako já vám nemohu nutit své peníze, pokud se vám na nich nebude něco líbit.

Svoboda a zodpovědnost jsou pro mne velmi důležité a neoddělitelné hodnoty. Státní oběživo mi bere část svobody (kterou vy využívat nechcete a proto vás to nijak neomezuje) a stát jako takový se chová dost nezodpovědně (na což jsme se místy myslím i docela shodli). Proto mi to centrální řešení přijde jako druhé nejlepší s tím rozdílem, že já už pro sebe to lepší mám.

„Jediné co Vám zbývá jako argument je ten 2% inflační cíl. K tomu jsem se už vyjádřil dostatečně.“ – ano, po 35 letech je kupní síla úspor pooviční v případě, že se plán podařilo dodržovat. To není útok, to je konstatování faktu. Takto se dle mého subjektivního pocitu nechová dobrý uchovatel hodnoty. Názor se na to bude lišit, ergo se na tom nemusíme točit.

„Peníze, které si stát půjčí od banky na její záchranu pak polévečku neředí, protože tyto peníze jsou vloženy do vlastního kapitálu zachraňované banky, takže tyto peníze se do oběhu v ekonomice nedostanou.“ – chápu, ale dostaly se tam ty předchozí, zde je nová zásoba, kterou se budou sanovat případné ztráty, které, pokud přerostou určitou mez, opět budou doplněny státní půjčkou atd…

To zní zajímavě. Se vším respektem a bez náznaku ironie. Jenže je tam ten státní problém – nyní prosím zahrňte do modelu největšího masivního dlužníka – stát. Stát, který nesplácí, sanuje obsluhu dluhu, případně zalepí předchozí úvěr zdroji z nového úvěru. Jsem zvědav, co to s tou polévkou nakonec udělá.

„No práve, na území ČR bol od Přemyslovcov stále nejaký štát, nebol tam ani počas Vášho života ankap že by ste si homesteadoval voľné územie.“ – to je mi krásná demagogie. Takže jsem otrokem toho, kde jsem se narodil… Stát není majitelem pozemku, sám v katastru eviduje jako majitele někoho jiného – ale na výpané má nárok. ;-)

„Ja zase nevidím dôvod prečo platiť predražené nekvalitné súkromné služby, keď ich môžem mať výhodnejšie od štátu.“ – vaše peníze, vaše volba. Problém je, že vaše volba jsou i moje peníze :-D

„Čo si môžem na trhu vybrať keď ceny rastú plošne?“ – proč asi rostou plošně…

„Ja na tom žiadnu dvojitú platbu nevidím.“ – tady si platím „pojištění“ a k němu i ten zákrok, protože zubař, který mne může vzít dříve než za 3/4 roku nemá smlouvu. Takže i jinak hrazené vstupní rentgeny a spol si zacáluji znovu ze své kapsy. Pojišťovna mi nevrátí ani halíř, mohl jsem si vybrat přeci zubaře se smlouvou. Co na tom, že mezitím by se kaz zvětšil a výsledná škoda by byla větší, zákrok dražší a možná skončil u náhrady zubu. Takto se nechová zodpovědný hospodář. A to stát není.

„No práve, to čo ľudia až tak nepotrebujú to zdražie málo a to čo je pre ľudí potrebné to zdražie viac. Ako napríklad drevo na kúrenie.“ – tomu se říká cenový signál. Když je něco poptáváno a je hodně zájemců, stává se to vzácnějším a cena roste. Pro ty, co mohou použít něco jiného je to incentiva hledat alternativu, pro volné hráče na trhu je to incentiva ke vstupu do tohoto odvětví a pro celý trh je to signál, že daným statkem je vhodné šetřit, protože je evidentně žádaný, užitečný a zásoby se tenčí. Samá pozitiva, protože jinak by najednou v půlce zimy všichni zjistili, že to levné dřevo už není a co víc, že už není dřevo žádné. A nebyly by rychlé alternativy ani adaptační proces například vedoucí k včasnému zateplení či nalezení jiného způsobu, jak zajistit teplotní podmínky ke zdraví a přežití.

„Nechcete služby štátu? Tak choďte tam kde ich neposkytuje.“ – já tu ale byl dříve, než tento stát. :-D Narodil jsem se v ČSSR, pak se tu zjevila entita ČSFR a nakonec žiji v ČR. A to jsem vlastně furt na stejném místě.

„To je presne čo som predtým spomínal, hľadanie výhovoriek prečo nezaplatiť.“ – co potřebuji si umím zaplatit a vybrat si dle ceny a kvality. Nevidím jediný důvod, proč platit předražené nekvalitní státní služby by mělo být v pořádku.

„A Keď už argumentujete tým drevom tak práve o tom to je, trh poskytuje predražené služby a tovary a získava na tom iba malá časť obyvateľstva.“ – ale já si na trhu mohuvybrat, že to za tu cenu nechci a tím nevydělají. U státu platit musím a třeba zubaře si platím takto dvakrát. Jednou v zdravotní dani a podruhé soukromně, protože moje pojišťovna nějak nepotřebuje s daným zubařem mít smlouvu. Super, že? Státní zubaři mají plno a to by mi mezitím zuby vypadaly…

„Napríklad to spomínané palivové drevo tiež výrazne zdraželo, omnoho viac než je priemerná inflácia.“ – inflace nepracuje u všeho stejně. Pokud vám zdraží vstupy v celém vláčku dodavatelů, tak se adekvátně musí zvýšit i marže a ten na konci za to zaplatí více. Protože pohonné hmoty, materiály, lidská práce atp.

„Aj štátna cesta má majiteľa, štát.“ – proč mám platit výstavbu cest, které nepoužívám? :-D Vy mi také přispějete na nové stroje a činky ve fitku, kam nikdy nepůjdete, protože bydlíte jinde?

„Keď auto nemáte tak neplatíte ani cestnú daň, ani diaľničné poplatky ani daň z motorových palív. Ani poplatky za STK, keď už ste to spomenul.“ – milej zlatej, platím to v maržích poskytovatelů služeb a produktů, kteří si tyto náklady musely započítat do cenotvorby. Pokud by to byli soukromí majitelé cest, byla by konkurence kvality povrchu, omezení rychlostí a snaha o co nejhladší provoz. Znáte web vymoly.cz? Takto by se soukromý vlastník, který chce dlouhodobě profitovat, o svůj majetek nestaral. A pokud ano, tak by rychle krachl a někdo ho nahradil. Stát ale krachovat nemusí, protože si ty peníze vytáhne z lidí skrze berně, inflaci a dluhopisy. A tak mohou české silnice dále chátrat…

„A kde som s podmienkami súkromného majiteľa cesty súhlasil?“ – tím, že na tu cestu vjedete a zaplatíte mýtné. Například se zvedne závora abyste mohl projet. Pro hladší provoz můžete mít bezkontaktní platby, předplatné (pokud je to pro obě strany zajímavé), těch možností je spousta.

„To je otázne, v mnohých oblastiach trhu je konkurujúcich si subjektov menej než tých cca 200 štátov. A neviem o tom že by trh bol definovaný množstvom navzájom si konkurujúcich subjektov.“ – problém je, že ty státy si nekonkurují na jednom území. Není to jeden pekař pro jedno město a druhý pro druhé. V jednom městě můžete mít desítky pekařů a můžete si je jich produkty vybírat, při zhoršení jednoho přejít plynule k jinému. Toto u státu na jednom území ze zjevných důvodů nejde. Takže počet států v tomto běžném životě člověka nehraje moc velkou roli.

„"tomu se říká implicitní smlouva" - no vidíte, tak už viete ako ste súhlasil s podmienkami pobytu na území štátu.“ – kde je tato implicitní smlouva se státem kodifikována? Já tu byl dříve než tento stát, takže to, že si někdo napochoduje do mého obýváku a řekne, že teď mu mám platit, nemá absolutně žádnou právní relevanci. To, že má v ruce pistoli a hrozí mi násilím mu lefitimitu nezíská. Že si vypomůže zákonem? Pak je tato mafie legální. Nikoliv legitimní a v souladu s právem. V souladu se zákonem už bylo prasáren…

„Ja to pri štáte nevidím, veď štát nevykazuje zisk.“ – vykzuje ztráty, které musím platit aniž bych jej mohl jako nekvalitní službu nechat krachnout a vybrat si jiného poskytovatele, který by byl hospodárnější.

„To vtedy by zarábal na úkor svojich občanov.“ – přesně to dělá. Jen ten „zisk“ čerpá do dluhu a benefitují z něj papaláši u moci a na ně navázané společnosti. Služební auta, služební cesty, diety, dotace, příspěvky…

„Lebo by vyberal viac daní než v akej hodnote poskytuje svoje služby. Ako súkromní podnikatelia.“ – soukromý podnikatel by při chování odpovídající finanční zodpovědnosti státu už dávno krachl.

„Pre mňa je podstatná tá bilancia medzi množstvom vykonanej práce a mzdou, nie to že či tú dohodu nazvete údajne dobrovoľnou. Aj keď je to skôr argument proti ankapistickej definícii dobrovoľnosti.“ – nechápu, co tím chcete sdělit. A uznávám, že problém může být na mé straně.

„Proti štátu nebrojím, lebo v štáte mám svoje práva na celom území štátu, nie iba na tom maličkom fliačiku zeme ktorý vlastním.“ – povíme si, až budete chtít dělat něco, čím nikomu neškodíte, ale stát toto jednání postihuje. ;-)

„Štát žmýka obyvateľov tým že im poskytuje svoje služby za výhodnú cenu?“ – tady jste mne rozesmál ;-)
„Ja si teda žmýkanie predstavujem inak.“ – já také. Třeba tak, že si nemohu vybrat a platit musím.

„Prečo by ste nemal byť dlžníkom, keď štát Vám poskytuje služby a Vy za ne odmietate platiť? “ – protože jsem je nepoptal. Pokud vám začnu dodávat předražené dřevo na podpal bez vašeho vědomí a svolení, také mne to neopravňuje na vás poslat exekutora za poskytnuté produkty a služby. Pokud navíc nemáte kamna ale tepelné čerpadlo, dává taková služba ještě menší smysl.

„To je ako keby som sa napr. previezol po súkromnej diaľnici a odmietol zaplatiť mýto.“ – soukromá silnice má majitele, ten ať si určuje ceny jaké potřebuje. NAvíc nemám auto ani řidičák, takže tento argument na mne osobně nelze vůbec použít. Dále si služby tímto způsobem využívající silnice platím v ceně těch služeb a produktů – protože provozovatel si silniční daň započítal do ceny, stejně jako promítne do ceny poskytovaných statků daně a poplatky na palivech, technických kontrolách atp.

„Tak ho odomňa budú vymáhať.“ – pokud jste souhlasil s podmínkami provozu silnice a pak tyto podmínky porušil, máte pravdu. Já žádný takový úkon vědomě neudělal.

„Počtami ste začal argumentovať Vy, takže to isté môžem tvrdiť aj ja.“ – má množina je nepoměrně větší než vaše a nabízela by nepoměrně větší konkurenci podmínek, tedy i větší motivaci nechovat se jako hovado, protože by mne mohli ostatní ostrakizovat a citelně by to na mne dopadlo. Rusko se nyní například jako expanzivní hovado chová, dopadá to na ty nejchudší – o tom, že by si Putin odepřel svůj kaviárek dost pochybuji…

„Aj keď som s majiteľom diaľnice žiadnu zmluvu nepodpísal.“ – tomu se říká implicitní smlouva, například v restauraci si objednáte jídlo a i když nesepisujete žádnou písemnou smlouvu, jste zavázán za její odebrání zaplatit. Proto jsou tam jídelní lístky s cenami a váš akt objednávky je zároveň závazkem zaplatit, pokud poskytnutá protihodnota bude splňovat očekávané parametry (za shnilé či zkažené jídlo platit nebudu). Obě strany vědí, jaké jsou jejich závazky a práva – a hlavně, mají svobodu službu neodebrat či neposkytnout. Pokud budu hulvát, smrdět, obtěžovat okolní hosty atp, může mne restauratér vyvést. A já nejsem povinen mu platit každý den jídlo i když se budu stravovat třeba doma.

„No preto že kapitalizmus je postavený na zarábaní na úkor druhých.“ – to vidím u státu. Kapitalista musí být užitečný, protože jinak mu lidé dobrovolně platit nebudou.

„Alebo ako vravia komunisti, na okrádaní človeka človekom“ – pokud poskytuje zaměstnavatel práci, kterou může zaměstnanec odmítnout (a stát se třeba sám podnikatelem), je to smluvní vztah. Jedna strana se zavazuje za určitou cenu odebírat služby či produkty a druhá strana je dodávat. Opět je třeba dobrovolnost z obou stran. Vykořisťování tam nevidím.

„Čiže vlastníctvo pozemkov je nadradené ľudským právam.“ – pak mne udivuje, že nebrojíte proti státu, který vymáhá svá pravidla i na pozemcích, které mu nepatří.

„Áno, je iná doba, vďaka štátom, ktoré pracovnoprávne vzťahy regulujú na prospech slabšej strany, pracujúcich.“ – jiná doba je. – dle mého vnímání – státům navzdory. Státy stačí krást pomaleji, než člověk vytvářet. Tedy, jak které, SEverní korea ždíme své obyvatele docela solidně, Rusko si také nenechá v tomto ohledu moc co vyčítat.

„Nezdá sa mi že by ste súhlasil, keď práve to robíte.“ – To bude tím, že nemohu být dlužníkem, pokud jsem si něco nepůjčil či nečerpal se smluvním závazkem to pak platit. Se státem smlouvu nemám, ergo se necítím být dlužníkem ale obětí po které je požadováno výpalné za služby, které nechci v rozsahu a kvalitě, která mi nevyhovuje.

„Vy subjektívne považujete za neetický štát, ja považujem za neetický kapitalizmus.“ – toto považuji za velmi zajímavé tvrzení a zajímalo by mne, v čem je dle vás kapitalismus neetický a proč se státem problém nemáte. Netrollím, prostě tohle mne zaujalo a ocěňuji, že to umíte napsat jasně a přímo.

„Ja v súkromnom sektore pracujem a zďaleka nie na všetko sa spisuje zmluva, nie to ešte že by sa v nej menovite spomínal konkrétny exekútor.“ – smlouva kodifikuje a dokladuje to, na čem jste se domluvili. Pokud jste některá témata neřešili, jako třeba arbitra a exekutora v předstihu (on to supluje stát, takže to ani není motivace řešit), není to vada smlouvy či dohody. Pokud to dané subjekty později jako nedostatek vyhodnotí, pohlídají si to, nebo doplní danou dohodu dodatkem.

„No určite nechápem koncept ankapu tak ako ho maľujete na ružovo.“ – záleží, co tím myslíte.

„Ale ako divoký kapitalizmus 19. storočia, kde mali chudobní obyvatelia právo akurát držať hubu a krok.“ – je jiný kontext doby, vzdělání, zdrojů, postavení. Navíc to zase celé rámoval stát – pokud vám přijde postavení dělníků tehdy špatné, proč neobviňujete stát?

„Aj štátov je viac.“ – více mafií znamená konkurenci nespravedlnosti :-)

„To že si dlžník vymyslí výhovorku že prečo údajne nedlhuje ho nezbavuje dlhu ani povinnosti ten dlh splatiť.“ – souhlasím

Se státem smlouvu o poskytování služeb nemám, ceník jsem neschválil. Požadavky státu za služby, které jsem si neobjednal a které nečerpám považuji za nemorální a neetické. Platím je ale z důvodu asymetrie sil – pokud bych důsledně neplatil a efektivně se bezpráví bránil, stát mne zlikviduje.

Exekutor v soukromém sektoru jedná na základě existující smlouvy a v souladu s touto smlouvou, kterou oba subjekty signovaly. Zasahuje pak proti subjektu, který porušuje své povinnosti v souladu s touto smlouvou – tedy buď na základě předem dohodnutého postupu v případě sporu, po obdržení rozsudku arbitra, který má tento spor posoudit a rozhodnout.

„To isté môžu tvrdiť aj moji potomkovia v ankapistane, ak by na tomto území niekedy vznikol. Že som tu bol skôr než ankap a tak na nich pravidlá ankapu neplatia.“ – nevím, zda zcela správně chápete koncept ankapu. Pokud je někdě někdo již usídlen a funguje, nemůže k němu jen tak někdo napochodovat a požadovat plnění, které nemá zasmluvněno. Ankap není státní moc, ale volný trh. Tedy neexistoval by nikdo, kdo by vymáhal jednostranně uzavřené fiktivní smlouvy jako je tomu nyní ve státě. Možná krom mafie, které by bylo legitimní a legální se bránit. Proti státní mafii to bohužel legální není a nebude.


„Že pobytom na nejakom území ( pozemku ) súhlasím s tam platnými pravidlami aj bez toho že by som nejakú zmluvu podpísal?“ – majitelů by bylo více a proto by byla i konkurence v podmínkách.

Už nějakou dobu uvažuji nad vašimi reakcemi a snažím se najít společného jmenovatele. Opravte mne, pokud se pletu – je vám nepříjemné z naší diskuze možné pochopení, že obhajujete zločin, přičemž vy to za zločin nepovažujete.

Proto nyní ještě jednou zdůrazňuji, že neútočím na vás. Útočím na principy, které mi připadají nemorální a neetické, svévolně poškozující slabší strany.

Svévolné jednání státu (byť v souladu se zákonem, který si mnohdy tento stát sám pro sebe napsal) kterým daný stát čerpá jen výhody na úkor ostatních, za nespravedlivé považuji a ozančuji to za zločin, protože u soukromého subjektu bychom si při stejném jednání servítky nebrali.

Pokud si to vykládáte jako útok na vás, tak se za to omlouvám, neb to tak nebylo myšleno. Lze pak lépe chápat vaši reakci při zmínění něčeho tak citlivého jako je holocaust a poukazování ne nesouměřitelnost obého, se kterou souhlasím. Já netvrdím, že je to stejné, souměřitelné, nebo snad že by oba státní subjekty vykonaly ve výsledku stejně velké zlo a bezpráví.

Jen se snažím ukázat onen princip, který jim jak menší, tak větší zlo umožnil udělat. Spletl jsem se? Pokud je, ještě jednou se omlouvám za nedorozumění, které dokážu pochopit a nebylo rozhdoně cílem dané emoce či jen náznak takového obvinění způsobit.

„pretože rovnako bude od dlžníka vymáhať násilím dlhy aj súkromný veriteľ“ – dlužník má povinnost splácet a pokud budu mít smlouvu, že jsem poškozen, předám ji své bezpečnostní agentuře, aby právo vymohla. Dohoda je vždy levnější, než násilí. Nicméně, pokud k takovému násilí dojde, jedná se o obranné násilí, protože má práva byla poškozena svévolným jednáním protistrany, které neplnila své závazky a jen čerpala benefity.

Já ale se státem žádnou smlouvu podepsanou nemám. Vy ano? Protože pokud taková smlouva je, tak jako každá smlouva by měla jít vypovědět – a pak mne zajímá, jaké jsou výpovědní podmínky. Dále, můj majetek a nároky na něj jsou starší, než je historie českého či československého státu – takže argument, že mám jít jinam je lichý. Ať jde jinam stát, já a mí předci jsme tu byli dříve, než se nám sem nastěhoval i se svým výpalným. ;-)

Pokud je na vás holokaust moc silné sousto, vezměme si politické procesy v šedesátých letech. Zákonem vyfutrované bezpráví, popravy přesně dle legislativy, divadlo pro masy za jejich hlasitého souhlasného hýkání. A zděšená mlčící menšina + lidé dostatečně silní (v zahraničí), kteří proti tomu i vystoupili.

„Extrémismus je zřejmě Vaší přirozeností, jinak by Vás ten příměr vůbec nenapadl.“ – podívejte se na naši diskuzi a délku scrollbaru. Já mám poslední dny pocit, že mluvím do dubu. Vystřelím argument proti NAPu a výsledkem je, že stát si na to udělal zákon, takže je to košer. Z pohledu státu to košer je. Z pohledu poškozeného jednotlivce to košer není. Bavíme se jen o míře toho bezpráví, zda se dotklo jen úspor, nebo dokonce důstojnosti, zdraví a života. V podstatě, že stát udělal sviňárnu, se to neliší. Rozdíl je jen v dopadu.

„byla přijata civilizovanými státy Listina základních práv a svobod.“ – o její konzistentnosti by šlo také debatovat, ale lepší než drátem do oka.

„ale nebrání přijetí zákona, který vládě umožní devalvaci dané státní měny“ – všechny státy nyní fungují na postupném znehodnocování zákonem nuceného oběživa. Dát toto do zákona by bylo jako střelit se do obou nohou. Mimochodem, četl jste někdy tu LZPS řádně? Já ano. Tolik věcí, které můžete v souladu s ní zákonem měnit k obrazu svému.

„Tady jste jednoduše ulítl, moc daleko a přijde mi divné, že si to nejste schopen uvědomit.“ – viz délka scrollbaru, když mne nevnímáte, musím použít jiné více zřejmé argumenty, aby bylo lépe vidět, na co upozorňuji. Jenže vy místo abyste se podíval na osvícené místo, pohoršujete se, že místo baterky používám světlomet s laserovým křížem. Nejde o to čím se to snažím osvětlit, jde o to, co považuji za důležité, abyste viděl. Takže nekoukejte do světla ale na místo, které je tímto snad konečně vidět.

„Nechcete-li být státem a jeho součástí, prosím. Nikdo Vás tu nedrží, najděte si území, kde žádný stát není a tam se usaďte a zcela svobodně tam žijte. Není to možné? To je Váš individuální problém, nikoliv nás, co jsme státem.“ – dobřé chucpe a demagogie. Moje majetky zde a dědictví jsou starší, než tenhle pochybný stát. Dům od pradědy stál za Rakouska-Uuherska, přežil první světovou, první republiku, protektorát, druhou světovou, komunisty, normalizaci a vznik československé reubliky, federativní republiky a nyní je to pod hlavičkou české republiky. Sám jsem starší, než tato nová poslední instituce, která vznikla na troskách těch předchozích. Takže se svým doporučením si laskavě ozdobte svůj státní klobouček s trikolórou. :-D

„Společně s novou vodou (penězi) se automaticky přidávají i ty ingredience (produkce dlužníků)“ – ne, to se přidává se zpožděním a jen za předpokladu, že se danému dlužníkovi daří splácet. Když je dlužníkem stát, který svůj dluh nesplácí (ukažte mi stát za posledních 40 let, který se dostal v hospodaření do plusu – a můžeme se podívat, čím je to způsobeno) a třeba tak ještě zachraňuje banku, od které si půjčí další nové oběživo, aby umožnil takovému nehospodárnému subjektu v další existenci. Z té polévky vytvoří za čas docela slušný homeopatický roztok.

"Hlavně je té polévky stále více, takže objem polévky na jednoho roste rychlejším tempem, než kolik činí tempo ředění." – Jak moc se může oběživo naředit je vidět na kupní síle jednoho dolaru. Podívejte se, jak klesá od jeho zavedení – navzdory technickému pokroku a zvyšující se efektivitě, má stále menší hodnotu. Z původního vývaru je dost řídká břečka, které musíte mít rozhodně více, abyste se nasytil. Čili vaše tvrzení je, bohužel, nepravdivé.

„nemůže to být považováno za něco jiného, co zákon neumožňuje (krádež, loupež...)“ – tak zase na stromy… To, že stát něco zakazuje ostatním a povoluje to sám sobě neznamená, že je to správně eticky v pořádku. Stát vybírá berně, což je pod hrozbou sankcí (v konečném důsledku završených fyzickou likvidací jedince) projev útočného násilí a neliší se v principu od praktiky mafie. Můžete s tím nesouhlasit, můžete to omlouvat, ale to je asi tak vše, co se s tím dá dělat.

Pokud nebudu chtít odvést berně, přijde mi dopis, další, pak asi soud, snaha zabavit zůstatky na účtu, odstavení majetku, exekuce, zásah policie a pokud člověk bude stále nesouhlasit a stoupajícímu se nátlaku – nejprve psychickému a později i fyzickému – důsledně bránit, skončí, pokud bude jeho obrana opravdu kvalitní – zabitý jednotkami policie, které je nucen si v těch berních platit.

Dokažte mi, že nemám pravdu a v kterém kroku to je.

„Jinými slovy měl byste pravdu, že stát porušil práva jednotlivců, pokud by devalvoval, aniž by mu to zákon umožňoval.“ – když si napíšu zákon, že mohu uřezávat lidem malíčky, těžko to bude obhajitelný zákon. Přitom malíček je postradatelný a stane se to každému, kdo jej má. Ten, co jej nemá, toho se zákon nijak nedotkne. Problém je odkazování se na ten zákon. Papír snese všechno a chucpe z vaší strany toto opomíjet je opravdu strašné.

„Jestli je ale devalvace (bez ohledu na to, zda ji zákon připouští) podle Vás, nebo podle mě, morální a/nebo neetická, je až další samostatná otázka.“ – Ne, to mohu hodnotit rovnou, protože jsem s daným zásahem nesouhlasil. Je to svévole státu a je mi opravdu fuk, kolik zákonů si na to daná entita vytvoří, aby si to omluvila a zazdila to do hávu práva a pořádku.

„V tomto hodnocení Vám ten argument s přijetím norimberských zákonů nijak nepomůže a proto byl úplně zbytečný...“ – vidíte škodlivost jednoho a u druhého vám to přijde v pohodě. Já říkám, že v pohodě není ani jedno. A vy jste si konečně toho mého argumentu všiml, ale taháte z něj míru bezpráví, míru zásahu do dalších práv. Ty já neřeším. Říkám, že zaštiťovat se zákonem bez kontextu je nerozumné a proto to také nebudu dělat.

„Na to se totiž shodujeme, jestli jste si nevšiml.“ – no, vzhledem k tomu, že devalvaci měny hájíte existencí zákona, tak mám pocit, že si fakt nerozumíme na bazální úrovni.

„Namítal jsem, že ji nemůžete označit jako krádež, či loupež. Můžete tvrdit, že je devalvace nemorální, ale nemůžete mluvit o okrádání...“ – mohu a budu. To, že stát nazve oloupení devalvací, měnovou reformou, zdaněním vkladů, kvantitativním uvolňováním, nebo něčím dalším, na podstatě věci nic nezmění.

Hodnota v daném oběživu uložená je přesunuta směrem k silnějšímu státu a doplácí na to malý držitel, který je ještě státem nucen toto oběživo přijímat a používat.

Proto zcela při smyslech a bez hysterie: „Devalvace měny je olupování držitelů dané měny státem. To, že si k tomu banda ve sněmovně připraví legislativu na faktu, že se jedná o přesunutí hodnoty od lidí, kteří produkují užitečné statky, k státu, na tom nic nezmění. Pokud toto nejste schopen vidět, nemá smysl se bavit dál. Stát není hodný strýček, co se postará. Má jen výborné PR, že si to o něm lidé myslí.

Bože můj. Nesrovnávám develvaci a holocaust. Pouze konstatuji, že se jedná o nemorální/neetické činy v obou případech. Jako když někdo někomu úmyslně svévolně a nevyprovokovaně zlomí nohu, nebo jej zastřelí – nebudu tvrdit, že si je to rovno v napáchané škodě, ale obojí považuji za nemorální a neetické jednání. Na toto jsem zde upozornil.

A protože jste se hájil, že jedno bylo dáno zákonem, tak jsem tu jen demonstroval, že je-li něco zákonem uloženo, nemusí to nutně znamenat, že je to práva chránící. Zákon ≠ automaticky právo, spravedlnost a ochrana slabších.

Ty dvě záležitosti jsou na stejné straně osy státní svévole a to je to, co se tu snažím sdělit. Hysterii a podobná hodnocení si laskavě vetkněte za klobouk. Nejsem na ně zvědav.

„Co je devalvace, daně, krádež, loupež, to určují v civilizovaných zemích zákony, nikoliv svévolný úsudek jednotlivce.“ – obrovský omyl.

Ty pojmy jsou definované poměrně přesně. Zákonem se řeší hranice, od kterých se dané považuje za přestupek či trestný čin a případně kdo a za jakých okolností za to bude stíhán.

To, že vystihnu podstatu daného činu a to, zda je to i zákonem takto ohodnoceno, může mít průnik, částečný půnik a nebo se to míjí. Pokud půjdete po jednotlivých pojmech, jejich znacích a budete upřímný a názorově konzistentní, nutně dospějete k (pro dané státní zásahy) nelichotivému závěru.

Víte, je mi bytostně ukradené či to bylo legální či ne. Byla to prasárna non plus ultra, stát na to vybíral peníze i od těch vražděných, násilím si vynucoval poslušnost, zabíjel děti včetně novorozenců. Ten systém nebyl špatný, je to totiž demokracie, kterou máme i dnes a která se zvrhla. Toto s ním udělali lidé. Záleží jen, kam se toto zlo vrtne. Proto si myslím, že by nikdo neměl mít v základu nadvládu nad někým jiným, kdo s tím nesouhlasil.

Vypadá to, že je to pro vás velmi citlivé emoční téma a nemám potřebu vám způsobovat vnitřní nepohodlí a bolest. Pro mne je holokaust varování, kam až se může stát a poslušnost zvrhnout. Státní zadlužování a moc nad oběživem tomuto bohužel otevírá dveře. I proto je mi fiat měna principiálně nepříjemná, protože bez ní (a bez možnosti nutit lidi akceptovat nové nekryté oběživo), za které se pak staví třeba plynové komory a pece, by toho stát nemohl tolik zlého napáchat.

„neznamená, že zákonná možnost devalvace dolaru je nemorální a neetická.“ – také to ale neznamená, že etická a morální je. A to je to, nač upozorňuji, Vy jste argumentoval existencí zákona, tak jsem vytáhl zákon, který není zcela jasně OK. To, že je na něco zákon neznamená automaticky, že je to mravní, etické a morální.

„Tahle otázka podle mě není vůbec otázkou morálky a/nebo etiky.“ – podle mne je. Je to individuální. Máte to jinak.

„A pokud bych byl nucen už takto na ni pohlížet, pak bych možnost devalvace nepovažoval za nemorální, či neetickou a už vůbec ne za srovnatelnou s norimberskými zákony.“ – za argumentu jste si vzal úplně něco jiného, než bylo záměrem demonstrovat, škoda. Já poukazoval příkladem na chybnost v logice hodnocení zákona jako OK prostředku pouze z důvodu jeho existence.

„Snad se shodneme na tom, že zákonem upravená možnost devalvace nemůže být označena jako krádež nebo loupež a že pokud už takto někdo činí, je možné jeho vyjadřovaní označit za hysterické.“ – snad se shodneme na tom, že zákonem upravená možnost očistit rasu od genetického odpadu nemůže být označena za vraždu nebo genocidu a že pokud už takto někdo činí, je možné jeho vyjadřovaní označit za hysterické.

Neshodneme. Já ten zákon hodnotím kriticky a stejně jako konání Německa pro mne je porušením práva = je to vražda a genocida, tak méně invazivní porušení vlastnického práva zasahujícím „jen peníze“ je loupeží a krádeží, byť ji zákonem nalakujete na růžovo.

Pochopil jste to správně. Nově vzniklý poctivý vývar mi nevadí. Odlít si ze systému porce do zásoby a doplnit to vodou, případně tam rovnou zvrhnout hektolitr mi nepřijde košer.

„Cokoliv jiného by byl podvod, bez ohledu na to, zda by se toho dopustily banky nebo stát.“ – přesně tak.

„Nejspíše máme zase problém s pojmem krytí zlatem. Co si pod tím vlastně představujete?“ – doklad o uloženém zlatu dané váhy a ryzosti považuji za krytý. Pokud existuje více dokladů než uloženého zlata, není krytí 100 %.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-konecne-reseni-tak-tenka-je-hranice-mezi-zrudou-a-obycejnym-clovekem-186185
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kone%C4%8Dn%C3%A9_%C5%99e%C5%A1en%C3%AD_%C5%BEidovsk%C3%A9_ot%C3%A1zky – proč tedy přední představitelé německa proti tomu konání nezakročili? Proč se někdo nebouřil? Co stráže v uniformách? K čemu jsou vám zákony, když státní zvůle si koná jak chce?

Koncentrační tábory byly oficiální, německo je netajilo, byly v souladu se zákony tehdy platnými. To, co se v nich dělo, už snad ne. Což ale není něco, co bych tvrdil.

Od roku 1935, kdy byla uzákoněna rasová a biologická méněcennost „neárijského“ obyvatelstva Německa (Norimberské zákony), byli do koncentračních táborů posíláni také Židé.

Po anexi Rakouska v dubnu 1938 bylo mnoho německých a rakouských Židů deportováno do Dachau, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Masové zatýkání Židů probíhalo také po Křišťálové noci (96 Židů bylo zavražděno během ní, asi 30 000 posláno do koncentračních táborů)[11] v listopadu 1938.

Po rozpoutání 2. světové války v září 1939 počet koncentračních (pracovních) táborů a jejich poboček rychle rostl. Statisíce občanů okupovaných zemí tu umíraly vyčerpáním, hladem či týráním (v některých byly na vězních prováděny pseudolékařské pokusy). Od roku 1941 bylo nutné zvýšit počet táborů pro válečné zajatce.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor

Další příklad státní zvůle bude třeba hladomor na Ukrajině za Stalina.

„jak moc by bylo pošlapáváno v prostředí, kde by stát nebyl“

toto je opět věštění z kávové sedliny. Můžeme ale srovnávat lidi zabité v soukromém sektoru kriminálníky a pak činnostmi státu. Stát z toho vychází jako jatka. A to porovnáváme „jen“ ztráty na životech. To „jen“ mne zde hodně tahá za oko.

„Klidně se může stát, že by to byla naopak totální katastrofa...“ – může a bude lokálnější a s méně zdroji než má nyní k dispozici například Putin. Předtím Stalin, Předtím Lenin, Předtím carové, císaři a králové.

„Můžete říct, že když budu 99% svého bdělého času věnovat tomu, abyste fyzicky přežil“ – anarchokapitalista není 100% soběstačný individualista. Platil bych si služby, které by mi umožňovaly nebýt 99 % svého bdělého času zaměřen na fyzické přežití. Jen bych si mohl vybrat a případně v těch službách i podnikat. Ale to jsme dost daleko od tématu peněz. Ve zkratce, dobrovolné spolupráci a dělbě práce se nebráním.

„když se Vám budu snažit usilování o nastolení takové situace vymlouvat.“ – tohle je patrně z vaší strany neznalost problematiky, tedy odhaduji to z toho, že máte přesvědčení, že bych jak Robinson na ostrově musel dělat vše sám. Vaše obavy jsem kdysi sdílel také a snažil jsem se tento systém usvědčit z neschopnosti. Tak poctivě a intenzivně, až jsem musel uznat, že jsem se spletl.

„stát lidem to své zlato propůjčil“ – kde stát to zlato vzal, že jej mohl ze svého půjčovat? Z titulu, že zlato bylo původně těch, co jej vytěžili, se na to takto dívat nedokážu. Stát si pak zlato ponechal a v dalších letech ukradl (a aby hubu drželi, dal jim cenu, kterou si definoval, ne na které se s nimi dohodl).

„Prasárna to je jen ve vztahu k lidem, kteří do těch základů vložili své vlastní zlato.“ – díky, opravdu to vnímám stejně. Mimochodem, stát, pokud byl držitelem bankovek, mohl si vzít zlato, které mu tímto náleželo zpět. Pokud všechny bankovky utratil, pak to znamená, že už mu žádné zlato nepatřilo. Ale to se bavíme opět jen o systému, kde je krytí ze 100 %.

„Máte zadlužený stát a bohaté domácnosti.“ – Pokud jsme všichni stát, tak tento stav neexistuje. Jenže ono se mezi tím rozlišovat dá a tím je vidět, že stát a občané není totéž.

„Pokud stát zdaní úspory domácností a těmi penězi splatí státní dluh“ – jinými slovy se ukradne lidem to, co si nedokážou před státem ochránit.

„Tento jednoduchý příklad by měl objasnit proč je nesmysl usilovat o splácení státního dluhu...“ – pro mne je to spíš argument k pomalejšímu růstu bez zbytečného zadlužování.