Archiv – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Když tuhle k prvním narozkám Stok byla žádost o pozitivní zprávy, marně jsem o nějaké přemýšlel. V době postupujícího temna zde na světlo nenarazíš. Tak jsem si řekl, že sáhnu do ciziny na svůj oblíbený r/anarcho_capitalism a trochu do historie, projdu zajímavé články a zkusím něco vytáhnout.

Takže, o našem členství v EU se říká, že jsme v plusu, když dostáváme ty dotace. Že jsou sice naprostá zkurvenost a křiví trh, což možná i vidí hodně lidí, ale bez nich by to prý bylo ještě horší. No, tak doporučuju mrknout se na Nový Zéland roku 1984. Tamní zemědělství bylo dotované, a státní rozpočet byl na dně. Tuto rozpočtovou krizi tehdejší vláda musela řešit, a nezbylo jí nic jiného, než tyto dotace zrušit. Byly velké protesty (např. ovce vypouštěné na státní pozemky), vláda vyplácela odstupné těm, kdo se rozhodli přestat se zemědělstvím (což využilo asi 1 % zemědělců), no a ti ostatní jeli bez dotací.

Skončilo snad zemědělství na Novém Zélandě? Ne! Ten krok podpořil lepší hospodaření, úspory, lepší využití místa, inovaci. Novozélandské zemědělství patří dnes k nejproduktivnějším - volný trh to zařídil. Takže až zase někdo vyrukuje s potřebou dotovat zemědělství, máte tu zcela praktický bič - zde podrobněji v angličtině. Jen si říkám, co na to jistý předlužený a předotovaný moloch, který efektivitu řešit nemusí, protože má svého majitele správcem státní kasy...

Dnes, 28. října, stát vyhlásil svátek na počet dne vzniku samostatného československého státu; a jak oslavíme vznik státu, tedy organizace, jež je založena na násilném donucování a loupení? No přece stylově – dalším násilím, jak jinak; politici nedávno schválili zákon, jímž donutí velké prodejny o svátcích zavřít. Hospodářská komora protestuje… hm, proti čemu? Že by proti výhružkám násilí ze strany státu tomu, kdo nezavře a odmítne za to platit pokuty? Ne; stížnost je mířena na to, že velké zavřou, zatímco malé ne – aneb když už teror, tak pro všechny! A lidem přijde naprosto normální o tom diskutovat, případně jim připadá dokonce správné to respektovat; proč kdybych přišel k nějakému prodejci a řekl mu, že dnes buď zavře krám, nebo mi zaplatí tučnou pokutu, nebo na jeho majetek fyzicky zaútočím, každý to chování odsoudí, ale když přesně totéž dělá parlament, je to v pořádku? Jak může být?

Zatímco za nemalé peníze programuji do různých informačních systémů připojení k serverům EET (to rozhraní je mimochodem po technické stránce též… jak bych to jen… státní kvality), Babiš projíždí ČR a vysvětluje lidem, jak EET nebude podnikatele skoro nic stát; propagační turné se vyvíjí skvěle, ostatně dle jeho vlastních slov: „V Mikulově mě chtěli dokonce zmlátit, jinde na mě pokřikují. Já se jim to vše snažím vysvětlit; někde si to vysvětlit dají, jinde nechtějí vůbec mluvit.“ Rád bych navzdory tomu „vysvětlování“ uvedl realitu na pravou míru: Stát funguje tak, že lidem pod hrozbou násilí bere většinu plodů jejich práce, ze kterých mimo jiné část shrábne Babiš; a ten nejen drze nazývá zloději ty, kdo se nenechají státem okrádat, ale ještě navíc přichází s EET, jež jednak není zadarmo a jednak ty státní loupeže (zvané daně) ještě ulehčuje… není divu, že tohle se těžko „vysvětluje“.

Komise ministerstva zdravotnictví zkoumající případ vraždy v Tescu nám sdělila, kde se stala chyba. Bylo jí to, že policisté, kteří spolu se záchranáři Michelle S. dopravili do PN, psychiatrům neřekli, že žena někoho škrtila. Tím policisté zcela ovlivnili další chod událostí, který skončil tragédií v obchodním domě. Tento závěr je nesprávný. Nejde ani tak o to, že existuje i jiná verze: Že podle Dominika Horna, mluvčího ZZS Praha záchranáři předali lékařce [sloužící na příjmu psychiatrické nemocnice] pacientku s kompletní informací o zdravotním stavu, medikaci i incidentu, který předcházel jejímu převozu. A to jak písemně v lékařské dokumentaci, tak ústně. Ani o to, že tato verze je pravděpodobnější: To, že policie a záchranka se rozhodnou dopravit osobu do PN a potom psychiatrům neřeknou, proč ji tam dopravili, se sice může stát, jednalo by se ale o nepochopitelné pochybení.

Jde zaprvé o to, že i osoba dopravená do PN policií a záchrankou může podepsat dobrovolný vstup, a být v PN „dobrovolně“ (což Michelle S. udělala). Čili i kdyby policisté psychiatričce navykládali cokoliv, stejně by Michelle S. mohla podepsat dobrovolný vstup, být v PN dobrovolně a psychiatři by mohli tvrdit: Kdo dobrovolně přijde, smí dobrovolně odejít (což je lež). Zadruhé, i kdyby psychiatři Michelle S. násilně hospitalizovali, stejně by ji museli podle vlastních slov pustit v ten samý den, kdy ji pustili, protože proti jeho vůli můžete někoho držet pouze, ohrožuje-li bezprostředně sebe nebo své okolí – což Michelle S. zjevně nedělala, protože jinak by ji psychiatři naopak NEMOHLI pustit, zcela bez ohledu na dobrovolnost vstupu.

Zpráva komise zastírá skutečnost, že psychiatři sice mají pravomoc uvěznit „nebezpečné duševně nemocné“ na neurčitou dobu, ale podle vlastních slov (která je ovšem třeba dohledat) neručí za jakékoliv odstranění nebezpečnosti těchto osob. Když puštěný násilně hospitalizovaný nic neprovede, psychiatři řeknou, že ho vyléčili; když něco provede, řeknou: „Museli jsme ho pustit atd.“, vizte výše. Takže se nenechte oklamat pohádkou „O mlčícím policajtovi“. Vidíte, že podle vlastních slov psychiatrů by případ „vraždy v Tescu“ musel zcela nezávisle na údajném mlčení dopadnout přesně tak, jak dopadl. Proč? Protože psychiatrie je mj. ohrožování společnosti.

V srpnu jsme se mohli ve Stokách dočíst o hudrování Pelikána, ze kterého vzešel návrh zákona, jenž byl už v prvním čtení schválen v Poslanecké sněmovně – podle něj bude přísněji trestán terorismus, jeho plánování, financování, materiální podpora, spolupráce s teroristy a dále trestné činy, v důsledku kterých dojde k usnadnění teroristického útoku; potud budiž… leč to by nebyl Pelikán a jeho melody boys z ANO, aby k tomu jako bonus neprotlačili ještě nějakou prasárnu, v tomto případě až dvanáctileté odnětí svobody tomu, kdo teroristický útok veřejně schvaluje (byť s ním nemá nic společného), třeba na sociální síti – prostě napíšete status na téma, že Usáma byl borec a dobře to udělal (ať už proto, že jste idioti, nebo si třeba budete jen dělat legraci) a jdete bručet – ať žije svoboda slova. Teď nezbývá než doufat, že jim to senát hodí na hlavu…

Ministr vnitra Milan Chovanec se rozhodl stát se zároveň také ministrem pravdy; nechal si (za naše peníze) udělat průzkum, ze kterého vyšlo, že čtvrtina lidí věří „alternativním médiím“ více než těm státním, krom toho polovina z nás zastává „špatné“ (to jest odlišné od Chovancových) názory na některé válečné konflikty ve světě. A co s tím? Inu, když propagandu nemusíte platit ze svého, existuje spousta možností; Chovanec si tedy na svém ministerstvu vytváří SJJP (Speciální jednotka jediné pravdy; což tedy není oficiální jméno, tak jsem to pojmenoval já), jejímž úkolem je zabraňovat šíření „nepravdivých nebo zavádějících“ informací a propagandy (tedy jiné než té nejmasivnější – státní), neboť prý: „Musíme pravidla nastavit tak, aby lidé měli možnost nalézt pravdivou informaci v řádech minut nebo několika hodin.“

A jak toho chce dosáhnout? SJJP bude mít asi dvacet lidí (platíme si totiž málo úředníků), z nichž někteří budou profesionální placení internetoví trollové, neboť budou mít za úkol na sociálních sítích a všude možně v komentářích vyvracet „špatné“ názory, úkolem dalších bude proškolovat státní zaměstnance ve „správných“ pravdách, zatímco většina se bude zabývat procházením Internetu a práskáním (fízlům, tajným službám a dalším státním orgánům), co tam našli a nelíbilo se jim to; ostatně kterého státního grázla by zajímala svoboda slova, když se ocitá v ohrožení jeho vlastní propaganda? Mimochodem, celá SJJP je součástí nového Centra boje proti terorismu; na tohle pamatujte, kdyby vás někdy napadlo tleskat, když stát bojuje proti terorismu, imigrantům, islámu a vůbec – za peníze, o které nás oloupí, proti nám ještě rozjede cenzuru a placený trolling.

Bundesrat (německá spolková vláda) žádá Evropskou unii o regulaci, jež by od roku 2030 plošně zakazovala spalovací motory; již nyní se němečtí politici vydatně snaží protlačit elektromobily skrze finanční pobídky firmám, jež je vyrábějí, nicméně efekt tohoto vyhazování peněz vidíme sami – kolik automobilů s alternativním pohonem jezdí po silnicích kolem nás? A co nejde po zlém, půjde po ještě zlejším; když emisní regulace a nesmyslné dotace nestačí, nastoupí zákaz. Nemyslím si sice, že se jej povede prosadit do čtrnácti let, leč můžeme vidět, kam vůle socialistů směřuje; ze své milované Elise si snad do té doby udělám veterána a nebude mě to muset trápit. Na konec přidám ještě jeden dovětek pro všechny ekology, již jsou nápadem nadšeni, neboť elektromobily téměř nevypouštějí emise – to je sice pravda, nicméně tu elektřinu musí někdo někde vyrobit… a to solární panely a větrníky nepokryjí.

Možná znáte WHO. Světová zdravotnická organizace. Nic proti, ať se zdravotníci organizují, sdružují, sdílejí poznatky, radí se o léčbě nemocí apod. Ať si zveřejňují svoje studie. Tohle všechno mi vůbec nevadí. Jenže ona není jen to. WHO si hraje na boha. WHO chce určovat ceny. WHO nás chce vychovávat. WHO si myslí, že naše zdraví patří jim. Teď nedávno doporučila, že by se měly zdražit slazené nápoje nějakou speciální daní. Ach jo. Co je kurva komu do toho, kolik co stojí? Tak ať prodává slazené nápoje za tu vyšší cenu a vytlačí ostatní konkurenci z trhu, tak se to přece dělá, sakra.

Ale víte, i to bych ještě tak nějak přešel. Ano, WHO jsou komouši s mesiášským komplexem, kteří si myslí, že jim patří naše zdraví (nebo dokonce naše těla). Ale budiž, pošahaných lidí může být na světě plno, můžou mít klidně hromadu akademických titulů a my s nimi holt musíme nějak koexistovat, obvykle tak, že je vůbec nebereme vážně. Přešel bych to. Dokud je někdo skutečně neposlechne a neudělá to, co oni radí. Protože to je asi záměr, proč jinak by k něčemu takovému vyzývali. Takže vláda uvalí daň na nezdravé věci, nebo je oobrázkuje, nebo rovnou zakáže - cigarety, alkohol, uzené, slazené nápoje; a kdoví, kde se to zastaví. Proč? Protože jednak "může" a jednak to má "vědecky zdůvodněné". A my jen čumíme, jací všichni mocichtiví kokoti si přivlastňují naše těla a mají nás za nesvéprávné idioty, a jak všelijaké radosti a svobody pomalu mizí nebo jsou různě kaženy.

Nelíbí se mi to a nesouhlasím s tím. Takže: Komouši všech zemí a lékařských titulů, polibte si prdel(e). Moje tělo je můj majetek a je čistě moje věc, jak s ním naložím. A následky s klidem přijímám.

Dobrý den, vítejte u dnešního psychiatrického okénka:
Návrh z Rakouska, o kterém se na Evropské úrovni uvažuje a u nás už pronikl (od 1. 12. 2016) do zákona o spotřebitelském úvěru: Chce podnikatel dát splátkový kalendář dlužníkovi, který je zároveň spotřebitelem (tj. dlužník nejedná v rámci podnikání)? Myšlena situace, kdy už dlužník dluží. Pokud se věřitel nevzdá úroků z prodlení, potom bude muset mít licenci na poskytování půjček, takový splátkový kalendář bude považován za novou smlouvu o úvěru. Hlava mi to nebere, ale to už je normální jev. Samozřejmě se to dá vyřešit tichou tolerancí, což je námět na zákaz, zdanění, nemožnost žalovat později, atd. v dalším kole.
Léta to fungovalo bez problémů, proč to nezrušit…
Pochopitelně se omezuje výše smluvní pokuty (jak co do sazby, tak do výše absolutně), výše úroků z prodlení, zavádí se povinnost zjišťovat bonitu dlužníka před tím, než se dlužníkem stane, atd. (s následky jako zamítnutí nároku na příslušenství a soudní určení splátek podle možností dlužníka). Tyto věci sice řeší problémy, do kterých lidé upadali, nicméně do nich upadali velmi často vlastní vinou, což nelze přehlížet.
Spolkněte zelenou pilulku a pokračujeme:
Zajímá Vás, kolik berou kolegové? Zajímá kolegy, kolik berete Vy? Tak jim to zaměstnavatel asi (konkrétní podoba vyhovění pokynu z Brusele ještě nebyla v ČR zpracována) bude muset říct. Do nedávna nejtajnější údaj z tajených, jenom kódy pro jaderné hlavice a cena za přidělení pořádně předražené státní zakázky byly utajenější.
Tak to je asi výběr dnešních zpráv, doporučuji dvě zelené pilulky a jednu modrou, pokud tedy nejde o hoaxy, čemuž bych rád věřil, ale nevěřím. Je fakt, že konkrétní dopad těchto zpráv ještě není, ale stupeň, na kterém se o něm uvažuje, je vysoký.

Zaujal mě článek o paní, která v Pardubicích provozuje krejčovství a byla přepadena nějakým divným týpkem závislým na počítačích. Bylo to hloupé a brutální, ale dobře to dopadlo - paní to jen tak tak přežila, pachatel byl dopaden, přiznal se a o ničem není pochyb, zdá se, že není co rozebírat. No, ne tak docela. Gró článku je v tom, že oběť navrhuje nějaký trest, docela i rozumný, že pachatel u ní bude muset pracovat a pomáhat jí. A kdybychom žili v anarchokapitalismu a tyto věci řešil soud v rámci urovnávání sporu oběť versus pachatel, nejspíš by tento návrh byl přijat, a výsledkem by byl přínos pro všechny – nikdo by se nemusel skládat na nákladný vězeňský systém, oběť je odškodněna, a dokonce je pomoženo pachateli, vyvrhelovi společnosti, který se takto může začlenit. Moudrá to žena.

Jenže ne tak ve státě. Stát má cosi jako trestní zákoník, který vyjmenovává, co jak potrestá. Zda to má smysl a zda je to přiměřené (viz třeba kamenování cizoložnic), to není podstatné, zákon je zákon, a musí se dodržet. Takže pokud soudí nezdařený pokus o vraždu, hrozí spousta let vězení. A já se ptám - komu tím ten stát vlastně pomáhá? My musíme platit vězení (i když si to částečně vězňové odpracovávají sami, nestačí to) a místo nápravy a možné druhé šance dostane pachatel nasráno a k tomu buď hromadu dluhů, nebo vyhlídku na věčnost mezi čtyřmi stěnami. A oběť? Soud možná stanoví peněžitou náhradu… ale co si kdo vezme na chudákovi zavřeném v base? Ano, možná i v anarchokapitalismu budou soukromé věznice – pokud to někdo bude chtít platit – tady však jde o možnost, a dokonce o přání oběti, že by se mohlo trestat jinak, efektivněji; a toto prostě stát nedovoluje, ten na to prostě sere. A my na tom tratíme.

S těžkým srdcem a obrovským zklamáním sleduji, jak je potíraná silniční doprava. Euromainstream bojuje ze všech sil, aby zničil jeden ze základních stavebních kamenů kapitalismu, logistiku. Pokutování českého řidiče ve Francii, za to, že nedostává francouzskou minimální mzdu, považuji za prasárnu. Ve výsledku za to nezaplatí pokutovaná spediční společnost, ale zákazník, kterému je zboží vezeno.

Je to prasárna podobného rázu, jako dodatečné vymáhání daní po českých námořnících v Nizozemsku. A to ještě navíc s úroky. Biti jsou na tom (krom zákazníků) obyčejní a dost často i chudí lidé, kteří pracují v kamionu a na lodi. Je to namáhavá práce. Díky jejich námaze můžeme v klidu spát, že zboží bude zítra ráno na pultech. Je mi smutno. A mám strach. Venku prší a je zima.

Francouzská vláda prosadila další zákon; všichni prodejci a podniky budou muset postupně omezovat a do roku 2020 zcela zastavit prodej, rozdávání a užívání igelitových tašek a plastového nádobí (kelímků, příborů, talířů, …), pokud nebude vyrobeno z biologicky rozložitelných látek, což je samozřejmě výrazně dražší. Všichni si tedy povinně budou muset připlatit za (nejen) pivo v kelímku a mnoho dalších artiklů; místo aby se lidé sami rozhodovali, co pro ně má prioritu, zda ušetřit peníze, nebo po sobě nezanechávat nerozložitelné stopy, jim to rozkázala vláda, neboť politici to samozřejmě vědí lépe (ostatně oni na to peníze mají – uloupené z kapes daňových poplatníků – a z cizího krev neteče). Pozoruhodný je též fakt, na který upozornil tajemník organizace Pack2Go (zastupující výrobce obalů): Neexistuje žádný důkaz o tom, že by biologicky odbouratelné materiály byly více prospěšné životnímu prostředí.

V reakci na nízkou volební účast v nedávných volbách se opět objevily hlasy volající po elektronických volbách, aby tak začali volit i lidé, kterým se nechce chodit k urnám; nejčastější námitkou, kterou jsem zaznamenal, je možnost manipulace takových voleb, kdy člověk nemůže sám za plentu a podobně. Dle mého názoru toto až takový problém není, neboť se jev, kdy někdo někoho nějak nutí volit, bude objevovat naprosto minimálně (nemluvě o tom, že celý státní aparát je o donucení, takže tohle není až tak v rozporu s duchem státu xD). Že by se volební účast zvýšila, je nejspíše pravdou, což považuji (ceteris paribus) coby anarchokapitalista za špatné, i když není moc jasné, k jakému nárůstu by vlastně došlo; z dostupných dat plyne, že by mělo pak volit více mladých lidí, což se obecně považuje za výhodu, leč já osobně nevidím žádný důvod, proč by mladý volič měl být jakkoliv lepší než starý.

Většina těch, kdo elektronické volby propagují, vychází z předpokladu, že čím vyšší volební účast, tím lépe; dle mého názoru je tento předpoklad nesmyslný nejen z pohledu anarchisty, ale i z pohledu většiny těch lidí samotných, jen kdyby se nad tím trochu více zamysleli. Výsledky demokracie nezávisí na kvantitě elektorátu, nýbrž na kvalitě (čímž nerozporuji, že demokracie bude tak či tak svinstvem, leč i svinstvo může mít různé podoby a míru); a co se asi stane s kvalitou, když zavedeme elektronické volby? Pro fundované rozhodnutí, koho volit (či nevolit), potřebuje člověk, jenž se o politiku nezajímá, velké desítky či stovky hodin; ti, kdo nevolí proto, že nechtějí věnovat deset minut na cestu k urně (což není vůbec nic špatného), rozhodně nevěnují ani to moře času získávání informací (což je v pořádku) – ale vážně chceme tyto lidi u voleb, aby tam hodili toho, jehož billboard viděli naposledy?

Včera jsem se tu rozhořčil nad zátahem pražského magistrátu proti řidičům Uberu; vzhledem k popularitě Internetu však existuje mnoho dalších podobných služeb, například Airbnb, kde si lidé mohou vzájemně pronajímat byty, nebo také Doginni, kde si zase zájemci mohou nechávat venčit psy, případně si venčením přivydělávat. Všechno jsou to služby, které nikdo nikoho nenutí využívat, přičemž pro ty, kdo tak činí, je to rozhodně výhodné (jinak by tak nečinili); stát do toho však nemůže nestrkat své chtivé pazoury, požadovat výpalné a buzerovat slušné lidi. Krom snahy vybírat daně zde totiž úředníci dokonce žádají na venčení psů živnostenské listy (to je zase geniální výmysl xD); a výsledek? Inu, Doginni uvažuje o přesunu do zahraničí, kde je snad nebudou paraziti tolik buzerovat; dobrá práce, byrokraté, zlikvidujte tu službu, čímž určitě nejlépe prospějete lidem, na kterých parazitujete.

Uber zná snad každý libertarián i mnoho dalších lidí; jde o aplikaci pro chytré telefony, pomocí které můžete buď někomu za peníze nabídnout svezení v autě, nebo si tuto službu objednat. Prakticky každý se tak může snadno stát taxikářem bez zbytečného papírování (a danění xD) a pasažérům Uber též nabízí různé výhody oproti standardní taxislužbě, takže jeho popularita roste; to pochopitelně nebetyčně sere nejrůznější státní čůrácké regulátory a další parazity, neboť se jim z toho těžko vybírá výpalné. Pár grázlů z pražského magistrátu si tedy začalo krátit dlouhou chvíli objednáváním řidičů Uberu, kterými se nechali vozit do Podolské ulice, kde na ně již čekaly zasrané uniformované opice; všem, kdo se do pasti chytli, nyní hrozí přinejmenším pokuty, některým i horší tresty, neboť nikdo z nich minimálně neměl taxikářskou licenci.

A teď vážně… jak může někdo hájit tyto mafiánské praktiky!? Jeden chce vozit lidi za prachy, další se chce nechat za peníze někam odvézt, jiný jim k tomu napíše aplikaci; všichni jsou spokojení, nikdo nikoho nenutí těch služeb využívat, tak v čem je, kurva, problém!? Několik uniformovaných opic a zmrdů z magistrátu, nechutných vyžírků žijících z výpalného zvaného daně, se prostě rozhodlo ve své „pracovní“ době škodit slušným lidem, již spolu dobrovolně směňují své služby; obhajují to nějakou podělanou ochranou zákazníků, že by se z toho jeden posral – vždyť kdo má o takovou ochranu zájem, přece nemusí Uber vůbec používat! A teď do toho ta zpropadená lobby klasických taxikářů, jež se snaží to všemožně zakázat; tak zatraceně, když tomu neumíte konkurovat, začněte to sami provozovat a nenuťte lidi, aby užívali služby, které sami považují za horší (kdyby ne, konkurovat dokážete).

4 882 098 lidí (více než 65? %) nepřišlo ke krajským volbám; to znamená, že Babiš, vítěz voleb, jenž získal jednadvacet procent hlasů od těch, kdo volili, byl ve skutečnosti zvolen pouhými sedmi procenty ze všech lidí, kteří mohli volit. A co ti ostatní? V médiích (zejména na Internetu) se o nich mluví spíše pejorativně; nejednou jsem zaslechl, že se „neobtěžovali“ přijít k volbám a v zásadě je o nich smýšleno jako o ignorantech (zejména některé islamobijecké strany, které neustále hlásaly, že mluví za obyčejné lidi, nebyly schopny přijmout svůj omyl a porážku, tak urážejí nevoliče). Pro politiky je samozřejmě pohodlnější prohlásit, že nevolí nějací ignoranti, než připustit, že mnozí z těch, kdo nevolí, tím vyjadřují svůj nesouhlas; je sice těžké odhadnout, kolik takových bude celkem, ale v mém okolí jde o drtivou většinu nevoličů (pravda, jsem obklopen libertariány xD).

Já osobně vždy volím – ne že bych si myslel, že je možné se provolit ke svobodě, v tom naprosto souhlasím s odpůrci, ale když už dostanu od agresora možnost trochu zlepšit své podmínky, využiji ji (podrobněji jsem se o tom rozepsal na Misesu); navíc znám politickou stranu, kterou lze využívat jako platformu pro šíření libertariánských názorů směrem k veřejnosti, takže čím více je vidět, tím lépe. Volím také proto, že mi nepřipadá rozumný následující postoj: „Nevolím, abych tím vyjádřil nesouhlas.“ Proč? Inu, chci-li něco vyjádřit, měl bych to udělat tak, aby mé sdělení bylo pochopeno; a nevoliči bývají majoritou vnímáni jako ignoranti, ne informovaní nesouhlasící. Až bude nezanedbatelná část lidí tento vzkaz chápat, přestanu volit taktéž; zatím si pro to však jen připravuji půdu například právě tímto textem.

Nechal jsem se nominovat do role toho člověka, co má za okrsek zodpovědnost za průběh voleb. Jsem kolaborant?
Podporuji přes množství osobních výhrad Svobodné a jejich politické snahy. Jsem kolaborant?
Asi ponesu volební urnu k posteli důchodkyně se steskem po libozvučné Andrejově slovenčině. Jsem kolaborant?

Vyhověl jsem výzvě Svobodných na účast v komisi, protože jsem nechtěl, aby čtyřicátníci s rozumem sbíraným z dnešního pohledu v neuvěřitelně svobodných devadesátkách nepotkali v jediný den, kdy politiky opravdu zajímají, ty kosočtverečné soudružky učitelky, uliční důvěrníky, členy Pomocné stráže VB, prostě ty svině, co jim (i mně) zkurvily prvních 16 let života. Kromě nich tam sedávají mladé kočky z pajdáku, gender a sociofakult a já nevím čeho, všechny protřelé výměnnými kursy a workshopy v jednotně dojebané Evropě. Smrtelně vážně se na školení pro lidi z komisí zajímala jedna zvláště aktivní, jestli jsou volební místnosti HATEFREE a jestli by to šlo zařídit.

Jen mezi řečí jsem si spočítal, že stát si mě cení za 7 hodin školení, páteční 14 hodinovou volební šichtu a sobotní nášup cca 10 hodin na 2000 Kč. Neztrácejte čas počítáním, za 31 hodin práce dostanu 2000Kč, protože jsem předseda dotyčné komise a máme příplatek za souběžné senátní volby. Jo, já ještě zapomněl, že s pravděpodobností hraničící s jistotou bude ještě II. kolo senátních voleb. Takže dalších 24 hodin za příplatek 200 Kč. Stát sám nedodržuje duch zákona, když mi nenabídne ani ekvivalent minimální mzdy.

Nepište mi, že jsem debil, co dře za 40 Kč hrubého na hodinu pro erár, tohle o sobě vím. Raději napište, že jsem pitomý altruista, co nechce naivům věřícím ve význam voleb kazit jejich velký den pohledem na ovarový ksicht zasloužilého "Hrdiny socialistické práce" nebo komsomolského eurohujera.

––––––––––––––––

Poznámka pod čarou od Urzy: V levém horním rohu je u každého článku ve Stokách jméno autora; pravda, většinu jich píši já, ale ne všechny – prosím, věnujte tomu pozornost, než mi začnete v komentářích vyčítat něco, co ani není můj názor xD

Blíží se nám krajské volby. A protože jsem z různých důvodů aktivně zapojená ve Svobodných, tak i letos jsem se pustila do kampaně. Překvapilo mě však, že právě letos je to pro mě nejtěžší.

Mraky lidí na ulicích, kterým dávám volební noviny. Skeptické pohledy stylu „politický leták nechci, protože politika je plná šmejdů“, kterým musím dát bohužel za pravdu. Lidé jsou z politiky znechucení. Stejně jako často já. Doufám, že na základě novin nebo čehokoliv, co je na Svobodných zaujme, by je mohli zvolit aspoň kvůli tomu, že by blokovali většinu prasáren, co nám současná politická scéna cpe. Jo, z pudu sebezáchovy chci Svobodné dostat ke korytu a moci. Je to hnus!

Nejlepší by snad bylo, kdyby nakonec k těm volbám nikdo nešel. Jenže oni přijdou. A hodí to zase Babišovi, komunistům nebo socanům. Zase tím ovlivní naše životy směrem k horšímu a k tomu, aby nás politici i nadále buzerovali. Mám nakonec na výběr, než to zkusit zlepšit alespoň touhle politickou cestou?

Nevím. A tak rozdávám dál, usmívám se a doufám, že se mi to jednou alespoň trochu vrátí prostřednictvím politiky na větší osobní i ekonomické svobodě.

Ministryně Marksová se za dobu, co vykonává svou funkci, stala ve Stokách celebritou; ani ne kvůli svému jménu, nýbrž pro neuvěřitelně tupé či nebezpečné návrhy zákonů… a ten poslední je též lahůdka. Aby byl důchodový systém „spravedlivější“, měli by podle Marksové bezdětní odvádět vyšší sociální pojištění než lidé s dětmi; na první pohled to zní docela logicky, i když trochu zrůdně – kdo vychová další daňové poplatníky, nechť platí méně. Takové uvažování by možná i nějaký smysl dávalo, kdyby sociální pojištění mělo alespoň nějaké charakteristiky pojištění (krom jména) a nebyla to prostě jen (další nedobrovolná) daň; výše platby sociálního „pojištění“ nezávisí na rizicích či výši plnění, ale na příjmech toho, kdo jej platí, což postrádá z hlediska nějaké teoretické „spravedlnosti“ jakýkoliv smysl (zejména proto, že lidé s vyššími příjmy statisticky méně často potřebují od státu „plnění“ onoho „pojištění“).

Když zcela pomineme morální stránku věci, tedy že celé sociální pojištění je legalizovaná loupež, a budeme předpokládat, že se jedná o legitimní systém (což ani náhodou není pravda, ale předpokládejme to), pak sice platí, že lidé s dětmi „vyrábějí“ další plátce, čímž vlastně jakoby „zasluhují“ zvýhodnění, nicméně podle této logiky, kdy neřešíme potřeby, ale zásluhy, dává úplně stejný smysl zvýhodnění lidí s velmi nadprůměrnými příjmy, protože do toho systému přímo oni (ne možná jednou jejich děti) odvádějí daleko více peněz než většina ostatních; zajišťovat „spravedlnost“ v takovém inherentně nespravedlivém systému znevýhodňováním bezdětných je asi jako zajišťovat „spravedlnost“ šikanovaných školáků vypolstrováním stěn ve třídách. Proč to tedy Marksová dělá? Inu, buď je vážně tak omezená, nebo na nějakou spravedlnost kašle a snaží se nahrát politické body; skoro by mi byla sympatičtější ta druhá možnost.

Karel Schwarzenberg se nechal slyšet, že naše přežití je možné jen v rámci EU, bez které bychom (cituji) „chcípli hlady“, a státy jako Česká republika či Rakousko by proti EU (opět cituji) „neměly žvanit“; dědek solidně perlí a asi trpí bludy, podle kterých evropští byrokraté a politici nejspíše živí podnikatele i jejich zaměstnance, již by bez nich pošli hlady, zatímco zcela ignoruje, kdo vlastně reálně tvoří hodnoty a kdo na nich parazituje. Že drzost politiků nezná mezí, není až tak překvapivé; smutné (i když pro mě už – bohužel – stále méně a méně překvapující) je, že to netrkne ani většinu těch, kdo se k tomu výroku vyjadřují – často sice nadávají na EU a Schwarzenberga kvůli migrantům, ale nestrhla se žádná bouře podobné té, která následovala, když Mládek označil živnostníky za parazity, ačkoliv to, co řekl Schwarzenberg, znamená v podstatě totéž, jen to šikovně zakryl etatistickou rétorikou.

Když už tu bylo pár článků ke školství, tak jsem se pustil do vzpomínání, pozorování a nějakého toho studia. To obnáší i to, že jsem prošel i různé diskuse rodičů o výchově. A tady jsem se pořádně namích. Existují postupy (a knížky), jak se k dítěti chovat s respektem atd. Jenže řada dospělých si to všechno nějak ohne a zkroutí, zapomene na respekt, ponechá si některé manipulativní techniky, které si na respekt jen hrají, a vypadne z nich třeba následující dotaz (a reakce):

• Zlobíte se na děti, když něco nechtějí půjčit, že jsou lakomé? Rozhodnete o tom vy, že to půjčit musí? Zažívám ještě i u školáků, že nechtějí půjčovat věci. Navádíte je ve stylu: "Když nechce půjčit jeden, druhý nemá půjčovat také?" Jak se svými dětmi záležitosti ohledně půjčování věcí řešíte?
• Snažím se spíš vysvětlit, že to není hezké a že jde jen o půjčení.
• Vedu ho k tomu, že věci půjčovat musí.
• Mám děti předškolní, ale funguje u nás "ještě pět minut" - jasně, že když si s nějakou hračkou hraje, tak vydat ji teď hned v tento okamžik taky není fér... takže řešíme stylem - ještě si chvilku pohraj a pak to půjčíš Pepíčkovi.
(Naštěstí je v diskusi i řada rozumných reakcí, většinou od těch, co respektování druhých pochopili.)

Není pochyb, že svět dospělých je značně zkurvený a pokroucený. Žel jak se zdá, totéž tito dospělí předávají dětem. Pokud někdo tápe, kde se bere ono "daně se platit musí" nebo "bohatí se musí podělit s chudými", pak je to právě výše zmíněná výchova, kdy se dětem říká: "To není tvoje. Rozhodli jsme se, že to půjčíme někomu jinému." Ba ještě hůř: "Ostatní ti musí dát, cokoliv si řekneš." A úplně nejhůř: "Když ti někdo nechce něco dát, někdo silnější ho přemluví." Nedokážu si osobně představit, že bych za někým šel, o něco ho požádal, a on by mi musel vyhovět. Např. "Hej ty, slečno, která za tmy procházíš parkem, poděl se o sebe se mnou!" Žádná taková povinnost neexistuje!

Připisujeme státnímu školství leccos, a nepopírám, že často oprávněně, ale znásilňování dětí a křivení jejich povah začíná ještě dřív :|

––––––––––––––––

Poznámka pod čarou od Urzy (se souhlasem autora): Protože se často setkávám s tím, že mě mnozí považují automaticky za autora všech textů ve Stokách (ačkoliv autor je u každého vždy uveden), rád bych zde prohlásil, že s textem výše nesouhlasím a neprezentuje můj názor; publikuji jej zde proto, že ho považuji za zajímavý a podnětný k diskusi.