Archiv – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Prázdniny jsou u konce, Stoky tedy obnovují svůj standardní provoz; a se Stokami i celý Svobodný přístav. Kanál Svobodného přístavu zůstal nakonec v provozu celé prázdniny, protože obsahu bylo dost. V následujícím roce nás čeká řada zajímavých aktivit, nově jsme vykopli například přednášky s Gabrielou, pokračujeme v Domu Svobodného přístavu, do Studia začnou také přibývat zajímavé rozhovory a zkoušíme kandidovat v Praze (byť hlasy nechceme).
Mnohokrát děkuji všem libertariánům, kteří přes prázdniny do Stok dodávali své texty; prosím, pokračujte v tom i nadále.

Sebehodnota úzce souvisí se svobodou. Sebehodnota, sebevědomí, sebeúcta a sebeláska jsou různé pojmy, které jsou něčím velmi propojené. Pro zdravý vztah k ostatním lidem i k sobě samému je z mého pohledu klíčové pracovat denně zejména na své sebehodnotě. Sebehodnota je věc, která je proměnlivá a můžeme ji systematicky navyšovat či ji pozvolna pohřbít. Jaký je význam všech těchto pojmů a jaká je mezi nimi souvztažnost? A jsou lépe zotročitelní lidé, kteří si věří, nebo lidé, kteří mají pocit, že jsou k ničemu a sami ve světě neuspějí?

Zaujala ma takzvaná teória konfliktu. Jedná sa o teóriu, s ktorou prišiel Karol Marx. Ten tvrdí, že počas celej histórie spolu bojujú rôzne utlačované a utláčateľské triedy. V kapitalistickej spoločnosti majú byť tieto bojujúce triedy buržoázia (podnikatelia, vlastníci továrni, obchodníci) a proletariát (robotníci). Podľa Marxa sú tieto triedy nepriatelia, medzi ktorými panuje nezmieriteľný boj, ktorý sa môže skončiť iba porážkou buržoázie a nastolením komunizmu. Vec, ktorá mi na tejto teórii vadí, je, že ide o dosť veľké zjednodušenie histórie, pretože históriu ovplyvňuje veľa faktorov: jednanie jednotlivcov, klimatické podmienky, naša schopnosť komunikácie a náš intelekt ktoré nám umožnili mať históriu v zmysle dejín ľudstva. Pričom nepopieram že konflikt tam určitú úlohu zohral, ale je to iba jedná z mnohých veci, ktoré ovplyvnili históriu.

Navyše táto teória rozdeľuje spoločnosť na skupiny ľudí, ktorých označuje za nepriateľov, a tvrdí, že jedine riešenie je, keď jedná skupina porazí druhu. Prečo je to nebezpečné? Pretože nepriateľ je človek, ktorý vás ohrozuje a ktorého musíte zničiť, ak nechcete byť zničení. To podľa môjho názoru do istej miery môže vysvetliť hrôzy, ktorých sa dopúšťali boľševické (marxistické) diktatúry v 20. storočí. Rád by som ešte dodal, že považujem za správne snažiť sa spoločnosť zbaviť útlaku, ale odmietam v spoločnosti hľadať nepriateľa, pretože to je začiatok útlaku.

V poslední době se z mnoha různých stran ozývá poměrně silná kritika současné české vlády. Rozhodně netvrdím, že ta kritika je neoprávněná, ale zaráží mě, že téměř nikoho nenapadne, že problémem vždy nemusí být přímo konkrétní vláda, ale existence vlády jako takové. Řešením by tedy nemuselo být hledat vládu jinou a lepší, ale zkrátka některé pravomoci vlády zrušit a nechat lidi žít podle toho, jak chtějí sami.

Jaká je motivace člověka, který se chce stát policistou? 1) V jeho nátuře se vyskytují sklony k buzeraci, ovládání ostatních a opojení mocí s pocitem, že on je něco víc. 2) V jeho nátuře se vyskytují sklony ke spravedlnosti, pomáhat lidem a konat dobro. 3) Je to člověk, kterého nikam jinam nevzali (případně za méně peněz) a volba jít k policii pro něj znamená zajištění jeho budoucnosti.
První dva body jsem schopen pochopit, ač nerad. Nicméně při běžném kontaktu s policií člověk vídá až moc těch, kteří se na volném trhu už od pohledu neuplatní. Přijde mi, že k policii vezmou snad každého, kdo má ruce a nohy a zvládne číst a psát. Co si o tom myslíte?