Archiv – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Vážení přátelé a čtenáři Stok Svobodného přístavu, naštěstí pro nás již není tak těžké narazit na lidi, již mají o kapitalismu povědomí a chápou jeho myšlenku, byť v hlubší znalosti může společnost zaostávat. Naopak smutné je, když jedinec proti kapitalismu či anarchokapitalismu, otevřeně vystupuje bez informací či zjevného racionálního důvodu.

Domnívám se, že socialismus je důsledkem lidské přirozenosti projektovat své strachy, neurózy (či v extrémních případech dokonce poruchy) do ekonomického systému. Něco takového můžeme pozorovat třeba u lidí, již jsou schopni srovnávat anarchokapitalismus s jeho pravým opakem, tedy komunismem, a to jen proto, že se obojího bojí. V těchto situacích už zpravidla přestávám argumentovat ekonomií, ale snažím se v lidech hledat mentální pochody, které stojí za tímto uvažováním.

Povšiml jsem si třeba, že po tzv. „osvíceném panovníkovi“ (ze kterého se pak vyklube zpravidla nějaký fašoun typu Napoleon Bonaparte) obvykle touží lidé s misantropickými sklony. Často od nich uslyšíte názory typu: „Lidé vyšší autoritu potřebují, protože to jsou dementi.“ Naopak touhami spasit svět, spasit přírodu, spasit lidstvo či zachránit planetu často oplývají naši nemálo viditelní levicoví umělci s histrionskými rysy.

Podobných případů projekce vlastních neuróz do celého světa určitě kolem sebe naleznete více než dosti. Ale pro odlehčení a šťastný konec vězte, že historicky se společnost z neuróz léčí :-)

Někdy si tak z nudy procházím stránky na Facebooku a tuhle jsem spatřil fotku ruky, na které bylo pár kapiček krve. Někdo do skupiny sdílel své drobné poranění se slovy: „Tohle mi udělal můj domácí mazlíček,“ což vedlo další lidi ke sdílení podobných fotografii. Inu, když žijete s nějakým mazlíčkem, který má zuby a drápy, je tohle běžný jev.

Po tom, co několik lidí sdílelo svoje fotky kousanců, se objevil příspěvek, který se snažil ostatní varovat. Říkal: „Dávejte si pozor, co tady sdílíte. Vaše zvířata mohou být zabavena, pokud někdo dojde k závěru, že jsou nebezpečná a mohou vás potenciálně ohrozit!“ Příspěvek mě nechal klidným, protože ho napsal Američan pro Američany. Každopádně se stalo to, co se stává každý den. Každý den se Američané vzájemně na Facebooku varují, že mohou mít problémy. My Češi máme trochu jinou povahu, takže nám to může přijít trochu zvláštní, ale závěr je jednoznačný: Někteří Američané mají strach ze své vlády.

Někteří libertariáni a anarchokapitalisté jsou tím, čím jsou z důvodů ekonomických, někdy i etických. Já však dávám v tomhle ohledu přednost pocitům. Kdykoliv vidím tyhle lidi mít strach, nebo obracet jakékoliv téma na téma o zákonech a trestech, cítím, že to není v pořádku. To je ovšem to, co vlády vždy představovaly. Nacistické Německo, Sovětský Svaz, Evropská Unie, americká vláda… Všichni vládci se vždy opírají o jistou míru strachu.

Je čas říct NE životu ve strachu.

Jednotlivé státy mezi sebou uzavírají různé smlouvy a dohody, což je svým způsobem anarchie, protože nad nimi už není žádná vyšší autorita, která by snad nějak centrálně definovala formu, obsah či vynucování takových smluv…

Mnohokrát jsem slyšel argument na podporu EU, který říká, že je pro nás snazší být součástí takové instituce, která automaticky zabezpečí smluvní vztahy mezi většinou států Evropy, než kdybychom uzavírali desítky smluv s každou zemí zvlášť. Nerozumím tomu, proč by měl být můj problém, jak složité je pro náš stát vyjednat mezinárodní smlouvy. Není to jejich práce? U soukromé firmy mě taky jako zákazníka nezajímá, jestli museli uzavřít padesát smluv s každým dodavatelem zvlášť, ale budiž…

Zajímavá otázka – proč veškeré mezinárodní dohody je někdy tak složité vyjednat a táhne se to roky? Protože nejde o dohody ve smyslu: „Mezi námi bude volný obchod, volný pohyb zboží a osob. Nebudeme klást žádné překážky, cla, mýtné, poplatky a nikoho nijak omezovat.“ Státy si pod pojmem „volný obchod“ představují tisícistránkovou dohodu, ve které budou regulované stovky hovadin. Jako anarchokapitalista musím však připomenout, že bez států bychom tohle vůbec nemuseli řešit.

Pro některé lidi je slovo „byznys“ sprosté slovo. Zdravotnictví nebo školství nebo snad policie nemůžou být byznys, protože jsou to příliš důležité a elementární služby na to, aby se to celé smrsklo jen na finanční zisk.

Na druhou stranu, politika není nic jiného, než byznys. Proč? Tak pochopitelně se zde vyskytuje běžná nabídka a poptávka. Jednotlivé politické strany nabízí nějaký program. Rozdíl je snad jen v tom, že případní zákazníci nevolí penězi, ale hlasovacími lístky. Stejně jako firmy na trhu si jednotlivé politické strany konkurují, předhánějí se v tom, kdo nabídne lepší balíček služeb, přičemž jejich propagace se neliší od propagací soukromých společnosti. Ty stejné billboardy u silnice, které se pyšnily reklamou na dámskou kosmetiku, se teď pyšní usmívajícím se politikem s prázdným politickým heslem na pozadí. Stejně jako na trhu jde firmám o zisk, v politice jde o zisk moci (jo a prachy jsou v tom mnohdy taky).

Jak to, že se tedy lidé bojí volného trhu, když všemi oslavovaná demokracie stojí na úplně stejných principech, snad jen s tím, že obsahuje navíc prvek donucení?

Procházím si tak sociální sítě a náhle na mě vybaflo tvrzení, že Babiš sleduje pouze vlastní zájmy, které jdou proti zájmům státu. Skočil jsem na Twitter a narazil na příspěvek kritizující ČSSD, protože se někde zastávala Babiše. „Wow! ČSSD podporuje Babišův byznys na úkor státu!“ A následně jsem toho dne narazil ještě na několik Tweetů podle kterých Babiš ohrožuje český stát.

Babiš… JE stát. Babiš je produktem demokratického systému. Babiš je to, co nakonec dostanete, když vytvoříte stát, tedy instituci, která má moc nad lidmi. Vytvořte funkci jako je předseda vlády a puf, půjdou si pro ni lidi jako Babiš, a také ji dostanou. Vytvořte systém dotací a hle, lidi jako Babiš je půjdou vysát. Vytvořte jakoukoliv mocenskou strukturu a lidmi jako on se to začne ihned hemžit. Co jiného také čekáte, že se stane?

Ne, Babiš neohrožuje stát. On je stát. On je přesně to, co dostanete, když máte stát. Není to divné, naopak by bylo divné, kdyby tam nebyli lidi jako on. Babiš je důsledek. Stát je problém. Zrušme stát.