Archiv – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Dnes vám popíšu, jak funguje největší a nejznámější dark web stránka na sdílení dětského porna – Alice in Wonderland. Vznikla v roce 2019. Dětské porno je zde rozděleno na kategorie Pretten Amateur Girls, Teen Amateur Girls, Webcams, Fetish, Naturist, Vintage. Každý registrovaný uživatel může do kategorií přispívat, ale musí dodržovat pravidla: „No babies or toddlers! Hurt-core (rape, torture, gore, violence, or pain) or any type of Stress-core (stress, humiliation, or crying) is strictly prohibited! Discussions of any kind related to Hurt-core are strictly prohibited! This includes discussing Hurt-core sites! Posting links to Hurt-core sites anywhere on this Board is also prohibited!“. Komunita si zakládá na tom, aby uspokojili potřeby pedofilů za cenu co nejmenšího utrpení dětí. Každý příspěvek obsahuje popis, preview, download link a archive password. Download link vede na archiv na stránkách 1fichier.com, anonfiles.com, bayfiles.com… Název archivu nemá nikdy nic společné s obsahem. Všechen obsah se sdílí zdarma. Alice in Wonderland funguje plně z dobrovolných příspěvků.

________________________________

Urzova poznámka pod čarou: Váhal jsem, zda text zveřejnit; nakonec jsem se rozhodl tak učinit. Zaprvé tak činím z přesvědčení – posláním Stok je informovat mimo jiné i o dark webu; a nechci uhýbat ani v tak nepopulárních záležitostech. Zadruhé jsem si kladl otázku, zda dělat „reklamu“ něčemu takovému; když však vycházím z předpokladu, že poptávka po dětském pornu nezmizí, připadá mi lepší ji uspokojovat při dodržování výše uvedených pravidel než bez nich.

Často narážím na lidi, kteří po zjištění, že člověk, se kterým se jinak rádi baví, má na něco jiný názor, dělají vše pro to, aby se na dané téma nedostalo. U stolu tak raději zavládne ticho, než aby došlo na problematiku politiky. Myslím si, že postoj typu: „Hele, já mám jiný názor, tak se nehádejme a mluvme o ničem jiném,“ je zbytečný. Hádat se o rozdílných názorech je totiž chyba. Pokud se shodneme, že našim cílem je poznání pravdy, pak je debata důležitá. Buď přesvědčím druhou stranu – pomohu jí k poznání pravdy, či ona přesvědčí mne – pomůže mi k poznání pravdy. Nebo se navzájem nepřesvědčíme a alespoň jsme si procvičili argumentaci na dané téma. Je ovšem důležité v debatě zůstat slušní a debatovat s respektem. Viz mé minulé texty o argumentaci.

V Aprílovom prieskume preferencií pre agentúru AKO dostala strana SMER Roberta Fica 17,9 % a stala sa tak najsilnejšou politickou stranou na Slovensku. A áno, naozaj hrozí že táto strana vyhreje na Slovensku voľby, ktoré sa budú konať 30. Septembra 2023. Čo je dosť zle, ak si uvedomíme, že ide o stranu, ktorá bola – a je možné, že stále je – napojená na mafiu a je zapletená do vraždy novinára Jana Kuciaka a jeho snúbenice. Taktiež ide o stranu ktorá je za obmedzovanie osobnej aj ekonomickej slobody, a dokonca so sympatiami k Orbanovmu Maďarsku. Hádam ani nemusím hovoriť, aká je to hlúposť, keď Orbanova vláda v Maďarsku obmedzuje slobodu slova a poškodzuje Maďarsku ekonomiku nezmyslami ako napríklad zastropovanie ceny benzínu. Na základe tohto všetkého sa pýtam: Je strana SMER naozaj tým najlepším riešením pre Slovensko? Zaistí strana SMER Slovensku zlepšenie ekonomickej situácie a slobodu ktorú Slovensko dnes tak veľmi potrebuje?

Nesouhlasím s návrhy na zákaz potratů z důvodu, že právo každého člověka na sebevlastnictví považuji za naprosto zásadní rámec, jehož podpora vede ke značné redukci utrpení ve světě. V argumentech mnoha odpůrců potratů ovšem kromě toho vidím jednu důležitou nekonzistenci, na kterou bych rád upozornil: Tito lidé jsou proti vraždě člověka, který je v daný moment do velké míry nevyvinutý a potřebu přežít prakticky nevnímá; oproti tomu většina z nich konzumuje maso, tedy je ochotna zabít tvora na leckdy mnohem vyšší úrovni komplexity a se zcela jasně vnímanou potřebou vlastní sebezáchovy – a to prostě proto, že jim maso chutná. V čem jsou však jejich chuťové buňky důležitější než potřeba některých rodičů potratit, a tím se dostat z těžké životní situace? Pokud, milí pro-life aktivisti, chcete bojovat za život, bojujte za něj prosím konzistentně. Pokud ho skutečně považujete za hodnotný za všech okolností, nedělejte mezi ním rozdíly na základě tak arbitrárních odlišností, jako jsou jisté zárodky antropomorfních rysů nenarozených dětí, a staňte se vegany. V každém případě však na základě výše uvedeného platí, že snaha zakázat lidem potraty je zhruba stejně nesmyslný morální imperativ vynucovaný státem, jako když se někteří veganští aktivisté snaží prosadit zákaz jedení masa.

Přijďte pobesedovat se mnou a Gabrielou Ježkovou o svobodě i „svobodě“ ve vzdělávání; dnes v 17 hodin vystoupíme v pražském Komunikačním prostoru a zítra v 18 hodin pak v brněnském Klubu Alterna.

Milí hateři, všiml jsem si, že v těch nejemotivnějších reakcích na anarchokapitalisty obvykle opakujete výtku, že podporujeme něco negativního: například dětskou práci, rasovou diskriminaci, otroctví korporacím a podobně. Zde bych vám rád předal jeden bod: Nechtít něco zakázat neznamená, že to chceme vědomě podporovat nebo to někomu přikazovat. Osobně jen nejsem toho názoru, že zakázat dané problémy něčemu pomůže; spíš naopak. Myslím si, že je třeba úplně jiných řešení na úrovni zvyšování životní úrovně jednotlivců, šíření osvěty a komplexní podpory zasaženým jednotlivcům. Díky za vyslechnutí a mějte se krásně.

Věřím, že všichni se společně shodneme na tom, že právo na život je základní lidské právo a má ho každý. Dle mého názoru z tohoto práva ale vychází i druhé, také velice důležité, právo na smrt. Nikdo by neměl mít právo zakázat někomu vzít si život. Takové jednání je naprostá povýšenost nad myšlení druhého. Předpokládáme, že jeho jednání je špatné, protože my bychom nic takového udělat nechtěli. Zapomínáme ale, že on má úplně jiné myšlení a potřeby a nepřemýšlí stejně jako my. Pokud ovšem souhlasíte, že každý má právo na smrt, zeptejte se sami sebe, zda jste pro povolení eutanazie. Pokud ne, ptám se proč? Když se člověk rozhodne využít svého práva na smrt, proč mu to neumožnit co nejbezpečnější a pro něj i jeho blízké nejméně náročnou cestou? Proč tlačit tohoto člověka do nepříjemných situací a nutit ho vybírat si mezi riskantními či traumatizujícími (pro jeho blízké) cestami?

„Nevím“ – jak je pro Vás těžké přiznat, že něco nevíte? Ve školách jsme z nutnosti hodnotit žáky často vystavováni situacím, kdy něco nevědět je považováno za chybu, něco nevhodného až zahanbujícího. „Jak to že to nevíš, vždyť jsme to teď probírali.“ „Nevíš? Tak za 5.“ Znám osobně několik učitelů, kteří mi i doslova řekli: „Já přeci nemůžu před dětmi přiznat, že něco nevím.“ Naštěstí jsem poznal i učitelské výjimky, kteří se snaží s „nevím“ pracovat konstruktivně i motivačně. K čemu ale vede pojetí „nevím“ v kontextu nutnosti hodnotit žáky? Dnes a denně sleduji žáky a pracovníky ve firmách, jak se bojí se zeptat, když něco neví – nechtějí vypadat hloupě a mají z toho strach. Pro mě osobně je v komunikaci, vzdělávání i seberozvoji velmi důležité pracovat s „nevím“ konstruktivně a nebát se to přiznat. Osobně jsem měl díky tomuto pojetí „nevím“, které jsem získal ve škole, dlouholetý problém změnit práci, jelikož v jiném zaměstnání číhalo mnoho nových „nevím“ – a už jen ta představa byla pro mne přespříliš nepříjemná.

Zas a znovu dostávám při doučování stejné otázky: „K čemu mi to bude? Proč se nemohu věnovat více svému oboru?“ Nyní kupříkladu doučuji žáka střední zdravotnické školy (obor masér ve zdravotnictví) lineární a kvadratické rovnice. Netuším, jak mu mám odpovědět. Ještě před lety jsem zastával názor, že to rozvíjí logické myšlení a schopnost řešit specifické problémy – což může být skvělý benefit do života. Po dvaceti letech doučování ale pozoruji, že pokud to děti dělají nedobrovolně (ale z donucení), tak to má přesně opačný efekt a spíše to rozvíjí jejich odpor k logickému myšlení a k čemukoliv, co se jen blíží matematice. Jak byste tedy odpověděli na jeho otázky?

AlphaBay, který nedávno znovu získal svůj titul největšího darkmarketu na světě, udělal exit scam. Zde je mé stručné shrnutí nejlepších darkmarketů:
1. Bohemia je dnes nejpopulárnějším tržištěm na dark webu. Podporuje přímé platby i BTC multisig. Krom drog nabízí také digitální produkty. Má zákaznickou podporu, která je známá poměrně rychlým zpracováním vstupenek. Má silný smysl pro komunitu. Link: boh75g7wqppzbw43tvqx2sllihy25qzjmquzqsua5eemq7vxgx6rikqd.onion
2. ASAP s téměř 100 000 nabídkami je přes tři roky starým kolosem trhu. Při přepínání ze stránky na stránku se načítá velmi rychle a navzdory některým nedávným problémům s přístupností udržuje poměrně zdravé procento uptime. Má zajímavé funkce, dobrou podporu a umožňuje přímé platby za jakoukoli položku i procházení položek před přihlášením. Link: asap2u4pvplnkzl7ecle45wajojnftja45wvovl3jrvhangeyq67ziid
3. Archetyp obchoduje jen s drogami. Ve srovnání s některými z jeho větších konkurentů je relativně snadno přístupný, i když nabídka je stále poněkud omezená. Archetyp se zdá být transparentnější než mnoho jiných darkmarketů, jeho zaměstnanci zveřejňují pravidelné aktualizace a vytvářejí pocit komunity prostřednictvím vestavěného fóra. Link: rms26hxkohmxt5h3c2nruflvmerecwzzwbm7chn7d3wydscxnrin5oad.onion

Lidé od nepaměti diskutují, jaký systém je nejlepší. Myslím si, že žádný systém není dobrý, pokud je násilím vnucován všem. Demokracie, monarchie, komunismus, ale ani anarchokapitalismus nemohou fungovat dobře, pokud jsou vynucovány násilím. Jenže všechny výše uvedené systémy jsou z podstaty vnucovány všem – až na anarchokapitalismus. Jeho krása spočívá právě v tom, že nikomu žádný systém nevnucuje ani nezakazuje. Líbí se vám demokracie? Skvělě! Dejte dohromady skupinu stejně smýšlejících lidí, kupte si území, zvolte si vůdce a žijte v ní. Jste fanoušek komunismu? Proč ne. Dejte dohromady jiné lidi, kupte si území a žijte ve společné komunitě. Nenašli jste dostatek lidí, aby se toto dalo zrealizovat? Tak to bude asi tím, že váš systém není dobrý a moc lidí v něm žít nechce.

Byl by dobrovolný prodej dětské pornografie ze strany dětí v souladu s NAPem a děl by se v Ankapu častěji než ve státu? Teoreticky ano, ale prakticky by k tomu téměř s jistotou nedocházelo, protože: (1) Rodiče dítěte s tím pravděpodobně nebudou souhlasit (což by znamenalo i porušování NAPu vůči nim, žije-li dítě u nich). (2) Internetový poskytovatel s tím nebude souhlasit, protože to bude proti jeho TOS. (3) Společnost jako celek s tím nebude souhlasit a jakékoliv podobné nápady se bude snažit sabotovat.

Tato pravidla můžeme aplikovat na hromadu věcí, které NAP teoreticky umožňuje, ale vypadají strašidelně. Lidé si často vymýšlí dětské bordely či dětské onlyfans, které by podle nich v ankapu vznikaly. Ačkoliv tohle NAP teoreticky umožňuje, pravděpodobnost, že to bude dít víc než nyní, je téměř nulová (a vzhledem k incentivám rodičů v bezstátní společnosti bych řekl, že dokonce menší). Nemluvě o tom, že anarchokapitalistická společnost nemusí 100% dodržovat NAP.

Lidé se vcelku pochopitelně obávají toho, co se bude dít při dalším rozvoji umělé inteligence – nejspíše to povede k určitému narušení starých pořádků. Na rozdíl od mnoha lidí nepovažuji život na jiné bázi než na té uhlíkové za inherentně horší: Proto mi tolik nedává smysl argument, že by roboti ve vzdálené budoucnosti mohli žít na této planetě místo lidí. V každém případě si ale myslím, že rozvoj umělé inteligence jako takový má velký potenciál posunout naši civilizaci dál, za limity toho, co je v našich silách.

Jako smysl technologie vnímám odlehčení práce a redukci utrpení. Přál bych si, aby život jako takový byl pro co největší množství lidí skutečně hoden žití. V současnosti ovšem mnoho lidí trpí nebo umírá, aniž by se jim včas dostalo adekvátní léčby nebo péče, a mnoho lidí vykonává práci, která je nebaví. Umělá inteligence by jednoho dne většinu práce mohla nahradit a zároveň by skrze mnohem efektivnější sběr a zpracování dat mohla být schopna řešit téměř všechny individuální potíže lidí. Díky tomu, že by zdroje důležité pro náš život byly alokované mnohem efektivněji, rychleji a levněji, by navíc lidé mohli mít mnohem víc času a energie.

Prací by díky tomu již nemuselo být tak moc chození do školy nebo kanceláře, jako spíš poznávání světa, dělání radosti lidem okolo nebo seberozvoj a dosahování vlastních cílů. Přijde mi, že vzhledem tomu, kolik informací už dnes dokáže zprostředkovat, by některým lidem časem mohla dopomoct k větší nezávislosti na různých institucích poskytujících služby a informace. Z těchto důvodů věřím, že nám umělá inteligence časem pomůže obrátit pozornost od snahy kontrolovat druhé lidi zpátky k sobě.

Minulou přednášku o anarchokapitalismu v klubu (de)Centrála jsem věnoval válečnému stavu našich myslí.
Dneska vystoupím znovu; a budeme si povídat o tom, jak stát poškozuje chudé.
Všichni jste též rovnou zváni na příští přednášku, která by se měla konat 3. května; a pokusím se v ní odpovědět těm, kdo tvrdí, že ankap je utopická pohádka.
Těším se na vás dnes večer v 19 hodin v klubu (de)Centrála.

Jsou státní služby zdarma? Ne. To tvrzení je marketingový trik státu. Nesnáším státní služby „zdarma“ z několika důvodů: Jsou drahé, nekvalitní, a především mě ale připravují o to nejcennější – o svobodu.

V pátek vyšel minarchisticky laděný text; a já jej respektuji (i proto jsem ho vydal). Rád bych však nabídl i anarchistický úhel pohledu. Přes deset let slýchám, abych nebyl tak radikální a neříkal to či ono, že tím odradím lidi; abych nepoužíval slovo anarchokapitalismus. Celou dobu jsem uznával nevýhody takového přístupu; ale přesto dělal to, v čem mi je dobře. Postupem času jsem našel i nesporné výhody: Lidé si to takto lépe zapamatují, spíše si toho všimnou, zareagují, zaznamenají to (byť je to často naštve). Nechci hodnotit, který přístup je lepší; jsem však přesvědčen, že nejdál dojdete, zůstanete-li sami sebou. Vyhovuje Vám jemná nenápadnost? Opište myšlenku a obrušujte hrany. Cítíte se lépe v rázném dialogu? Směle se přihlaste k anarchii. Obojí má svá pro a proti; autenticitu však ničím nenahradíte. Nemluvě o tom, že čím více různými způsoby budeme naše myšlenky prezentovat, tím více lidí oslovíme.